Cíle udržitelného rozvoje

Sedmnáct cílů udržitelného rozvoje (anglicky Sustainable Development Goals, SDGs) je prezentováno jako program OSN rozvoje na následujících 15 let (2015–2030) a navazuje na úspěšnou agendu Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Tyto cíle byly přijaty v září 2015 na summitu OSN v rámci tzv. Agendy 2030 „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“ (Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Development),^[1][2] na které se státy dohodly během tříletého procesu, který začal na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Riu de Janeiro.^[3]

„Nová agenda je slibem politických lídrů lidem na celém světě. Týká se všech států a je to komplexní a tranzitivní vize lepšího světa pro všechny. Plán na vymýcení extrémní chudoby, plán pro společnou prosperitu, mír a partnerství, který zohledňuje naléhavost změny klimatu a je založen na rovných příležitostech a respektu k právům. Jeho hlavním mottem je, že nesmíme zapomenout na nikoho, ani na nejchudší, zranitelné a marginalizované, včetně lidí s postižením,“ vysvětlil Agendu v úvodu summitu generální tajemník OSN Pan Ki-mun.^[4]

Historie

Vznik cílů byl iniciován na konferenci Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji v Rio de Janeiru v červnu 2012 (Konference Rio+20); usnesení o ní je obsaženo v závěrečné zprávě konference (The future we want).^[5]

V průběhu samotné konference se již nepodařilo identifikovat konkrétní tematické oblasti pro tyto cíle.^[6] Proto započala další jednání. Ke 22. lednu 2013 byla rozhodnutím Valného shromáždění OSN (UN General Assembly) ustanovena třicetičlenná Otevřená pracovní skupina (Open Working Group - OWG).^[7] Tato skupina dostala pověření, aby vypracovala návrhy Cílů udržitelného rozvoje, kterými se bude následně zabývat Valné shromáždění OSN během svého 68. zasedání v období září 2013 – září 2014.^[8]

V září 2013 bylo oznámeno datum setkání Mezinárodního sympózia zaměřeného na Rozvojovou agendu po roce 2015 a Cíle udržitelného rozvoje (International Symposium on the Post 2015 Agenda & The Sustainable Development Goals), které se mělo uskutečnit v australském Sydney. ^[9] To bylo ale následně zrušeno z důvodů snížení finanční podpory od australské vlády.^[10]

Od té doby probíhal v rámci OSN proces směřující k určení nového globálního rozvojového rámce, který nahradí v roce 2015 končící Rozvojové cíle tisíciletí. Definování a etablování nových cílů a agendy bylo náročné (vzhledem k tomu, že je potřeba nalézt společný konzensus mezi jednotlivými členskými státy). Pro vytváření koncepce Rozvojové agendy po roce 2015 je pak stěžejní dialog mezi společenskými skupinami a aktéry (tzv. stakeholdery) z různých oblastí (zahrnující i sféru byznysu).^[11]

19. července 2014 Otevřená pracovní skupina Valného shromáždění OSN na Cíle udržitelného rozvoje (the UN General Assembly's Open Working Group on Sustainable Development Goals - OWG) podala návrh na koncepci Cílů udržitelného rozvoje. Tento návrh obsahoval 17 cílů se 169 dílčími objekty pokrývající širokou škálu témat udržitelného rozvoje. Týkají se například problematiky eliminace chudoby a hladu, zlepšení zdraví a vzdělání, směřování k udržitelnějším sídlům, boje proti změně klimatu, ochrany oceánů a lesů. ^[12]

Dne 4. prosince 2014 Valné shromáždění OSN přijalo souhrnnou zprávu generálního tajemníka, která tvrdí, že etablování Rozvojové agendy po roce 2015 a Cílů udržitelného rozvoje by mělo reflektovat tyto návrhy. Shody na konečné podobě koncepce Cílů udržitelného rozvoje bylo dosaženo na konferenci OSN která se uskutečnila 25. – 27. září 2015 v New Yorku. Česká republika se na aktivitách mezinárodního společenství v této oblasti podílí, její zástupci se proto zúčastnili i této konference. V nedávné době došlo v ČR také k restrukturalizaci Rady vlády pro udržitelný rozvoj, která plní mj. funkci poradního orgánu vlády pro směřování k udržitelnému rozvoji České republiky.^{[13][14] [15]}

Jednotlivé cíle

Cíle udržitelného rozvoje jsou následující:^[16][17]

Cíl 1: Vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě

Boj s chudobou je součástí rozvojových cílů pro její poměrně snadnou měřitelnost, zřejmou souvislost s hospodářstvím a socioekonomickou politikou a kvůli širokému spektru dopadů, které chudoba má jak na individuální rodiny, tak na celá společenství. Vymýcení extrémní chudoby (ta je definována hranicí 1,25 dolaru na člověka a den) bylo už klíčovou součástí Rozvojových cílů tisíciletí.^[18]

Cíl 2: Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství

Počet podvyživených lidí v rozvojových zemích se od roku 1990 snížil téměř o polovinu, nicméně stále každý devátý člověk na světě trpí podvýživou. Naprostá většina hladovějících lidí přitom žije v rozvojových zemích (zejména v Asii a Africe), kde je zároveň největší přírůstek obyvatel. Nejvíce ohroženy jsou přitom děti a dospívající, špatná výživa je zodpovědná za smrt téměř poloviny dětí mladších pěti let, desítky milionů dětí na světě chodí běžně do škol hladových. Zemědělství je stále největším zdrojem příjmů i pracovních míst pro chudé venkovské domácnosti. Většina potravin zkonzumovaných ve vyspělém světě pochází právě z malých farem. Investice do drobného zemědělství jsou tak přínosem pro rozvojové země a to nejen, co se týče podpory pracovních míst, ale i v oblasti zlepšování výživy obyvatel a odvracení hladomoru. I přes znatelné pokroky, jichž bylo dosaženo v minulosti za přispění mezinárodního společenství, je tedy současná situace velice závažná.

Cíl 3: Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku

První princip Deklarace Konference OSN o životním prostředí a rozvoji deklaruje, že: „Lidské bytosti stojí v ohnisku zájmu o trvale udržitelný rozvoj. Mají právo na zdravý a produktivní život, který je v souladu s přírodou.“ Toto je také základní premisa, kterou reflektují další důležité dokumenty přijaté mezinárodním společenstvím jako je Agenda 21, Implementační plán ze Světového summitu o udržitelném rozvoji a Budoucnost, kterou chceme. Na zlepšení zdravotního stavu populace v globálním měřítku se zaměřovaly také tři z osmi Rozvojových cílů tisíciletí (konkrétně to byly následující: Snížení dětské úmrtnosti na třetinu současných hodnot; Podstatné zlepšení zdravotního stavu matek; Zamezení šíření HIV/AIDS, malárie jakož i ostatních epidemických chorob). Zdravotní problematika je také ústředním tématem v připravované koncepci Cílů udržitelného rozvoje a Rozvojové agendy po roce 2015. V rámci Sítě řešení pro udržitelný rozvoj vznikla proto Tematická skupina Zdraví pro všechny, která v únoru 2014 zveřejnila zprávu Zdraví v rámci udržitelného rozvoje. Tato zpráva se zaměřuje na analýzu zdravotního stavu populace v globálním měřítku a priority pro Rozvojovou agendu po roce 2015. Ve shodě s minulými dokumenty uvádí, že zdraví je zásadní pro udržitelný rozvoj. Argumentuje, že zdraví je dobrým indikátorem pokroku jednotlivých států v oblasti udržitelného rozvoje. A to vzhledem k tomu, že přispívá k rozvoji, jak prostřednictvím produktivní zaměstnanosti, tak i díky tomu, že snižuje výdaje na léčbu nemocí a tím zároveň podporuje větší sociální soudržnost.

Cíl 4: Zajistit rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny.

„Rozvojové cíle tiscíletí (MDGs) navrhovaly zpřístupnit základní vzdělání všem – tedy zajistit, aby všechny děti (chlapci i dívky) absolvovaly plné základní vzdělání. Během 15 let MDGs jsme byli svědky dramatického zlepšení v přístupu dívek ke vzdělání. V rozvojových zemích navštěvuje v roce 2015 základní školu 91 procent dětí. V roce 2000 to bylo 83 procent dětí. Mezi mladými ve věku 15 až 24 let se celosvětově v letech 1990 až 2015 zvýšila míra gramotnosti z 83 procent na 91 procent.“^[19]

Cíl 5 : Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek

Světové společenství volá po ukončení všech forem diskriminace žen a dívek všude na světě. Rovnost mezi muži a ženami by měla být patrná nejen v právech a povinnostech, ale i v příležitostech k adekvátnímu rozvoji osobního potenciálu každého člověka.^[20]

Cíl 6: Zajistit všem dostupnost vody a sanitačních zařízení a udržitelné hospodaření s nimi

Dosažení rovného přístupu k cenově dostupné pitné vodě pro všechny lidi do roku 2030, to je globální cíl, který se týká nejzákladnější podmínky lidského života.

Cíl 7: Zajistit všem přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie

Zhruba každý pátý člověk na Zemi nemá přístup k elektřině. Tři miliardy lidí využívají na vaření a topení dřevo, uhlí, dřevěné uhlí a živočišný odpad. S tím souvisí nadměrné znečištění jejich životního prostředí a to nejen vnějšího ale i vnitřního (obytné prostory), v němž se často nacházejí otevřená ohniště. Znečištění obou prostředí má negativní dopady na zdraví obyvatel a způsobuje řadu nemocí (dýchací potíže, rakoviny, atd.) i nehod v podobě požárů. Nadměrné využívání nevhodných zdrojů energie přispívá také k degradaci širokého okolí (těžba neobnovitelných zdrojů) a postupem času vede k energetické závislosti a hospodářskému úpadku. V planetárním měřítku mohou špatně nastavené energetické vzorce přispívat ke klimatické změně. Energie z obnovitelných zdrojů oproti tomu nepřispívá ke znečištění, její zdroje jsou široce dostupné a nevyčerpatelné. Nepřispívá ke globální změně klimatu a nezpůsobuje ani další problémy životního prostředí. V současné době tvoří obnovitelné zdroje pouhých patnáct procent z celkové energetické spotřeby, zbytek představují stále zdroje neobnovitelné.^{[Poznámky 1]}

Cíl 8: Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny

Ekonomický růst byl dlouho považován za jediný ukazatel vyspělosti zemí. V poslední době je zpochybňována jak podoba tohoto růstu, tak i růst samotný. Převažuje konzensus říkající, že růst je potřeba, nicméně je zároveň třeba věnovat pozornost jeho podobě. Ekonomický růst sám o sobě nemusí totiž být indikátorem pouze vzkvétající ekonomiky ale také té, jež odkládá problémy na později, za účelem okamžitého zisku, který se nicméně v dlouhodobějším horizontu prodraží.

Cíl 9: Vybudovat odolnou infrastrukturu, podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovace

Devátý cíl udržitelného rozvoje zmiňuje potřebu vybudovat odolnou infrastrukturu, stejně jako podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovace. V jeho rozpracování (targets) je zmíněna potřeba rozšíření internetového připojení. Dostupnost internetového připojení je důležitá, vzhledem k tomu, že přístup na síť (k informacím) a zprostředkování výměny informací a znalostí, bude nezbytným předpokladem nejen pro dobré dosažení cíle tohoto ale i všech ostatních (vzhledem k rychlosti šíření poznatků, nízkým transakčním nákladům na distribuci a možnosti zapojování široké veřejnosti do jejich vytváření a využívání).

Cíl 10: Snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi

Podle desátého cíle by do roku 2030 měl být zajištěn růst příjmu chudších 40% obyvatel v každé zemií rychlejší než průměrný růst celé země. Současně by tito chudší lidé měli být lépe integrováni do společnosti pomocí společenské, ekonomické a politické inkluze a chráněni citlivou fiskální a sociální politikou. A konečně by měla být zajištěna rovnost příležitostí a omezení všech diskriminujících praktik a zákonů.

Cíl 11: Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce

Podíl městské populace ve světě neustále roste. Cíl, zajistit do roku 2030 všem lidem na planetě přístup k bezpečnému a cenově dostupnému bydlení a službám, není jednoduchý. Ještě stále se mnohá města nevypořádaly se slumy, kde žije 828 milionů lidí.

Cíl 12: Zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu

Produkci a spotřební chování lidí je potřeba reformovat směrem k trvale udržitelnějšímu modelu. To se týká nejen průmyslu, ale i služeb, potravin či odpadů.

Cíl 13: Přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů

Podnebí ovlivňuje lidská činnost, konkrétně znečišťování životního prostředí, zejména ovzduší.

Cíl 14: Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje

Znečištění a nadměrné využívání oceánů ohrožuje jak organismy, které v nich žijí, tak i pobřežní země. Čtrnáctý cíl se proto zabývá regulací jejich poškozování.^[21]

Cíl 15: Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity

Na naší planetě zanikají obrovské plochy lesů, narůstají pouště, vymírají živočišné druhy. Zlepšení této situace je obtížné bez koordinované globální spolupráce.

Cíl 16: Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních

Web udržitelného rozvoje uvádí, že „Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky stoupl jejich počet pod mezinárodní ochranou v polovině roku 2014 na 13 milionů. Protože dynamika migrace se v roce 2014, zejména vinou syrské krize, ještě zrychlila, měli bychom se primárně zabývat mitigačními opatřeními, tedy předcházet situacím, které nutí lidi opouštět své domovy.“^[22]

Cíl 17: Oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj a posílit prostředky pro jeho uplatňování

Závěrečný cíl shrnuje, co bude agenda Cílů udržitelného rozvoje znamenat na světové úrovni a jak by se mělo globální partnerství vyvinout v příštích 15 letech.

Cíle udržitelného rozvoje v Česku

Povědomí o Cílech udržitelného rozvoje v České republice rozšiřuje Asociace společenské odpovědnosti, největší iniciativa společenské odpovědnosti (CSR) a Cílů udržitelného rozvoje od OSN v Česku.^[23] Od roku 2017 uděluje Ceny SDGs, ocenění za naplňování cílů udržitelného rozvoje.^[24] Ceny SDGs mají podporovat spolupráci a partnerství mezi nevládními organizacemi, státní správou a soukromým sektorem (tzv. Public Private Partnership). Cílem projektu je motivovat další hráče z byznysu, ale i z neziskových organizací, veřejné správy i široké veřejnosti, aby začlenili SDGs do svých každodenních aktivit. V roce 2017 byl hlavním řečníkem slavnostního předávání americký ekonom Jeffrey Sachs.^[25]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Cíle udržitelného rozvoje na Wikimedia Commons

Poznámky