Cædmon
Caedmon | |
---|---|
(c) Rich Tea, CC BY-SA 2.0 Cædmonův památník na hřbitově ve Whitby | |
Narození | Northumbrie |
Úmrtí | 680 Whitbyjské opatství |
Povolání | mnich a básník |
Stát | Northumbrie |
Období | 2. polovina 7. století |
Významná díla | Hymnus o Stvoření |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cædmon (ˈkædmən nebo ˈkædmɒn, 2. polovina 7. století) byl první známý staroanglický (anglosaský) básník.[1][2]
Život
O Cædmonově životě je známo jen málo, veškeré zprávy o něm pocházejí pouze z latinsky napsaného díla Historia ecclesiastica gentis Anglorum (Církevní dějiny národa Anglů),[1] jehož autorem je učenec a historik Beda Ctihodný (Beda Venerabilis).
Podle Bedy Ctihodného byl Cædmon Kelt pracující jako pastevec poblíž významného northumbrijského kláštera Streonæshalch (dnes Whitby Abbey, Severní Yorkshire),[3] který tehdy vedla abatyše Hilda z Whitby. Ve snu byl díky božímu vnuknutí obdařen výjimečnými básnickými schopnostmi, stal se mnichem v tomto klášteře, působil zde jako básník a roku 680 zde zemřel.[4]
Hymnus o Stvoření
Z dochovaných skladeb, které podle Bedy Ctihodného Cædmon vytvořil, je mu dnes přisuzován jen Hymnus o Stvoření (Cædmon's Hymn), složený prý ve snu na pokyn anděla.[1] Jde o prostou náboženskou báseň o pouhých devíti verších, která velebí Boha Stvořitele a ve které je tradiční aliterující formou vyjádřena vroucí síla křesťanské myšlenky. Hymnus je nejstarší dochovanou staroanglickou básní vůbec[5] a byl ve své době velmi oblíben. Dochoval se nejen v Bedově latinské podobě, ale i v původních anglosaských verších, a to ve dvaceti jedna rukopisech vzniklých mezi 8. až 15. stoletím.[1] Podle Bedy Ctihodného má hymnus tento obsah (uvedeno v překladu Jaromíra Kyncla):
- "Chválit teď máme původce království nebeského,
- sílu Stvořitele a jeho úradek.
- skutky Otce slávy.
- Jak se on, protože je Bůh věčný,
- stal původcem všech zázraků.
- Jak nejdříve dětem člověka
- stvořil nebesa jako završení stavby,
- a potom jak stvořil zemi,
- on, všemohoucí strážce lidského rodu."[3]
- sílu Stvořitele a jeho úradek.
Cædmonova škola
Cædmonovi byly přisuzovány také některé delší epické skladby na biblické náměty (Genesis, Exodus, Daniel a Kristus a Satan), které je však nutno pokládat za díla neznámých autorů ze 7. – 9. století (v této souvislosti se také někdy hovoří o dílech z tzv. Cædmonovy školy).[1] Jsou obsažena v tzv. Cædmonově manuskriptu vzniklém kolem roku 1000,[1] označovaném také podle nizozemského filologa Francisca Junia (asi 1591–1677), který jej roku 1665 zveřejnil, jako Juniův manuskript:
- Genesis je parafrází První knihy Mojžíšovy. Obsahuje 2953[1] aliteračních veršů a skládá se ze dvou odlišných částí, označovaných v moderní literární historií jako Genesis A a Genesis B.[5] Starší Genesis A vznikla kole roku 700, zatímco mladší Genesis B je asi z poloviny 9. století.[5] Své biblické předlohy se epos drží poměrně věrně, jen na začátku obsahuje apokryfní vyprávění o vzpouře a pádu andělů.
- Exodus (590 veršů, počátek 8. století)[5] vypráví prostředky staroanglické hrdinské poezie krátký úsek z Druhé knihy Mojžíšovy o útěku Židů z Egypta a o jejich zázračném průchodu vodami Rudého moře k zaslíbené zemi.
- Daniel (764 veršů, rovněž počátek 8. století)[5] vychází z první poloviny starozákonní Knihy Daniel a obsahuje sny krále Nabuchodonosora a vyprávění o třech mládencích v peci ohnivé
- Kristus a Satan (Christ and Satan, 729 veršů), báseň o třech částech vyprávějící o pádu andělů, sestoupení Krista do pekel a pokoušení Krista ďáblem na poušti.[4]
Cædmonovi bylo rovněž neprávem přičítáno autorství básně Sen o kříži (The Dream of the Rood) z 8. století,[4] za jejíhož autora je dnes považován některý z básníků tzv. Cynewulfovy školy.[6]
Česká vydání
- V knize Zdenka Menharda Starší anglická literatura, Karolinum, Praha 1995 je uvedena ukázka z básně Genesis v českém překladu.
- Antologie nejstarší anglické poezie a prózy Jako když dvoranou proletí pták, Triáda, Praha 2009 obsahuje překlady básní Hymnus o Stvoření a Exodus.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g Slovník spisovatelů, Libri, Praha 2003, str. 183-184
- ↑ Caedmon, English poet — Encyclopaedia Britannica.
- ↑ a b Beda Ctihodný: Církevní dějiny národa Anglů, Argo, Praha 2008, str.238-241
- ↑ a b c Ottův slovník naučný, pátý díl, Argo a Paseka, Praha a Litomyšl 1997
- ↑ a b c d e Zdeněk Stříbrný: Dějiny anglické literatury 1., Academia, Praha 1987, str. 20
- ↑ Slovník spisovatelů, Libri, Praha 2003, str. 221-222
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Caedmon na Wikimedia Commons
- (anglicky) Bede's Story of Cædmon na Heorot.dk
- (česky) Cædmon Archivováno 5. 6. 2020 na Wayback Machine. na Leporelo.info
Média použitá na této stránce
(c) Rich Tea, CC BY-SA 2.0
Memorial to Caedmon, St Mary's Churchyard. The inscription reads, "To the glory of God and in memory of Caedmon the father of English Sacred Song. Fell asleep hard by, 680"
Autor: Chris Kirk, Licence: CC BY 2.0
Ruins of Whitby Abbey in North Yorkshire, England.
Autor: Chocolateediter, Licence: CC BY-SA 4.0
For use on Northumbria to represent the flag described by Bede in ‘Historia Ecclesiastica Gentis Anglorum’. Description of the flag in the tomb of the seventh century King Oswald, who had united Bernicia & Deira. Bede recorded the flag as “…they hung up over the monument his banner made of gold and purple”.
Image of copy (c800) Cædmon's Hymn in the "Moore" manuscript (737), Cambridge, Kk.5.16, f. 128v, written in Northumbrian. This is the earliest known version of this work.