Cínovecký hřbet
Přírodní památka Cínovecký hřbet | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 16. března 2019 |
Vyhlásil | Krajský úřad Ústeckého kraje |
Rozloha | 29,70 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Teplice |
Umístění | Cínovec |
Souřadnice | 50°43′55,35″ s. š., 13°47′40,31″ v. d. |
Další informace | |
Kód | 6178 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cínovecký hřbet je přírodní památka v Krušných horách v okrese Teplice. Nachází se u státní hranice s Německem dva kilometry východně od Cínovce. Předmětem ochrany jsou přechodová rašeliniště, rašelinné a podmáčené smrčiny a horské louky s výskytem vzácných rostlin a živočichů, mezi které patří například rosnatka okrouhlolistá nebo tetřívek obecný.
Historie
Území bylo využíváno v patnáctém století v souvislosti se zpracováním cínové rudy v Altenbergu.[3] Už v té době zde docházelo k opakovanému odlesňování[4] a byl vybudován vodní kanál Aschergraben (též Hraniční potok), který odváděl vodu do města a jehož porušené koryto je v terénu stále patrné.[3] Část chráněného území s rašeliništi u státní hranice se využívala jako orná půda, která byla teprve ve dvacátém století převedena na louky, a ty ve druhé polovině století zalesněny smrkem ztepilým. V důsledku imisní kalamity zde však došlo k rozsáhlému úhynu vzrostlých smrků a holiny byly po odtěžení dřeva zalesňovány nepůvodním smrkem pichlavým.[4]
Chráněné území vyhlásil krajský úřad Ústeckého kraje dne 16. března 2019. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 6178.
Přírodní poměry
Chráněné území měří 29,703 hektaru, nachází se v nadmořské výšce 785–837 metrů v katastrálním území Cínovec a je součástí rozsáhlé evropsky významné lokality Východní Krušnohoří a ptačí oblasti Východní Krušné hory.[5] Přírodní památka leží na území přírodního parku Východní Krušné hory.[6]
Abiotické podmínky
Přírodní památka leží na mírném severním svahu Cínoveckého hřbetu. V geomorfologickém členění Česka patří do celku Krušné hory, podcelku Loučenská hornatina a okrsku Cínovecká hornatina.[7] Geologické podloží tvoří devonské až karbonské vulkanické horniny, konkrétně ryolitický až trachytický ignimbrit. Ve východní části se vyskytuje také neoproterozoický granitový až syenitový porfyr. Podloží překrývají třetihorní sedimenty a čtvrtohorní rašeliny. Převažujícím půdním typem je kambizem dystrická, která se střídá s malými ložisky rašeliny.[3]
Území leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Krušné hory.[8] Zdrojem vody pro celé území jsou srážky, prameniště pod vrcholem Cínoveckého hřbetu a místní prameny. Hladinu podzemní vody snižují starší meliorace v podobě napřímení a zahloubení drobných vodních toků, ale revitalizační zásahy odtok vody zpomalily.[3] Osu území ve směru východ–západ tvoří bývalý vodní kanál Aschergraben, který je jednou ze zdrojnic říčky Mohelnice, a patří tedy k povodí Labe.[6] Část vody odvádí příkop vyhloubený podél silnice do Dlouhého rybníka na okraji Cínovce.[3]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí Cínovecký hřbet leží v chladné oblasti CH6,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −4 až −5 °C v lednu a 14–15 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 1000–1200 milimetrů, sníh zde leží 120–140 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[9] Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 5–6 °C.[8]
Flóra a fauna
Ve fytogeografickém členění se lokalita nachází v oblasti oreofytika, konkrétně v okresu Krušné hory. V biogeografickém členění leží v Krušnohorském bioregionu.[10] V druhově chudém území se vyskytuje jen 154 druhů cévnatých rostlin, přičemž přechodová rašeliniště a rašelinné smrčiny jsou druhově ještě chudší. Největší ohrožení pro ně představuje acidifikace a degradace půd, nežádoucí vysoký podíl smrku pichlavého (Picea pungens)[10] a sukcesní změny, které vedou k omezování prostoru pro světlomilné a méně konkurenceschopné druhy rostlin.[11]
V přírodní památce se vyskytují čtyři ekosystémy, které jsou předmětem ochrany. Největší plochu zabírají přechodová rašeliniště (27 %), rašelinné smrčiny (10 %), podmáčené smrčiny (10 %) a horské trojštětové louky (1 %).[12] Člověkem vytvořené biotopy tvoří téměř polovinu území a většinou se jedná o porosty smrku pichlavého a smrku ztepilého (Picea abies) s příměsí břízy bělokoré (Betula pendula) a jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia).[13]
Nejcennějším rostlinným druhem na lokalitě je kriticky ohrožený vítod douškolistý (Polygala serpyllifolia),[10] který zde roste na dvou místech v celkovém počtu stovek exemplářů. K dalším druhům rostlin chráněných podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. a zapsaných na Červený seznam IUCN patří prstnatec plamatý pravý (Dactylorhiza maculata), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos), rašeliník střecholistý (Sphagnum affine) a na jediném místě byla nalezena populace asi 125 jedinců silně ohroženého všivce lesního (Pedicularis sylvatica).[14]
Z chráněných druhů živočichů byla v roce 2014 nalezena lesklice horská (Somatochlora alpestris) a v letech 2005–2008 byl zaznamenán výskyt tetřívka obecného (Lyrurus tetrix).[15]
Přístup
Přírodní památka leží dva kilometry východně od Cínovce u státní hranice s Německem. Přímo chráněným územím vede silnice z Cínovce do Fojtovic, po které je červeně značena turistická trasa z Cínovce na Komáří hůrku a naučná stezka Přední Cínovec.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2019-12-29]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ a b c d e Plán péče o přírodní památku [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2019-06-05 [cit. 2019-12-29]. S. 8. Dále jen Plán péče. Dostupné online.
- ↑ a b Plán péče, s. 18.
- ↑ a b Cínovecký hřbet [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-12-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-12-29]. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-12-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Plán péče, s. 9.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-16]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827.
- ↑ a b c Plán péče, s. 10.
- ↑ Plán péče, s. 11.
- ↑ Plán péče, s. 5.
- ↑ Plán péče, s. 14.
- ↑ Plán péče, s. 6.
- ↑ Plán péče, s. 15.
Související články
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor:
- derivative work: Maoman
- No tree photo cs2.svg: Miraceti & Bazi
- WikiProjekt Chráněná území - logo.svg: Podzemnik, KnowItSome, Tlusťa
Náhrada chybějící fotky chráněného území v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Shiny green button/marker widget.