Céligny

Céligny
Céligny – znak
znak
Céligny – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice46°21′ s. š., 6°12′0″ v. d.
Nadmořská výška430 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonŽeneva
Céligny
Céligny
Céligny, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha4,66 km²
Počet obyvatel799 (2018)[1]
Hustota zalidnění171,5 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.celigny.ch
PSČ1298
Označení vozidelGE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Céligny je obec na jihozápadě Švýcarska, v kantonu Ženeva. Žije zde 799[1] obyvatel.

Geografie

Céligny je nejsevernější obcí kantonu Ženeva a zahrnuje dvě exklávy kantonu Ženeva na pravém břehu Ženevského jezera, z nichž jedna je enklávou kantonu Vaud. Nejvyšší bod katastru obce má nadmořskou výšku 434 metrů.

Historie

Letecký pohled (1968)

Nálezy z jezera a hrobů západně od obce pocházejí z doby bronzové. Jsou zde také stopy římského osídlení (zejména pozůstatky akvaduktu a mozaiky) a hroby, které pravděpodobně pocházejí z burgundského období. Hroby se nacházely pod římskou vilou, která patřila hrabství Equestre. První zmínka pochází z roku 1163 jako Siliniacum.[2]

Od 14. století držel ženevský biskup v Céligny, které patřilo k biskupskému mandátu Peney, důležitá práva: vrchnostenskou jurisdikci, zákaz a právo vybírat daně. Další práva hospodářské povahy náležela šlechticům z Céligny a opatství Bonmont. V roce 1469 udělil biskup Jean-Louis Savojský obyvatelům mandátů Jussy, Thiez a Peney svobody, čímž je chránil před svévolí úředníků. Kromě toho se obyvatelé Céligny v roce 1441 za poplatek svěřili pod ochranu savojského vévody a v roce 1490 tuto dohodu obnovili. Když Bern v roce 1536 převzal od vévody práva nad Vaudem, nárokoval si závazky Céligny vůči vévodovi pro sebe. To byl jeden ze sporných bodů, o nichž se opakovaně jednalo se Ženevou a které byly vyřešeny smlouvou z Lausanne v roce 1564. V roce 1536 složili zástupci obyvatel Céligny přísahu věrnosti Ženevě jako feudálnímu pánovi a nástupci biskupa. Céligny bylo přiřazeno ke farnosti Peney a od roku 1547 tvořilo farnost s Genthodem.[2]

S Bernem probíhala tvrdá jednání o hranicích obce, protože Bern odmítal postoupit koridor Bogis-Bossey mezi enklávami Céligny a Coudres. Konflikty o jurisdikci a hranice pokračovaly až do protokolu o úpravě hranic z roku 1726. Současné hranice mezi kantony Vaud a Ženeva byly stanoveny ženevským zákonem z roku 1953 a upraveny v roce 1971 po výstavbě dálnice. Oba kantony se dohodly na sdílení povinností týkajících se dodávek vody a elektřiny, čištění odpadních vod, policie a údržby silnic, jakož i dalších sousedských záležitostí. V roce 1275 je v Céligny zmiňován pastor. Reformovaná farnost byla založena v roce 1536 a starý románský kostel sv. Martina vyhořel v roce 1991. Při rekonstrukčních pracích a výkopech v letech 1991–1994 byly objeveny stopy po vile ze 4.–5. století a dvou dřevěných kostelích jako jejich nástupcích. Jeden z nich je předchůdcem současného kostela. Reformovaný kostel byl znovu otevřen v roce 1993.[2]

Obyvatelstvo

Céligny
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok1850190019501990200020102012201420162017
Počet obyvatel312390415633599657623683766787

Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří francouzsky (487, tj. 81,3 %), druhá nejčastější je němčina (38, tj. 6,3 %) a třetí angličtina (36, tj. 6,0 %).

Hospodářství

Céligny bývalo tradičně zemědělskou obcí se zaměřením zejména na vinařství. Vzhledem k postupnému rozrůstání aglomerace Ženevy je v současnosti již převážně rezidenční obcí; většina obyvatel dojíždí za prací do Ženevy, či jiných měst.

Doprava

Bývalá železniční stanice Céligny

Obcí prochází hlavní železniční trať Lausanne–Ženeva; stanice Céligny však již byla zrušena a osobní vlaky na ní nezastavují. Dopravní obslužnost obce tak převzaly autobusy.

Kolem obce prochází dálnice A1 (Lausanne–Ženeva), jejíž nejbližší sjezd se nachází asi 3 km od obce u Chavannes.

Osobnosti

Jacques Mallet-du-Pan, průkopník politické žurnalistiky, se narodil v roce 1749 v Céligny jako syn duchovního. Dalším rodákem tohoto města byl chemik Marc Delafontaine (1838–1911), jeden z objevitelů prvku holmium.

V Céligny žil od roku 1901 až do své smrti v roce 1923 italský inženýr, ekonom a sociolog Vilfredo Pareto a také velšský herec Richard Burton.

Elizabeth Taylorová chtěla být dle svého uložena na místním hřbitově vedle Richarda Burtona, ale na přání její rodiny se místo jejího posledního odpočinku nachází v USA.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Céligny na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
  2. ↑ a b c d SANTSCHI, Catherine. Céligny [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2005-07-05 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce