Cíglerova
| |||
---|---|---|---|
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Obvod | Praha 9 | ||
Městská část | Praha 14 | ||
Čtvrť | Černý Most, Hloubětín, Kyje | ||
Poloha | 50°6′25,68″ s. š., 14°33′55,47″ v. d. | ||
Začíná na | ulice Poděbradská | ||
Končí na | ulice Ocelkova | ||
Historie | |||
Datum vzniku | 1976 | ||
Další údaje | |||
Délka | cca 1,7 km | ||
Počet adres | 20[1] | ||
PSČ | 198 00 | ||
Kód ulice | 504181 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cíglerova je ulice v katastrálním území Černý Most, Kyje a Hloubětín na Praze 14, která spojuje ulici Poděbradskou a Ocelkovu. Má přibližný západovýchodní průběh, avšak je mírně esovitě prohnutá. Největší část leží na Černém Mostě, v Kyjích leží úsek mezi ulicemi Broumarskou a Za Černým mostem a konečně v Hloubětíně krátký úsek mezi ulicí Za Černým mostem a Poděbradskou. Od západu do ní postupně ústí ulice Za Černým mostem, dále ji protíná Broumarská, poté do ní ústí Bratří Venclíků, Bouřilova, Trytova, Ronešova a nakonec Pospíchalova.
Historie a názvy
Nazvána byla v roce 1976[2] v souvislosti s výstavbou sídliště Černý Most I podle kyjského občana Václava Cíglera (1901–1942),[3] který aktivně působil v odboji (ilegální buňka KSČ) za druhé světové války. V roce 1941 byl zatčen a přestože byl propuštěn, byl i nadále pronásledován. Trpěl těžkou tuberkulózou a po dalším zatčení zemřel.[2] Název tak patří ke skupině ulic pojmenovaných po kyjských občanech, kteří padli během Pražského povstání nebo byli nacisty umučeni v koncentračních táborech, jako ulice Anny Čížkové, Bouřilova, Bratří Venclíků, Ronešova, Trytova a Vlčkova.[4] V roce 1983 byla ulice prodloužena od Broumarské směrem na západ o svůj kyjský a hloubětínský úsek, překonává tak mostem ulici Chlumeckou.[5][4]
Zástavba a charakter ulice
Na sever od hloubětínského a kyjského úseku je zeleň a za ní železniční trať Praha–Turnov (070), přes kterou vedl začouzený most, který dal název celému sídlišti. Na jih od hloubětínského úseku je zeleň a za ní ulice Kukelská s panelovými domy sídliště Lehovec. Na jih od kyjského úseku jsou rodinné domy se zahradami na ulicích Hůrská a Vajgarská. Celý tento popsaný úsek značně ovlivňuje rušná ulice Poděbradská, která na rozhraní katastrálních území přechází ve Chlumeckou. Na Černém mostě jsou po severní straně parkoviště, stanice metra Rajská zahrada a zeleň. Ulice probíhá rovnoběžně s tubusem žluté linky pražského metra B. Na jižní straně je multifunkční centrum čp. 1139 s lékárnou, poštou (198 00), rychlým občerstvením, supermarketem a parkovištěm. Dále následují panelové domy sídliště Černý Most I, Centrální park Černý Most a za zelení Poliklinika Parník.
Na ulici jsou autobusové zastávky Rajská zahrada, Ronešova a Poliklinika Černý Most.
Budovy a instituce
- Stanice metra Rajská zahrada
- Restaurace Na Chlumecké, Cíglerova 1138/7
- Pošta Praha 98, Bratří Venclíků 1139/3
- Poliklinika Černý Most - Parník, Generála Janouška 902/17
- TOMEGAS s.r.o. – čerpací stanice LPG
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cíglerova na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ Územně identifikační registr ČR [online]. SEAL, s.r.o., Informačního systému o území (ISÚ) [cit. 2019-01-13]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b AUGUSTA, Pavel; ZDEŇKOVÁ, Marie. Ilustrovaná encyklopedie osobností v názvech pražských ulic a náměstí. Praha: Milpo, 2006. 200 s. ISBN 80-87040-03-1. S. 148.
- ↑ JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 39.
- ↑ a b LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 516.
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 109.
Literatura
- AUGUSTA, Pavel; ZDEŇKOVÁ, Marie. Ilustrovaná encyklopedie osobností v názvech pražských ulic a náměstí. Praha: Milpo, 2006. 200 s. ISBN 80-87040-03-1. S. 148.
- LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 109.
- LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 516.
- JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 39.
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Černý Most. Sídliště Černý Most I, Cíglerova ulice.