Církev bratrská

Církev bratrská
Modlitebna Církve bratrské v Černošicích
Registrace v ČR
Datum1880
Statutární orgán
NázevRada Církve bratrské
SídloSoukenická 1193/15, Praha 1-Nové Město, 110 00
ČlenBc. David Novák, M.Th. (předseda Rady Církve bratrské, od 1. 9. 2017)
Odkazy
Webhttps://portal.cb.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Rejstřík církví a náboženských společností
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Církev bratrská (CB) (slovensky: Cirkev bratská; dříve Svobodná církev reformovaná, později Jednota českobratrská) je protestantská, reformovaná a evangelikální církev, která vznikla roku 1882 sloučením Svobodné evangelické církve české (založena 1868) a Svobodné reformované církve (založena 1880). Působí v České republice a na Slovensku. Celosvětově je Církev bratrská členem volné evangelikální aliance protestantských církví (International Federation of Free Evangelical Churches).

Církev bratrskou tvoří svazek necelých 80 sborů s bohatstvím rozličných duchovních tradic, které se v rámci kongregačně-presbyterního zřízení dobrovolně zavázaly k životu víry, službě Bohu a lidem, k bratrskému soužití podle příkladu novozákonní církve. Všechny sbory jsou samostatné a vzájemně nezávislé, současně si uvědomují, že potřebují žít a sloužit v duchovní a závazné jednotě, bratrské pomoci a účinné spolupráci. Proto se sjednocují na společném Vyznání víry a zásadách křesťanského života podle Bible. Kromě práce na sborech se bohoslužebná shromáždění konají i v menších tzv. stanicích. Každá stanice je přidružena pod svůj mateřský sbor. Sbory jsou seskupeny do několika seniorátů. Sbory jsou spravovány kazatelem a staršovstvem. Členové církve jsou vedeni k životu osobní křesťanské víry, věrnosti Božímu slovu a životu naplněnému láskou k Bohu a lidem. Rozvoj práce samostatně pokračuje i na Slovensku.[1]

Při sčítání lidu v roce 2011 se k Církvi bratrské přihlásilo 10 872 respondentů.[2][3] a ke slovenské větvi církve se hlásilo 3 396 obyvatel Slovenska.[4] V listopadu 2015 se česká část církve členila na 76 sborů a 77 stanic[5] sdružených v 12 seniorátech.[6]

Předsedou Rady Církve bratrské v České republice je Bc. David Novák, M.Th.. Předsedou Rady Cirkvi bratskej na Slovensku je Ing. Štefan Evin, M.Th. Církev je členem České evangelikální aliance a Ekumenické rady církví ČR. Církev vydává měsíčník Brána (dříve Bratrská rodina).

Historie

Církev bratrská sahá svými kořeny do doby duchovního oživení v Čechách a na Moravě v 19. století. Návaznost na staletí utajovanou živou domácí tradici staré Jednoty bratrské a práci J. A. Komenského je přitom nesporná.[7] Počátky církve spadají do let 18601880, kdy v oblasti východních Čech proběhlo lidové probuzení. To v roce 1868 vedlo k založení sboru první Svobodné evangelické církve české v Bystrém v Orlických horách bratrem Janem Balcarem. K jeho ustavení přispěla i Svobodná církev skotská, působící v sousedním Prusku (dnes Polsko). Následně přibyl v Praze sbor Svobodné církve reformované, který byl ovocem působení amerických kongregačních misionářů z Bostonu, kterou vedl kazatel Alois Adlof. K ustavení nové církve došlo 3. června 1880 v Praze. Obě církve se spojily do jediné Svobodné církve reformované, která dále rostla.[1]

Po vzniku Československa v roce 1918 přijala jméno Jednota českobratrská a rozšířila působnost i na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Přijetím nového jména se Jednota českobratrská přihlásila k duchovnímu dědictví staré Jednoty bratrské. Zaměřovala se zvláště na péči o sirotky, o staré lidi a na diakonskou službu nemocným. Byla také průkopnicí duchovní služby mládeži. Po zániku republiky, v roce 1939, byla její činnost systematicky omezována[1].

Po válce nastal nadějný rozvoj práce, který zastavil politický zvrat v roce 1948. Jednota českobratrská musela přijmout státní uznání spojené s dozorem státu. Kazatelé dostali státní plat a jejich služba mohla být konána pouze na základě udělení souhlasu k výkonu duchovenské činnosti. Jakákoli činnost mimo objekty modliteben byla protizákonná, průběh bohoslužeb i další aktivity sborů byly v mnoha případech tajně monitorovány. Někteří kazatelé skončili ve vězení nebo z politických důvodů ztratili státní souhlas. Státními orgány byl restriktivně snížen počet sborů, jejich majetek byl v některých případech zabaven a státu musely být předány všechny církevní ústavy charitativního zaměření. Duchovní práce tak částečně přešla do ilegality, částečně balancovala na hraně zákazu činnosti (příkladem může být služba Spojeného mužského sboru, který po pěvecké stránce spojoval jednotlivé sbory buď přímou účastí zpěváků, nebo cestováním od sboru ke sboru s pěveckou činností). Církvi sice byla přiznána právní subjektivita, ale veškerá její činnost i hospodaření byly postaveny pod přísnou státní kontrolu. Za této éry v roce 1951, po zrušení náboženských spolků, se k Jednotě českobratrské připojila značná část spolku „Modrý kríž“ na Slovensku a Spolku rozhodných křesťanů na Těšínsku, kde převládala polská národnost. Vzrůst počtu slovenských a polských členů vedl církev v roce 1967 ke změně svého jména na dnešní Církev bratrskou.[1] Roku 1993 byla církev spolu s Československem rozdělena na dvě samostatné církve, které však nadále udržují vzájemné styky.

Poslání

Církev bratrská je větví křesťanské církve navazující na českou i světovou reformaci. Tvoří ji otevřená společenství lidí, kteří věří v Ježíše Krista jako Božího Syna a svého zachránce, přijímají Bibli za měřítko víry, učení i života. Sbory Církve bratrské vidí svůj úkol ve vyznávání křesťanské víry, ve vedení k této víře, ve vytváření společenství věřících a v praktické pomoci potřebným lidem.

Struktura

Organizačně se církev člení na sbory, které mají značnou míru autonomie. Obecně závazné dokumenty vydává celocírkevní Konference kazatelů a zástupců sborů, která též volí na čtyři roky sedmičlennou Radu církve bratrské – svůj výkonný orgán. V čele Rady stojí předseda a tajemník, kteří ji reprezentují navenek. V současné době působí Církev bratrská v České republice a na Slovensku, formálně je přitom rozdělena na dvě samostatné církve, pro každý stát jednu.

Církev bratrská má v České republice celkem 76 samostatných sborů. Kromě sborů se shromáždění konají i na tzv. stanicích. Těch je 77. Každá stanice je přidružena pod svůj mateřský sbor.

Sbory jsou seskupeny do 12 seniorátů. Každý seniorát má svého seniora – to je jeden z kazatelů, kteří pod daný seniorát patří:[8]

  • Hanácko-Valašský seniorátsbor v Hranicích n. M. ad.
  • Jizerský seniorát
  • Jižní Čechy
  • Jižní Morava – sbor v Brně - Kounicově ul. ad.
  • Praha
  • Severní Čechy
  • Severní Morava – sbor v Ostravě-Porubě ad.
  • Střední Čechy a Vysočina – sbor v Poděbradech ad.
  • Těšínsko
  • Východní Čechy – jih
  • Východní Čechy – sever
  • Západní Čechy

Církev bratrská má na Slovensku 18 sborů.[9]

Církev bratrská je členkou Mezinárodní federace svobodných evangelikálních církví, Společenství evangelických církví v Evropě, Konference evropských církví, České evangelikální aliance, Ekumenické rady církví a svazu církví Vojenská duchovní služba.

Statistika

RokPočet členůZastoupení v populaci ČR
19306 616(0,062 %, jednota českobratrská)[10]
19505 373(0,060 %, Jednota českobratrská)[10]
19912 759(0,027 %, Církev bratrská)[10]
20019 931(0,097 %, Církev bratrská)[10]
201110 872(0,102%, Církev bratrská)[2]
202110 762(0,102%, Církev bratrská)[11]

Církvi bratrské po listopadu 1989 vzrostl počet řádných členů. V roce 1990 bylo v původních 34 sborech 7500 lidí.[12]

V roce 2005 měla církev v České republice 62 sborů, 11 samostatných kazatelských stanic a 90 kazatelských stanic. Do církve patří 9.368 členů, dětí a přípravných členů. V církvi pracuje 90 kazatelů a vikářů. Ve Slovenské republice má Církev bratrská 13 sborů, 30 kazatelských stanic a 2.235 členů a dětí.[13]

V roce 2015 evidují přes 12 000 osob v 76 sborech. Bohoslužeb se dále účastní i celá řada dalších hostů či přátel církve.[12]

Financování

Církev bratrská, podobně jako 16 dalších církví a náboženských společností v České republice, žádá o navrácení naturálního majetku a jiných hmotných statků, které si nárokuje v rámci procesu oddělení církví od státu známý jako sekularizace (viz Církevní restituce v České republice). Církev bratrská odhaduje, že její majetek k 25. 2. 1948 měl hodnotu přes 761 milionů Kč. Případná vlastnická práva bude muset jednotlivě prokazovat.[14][15]

Osobnosti církve

Jan Balcar, Alois Adlof – zakladatelé, František Urbánek – přítel rodiny T. G. Masaryka; Antonín Chráska[16] – překladatel Bible do slovinštiny; Petr Grulich, Daniel Fajfr, Antonín Voříšek – kazatelé; Alexandr Havránek – osobnost Kostnické jednoty; Pavel Černý, David Novák, Pavel Hošek – teologové; Zdeněk Vojtíšek, Jiří Ungerreligionisté; Miroslav Hanuš, Jana Šrámková – spisovatelé; Marie Rafajová, Samuel Verner[17], Daniel Pastirčák[18] – básníci; Miloslav Košťál, Radko Šťastný, Jan Štěpán, Miloslav Jech – historikové; Ján Valach – hudební skladatel, dirigent; Karel Fojtík – úředník; Petr Moos, Irena Moudrá Wünschová, Jan Grulich – politici, Mikuláš Minář[19] – politický aktivista, Łukasz Firla[20] – pacifista v Kurdistánu; Petr Jašek – humanitární pracovník; Štefan Hríb, Daniel Raus – novináři; Zdeněk Koukol[21] – mecenáš, spolumajitel čokoládovny Lidka v Kutné Hoře

Vzdělání a diakonie

LRS Chvaly (býv. sirotčinec)

Vzdělání kazatelů, diakónů a sociálních pracovníků zajišťuje ve spolupráci s Evangelickou teologickou fakultou také církví roku 1990 zřízený Evangelikální teologický seminář umístěný v Horních PočernicíchChvalech (na pozemcích bývalého sirotčince spolku Křesťanská služba, dnes areál a komunitní centrum resp. Sdružení Chvaly). V restituovaném areálu kromě ETS rovněž působí Léčebné a rehabilitační středisko Chvaly (LRS), Pražský Tyrannus Hall, domov pro seniory Bethesda a sbor CB Černý Most.[22]

Sbory Církve bratrské jsou rovněž zřizovately několika křesťanských základních škol.

Diakonie Církve bratrské je nezisková organizace s celostátní působností. Své pobočky má v Praze, Hrádku, Litvínově, Mostě a Brně. Ve svých střediscích diakonie provozuje chráněné bydlení, osobní asistenci a rehabilitaci osobám s tělesným či kombinovaným postižením. V menší míře se o tyto osoby stará též domov pro seniory Bethesda.

Od roku 1989 se církev podílí na vojenské a vězeňské duchovní službě.

Odkazy

Reference

  1. a b c d Církev bratrská – Historie a současnost Církve bratrské. portal.cb.cz [online]. [cit. 2016-12-01]. Dostupné online. 
  2. a b Český statistický úřad dnes zveřejnil podrobné výsledky zkoumání náboženské víry. Christnet.cz [online]. 16.12.2011 [cit. 16.12.2011]. Dostupné online. 
  3. Předběžné výsledky SLDB2011 v Česku. scitani.cz [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. Obyvatelstvo SR podle náboženského vyznání - sčítanie 2011, 2001, 1991 Archivováno 14. 11. 2012 na Wayback Machine., SODB2011, Statistický úřad SR
  5. Sbory Církve bratrské. cb.cz [online]. [cit. 2011-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  6. Senioráty Církve bratrské. cb.cz [online]. [cit. 2011-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  7. VINTEROVÁ, Tereza. Jan Balcar : Životní příběh tkalce a kazatele. Bystré: Sbor Církve bratrské v Bystrém, 2018. 275 s. ISBN 978-80-270-4474-0. 
  8. http://portal.cb.cz/senioraty
  9. https://cb.sk/index.php/kontakt/zbory
  10. a b c d Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a pohlaví podle výsledků sčítání lidu v letech 1921, 1930, 1950, 1991 a 2001 ČSÚ
  11. Nové výsledky zpochybňují pokles věřících tradičních církví. Sčítání proběhlo i na Slovensku [online]. Christnet.eu, 20. ledna 2022 [cit. 2022-02-01]. Dostupné online. 
  12. a b Historie a současnost Církve bratrské
  13. Církev bratrská - Náboženství (Český rozhlas)
  14. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/138265-cirkevni-vyrovnani-muze-vyjit-az-na-96-miliard/
  15. http://www.christnet.eu/magazin/clanek.asp?clanek=3732
  16. Archivovaná kopie. portaro.eu [online]. [cit. 2015-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-22. 
  17. http://rodopisna-revue-online.tode.cz/2013-2_soubory/20-21-flegl-verner.pdf
  18. http://www.databazeknih.cz/zivotopis/daniel-pastircak-30694
  19. Archivovaná kopie. www.e-cirkev.cz [online]. [cit. 2019-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-22. 
  20. Biblická lupa 35 díl Mírotvůrci Łukasz Firla, Mediální odbor SCEAV https://www.youtube.com/watch?v=8X5CD9MToxU
  21. http://kutnohorsky.denik.cz/zpravy_region/mistni-cokoladu-s-chuti-jedli-i-v-anglii-20140903.html
  22. http://www.kcchvaly.cz/sdruzeni-chvaly/

Literatura

  • ADLOF, Alois. Nástin dějin svobodných církví křesťanských zvláště pak Svobodné reformované církve české [online]. Praha: Křesťanský spolek mladíků v Čechách, 1905 [cit. 2009-12-05]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  • ČERNÝ, Pavel et al. Alois Adlof. 150 let. Život, služba, odkaz. Praha 2012
  • ČERNÝ, Pavel – HOLÝ, Ivan. Církev bratrská v ČSSR. Praha 1985
  • KALETA, Bronislav – ŠTĚPÁN, Jan. 120 let v Božích službách. 120 let prvního pražského sboru. 120 let Církve bratrské. Praha 2000
  • KATUŠČÁK, Ján et al. Naše korene. Vznik a vývoj prebudeneckého hnutia na Slovensku. Bratislava 1994
  • KOŠŤÁL, Miloslav et al. Sto let ve službě evangelia (1880–1980). Jubilejní sborník Církve bratrské. Praha 1980
  • PÍCHOVÁ, Dariana. Křest a překřtívání v prostoru Církve bratrské. In: Getsemany 11[78] (1997), 220-226
  • ŠTĚPÁN, Jan. Babylónské zajetí církve (1948-1989). Praha: nákladem vlastním, 2015. 303 s. ISBN 978-80-260-8625-3. 
  • VINTEROVÁ, Tereza: Svobodná evangelická církev česká: První státem neuznaná církev v českých zemích. In: Orlické Hory a Podorlicko 25 (2018), 107-122
  • VINTEROVÁ, Tereza. Jan Balcar : Životní příběh tkalce a kazatele. Bystré: Sbor Církve bratrské v Bystrém, 2018. 275 s. ISBN 978-80-270-4474-0. 
  • ZELINKA, Timoteus Čestmír. Přehled dějin svobodné reformované církve a Jednoty českobratrské za sedmdesát let (1880–1950). Praha 1952

Související články

  • Domovina – spolek pro záchranu hynoucích žen a dívek
  • Bétel – sborový dům Cirkve bratrské v Poděbradech
  • Brána – oficiální celocírkevní časopis

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Nuvola web broom.svg
Autor: , Licence: LGPL
Web broom icon
Praha Seberov V ladech 10 kostel CB.jpg
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha - Šeberov, V ladech 10, kostel Církve bratrské
Cukrová 04.jpg
Autor: Wizzard, Licence: CC BY-SA 4.0
Cukrová, Staré Mesto, Bratislava
Košice - Kováčska 31.jpg
Autor: Ladislav Luppa, Licence: CC BY-SA 4.0
Tento obrázek byl nahrán v rámci projektu Wiki miluje památky 2017.
Nové Město pod Smrkem, Havlíčkova ulice, modlitebna Církve bratrské (5).jpg
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Modlitebna Církve bratrské v Havlíčkově ulici v Novém Městě pod Smrkem.
Modlitebna Církve bratrské 1.jpg
Autor: Ivannah, Licence: CC BY-SA 3.0
Modlitebna Církve bratrské v Černošicích podle projektu arch. Zdeňka Fránka.
Plocha na aktivní odpočinek před modlitebnou.jpg
Autor: Pohled 111, Licence: CC BY-SA 4.0
Autor fotografie Jiří Zelenka. Noc kostelů, Havlíčkův Brod, 10.6.2016. Církev bratrská. Havlíčkův Brod. Ulice Strážná.
Bratrska Ostrava Entrance.jpg
Autor: Manfred Rackelhuhn, Licence: CC BY-SA 4.0
Církev bratrská, Ostrava, 28. října 3129/148, Czech Republic, entrance
Sušice, Bašta 57, Církev bratrská (7960).jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo. Chcete-li získat zvláštní svolení k užití, licenci nebo snímek zakoupit, kontaktujte mě prosím pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Město Sušice v okrese Klatovy. Církev bratrská v domě čp. 57, v ulici Bašta.
Sborový dům Církve bratrské.JPG
Autor: Milan Zahn, Licence: CC BY-SA 3.0
Sborový dům Církve bratrské, Doudlevecká ulice, Plzeň.
Husinec (4).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Modlitebna Církve bratrské
Shromáždění, Sbor církve bratrské Ostrava-Poruba, Ostrava-Poruba, Moravskoslezský kraj.jpg
Autor: Fry72, Karel Frydrýšek, Licence: CC BY-SA 4.0
shromáždění, Sbor církve bratrské Ostrava-Poruba, Ostrava-Poruba, Moravskoslezský kraj
Litomyšl, nový kostel.jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Litomyšl, nový kostel v Litomyšli, modlitebna Sboru Církve bratrské. Moderní stavba se střídavě skloněnou střechou byla vystavěna v letech 2008–2010 podle návrhu Zdeňka Fránka.
Vinohrady Sbor Církve bratrské.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Vinohrady Sbor Církve bratrské
Hrádek ve Slezsku, sbor církve bratrské.JPG
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Hrádek ve Slezsku, sbor Církve bratrské, Moravskoslezský kraj
Praha Chodov Kostelna.jpg
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha - Chodov, Modletická - modlitebna Církve bratrské "Kostelna"
Horní Jasenka, kostel (2).jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Vsetín, část Horní Jasenka. Kostel Církve bratrské. Modlitebna z let 1968-72, dílo Ing. arch. Pavla Vaněčka. Zařízení modlitebního sálu tvoří dřevěný dubový kříž a stůl Páně, který je vytesaný z pískovcového kvádru.
Brno Veveří modlitebna CB 3.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Modlitebna Církve bratrské v Brně-Veveří
Církev bratrská.jpg
Budova Církve bratrské v Poštovní ulici
Bratislava Partizánska 06 01.jpg
Autor: Lure, Licence: CC BY-SA 3.0
Partizánska ul. č. 6. Vilu si okolo roku 1920 dal postaviť lekár dr. Gusztáv Szamák (1889 - 1950), dlhoročný riaditeľ Evanjelickej nemocnice na Partizánskej ul. Hlavu jeleňa s krížom na priečelí, ako symbol patróna poľovníkov - sv. Huberta - spodobnil sochár Alojz Rigele. Dnes vo vile sídli Rada cirkvi bratskej v SR
Soukenická 15-I-05-2021-praha.jpg
Autor: The photonaut, Licence: CC BY-SA 4.0
Soukenická street Nr. 15, Prague
Overview of Sbor Církve bratrské v Praze 9 at Ve žlíbku street in Horní Počernice, Prague.jpg
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Celkový pohled na Sbor Církve bratrské v Praze 9 v ulici Ve žlíbku v Horních Počernicích, Praha.
Praha, Horní Počernice, II.JPG
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Horní Počernice v Praze
Pardubice, sbor Církve bratrské (02).jpg
(c) Czeva, CC BY-SA 3.0
Sbor Církve bratrské ve čtvrti Polabiny v Pardubicích z 90. let 20. století.
Horní Suchá (Sucha Górna) (32).JPG
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Horní Suchá (Sucha Górna). Okres Karviná, Moravskoslezský kraj