Císařův pekař – Pekařův císař

Císařův pekař – Pekařův císař
(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Jeden z kostýmů k filmu
Základní informace
Původní název	Císařův pekař – Pekařův císař
Země původu	Československo Československo
Jazyk	čeština
Délka	86 a 69 min. nebo 108 min.
Žánry	filmová komedie historický film film o středověku
Námět	Jan Werich, Jiří Brdečka
Scénář	Jan Werich, Jiří Brdečka, Martin Frič
Režie	Martin Frič
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Jan Werich, Jiří Plachý, Zdeněk Štěpánek, Bohuš Záhorský, František Filipovský, Marie Vášová, Nataša Gollová, František Černý
Hudba	Julius Kalaš
Kamera	Jan Stallich
Střih	Jan Kohout
Výroba a distribuce
Premiéra	1951
Produkční společnost	Československý státní film
Distribuce	ČSR, Československý státní film Praha
Císařův pekař – Pekařův císař na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Císařův pekař – Pekařův císař je dvoudílná česká historická komedie režiséra Martina Friče, natočená v roce 1951. Původně film natáčel režisér Jiří Krejčík, po jeho neshodách s Janem Werichem režii brzy převzal Martin Frič.

Kromě dvoudílné verze byla z jiných klapek vytvořena i exportní jednodílná verze v délce 108 minut pod názvem Císařův pekař. V této verzi chyběly nejvíce ideologicky zaměřené pasáže (např. písně). Exportní využití filmu bylo také hlavním důvodem, proč byl film natáčen barevně.

Hlavním hrdinou je pekař Matěj (Jan Werich) a císař Rudolf II. (opět Jan Werich), který je bohatým mecenášem pavěd všeho druhu, zvláště alchymie. Podaří se mu najít Golema, bájného hliněného obra, ale neumí jej oživit a stát se tak pánem světa. Pekař Matěj je pro svůj zdravý selský rozum, spravedlnost a dobrotu nejprve uvržen do vězení, pak ale uprchne a díky podobnosti s císařem si s ním vymění roli a nakonec využije Golema k pečení rohlíků pro chudé.

• Námét: Jan Werich, Jiří Brdečka
• Scénář: Jan Werich, Martin Frič, Jiří Brdečka
• Kamera: Jan Stallich
• Stavby: Jan Zázvorka
• Asistent: Boris Mohavec
• Výprava: Valdimír Mácha, Vladimír Slepička
• Hudba: Julius Kalaš
• Hraje: Filmový Symfonický Orchestr
• Řídí: Milivoj Uzelac
• Píseň Ten dělá to a ten zas tohle: Zdeněk Petr a Jan Werich
• Návrhy kostýmů: Jiří Trnka, Vladimír Synek
• Masky: Gustav Hrdlička
• Kostýmy: Bohumil Sochor
• Zvuk: František Černý
• Střih: Jan Kohout
• Script: Marie Moravcová
• Asistent zvuku: Václav Janoušek
• II. kameraman: Bohumil Hába
• Asistent režie: Rudolf Jaroš
• Asistent výroby: Jaroslav Vlk
• Vrchní osvětlovač: Josef Pražák
• Vedouci výroby: Ladislav Terš
• Vedoucí štábu: Rudolf Hájek
• Choreografie: Luboš Ogoun, Jiřina Kottová
• Návrh golema: Jaroslav Horejc
• Hrají: Jan Werich, Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Jiří Plachý, Zdeněk Štěpánek, František Filipovský, František Černý, Václav Trégl
• Dále hrají: V. Leraus, M. Nedbal, B. Hradil, F. Holar, V. Řepa, L. Lipský, T. Pištěk, B. Bezouška, F. LeBreux, J. Kemr, F. Mrázek, J. Hlinomaz, O. Motyčka, M. Svoboda a jiní
• Kolektiv spolupracovníků: M. Balíková, K. Marešová, Vl. Černý, J. Fifková, V. Hojda, Ft. Kauler, M. Koulová, Z. Maršálek, J. Müllerová, V. Novontá, V. Oberreiter, Fr. Počta, E. Strnadová, A. Treybal, R. Weber
• Režie: Martin Frič
• Vyrobily: Státní filmové ateliery a laboratoře v Praze

Inspirací pro scénář filmu je divadelní hra Golem, kterou Jan Werich a Jiří Voskovec uvedli v listopadu 1931 v Osvobozeném divadle. Velmi úspěšná hra se dočkala 186 repríz a v hlavních rolích se představili Miloš Nedbal (Rudolf II.), Hana Vítová (Sirael) nebo Bohuš Záhorský (komoří Lang). Voskovec s Werichem připravili rovněž filmový scénář, který nabídli francouzskému režisérovi Julienu Duvivierovi. Ten ovšem nechtěl pojmout příběh o Golemovi jako komedii a tak scénář s pomocí scenáristy André-Paula Antoina přepsali do horrorového dramatu. Francouzský film Golem, který se natáčel v Praze, měl premiéru v roce 1936.^[1]

K záměru připravit filmovou verzi se Jan Werich vrátil v roce 1949, tedy v době, kdy Voskovec již emigroval do USA. Nový scénář mu pomohl dokončit Jiří Brdečka. Post režiséra získal Jiří Krejčík. Během příprav byl rovněž osloven Jiří Trnka, aby připravil návrhy kostýmů a dekorací. Šaty byly ušity na zakázku v textilce ve Varnsdorfu a z muzeí a galerií byla vypůjčena řada uměleckých předmětů.^[1] Autorem hliněné verze Golema, která byla na svou dobu originálním pojetím této mytické postavy, byl sochař Jaroslav Horejc. Na natočení filmu bylo zprvu vyčleněno 27 milionů korun a kvůli záměru s exportem filmu na zahraniční trhy byl filmařům poskytnut také barevný film.^[2]

Krátce po začátku natáčení se rozhořel spor mezi režisérem Krejčíkem a hlavním představitelem Janem Werichem. Spor vyústil v odchod režiséra Krejčíka, který byl rychle nahrazen režisérem Martinem Fričem. S výměnou režiséra přišla i rozsáhlá výměna herců. V roli magistra Kelleyho nahradil Jiří Plachý starší Karla Högera, roli Scotty získal namísto Saši Rašilova František Černý, roli maršála Rusworma odmítl Jan Pivec a nahradil ho Zdeněk Štěpánek, Sirael si nakonec místo Ireny Kačírkové zahrála Nataša Gollová, kterou tím Werich a Frič vyvedli z poválečné filmařské klatby. Do přeobsazení výrazně mluvil právě Werich, který do rolí navrhoval své bývalé kolegy z Osvobozeného divadla. Přeobsazení a nutnost přetáček znamenalo navýšení výdajů o dalších až 10 milionů korun.^[2]

Po natočení byly sestříhány dvě verze – dvoudílný film, který byl v československých kinech nasazen jako dvojprogram za dvojnásobné vstupné, a dále zkrácená jednodílná verze, která byla zprvu určena na vývoz a proto z ní byly vystřiženy nejvíce ideologické scény (například píseň Ten dělá to a ten zas tohle).^[2] Premiéra filmu se v Praze konala 28. prosince 1951. V roce 1953 byl film uveden v NDR a Itálii, další rok ve Švédsku a v roce 1955 ve Finsku, Francii, USA, Belgii a Argentině. V USA nesl název The Emperor and the Golem. Dále měl premiéru také v Dánsku, Rakousku, Polsku, Maďarsku, Holandsku, SRN, Velké Británii, Norsku, Islandu, Austrálii, SSSR, Bulharsku, Rumunsku, Indii, Libanonu, Turecku, Pákistánu, Mongolsku, Kolumbii, Venezuele, Paraguayi a Uruguayi.^[2][1]

• Dílo Císařův pekař a pekařův císař ve Wikicitátech
• Císařův pekař – Pekařův císař ve Filmovém přehledu
• Císařův pekař – Pekařův císař v Česko-Slovenské filmové databázi
• Císařův pekař – Pekařův císař v Internet Movie Database (anglicky)
• Neviditelný pes o filmu Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.