Císařovna Čang (Chung-č’)

císařovna Čang
císařovna
Portrét
portrét císařovny Čang
Úplné jménoČang (張, osobní jméno je nejisté)
Posmrtné jméno孝康靖肅莊慈哲懿翊天贊聖敬皇后
Titulycísařovna (皇后, od 1487),
císařovna vdova (皇太後, od 1505),
císařovna vdova Cch’-šou (慈寿皇太后, od 1510,
císařovna vdova Čao-šeng cch’-šou (昭圣慈寿皇太后, od 1521
Narození1471
Úmrtí1541
Peking
Předchůdcecísařovna Wang
Nástupcecísařovna Sia
ManželChung-č’
RodČang
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Císařovna Čang (čínsky v českém přepisu Čang chuang-chou, pchin-jinem Zhāng huánghòu, znaky zjednodušené 张皇后, tradiční 張皇后; 1471 – 28. srpna 1541), zkráceným posmrtným jménem císařovna Siao-čcheng-ťing (čínsky v českém přepisu Siao-čcheng-ťing chuang-chou, pchin-jinem Xiàochéngjìng huánghòu, znaky 孝成敬皇后), příjmením Čang (čínsky pchin-jinem Zhāng, znaky zjednodušené 张, tradiční 張) byla mingská císařovna, jediná manželka Chung-č’a, císaře čínské říše Ming.

Život

Císařovna Čang se narodila roku 1471, pocházela z Sing-ťi (興濟), města na Velkém kanálu necelých 200 km jižně od Pekingu (dnes okres Čching v prefektuře Cchang-čou).[1] Byla dcerou Čang Luana (張巒).

V únoru 1487 se vdala za Ču Jou-tchanga, o rok staršího korunního prince říše Ming.[1] V září 1487 Ču Jou-tchangův otec, mingský císař Čcheng-chua, zemřel, Ču Jou-tchang se stal novým císařem, znám je jako císař Chung-č’, a paní Čang císařovnou.

V kontrastu k bezmála všem předchůdcům, kteří měli mnoho konkubín a zplodili mnoho dětí, Chung-č’ měl pouze jednu manželku. Své ženě byl velmi oddaný a byl patrně monogamní, jako jediný císař čínské historie.[1] S císařovnou měl dva syny a tři dcery.[1][2]

Císařovna myslela jen na příbuzné (především bratry) a život v bohatství. Pod jejím vlivem dvůr tonul v luxusu a rozkoši neviděné za předešlých panovníků.[3] Společně s manželem podporovala taoismus a buddhismus.[4]

Široké příbuzenstvo císařovny se těšilo z titulů, úřadů, pozemků a příležitostí ke korupci jako žádní z příbuzných jiných mingských císařoven.[3] Úředníci si opakovaně a pravidelně stěžovali na chování císařovniných příbuzných, zejména jejích bratrů. Obviňovali je z korupce, defraudací a v jejich domovském okresu jižně od Pekingu i ze zabírání pozemků jejich sousedů. Čangové tak mezi obyvatelstvem okresu vyprovokovali široce rozšířené nepřátelství vůči císařovně a její rodině.[5]

Bratři Čangové byli císařovnou a její matkou vždy bráněni. Podporovala je i ta část eunuchů a úředníků, která si budovala kariéru na spojení s císařovnou a jejími příbuznými.[5] Pod jejich vlivem císař celou rodinu chránil před jakýmkoliv postihem.[6]

Po smrti Chung-č’a roku 1505 zaujala postavení císařovny vdovy (皇太後, chuang-tchaj-hou), roku 1510 jí byl titul polepšen na císařovna vdova Cch’-šou (慈寿皇太后, Cch’-šou chuang-tchaj-hou), roku 1521 byla jmenována císařovnou vdovou Čao-šeng cch’-šou (昭圣慈寿皇太后, Čao-šeng cch’-šou chuang-tchaj-hou).

Roku 1521 zemřel bezdětný císař Čeng-te a cíařovna vdova Čang podpořila nástup Ťia-ťinga na trůn. V následujícím sporu o obřady se postavila proti Ťia-ťingovi, což poškodilo jejich vztahy. Když roku 1525 vyhořel její palác, císař ho odmítl obnovit a přesunul ji do menšího sídla.[7] Roku 1533 vyšlo najevo, že její mladší bratr Čang Jen-ling roku 1515 zabil člověka a poté i důstojníka gardy, který ho kvůli první vraždě vydíral. Ťia-ťinga nechal Čang Jen-linga zatknout a roku 1546 popravit. Druhý bratr excísařovny, Čang Chuo-ling, byl koncem roku 1537 zatčen kvůli obvinění z čarodějnictví. Vyšetřování zjistilo falešnost obvinění a žalobci skončili ve vyhnanství, Čang Chuo-ling však po měsíci věznění zemřel.[8]

Zemřela 28. srpna 1541.[9] Ťia-ťing ji uspořádal pohřeb s minimální možnou obřadností.[8] Obdržela posmrtné jméno Siao-kchang ťing-su čuang-cch’ če-i i-tchien can-šeng ťing chuang-chou (孝康靖肃庄慈哲懿翊天赞圣敬皇后), zkráceně císařovna Siao-kchang-ťing. Roku 1644 ji bylo posmrtné jméno změněno na Siao-čcheng ťing-su čuang-cch’ če-i i-tchien can-šeng ťing chuang-chou (孝成靖肅莊慈哲懿翊天贊聖敬皇后), zkráceně císařovna Siao-čcheng-ťing.

Reference

  1. ↑ a b c d GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. New York: Columbia University Press, 1976. xxi + 1751 s. ISBN 0-231-03801-1, ISBN 023103833X. Heslo Chu Chien-shen, s. 376. (anglicky) 
  2. ↑ MOTE, Frederick W. The Ch'eng-hua and Hung-chih reigns, 1465—1505. In: MOTE, Frederick W; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. [Dále jen Mote (1988)]. ISBN 0521243327. S. 343–402, na s. 352. (anglicky)
  3. ↑ a b Mote (1998), s. 353.
  4. ↑ Mote (1998), s. 353 a 355.
  5. ↑ a b Mote (1998), s. 354.
  6. ↑ Goodrich, s. 377.
  7. ↑ GEISS, James. The Chia-ching reign, 1522-1566. In: MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China. Volume 7, The Ming Dynasty 1368-1644, Part 1. 1. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 1998. [dále jen Geiss]. ISBN 0521243335. S. 440–510, na s. 462. (anglicky)
  8. ↑ a b Geiss, s. 463.
  9. ↑ Goodrich, s. 380.
Císařovna říše Ming
Předchůdce:
císařovna Wang		1487–1505
císařovna Čang		Nástupce:
císařovna Sia

Média použitá na této stránce

孝康敬皇后.jpg
Portrait of Empress Xiaokang of Ming DYnasty China