Cínovecký hřbet

Přírodní památka Cínovecký hřbet
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Základní informace
Vyhlášení	16. března 2019
Vyhlásil	Krajský úřad Ústeckého kraje
Rozloha	29,70 ha[1][2]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Teplice
Umístění	Cínovec
Souřadnice	50°43′55,35″ s. š., 13°47′40,31″ v. d.
Cínovecký hřbet
Další informace
Kód	6178
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cínovecký hřbet je přírodní památka v Krušných horách v okrese Teplice. Nachází se u státní hranice s Německem dva kilometry východně od Cínovce. Předmětem ochrany jsou přechodová rašeliniště, rašelinné a podmáčené smrčiny a horské louky s výskytem vzácných rostlin a živočichů, mezi které patří například rosnatka okrouhlolistá nebo tetřívek obecný.

Historie

Území bylo využíváno v patnáctém století v souvislosti se zpracováním cínové rudy v Altenbergu.^[3] Už v té době zde docházelo k opakovanému odlesňování^[4] a byl vybudován vodní kanál Aschergraben (též Hraniční potok), který odváděl vodu do města a jehož porušené koryto je v terénu stále patrné.^[3] Část chráněného území s rašeliništi u státní hranice se využívala jako orná půda, která byla teprve ve dvacátém století převedena na louky, a ty ve druhé polovině století zalesněny smrkem ztepilým. V důsledku imisní kalamity zde však došlo k rozsáhlému úhynu vzrostlých smrků a holiny byly po odtěžení dřeva zalesňovány nepůvodním smrkem pichlavým.^[4]

Chráněné území vyhlásil krajský úřad Ústeckého kraje dne 16. března 2019. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 6178.

Přírodní poměry

Chráněné území měří 29,703 hektaru, nachází se v nadmořské výšce 785–837 metrů v katastrálním území Cínovec a je součástí rozsáhlé evropsky významné lokality Východní Krušnohoří a ptačí oblasti Východní Krušné hory.^[5] Přírodní památka leží na území přírodního parku Východní Krušné hory.^[6]

Abiotické podmínky

Přírodní památka leží na mírném severním svahu Cínoveckého hřbetu. V geomorfologickém členění Česka patří do celku Krušné hory, podcelku Loučenská hornatina a okrsku Cínovecká hornatina.^[7] Geologické podloží tvoří devonské až karbonské vulkanické horniny, konkrétně ryolitický až trachytický ignimbrit. Ve východní části se vyskytuje také neoproterozoický granitový až syenitový porfyr. Podloží překrývají třetihorní sedimenty a čtvrtohorní rašeliny. Převažujícím půdním typem je kambizem dystrická, která se střídá s malými ložisky rašeliny.^[3]

Území leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Krušné hory.^[8] Zdrojem vody pro celé území jsou srážky, prameniště pod vrcholem Cínoveckého hřbetu a místní prameny. Hladinu podzemní vody snižují starší meliorace v podobě napřímení a zahloubení drobných vodních toků, ale revitalizační zásahy odtok vody zpomalily.^[3] Osu území ve směru východ–západ tvoří bývalý vodní kanál Aschergraben, který je jednou ze zdrojnic říčky Mohelnice, a patří tedy k povodí Labe.^[6] Část vody odvádí příkop vyhloubený podél silnice do Dlouhého rybníka na okraji Cínovce.^[3]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Cínovecký hřbet leží v chladné oblasti CH6,^[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −4 až −5 °C v lednu a 14–15 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 1000–1200 milimetrů, sníh zde leží 120–140 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.^[9] Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 5–6 °C.^[8]

Flóra a fauna

Ve fytogeografickém členění se lokalita nachází v oblasti oreofytika, konkrétně v okresu Krušné hory. V biogeografickém členění leží v Krušnohorském bioregionu.^[10] V druhově chudém území se vyskytuje jen 154 druhů cévnatých rostlin, přičemž přechodová rašeliniště a rašelinné smrčiny jsou druhově ještě chudší. Největší ohrožení pro ně představuje acidifikace a degradace půd, nežádoucí vysoký podíl smrku pichlavého (Picea pungens)^[10] a sukcesní změny, které vedou k omezování prostoru pro světlomilné a méně konkurenceschopné druhy rostlin.^[11]

V přírodní památce se vyskytují čtyři ekosystémy, které jsou předmětem ochrany. Největší plochu zabírají přechodová rašeliniště (27 %), rašelinné smrčiny (10 %), podmáčené smrčiny (10 %) a horské trojštětové louky (1 %).^[12] Člověkem vytvořené biotopy tvoří téměř polovinu území a většinou se jedná o porosty smrku pichlavého a smrku ztepilého (Picea abies) s příměsí břízy bělokoré (Betula pendula) a jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia).^[13]

Nejcennějším rostlinným druhem na lokalitě je kriticky ohrožený vítod douškolistý (Polygala serpyllifolia),^[10] který zde roste na dvou místech v celkovém počtu stovek exemplářů. K dalším druhům rostlin chráněných podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. a zapsaných na Červený seznam IUCN patří prstnatec plamatý pravý (Dactylorhiza maculata), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos), rašeliník střecholistý (Sphagnum affine) a na jediném místě byla nalezena populace asi 125 jedinců silně ohroženého všivce lesního (Pedicularis sylvatica).^[14]

Z chráněných druhů živočichů byla v roce 2014 nalezena lesklice horská (Somatochlora alpestris) a v letech 2005–2008 byl zaznamenán výskyt tetřívka obecného (Lyrurus tetrix).^[15]

Přístup

Přírodní památka leží dva kilometry východně od Cínovce u státní hranice s Německem. Přímo chráněným územím vede silnice z Cínovce do Fojtovic, po které je červeně značena turistická trasa z Cínovce na Komáří hůrku a naučná stezka Přední Cínovec.^[6]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam chráněných území v okrese Teplice
• Seznam památných stromů v okrese Teplice