Byzantská architektura
Byzantská architektura (z řec. Byzantion, Konstantinopol) je souhrnné označení pro architekturu Byzantské říše v období od 4. do 15. století, která významně ovlivnila i okolní země a následně všechny pravoslavné země Evropy. Pod byzantským vlivem vznikla i řada církevních staveb v Itálii, ve Francii a jinde.[1]
Charakteristika
Byzantská architektura navázala na architekturu pozdní Římské říše a rozvinula ji dvěma hlavními směry: jednak převzala podélný typ římské basiliky, kterou doplnila klenbami a kupolí, jednak vyvinula centrální typ s půdorysem rovnoramenného kříže a centrální kupolí. Oba typy se objevují už mezi stavbami císaře Konstantina v Palestině (Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě a zbořený osmiboký kostel v Antiochii). Křížový půdorys byl později doplněn na čtverec s devíti velkými poli. Hlavním materiálem byzantských staveb byly cihly, vnitřky chrámů byly obkládány mramorem a bohatě zdobeny mozaikami a freskami. Pozůstatkem obrazoboreckých bouří v 8. století je obecný zákaz soch. Občanské stavby se odlišují hlavně rovnými střechami a ozdobným kladením cihel.
Významné stavby
Roku 324 přenesl císař Konstantin Veliký své sídlo z Říma do Byzance, řecké osady na Bosporu, která se od té doby nazývala Konstantinovo město, Konstantinopolis. Město patrně už tehdy nově založil a za jeho nástupců dostalo nové hradby. O byzantské architektuře se ale obvykle mluví až v souvislosti s císařem Justiniánem I. v 6. století. Byzantská architektura se obvykle dělí na tři období:
- rané období (6.–8. století) s vrcholem za císaře Justiniána I. (527–565)
- střední období (8.–11. století) s vrcholem za Basila I. a Makedonské dynastie
- komnénovské a paleologovské období (12.–15. století).[1]
Rané období
Nejvýznamnější Justiniánovy stavby jsou v Konstantinopoli (Istanbul): basilika Hagia Irene a mohutná centrální Hagia Sofia, která znamenala přelom v architektuře. Zde se také objevuje obdélný, téměř čtvercový půdorys, typický pro mnoho pozdějších kostelů. Centrální kupole o průměru 31 metrů sahá do výše 55,6 metrů a je nesena čtyřmi mohutnými sloupy. Přechod ze čtvercového půdorysu ke kruhové kupoli zprostředkují trojúhelníkovité nosné výplně (pendentivy) a na střední čtverec navazují dva polokruhové prostory s konchovou klenbou. Celkové vnější rozměry jsou asi 80×71 m.[1]
Po pádu východní říše roku 1453 byla řada kostelů proměněna v mešity a mnoho dalších zbořeno. Významné stavby z raného období se zachovaly v Ravenně, kde je zastoupena jak basilika (Sant'Apollinare Nuovo, Sant'Apollinare in Classe), tak osmiboký centrální kostel San Vitale, vesměs vyzdobené mozaikami. Další církevní stavby jsou Hagios Demetrios v Soluni, Klášter svaté Kateřiny na hoře Sinai a tři kostely v arménském Ečmiadzinu, vesměs ze 7. století. Také rané islámské stavby jako Skalní dóm v Jeruzalémě nebo Umajjovská mešita v Damašku patří do tohoto období. Z občanských staveb se zachovaly zbytky císařského paláce a hradeb v Konstantinopoli nebo 430 m dlouhého mostu přes řeku Sakarya v Anatolii.
Střední období
Ve středním období pokračuje vývoj čtvercového půdorysu s devíti poli a stále početnějšími kupolemi, které se staví na válcových nástavcích („bubnech“) s okny, jen málo staveb se však zachovalo. Patří mezi ně kostely Hagia Sofia v Soluni, v severomakedonském Ochridu nebo v Kyjevě, kláštery Hosios Loukas v Řecku, Nea Moni na ostrově Chiu nebo Dafni blízko Athén.
Vrcholný a pozdní středověk
Z komnénovského období se zachovaly skalní chrámy v Kappadokii (dnes východní Turecko) a hlavně stavby na okraji byzantské říše, v Rusku, Bulharsku a Srbsku, dále na Sicílii (Capella Palatina v Palermu) nebo nejznámější bazilika sv. Marka v Benátkách. Z paleologovského období se zachoval kostel Chora – Kariye a řada dalších kostelů v Istanbulu, vesměs proměněných na mešity či muzea. Dále kostel Hagia Sofia v Trapezuntu (Trabzon), Kostel sv. apoštolů v Soluni nebo kostel na Hoře Athos.
Novověk
Po pádu byzantské říše na byzantskou architekturu přímo navázali jak pravoslavní stavitelé v jihovýchodní a východní Evropě, tak islámští architekti od Turecka přes Palestinu až po Španělsko. Důležité prvky byzantské architektury – zejména centrální půdorys a kupole – hrály velkou úlohu v italské renesanční a barokní architektuře (Santa Maria del Fiore ve Florencii, Bazilika svatého Petra v Římě), odkud se rozšířily po celé Evropě. Barokní kupole v Praze (chrámy svatého Mikuláše na Malé Straně a na Starém Městě), v Jablonném v Podještědí a jinde jsou inspirovány italskými vzory.
Novobyzantská architektura
Byzantský typ chrámu o čtvercovém půdorysu s kupolemi zůstal vzorem pravoslavného chrámu zejména v ruské církvi až dodnes. V období historismu v 19. století se byzantskými vzory inspirovala řada křesťanských chrámů, například ve Francii nebo v USA, ale také židovské synagogy v tzv. maurském či španělském slohu (například Jubilejní a Španělská synagoga v Praze, Velká synagoga v Plzni nebo v Budapešti).
- Hagia Sofia (Konstantinopol), vnitřek
- Hagia Eirene (Konstantinopol)
- Cisterna basilica, podzemní vodárna v Konstantinopoli
- Hagia Sofia (Konstantinopol), půdorys
- Hagia Sofia, podélný řez
- Hagia Eirene (Konstantinopol), podélný řez
- Bazilika svatého Marka (Benátky)
Odkazy
Reference
Literatura
- B. Fletcher, A history of architecture. New York: Scribner 1948
- Ottův slovník naučný, heslo Architektura. Sv. 2, str. 670.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu byzantská architektura na Wikimedia Commons
- Overview of Byzantine architecture in Constantinople (anglicky)
- Byzantské kostelíky na Krétě
Média použitá na této stránce
Cross-section of Hagia Sophia, reconstruction
Plan of St. Mark's, Venice
The existing square-headed Turkish windows are shown within the orginal semicircular-headed openings. The pedestals below the columns of nave arcade are at present cased in wood; one of these was uncovered and was found to be a roughly-squared stone block: there is evidence that two others are similar.
Autor: Original uploader was Hiro-o at ja.wikipedia, Licence: CC BY-SA 3.0
Main nave of the byzantine basilica of Sant'Apollinare Nuovo in Ravenna, Italy, shiowing the mosaic of the "Procession of the Saint martyrs".
Image of Hagia Eirene church in Istanbul, next to Topkapi Palace.
Autor: Egil, Licence: CC BY 3.0
Internal view of the Hagia Sophia in Istanbul (built from several images using hugin).