Císařská hrobka ve Vídni

Císařská hrobka ve Vídni
Základní informace
Výstavba1633
Poloha
AdresaVídeň, Vnitřní město, RakouskoRakousko Rakousko
Souřadnice
Další informace
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Císařská hrobka (zvaná též kapucínská, něm. Kaisergruft nebo Kapuzinergruft) ve Vídni je pohřebiště rakouského panovnického rodu habsburského, později habsbursko-lotrinského. Nachází se v centru Vídně, na náměstí Neuer Markt, pod kostelem Panny Marie zdejšího kapucínského kláštera.

V hrobce spočívají ostatky 149 osob, z toho 148 příslušníků habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie (mezi nimi 12 císařů a 19 císařoven) a Karolina von Fuchs-Mollard, chůva a přítelkyně Marie Terezie. Místo svého posledního odpočinku zde však alespoň dočasně nalezlo 150 osob, ostatky Napoleon II. byly převezeny do Paříže. Do hrobky se pohřbívá od roku 1633. Poslední pohřbenou příslušnicí rodu byla v říjnu 2023 Yolande, roz. de Ligne (1923–2023), manželka Karla Ludvíka (Carla Ludwiga) (1918–2007), syna posledního rakouského císaře a českého krále Karla I.

Historie

Detail barokní hrobky císaře Karla VI. – lebka s císařskou korunou
A. Zakladatelská hrobka
B. Dětské kolumbarium
C. Leopoldova hrobka
D. Karlova hrobka
E. Hrobka Marie Terezie
F. Františkova hrobka
G. Ferdinandova hrobka
H. Nová hrobka
I. Hrobka Františka Josefa
J. Hrobní kaple
K. Toskánská hrobka

Anna Tyrolská, manželka císaře Matyáše, přišla s myšlenkou vybudovat pro sebe a svého manžela kapucínský klášter a pohřební kryptu v sousedství vídeňského hradu Hofburg. Finanční prostředky na něj poskytla v závěti, kterou sepsala 10. listopadu 1617, a následujícího roku 1618 zemřela, čímž se finanční prostředky uvolnily a mohlo se začít s plánováním a stavbou. Její manžel zemřel v roce 1619.

Základní kámen byl položen 8. září 1622 za přítomnosti císaře Ferdinanda II. a po pomalém postupu způsobeném rozptýlením v důsledku třicetileté války byl kostel vysvěcen 25. července 1632. O Velikonocích následujícího roku byly prosté sarkofágy s ostatky císaře Matyáše a císařovny Anny s velkou slavností přeneseny do místa, které se dnes nazývá hrobka zakladatelů. Hrobka byla poté mnohokrát rozšiřována (v letech 1657, 1701, 1710–1720, 1748, 1753, 1824, 1840, 1840–1842, 1908 a 1960–1962).

Císař Leopold I. v roce 1657 rozšířil kryptu v prostoru pod lodí kostela a jeho syn císař Josef I. ji protáhl dále na západ a v roce 1710 vybudoval další pohřební komoru a kapli na východě. V roce 1720 navázal na úpravy jeho bratr císař Karel VI. a prodloužil hrobku směrem na západ, která se dostala pod kněžiště a apsidovým chór. Poprvé se na rozšíření krypty podílel známý architekt (Johann Lucas von Hildebrandt).

V roce 1754 jeho dcera císařovna Marie Terezie zašla ještě dále na západ, zcela mimo kostel nad ním, do klášterní zahrady. Nad hrobkou ční kopulovitá přístavba, která propouští přirozené světlo. Impozantní kopule a krypta jsou dílem architekta Jeana Jadota de Ville-Issey. Za vlády jejího vnuka císaře Františka II. se architekt Johann Aman obrátil v roce 1824 se svou přístavbou na sever.

Klášter, který kostel obklopoval, po 200 letech neustálého užívání chátral, a tak byl za vlády císaře Ferdinanda I. v roce 1840 klášter (nikoliv však kostel) zbořen a přestavěn. V rámci tohoto projektu vybudoval architekt Johann Höhne Ferdinandovu hrobku a toskánskou hrobku jako součást suterénu nové stavby.

V rámci jubilea oslavujícího 60 let svého působení na trůně v roce 1908 nechal císař František Josef I. postavit architektem Cajo Perisicem další pohřební komoru a kapli východně od hrobek Františka II. a Ferdinanda I. Současně byly po obou stranách kostela vytvořeny nové přístavby pro návštěvníky. V roce 1909 byla zavedena elektřina.

V období druhé republiky v roce 1960 bylo ze zhoršujícího se stavu hrobek zřejmé, že prostředí s proměnlivým teplem a vlhkostí je třeba regulovat, mají-li být historické sarkofágy zachovány pro další generace. Novou hrobku, severně od toskánské, Ferdinandovy a hrobky Františka Josefa, postavil architekt Karl Schwanzer, kovové dveře vytvořil sochař Rudolf Hoflehner. Rozšířil se tím prostor krypty asi o 20 % a mohlo následovat rozsáhlé přeskupení hrobek v kryptách.

Původní malá hrobka obsahovala kromě hrobů obou zakladatelů i hroby tuctu dětí a nazývala se Andělská hrobka. Ty byly přemístěny do otevřených výklenků nově vytvořených v čelní stěně Leopoldovy hrobky. Do Nové hrobky byly přemístěny vybrané rakve z různých jiných hrobek a seskupeny do témat, jako jsou biskupové, přímí předkové posledního vládnoucího císaře a nejbližší rodina arcivévody Karla, vítěze u Aspern.

Třicet sedm dalších hrobů, některých nezletilých a méně významných členů panovnické rodiny, bylo zazděno do čtyř pilířů vytvořených ve Ferdinandově klenbě. V rámci této velké reorganizace tak byla přibližně polovina všech rakví přemístěna z původních hrobek na přehlednější místa.

V roce 2003 byl v rámci dalšího projektu zpřístupněn prostor krypty pro handicapované návštěvníky a byly otevřeny dříve nepoužívané dveře, takže při průchodu hrobkou se návštěvníci nemusí vracet stejnou cestou, což bylo dříve nutné. Celá krypta byla také klimatizována, aby se zabránilo znehodnocení hrobek.

Pohřební ceremoniál

Habsbursko-lotrinský rod používal po staletí před uložením zesnulého člena rodiny do útrob hrobky zvláštní ceremoniál. Zesnulý se do císařské hrobky dostal až po absolvování ceremonie před vchodem do hrobky. Do společnosti dvanácti císařů, devatenácti císařoven a několika dalších desítek členů rodu byl vpuštěn až po pronesení trojí žádosti. Po prvním a druhém zaklepání a po odříkání plné i zkrácené verze všech světských titulů byl žadatel odmítnut. Vpuštěn byl až po třetím zaklepání a odpovědi, že o vstup žádá hřešící smrtelník.

Když došel pohřební průvod se zesnulým k bráně Kapucínské hrobky, muž v čele průvodu na ni zaklepal poprvé. Za bránou se ozvalo: „Kdo žádá o vstup?“ Muž představil zesnulého se všemi jeho tituly: „Císař římský, král český a vévoda rakouský...“ Mnich odpověděl: „Toho neznám.“ Muž zaklepal podruhé a na otázku: „Kdo žádá o vstup?“ odpověděl zkráceným titulem zesnulého. Mnich znovu odpověděl: „Toho neznám.“ Muž zaklepal potřetí a na otázku: „Kdo žádá o vstup?“ odpověděl: „Kajícný hříšník.“ Na to mnich odvětil: „Toho znám.“ Poté vpustil průvod dovnitř.

Habsburská pohřební ceremonie

Mezi lety 16541878 bylo tělo, vnitřnosti a srdce zesnulých Habsburků pohřbíváno odděleně, a sice tělo v Kapucínské hrobce, srdce v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele, vnitřnosti ve Vévodské hrobce v katedrále svatého Štěpána.

Statistiky

Hrobka císařovny Marie Terezie a jejího manžela Františka I. Štěpána. Hrobku vytvořil sochař Balthasar Ferdinand Moll na přání císařovny ještě za jejího života. V téže místnosti jsou další 4 rakve s ostatky s dcerami, snachami a vnučkami Marie Terezie.
Detail hrobky barokního císaře Karla VI.
Sarkofág mexického císaře Maxmiliána I.

Jednotlivé hrobky a v ní pohřbení

Tučně jsou vyznačeni panovníci a panovnice a jejich manželky a manželé, případně další osobnosti jako následníci trůnu a jejich manželky. Žlutě jsou vyznačeny tělesné ostatky, červeně srdce a zeleně vnitřnosti. Pořadí odpovídá číslování na oficiálních stránkách Císařské hrobky, které ovšem zahrnuje i busty a sochy (ty jsou bez barevného odlištění).

Hrobka zakladatelů (Gründergruft)

Hrobka zakladatelů

Také zvaná Andělská hrobka (Engelsgruft). Nejstarší část hrobky. Malá pravoúhlá prostora. První pohřeb do hrobky je datován k roku 1633, kdy sem byly přeneseny ostatky zakladatelů, odtud název. Anna i Matyáš zemřeli před dokončením stavby, proto musely být jejich ostatky pohřbeny na přechodnou dobu ve vídeňském klášteře královen v Dorotheergasse. Název Andělská hrobka je odvozen od četných dětských pohřbů (v 17. století zde byly uloženy 4 děti Ferdinanda III. a 7 dětí Leopolda I.). Dnes jsou zde pouze dvě rakve (č. 1–2).

Po-řa-díJménoDatum a místo narozeníDatum a místo úmrtíOtecMatkaDatum a místo svatby, choťSrdceVnitřnostiPoznámky
1.Anna Tyrolská z rodu Habsburků
4. 10. 1585 Innsbruck15. 12. 1618 VídeňFerdinand II. Tyrolský (1529–1595)Anna Kateřina Gonzagová (1566–1621)4. 12. 1611 Vídeň:
Matyáš Habsburský (č. 2), její bratranec
urna č. 1 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 17 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályCísařovna (1612–1618), zakladatelka kostela kapucínů a Císařské hrobky.
2.Matyáš Habsburský
24. 2. 1557 Vídeň20. 3. 1619 VídeňMaxmilián II. (1527–1576)Marie Španělská z rodu Habsburků (1528–1603)4. 12. 1611 Vídeň:
Anna Tyrolská (č. 1), jeho sestřenice
urna č. 2 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 18 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályCísař (1612–1619), spoluzakladatel kostela kapucínů a Císařské hrobky.

Leopoldova hrobka (Leopoldsgruft)

Sarkofág Ferdinanda III.

Ve východní stěně vzniklo v roce 1960 kolumbárium s 12 výklenky, kam byly umístěny rakve s pozůstatky dětí původně pohřbených v Hrobce zakladatelů (č. 3–8, 10–15). Po obou stranách Leopoldovy hrobky je kolmo ke stěnám uloženo po 8 sarkofázích (v severní části č. 16–23, v jižní části č. 25–32). V severozápadním rohu je uloženo srdce Klaudie Felicitas Tyrolské (č. 24). V západovýchodní ose uprostřed kolumbária je urna se srdcem portugalské královny Marie Anny (č. 9).

Po-řa-díJménoDatum a místo narozeníDatum a místo úmrtíOtecMatkaDatum a místo svatby, choťSrdceVnitřnostiPoznámky
3.Anna Marie Žofie16741674Leopold I. (č. 37)Klaudie Felicitas (č. 24)urna č. 30 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályKolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
4.Ferdinand Josef16571658Ferdinand III. Habsburský (č. 27)Eleonora Magdalena Gonzagová (č. 19)urna č. 22 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályKolumbárium. Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře.
5.Ferdinand Václav16671668Leopold I. (č. 37)Markéta Tereza Habsburská (č. 20)urna č. 26 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályurna č. 25 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályKolumbárium. Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře.
6.Jan Leopold20. 2. 1670 Vídeň20. 2. 1670 VídeňLeopold I. (č. 37)Markéta Tereza Habsburská (č. 20)urna č. 27 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályKolumbárium. Arcivévoda rakouský, mrtvě narozený syn císaře.
7.Marie Anna16721673Leopold I. (č. 37)Markéta Tereza Habsburská (č. 20)urna č. 28 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályKolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře
8.Marie Josefa16751676Leopold I. (č. 37)Klaudie Felicitas Tyrolská (č. 24)srdce v zlatostříbrné urně umístěno nahoře na matčině sarkofágu v dominikánském kostele Maria Rotunda ve Vídniurna č. 32 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályKolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
9.Marie Anna Josefa7. 9. 1683 Linec14. 8. 1754 LisabonLeopold I. (č. 37)Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32)27. 10. 1708:
Jan V. Portugalský z rodu Braganza (1689–1750), portugalský král (1706–1750)
urna se srdcem zdePortugalská královna (1708–1750). Její tělo je pohřbeno v Lisabonu
10.Marie Markéta16901691Leopold I. (č. 37)Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32)urna č. 35 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályurna č. 34 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályKolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
11.Maxmilián Tomáš21. 12. 163829. 6. 1639Ferdinand III. Habsburský (č. 27)Marie Anna Španělská (č. 22)Kolumbárium. Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře.
12.Filip August15. 7. 163722. 6. 1639Ferdinand III. Habsburský (č. 27)Marie Anna Španělská (č. 22)Kolumbárium. Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře.
13.Kristina18. 6. 167918. 6. 1679Leopold I. (č. 37)Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32)Kolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, mrtvě narozená dcera císaře.
14.Tereza Marie27. 3. 165226. 7. 1653Ferdinand III. Habsburský (č. 27)Eleonora Magdalena Gonzagová (č. 19)Kolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
15.bezejmenný syn16861686Jan Vilém Falcko-Neuburský (1658–1716)Marie Anna Josefa Habsburská (č. 17)Kolumbárium. Nedospělý vnuk císaře Ferdinanda III. (č. 27)
16.Marie Josefa6. 3. 1687 Vídeň14. 4. 1703 VídeňLeopold I. (č. 37)Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)urna č. 10 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 40 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályArcivévodkyně, dcera císaře zemřela v šestnácti letech.
17.Marie Anna Josefa20. 12. 1654 Řezno4. 4. 1691 VídeňFerdinand III. Habsburský (č. 27)Eleonora Magdalena Gonzagová (č. 19)25. 10. 1678 Vídeňské Nové Město:
Jan Vilém Falcký z rodu Wittelsbachů (1658–1716), falcký kurfiřt (1690–1716)
Kurfiřtka falcká (1690–1691).
18.Eleonora Marie21. 5. 1653 Řezno17. 12. 1697 VídeňFerdinand III. Habsburský (č. 27)Eleonora Magdalena Gonzagová (č. 19)1670:
Michał Korybut Wiśniowiecki (1640–1673), polský král (1669–1673)
Královna polská a velkokněžna litevská (1670–1673), vévodkyně lotrinská (1678–1690). Druhý manžel byl ve válkách s Turky vrchním velitelem císařských vojsk.
1678:
Karel V. Lotrinský (1643–1690)
19.Eleonora Magdalena Gonzagová z Mantovy18. 11. 1629 Mantova6. 12. 1686 VídeňKarel II. Gonzaga (1609–1631)Marie Gonzagová (1609–1660)30. 4. 1651 Vídeňské Nové Město:
Ferdinand III. Habsburský (č. 27), tohoto třetí manželka
urna č. 7 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 33 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályCísařovna (1651–1657), založila dámský Řád hvězdového kříže.
20.Markéta Terezie Španělská z rodu Habsburků12. 8. 1651 Madrid12. 3. 1673 VídeňFilip IV. Španělský (1605–1665)Marie Anna Habsburská (1634–1696)12. 12. 1666 Vídeň:
Leopold I. (č. 37), zároveň její bratranec a strýc, tohoto první manželka
urna č. 6 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 29 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályCísařovna (1666–1673).
21.Marie Leopoldina Tyrolská z rodu Habsburků6. 4. 1632 Innsbruck7.8. 1649 VídeňLeopold V. Habsburský (1586–1632)Klaudie Medicejská (1604–1648)1648:
Ferdinand III. Habsburský (č. 27), tohoto druhá manželka
Císařovna (1648–1649).
22.Marie Anna Španělská z rodu Habsburků18. 8. 1606 El Escorial13. 5. 1646 LinecFilip III. Španělský (1578–1621)Markéta Habsburská (1584–1611)Ferdinand III. Habsburský (č. 27), tohoto první manželkaCísařovna (1637–1646), matka císaře Leopolda I. (č. 37).
23.Marie Amálie5. 4. 1724 Vídeň19. 4. 1730 VídeňKarel VI. (č. 40)Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53)urna č. 45 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályArcivévodkyně, dcera císaře zemřela v šesti letech, sestra Marie Terezie (č. 55).
24.Klaudie Felicitas Tyrolská z rodu Habsburků30. 5. 1653 Innsbruck8. 4. 1676 VídeňFerdinand Karel Tyrolský (1628–1662)Anna Medicejská (1616–1676)1673 Innsbruck per procurationem / 15. 10. 1673 Štýrský Hradec:
Leopold I. (č. 37), tohoto 2. manželka
urna se srdcem zdeurna č. 31 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályCísařovna (1673–1676). Její tělo oděné do roucha dominikánské jeptišky bylo na její přání pohřbeno v kryptě pod kaplí sv. Dominika v dominikánském kostele Maria Rotunda ve Vídni, vedle ní byla v tom samém roce pohřbena i její matka Anna Medicejská.
25.Marie Terezie22. 8. 1684 Vídeň28. 9. 1696 zámek Ebersdorf, VídeňLeopold I. (č. 37)Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32)urna č. 9 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 37 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályDvanáctiletá dcera císaře zemřela na pravé neštovice.
26.Leopold Josef2. 6. 16823. 8. 1684Leopold I. (č. 37)Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32)Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře.
27.Ferdinand III.13. 7. 1608 Štýrský Hradec2. 4. 1657 VídeňFerdinand II. (1578–1637; č. x578)Marie Anna Bavorská z rodu Wittelsbachů (1574–1616)1631 Vídeň:
Marie Anna Španělská z rodu Habsburků (1606–1646)
urna č. 21 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályCísař (1637–1657).
1648:
Marie Leopoldina Tyrolská z rodu Habsburků (1632–1649)
1651 Vídeň:
Eleonora Magdalena Gonzagová (1630–1686)
28.Marie Antonie18. 1. 1669 Vídeň24. 12. 1692 VídeňLeopold I. (č. 37), tohoto první dceraMarkéta Habsburská (1651–1673)15. 7. 1685 Vídeň:
Maxmilián II. Emanuel (1662–1726), bavorský kurfiřt (1679–1726)
urna č. 8 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 36 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályArcivévodkyně zemřela ve věku 23 let.
29.Ferdinand IV.8. 9. 1633 Vídeň9. 7. 1654 VídeňFerdinand III. Habsburský (č. 27), tohoto nejstarší synMarie Anna Španělská z rodu Habsburků (1606–1646)urna č. 4 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 20 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályŘímský král (1653–1654), zakladatel Hrobky srdcí a zároveň tradice pohřbívání různých částí těla členů císařské rodiny ve třech vídeňských kostelech. Zemřel 2 měsíce před svými 21 narozeninami.
30.Leopold Jan13. 4. 1716 Vídeň4. 11. 1716 VídeňKarel VI. (č. 40), tohoto jediný synAlžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53)urna č. 44 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályurna č. 43 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályArcivévoda, jeho smrt byla popudem k vydání Pragmatické sankce.
31.Marie Magdaléna26. 3. 1689 Vídeň1. 5. 1743 VídeňLeopold I. (č. 37)Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32)Arcivévodkyně rakouská. Neprovdala se. Zemřela na zápal plic.
32.Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská z rodu Wittelsbachů6. 1. 1655 Düsseldorf19. 1. 1720 VídeňFilip Vilém Falcký (1615–1690)Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská (1635–1709)Leopold I. (č. 37), tohoto třetí manželkaCísařovna (1676–1705).

Karlova hrobka (Karlsgruft)

Nachází se pod kněžištěm kostela.

Po-řa-díJménoDatum a místo narozeníDatum a místo úmrtíOtecMatkaDatum a místo svatby, choťSrdceVnitřnostiPoznámky
33.Leopold Josef29. 10. 1700 Vídeň4. 8. 1701 VídeňJosef I. (č. 35)Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (č. 34)urna č. 39 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályurna č. 38 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályArcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře, zemřel na vodnatelnost hlavy.
34.Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská21. 4. 1673 Lüneburg10. 4. 1742 VídeňJan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský (1625–1679)Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská (1652–1730)24. 2. 1699 Vídeň:
Josef I. (č. 35)
urna se srdcem zdeCísařovna (1705–1711). Podle testamentu bylo její tělo oblečeno do roucha salesiánek a pochováno v kryptě pod hlavním oltářem kostela salesiánek ve Vídni. Klášter salesiánek v ulici Rennweg sama založila a tam také jako vdova zemřela.
35.Josef I.26. 7. 1678 Vídeň17. 4. 1711 VídeňLeopold I. (č. 41)Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)24. 2. 1699 Vídeň:
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (1673–1742)
urna č. 12 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 42 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályŘímský císař (1705–1711), bratr císaře Karla VI. (č. 40). Zemřel ve věku 32 let.
36.Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská28. 8. 1691 Brunšvik21. 12. 1750 VídeňLudvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1671–1735)Kristýna Luisa z Öttingen-Öttingenu (1671–1747)23. 4. 1708 per procurationem[1] / 1. 8. 1708 Barcelona:
Karel VI. (č. 40)
urna č. 17 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 53 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályCísařovna (1711–1740), matka Marie Terezie (č. 55). Zemřela ve věku 59 let.
37.Leopold I.9. 6. 1640 Vídeň5. 5. 1705 VídeňFerdinand III. Habsburský (č. 27), tohoto druhý synMarie Anna Španělská z rodu Habsburků (1606–1646)12. 12. 1666 Vídeň:
Markéta Terezie Španělská z rodu Habsburků (č. 29)
urna č. 11 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 41 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályŘímský císař (1657–1705), otec císařů Josefa I. (č. 35) a Karla VI. (č. 40). Vládl 48 let. Bránil Evropu proti Turkům a zapojil se do války o španělské dědictví.
1673 Innsbruck per procurationem / 15. 10. 1673 Štýrský Hradec:
Klaudie Felicitas Tyrolská z rodu Habsbursků (č. 31)
14. 12 1676 Pasov:
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)
38.Marie Alžběta13. 12. 1680 Linec26.8.1741 zámek Mariemont, BelgieLeopold I. (č. 37)Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)urna č. 14 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 51 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályArcivévodkyně, místodržící Nizozemí (1725–1741), zemřela ve věku 60 let. Původně do roku 1749 pohřbena v katedrále sv. GudulyBruselu.
39.Marie Anna14. 9. 1718 Vídeň16. 12. 1744 BruselKarel VI. (č. 40)Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53)leden 1744 Vídeň:
Karel Lotrinský (1712–1780)
urna č. 15 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 52 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályMladší sestra Marie Terezie (č. 55).
40.Karel VI.1. 10. 1685 Vídeň20. 10. 1740 VídeňLeopold I. (č. 41)Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)23. 4. 1708 per procurationem[1] / 1. 8. 1708 Barcelona:
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53)
urna č. 13 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 48 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályŘímský císař (1711–1740), otec Marie Terezie (č. 55). Vládl 29 let a zemřel ve věku 55 let.

Hrobka Marie Terezie (Maria-Theresien-Gruft)

Hrobka Marie Terezie

Architektonicky nejhodnotnější část krypty, dispozičně mimo půdorys kostela, západně od Karlovy hrobky. Centrální prostor ve stylu rokoka s kopulí zdobenou freskami. Uprostřed je společný sarkofág Marie Terezie (č. 55) a jejího manžela Františka I. Štěpána (č. 56), kolem byly pochovány jejich děti a vnučky.

Po-řa-díJménoDatum a místo narozeníDatum a místo úmrtíOtecMatkaDatum a místo svatby, choťSrdceVnitřnostiPoznámky
41.Karolina von Fuchs-Mollard14. 01. 1675 Drážďany27. 04. 1754 VídeňFerdinand Arnošt z MollarduKateřina ze Seeauhrobka Mollardů v kostele sv. Michaela ve Vídnihrobka Mollardů v kostele sv. Michaela ve VídniHraběnka, vychovatelka a dvorní dáma císařovny Marie Terezie (č. 55). Jediná osoba pohřbená v Kapucínské hrobce, která není z habsburského domu.[pozn. 1]
42.Josef II.13. 3. 1741 Vídeň20. 2. 1790 VídeňFrantišek I. Štěpán Lotrinský (č. 56)Marie Terezie (č. 55), této první syn a čtvrté dítě5. 9. 1760 Padova per procurationem / 6. 10. 1760 Vídeň:
Isabela Parmská (č. 50)
Římský císař (1765–1790).
13. 1. 1765 Mnichov per procurationem / 23. 1. 1765 Schönbrunn:
Marie Josefa Bavorská (č. 49)
43.Marie Karolina17. 9. 174817. 9. 1748František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)Marie Terezie (č. 55), této desáté dítěArcivévodkyně, mrtvě narozená.
44.Karel Josef1. 2. 1745 Vídeň18.1.1761 VídeňFrantišek I. Štěpán Lotrinský (č. 56)Marie Terezie (č. 55), této druhý synurna č. 18 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 54 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályArcivévoda, zemřel na neštovice krátce před 16. narozeninami.
45.Johanna Gabriela4. 2. 1750 Vídeň23. 12. 1762 VídeňFrantišek I. Štěpán Lotrinský (č. 56)Marie Terezie (č. 55), této osmá dceraurna č. 19 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 55 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályArcivévodkyně, zemřela na neštovice ve věku 12 let.
46.Marie Josefa19. 3. 1751 Vídeň15. 10. 1767 VídeňFrantišek I. Štěpán Lotrinský (č. 56)Marie Terezie (č. 55), této dvanácté dítěArcivévodkyně, zemřela na neštovice.
47.bezejmenná princezna6. 10. 1744 Brusel6. 10. 1744 BruselKarel Alexandr Lotrinský (1712–1780)Marie Anna Habsburská (č. 39)urna č. 16 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleNeteř Marie Terezie (č. 55).
48.Marie Alžběta5. 2. 1737 Vídeň7. 6. 1740 LaxenburgFrantišek I. Štěpán Lotrinský (č. 56), tohoto nejstarší dceraMarie Terezie (č. 55), této první dceraurna č. 47 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályurna č. 46 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályArcivévodkyně, zemřela mladá.
49.Marie Josefa Bavorská z rodu Wittelsbachů30. 3. 1739 Mnichov28. 5. 1767 VídeňKarel VII. Bavorský (1697–1745)Marie Amálie Habsburská (1701–1756)13. 1. 1765 Mnichov per procurationem / 23. 1. 1765 Schönbrunn:
Josef II. (č. 42), tohoto druhá manželka
Císařovna (1765–1767).
50.Isabela Parmská31. 12. 1741 Buenretiro u Madridu27. 11. 1763 VídeňFilip Parmský (1720–1765)Luisa Alžběta Francouzská (1727–1759)5. 9. 1760 Padova per procurationem / 6. 10. 1760 Vídeň:
Josef II. (č. 42)
Korunní princezna, vnučka španělského krále Filipa V.
51.Kristýna22. 11. 176322. 11. 1763Josef II. (č. 42), tohoto druhá dceraIsabela Parmská (č. 50)Korunní princezna zemřela dvě hodiny po jejím narození.
52.Marie Terezie20. 3. 1762 Schönbrunn23. 1. 1770 SchönbrunnJosef II. (č. 42), tohoto první dceraIsabela Parmská (č. 50)
53.Marie Karolína12. 1. 1740 Vídeň25. 1. 1741 VídeňFrantišek I. Štěpán Lotrinský (č. 56)Marie Terezie (č. 55)urna č. 50 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályurna č. 49 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályArcivévodkyně.
54.Kristýna16. 5. 176717. 5. 1767Albert Kazimír Sasko-Těšínský (č. 111)Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská (č. 112)
55.Marie Terezie13. 5. 1717 Vídeň29. 11. 1780 VídeňKarel VI. (č. 40)Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53)12. 2. 1736 Vídeň:
František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)
urna č. 21 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 57 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályCísařovna (1745–1765), matka 16 dětí. Zemřela ve věku 63 let. Ve dvojitém sarkofágu se svým mužem. Cínový sarkofág zhotovil dvorní cínař Ferdinand Baltazar Moll (1717–1785).
56.František I. Štěpán Lotrinský8. 12. 1708 Nancy18. 8. 1765 InnsbruckLeopold Josef Lotrinský (1679–1729)Alžběta Charlotta Orleánská (1676–1744)12. 2. 1736 Vídeň:
Marie Terezie (č. 55)
urna č. 20 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 56 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályŘímský císař (1745–1765). Zemřel ve věku 56 let. Ve dvojitém sarkofágu se svou ženou.

Františkova hrobka (Franzensgruft)

Sarkofág Františka II./I.

Osmiboký, do čtyř stran otevřený centrální prostor ve stylu biedermeieru, který v roce 1825 nechal pro sebe a pro své 4 ženy (č. 58–61) vybudovat císař František (č. 57). Hrobka byla přeplněna 13 sarkofágy, než byla v roce 1960 většina přesunuta do Nové hrobky. V současnosti hrobka obsahuje jen 5 sarkofágů. Uprostřed stojí Františkův a u výklenků v rozích jsou pravidelně rozmístěny sarkofágy s ostatky jeho žen.

Po-řa-díJménoDatum a místo narozeníDatum a místo úmrtíOtecMatkaDatum a místo svatby, choťSrdceVnitřnostiPoznámky
57.František II./I.12. 2. 1768 Florencie2. 3. 1835 VídeňLeopold II. (č. 113)Marie Ludovika Španělská (č. 114)6. 1. 1788 Vídeň:
Alžběta Vilemína Württemberská (č. 59)
urna č. 43 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostelePoslední římský (1792–1806) a první rakouský císař (1804–1835).
15. 8. 1790 Neapol per procurationem:
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60)
6. 1. 1808 Vídeň:
Marie Ludovika Modenská (č. 58)
29. 10. 1816 Mnichov per procurationem / 10. 11. 1816 Vídeň:
Karolína Augusta Bavorská (č. 61)
58.Marie Ludovika Modenská z linie Rakousko-Este habsbursko-lotrinského rodu14. 12. 1787 Monza7. 4. 1816 VídeňFerdinand Karel d'Este (č. 105)Marie Beatrice d'Este (č. 106)6. 1. 1808 Vídeň:
František II./I. Rakouský (č. 57), tohoto třetí manželka a zároveň sestřenice
urna č. 39 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 74 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályRakouská císařovna (1808–1816).
59.Alžběta Vilemína Württemberská21. 4. 1767 Trzebiatów18. 2. 1790 VídeňFridrich II. Evžen Württemberský (1732–1797)Bedřiška Braniborsko-Schwedtská (1736–1798)6. 1. 1788 Vídeň:
František II. (č. 57), tohoto první manželka
Korunní princezna.
60.Marie Tereza Neapolsko-Sicilská z rodu Bourbonů6. 6. 1772 Neapol13. 4. 1807 VídeňFerdinand I. Neapolsko-Sicilský (1751–1825)Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská (č. 107)15. 8. 1790 Neapol per procurationem:
František II./I. Rakouský (č. 57), tohoto druhá manželka a zároveň sestřenice
urna č. 35 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 70 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályŘímská (1792–1806) a rakouská císařovna (1804–1807). Matka Napoleonovy manželky Marie Luisy (č. 127) a císaře Ferdinanda I. Dobrotivého (č. 62).
61.Karolína Augusta Bavorská z rodu Wittelsbachů8. 2. 1792 Mannheim9. 2. 1873 VídeňMaxmilián I. Josef Bavorský (1756–1825)Augusta Vilemína Marie Hesensko-Darmstadtská (1765–1796)8. 6. 1808 Mnichov:
Vilém I. Württemberský (1781–1864)
Rakouská císařovna (1816–1835).
29. 10. 1816 Mnichov per procurationem / 10. 11. 1816 Vídeň:
František I. (č. 57), tohoto čtvrtá manželka

Ferdinandova hrobka (Ferdinandsgruft)

Ferdinandova hrobka

Podlouhlý pravoúhlý prostor byl zbudován na přání císaře Ferdinanda ve stylu pozdního biedermeieru z původních klášterních sklepů. Hrobka byla postavena v roce 1842 spolu s Toskánskou hrobkou v souvislosti s rekonstrukcí kláštera. Uprostřed stojí Ferdinandův sarkofág (č. 62), ve výklenku východní stěny pak sarkofág jeho ženy (č. 63). Přestože návštěvníci vidí téměř prázdnou místnost se dvěma sarkofágy císařského páru, tato hrobka ve skutečnosti obsahuje jednu čtvrtinu všech pochovaných v Císařské hrobce – 37 sarkofágů (č. 64–100). Tato úprava, která řeší nedostatek prostoru, pochází až z roku 1962. Jména pochovaných nesou 4 mramorové desky.

Po-řa-díJménoDatum a místo narozeníDatum a místo úmrtíOtecMatkaDatum a místo svatby, choťSrdceVnitřnostiPoznámky
62.Ferdinand I. Dobrotivý19. 4. 1793 Vídeň29. 6. 1875 PrahaFrantišek II./I. (č. 57)Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60)12. 2. 1831 Turín per procurationem / 27. 2. 1831 Vídeň:
Marie Anna Savojská (č. 63)
urna č. 53 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 77 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály2. rakouský císař (1835–1848). Duševně zaostalý, abdikoval v roce 1848, zbytek života strávil v Praze.
63.Marie Anna Savojská19. 9. 1803 Řím4. 5. 1884 PrahaViktor Emanuel I. (1759–1824)Marie Tereza Rakouská-Este (1773–1832)12. 2. 1831 Turín per procurationem / 27. 2. 1831 Vídeň:
Ferdinand I. Dobrotivý (č. 62)
Císařovna (1835–1848).

Jihozápadní roh

Po-řa-díJménoDatum a místo narozeníDatum a místo úmrtíOtecMatkaDatum a místo svatby, choťSrdceVnitřnostiPoznámky
64.Alexandr Leopold Habsbursko-Lotrinský14. 8. 1772 Florencie12. 7. 1795 LaxenburgLeopold II. (č. 113), tohoto 4. synMarie Ludovika Španělská (č. 114)urna č. 26 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 62 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályUherský palatin (1790–1795). Zemřel ve věku 22 let.
65.Marie Amálie15. 10. 1780 Florencie25. 12. 1798 VídeňLeopold II. (č. 113)Marie Ludovika Španělská (č. 114)urna č. 27 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 64 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályZemřela ve věku 18 let.
66.Luisa Alžběta18. 2. 1790 Vídeň24. 6. 1791 VídeňFrantišek II./I. (č. 57), tohoto první dceraAlžběta Vilemína Württemberská (č. 59)urna č. 22 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 58 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályZemřela mladá.
67.Marie Eleonora19. 11. 1864 Židlochovice9. 12. 1864 ŽidlochoviceKarel Ferdinand Rakousko-Těšínský (č. 121)Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská (1831–1903)Zemřela mladá.
68.František Josef5. 3. 1855 Židlochovice13. 3. 1855 ŽidlochoviceKarel Ferdinand Rakousko-Těšínský (č. 121), tohoto první synAlžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská (1831–1903)urna č. 47 v Hrobce srdcí v augustiniánském kosteleZemřel v kojeneckém věku.
69.Josef František9. 4. 1799 Vídeň30. 6. 1807 LaxenburgFrantišek II./I. Rakouský (č. 57), tohoto druhý synMarie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60)urna č. 36 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 71 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályZemřel mlád.
70.Leopold Ludvík6. 6. 1823 Milán24. 5. 1898 zámek HernsteinRainer Josef Habsbursko-Lotrinský (1783–1853)Alžběta Savojsko-Carignanská (1800–1856)Arcivévoda a důstojník.
71.Jan Nepomuk Karel29. 8. 1805 Vídeň19. 2. 1809 VídeňFrantišek II./I. Rakouský (č. 57), tohoto čtvrtý synMarie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60)urna č. 37 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 72 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályZemřel mlád.
72.Robert Ferdinand15. 10. 1885 Salcburk2. 8. 1895 SalcburkFerdinand IV. Toskánský (č. 108), tohoto desáté dítěAlice Bourbonsko-Parmská (1849–1935)Zemřel mlád.

Jihovýchodní roh

Po-řa-díJménoDatum a místo narozeníDatum a místo úmrtíOtecMatkaDatum a místo svatby, choťSrdceVnitřnostiPoznámky
73.Marie Antonie Toskánská10. 1. 1858 Florencie13. 4. 1883 CannesFerdinand IV. Toskánský (č. 108)Anna Saská (1836–1859)Abatyše Tereziánského ústavu šlechtičen v Praze na Hradčanech.
74.Marie Anna27. 10. 18355. 2. 1840 VídeňFrantišek Karel Habsbursko-Lotrinský (č. 135)Žofie Bavorská (č. 137)Sestra císaře Františka Josefa I. (č. 142), zemřela v pěti letech na epileptický záchvat.
75.Marie Karolína6. 2. 182123. 1. 1844Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský (1783–1853)Alžběta Savojsko-Carignanská
76.Ferdinand Salvátor2. 6. 188828. 7. 1891Karel Salvátor Rakousko-Toskánský (č. 90)Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská (č. 89)
77.Rainer Salvátor27. 2. 18804. 5. 1889Karel Salvátor Rakousko-Toskánský (č. 90)Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská (č. 89)
78.Žofie Frederika5. 3. 1855 Vídeň29. 5. 1857 BudínFrantišek Josef I. (č. 142)Alžběta Bavorská – Sissi (č. 143)Zemřela ve dvou letech na černý kašel při cestě po Uherském království. Původně pohřbena v hrobce Františka Josefa.
79.Karolína Ferdinanda2. 8. 1793 Florencie5. 1. 1802 VídeňFrantišek II./I. (č. 57)Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60)urna č. 31 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 67 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály

Severozápadní roh

8 hrobek obsahujících 9 těl

Po-řa-díJménoDatum a místo narozeníDatum a místo úmrtíOtecMatkaDatum a místo svatby, choťSrdceVnitřnostiPoznámky
80.Natálie12. 1. 1884 Prešpurk (Bratislava)23. 3. 1898 Prešpurk (Bratislava)Bedřich Rakousko-Těšínský (1856–1936), tohoto 4. dceraIsabela z Croy ( 1856–1931)Vnučka Karla Ferdinanda (č. 121).
81.Štěpánka1. 5. 1886 Prešpurk (Bratislava)29. 8. 1890 OstendBedřich Rakousko-Těšínský (1856–1936), tohoto 5. dceraIsabela z Croy ( 1856–1931)Vnučka Karla Ferdinanda (č. 121).
82.Marie Anna8. 6. 1804 Vídeň28. 12. 1858 zámek HetzendorfFrantišek II./I. (č. 57)Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60)urna č. 48 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele
83.Marie Karolína10. 9. 1825 Vídeň17. 7. 1915 Baden u VídněKarel Ludvík Rakousko-Těšínský (č. 122)Jindřiška Nasavsko-Weilburská (č. 123–124)21. 2. 1852: Rainer Ferdinand Habsbursko-Lotrinský (č. 110)Abatyše Tereziánského ústavu šlechtičen na Pražském hradě (1844–1852).
84.Louisa Marie Neapolsko-Sicilská z rodu Bourbonů a její mrtvě narozený bezejmenný syn27. 7. 1773 Neapol19. 9. 1802 VídeňFerdinand I. Neapolsko-Sicilský (1751–1825)Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská (č. 107)15. 8. 1790 Neapol per procurationem / 19. 9. 1790 Vídeň:
Ferdinand III. Toskánský (1769–1824), toskánský velkovévoda (1790–1801 a 1814–1824), tohoto 1. manželka
urna č. 32 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 68 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály
85.Marie Antonie Neapolsko-Sicilská z rodu Bourbonů19. 12. 1814 Palermo7. 11. 1898 GmundenFrantišek I. Neapolsko-Sicilský (1777–1830)Marie Isabela Španělská (1789–1848) z rodu Bourbonů7. 6. 1833: Leopold II. Toskánský (č. 109), tohoto 2. manželka
86.Marie Ferdinanda Saská z rodu Wettinů27. 4. 1796 Drážďany3. 1. 1865 Brandýs nad LabemMaxmilián Saský (1759–1838)Karolína Bourbonsko-Parmská (1770–1804)6. 5. 1821 Florencie:
Ferdinand III. Toskánský (1769–1824), toskánský velkovévoda (1790–1801 a 1814–1824), tohoto 2. manželka
urna č. 51 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele
87.Karolína Louisa9. 12. 1795 Vídeň30. 6. 1799 zámek HetzendorfFrantišek II./I. (č. 57)Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60)urna č. 29 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 65 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.Nedospělá dcera císaře.

Severovýchodní roh

13 hrobek - především toskánská linie

Po-řa-díJménoDatum a místo narozeníDatum a místo úmrtíOtecMatkaDatum a místo svatby, choťSrdceVnitřnostiPoznámky
88.Albrecht Salvátor22. 11. 1871 Stará Boleslav27. 2. 1896 GriesBolzanaKarel Salvátor Rakousko-Toskánský (č. 90)Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská (č. 89)C. k. důstojník, v roce 1894 byl povýšen na rytmistra. Zemřel na tuberkulózu.
89.Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská z rodu Bourbonů14. 4. 1844 Neapol18. 2. 1899 VídeňFerdinand II. Neapolsko-Sicilský (1810–1859)Marie Terezie Habsburská (1816–1867)1861 Řím:
Karel Salvátor Rakousko-Toskánský (č. 90)
90.Karel Salvátor Rakousko-Toskánský30. 4. 1839 Florencie18. 1. 1892 VídeňLeopold II. Toskánský (č. 109)Marie Antonie Neapolsko-Sicilská (č. 85)1861 Řím:
Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská z rodu Bourbonů (č. 89)
91.Leopold Maria Alfons Rakousko-Toskánský30. 1. 1897 Záhřeb14. 3. 1958 Willimantic, ConnecticutLeopold Salvátor Rakousko-Toskánský (č. 132)Blanka Bourbonsko-Kastilská (1868–1949)1919:
Dagmar Nicolis-Podrinie z Wolfenau (1898–1971)
Urna s popelem. Za první světové války bojoval jako poručík na italské frontě.
USA:
Alice Coburnová
92.Marie Antonie18. 4. 1874 Vídeň14. 1. 1891 ArcoKarel Salvátor Rakousko-Toskánský (č. 90)Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská (č. 89)Arcivévodkyně rakouská.
93.Arnošt8. 8. 1824 Milán4. 4. 1899 ArcoRainera Josefa (1783–1853)Alžběta Savojská (1800–1856)Bojoval v bitvě u Hradce Králové, c. k. generál jezdectva a honores (1867).
94.Adéla Augusta Bavorská z rodu Wittelsbachů19. 3. 1823 Würzburg28. 10. 1914 WürzburgLudvík I. Bavorský (1786–1868)Tereza Sasko-Hildburghausenská (1792–1854)1842:
František V. Modenský (č. 101)
95.Karolína Leopoldina8. 6. 1794 Vídeň16. 3. 1795 VídeňFrantišek II./I. (č. 57)Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60)urna č. 25 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 61 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályNedospělá dcera císaře.
96.Amálie Terezie6. 4. 1807 Vídeň7. 4. 1807 VídeňFrantiška II./I. (č. 57)Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60)Přežila pouhý jeden den.
97.Henrieta Marie20. 2. 1884 Vídeň13. 8. 1886 TraunkirchenKarel Salvátor Rakousko-Toskánský (č. 90)Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská (č. 89)
98.Ludvík Salvátor Toskánský4. 8. 1847 Florencie12. 10. 1915 Brandýs nad LabemLeopold II. Toskánský (č. 109)Marie Antonie Neapolsko-Sicilská (č. 85)
99.Marie Tereza Portugalská z rodu Braganza24. 8. 1855 Kleinheubach12. 2. 1944 VídeňMichal I. Portugalský (1802–1866)Adelaida Löwenstein-Wertheim-Rosenberg (1831–1909)1873:
Karel Ludvík Rakousko-Uherský (č. 138), tohoto třetí manželka
Manžel byl o 22 let starší. Přežila ho o 48 let. Po smrti korunního prince Rudolfa (č. 144) byl její manžel následníkem trůnu a ona vykonávala své reprezentační povinnosti zanedbávané stále cestující císařovnou Alžbětou – Sissi (č. 143), dokud se její ženatý nevlastní syn František Ferdinand d'Este (č. x863) nestal následníkem trůnu. Během 1. světové války pracovala jako zdravotní sestra. Doprovodila posledního císaře Karla I. (č. x887) do exilu na Madeiru, ale dožila ve Vídni.
100.Josef Ferdinand Toskánský24. 5. 1872 Salcburk28. 2. 1942 VídeňFerdinand IV. Toskánský (č. 108)Alice Bourbonsko-Parmská (1849–1935)1921–1928 (rozvod):
Rosa Kaltenbrunner (1878–1929)
Obě manželství byla morganatická.
1929:
Gertruda Tomanek (1902–1997)

Toskánská hrobka (Toskana-Gruft)

Vybudována v souvislosti s Ferdinandovou hrobkou v letech 18401842. Jednoduchý pravoúhlý prostor s prostými nezdobenými sarkofágy vyrovnanými v řadách.

Po-řa-díJménoDatum a místo narozeníDatum a místo úmrtíOtecMatkaDatum a místo svatby, choťSrdceVnitřnostiPoznámky
101.František V. z větve Rakouští-Este1. 6 . 1819 Modena20. 11. 1875 VídeňFrantišek IV. Modenský (1779–1846)Marie Beatrice Savojská (1792–1840)1842:
Adéla Augusta Bavorská (č. 94)
Vévoda modenský (1846–1859), v roce 1859 zbaven trůnu.
102.Ferdinand Karel25. 4. 1781 Milán5. 11. 1850 EbenzweierFerdinand Karel Habsbursko-Lotrinský (č. 105)Marie Beatrice d'Este (č. 106)urna č. 46 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostelePolní maršál.
103.Antonín Viktor31. 8. 1779 Florencie2. 4. 1835 VídeňLeopold II. (č. 113), tohoto 8. synMarie Ludovika Španělská (č. 114)urna č. 44 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele54. velmistr řádu německých rytířů (1804–1835).
104.Ludvík Josef13. 12. 1784 Florencie21. 12. 1864 VídeňLeopold II. (č. 113)Marie Ludovika Španělská (č. 114)urna č. 50 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleVedl státní záležitosti za Ferdinanda I. Dobrotivého (č. 62) v letech 1835–1848.
105.Ferdinand Karel d'Este1. 6. 1754 Vídeň24. 12. 1806 VídeňFrantišek I. Štěpán Lotrinský (č. 56)Marie Terezie (č. 55), této 4. syn15. 10. 1771 Milán:
Marie Beatrice d'Este (č. 106)
urna č. 34 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 69 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályGenerální guvernér rakouské Lombardie, zakladatel větve Rakouští-Este.
106.Marie Beatrix d'Este7. 4. 1750 Modena14. 11. 1829 VídeňHerkules III. d'Este (1727–1803)Marie Tereza Cybo-Malaspina (1725–1790)15. 10. 1771 Milán:
Ferdinand Karel d'Este (č. 105)
107.Marie Karolína13. 8. 1752 Schönbrunn, Vídeň8. 9. 1814 zámek HetzendorfFrantišek I. Štěpán Lotrinský (č. 56)Marie Terezie (č. 55)7. 4. 1768 :
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský (1751–1825), 1. král Obojí Sicílie (1816–1823), jako král neapolský Ferdinand IV.
urna č. 38 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 73 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályNeapolská a sicilská královna.
108.Ferdinand IV.10. 6. 1835 Florencie17. 1. 1908 SalcburkLeopold II. Toskánský (č. 109)Marie Antonie Sicilská (č. 85)24. 11. 1856 Drážďany:
Anna Marie Saská (1836–1859)
velkovévoda toskánský (1859–1860)
1868 Frohsdorf:
Alice Bourbonsko-Parmská (1849–1935)
109.Leopold II. Toskánský3. 10. 1797 Florencie29. 1. 1870 ŘímFerdinand III. Toskánský (1769–1824)Luisa Marie Neapolsko-Sicilská (č. 84)16. 11. 1817: Marie Anna Saská (1799–1832)Velkovévoda toskánský (1824–1849 a 1849–1859), byl považován za pokrokového knížete Itálie, byl však v roce 1859 vyhnán.
7. 6. 1833: Marie Antonie Sicilská (č. 85)
110.Rainer Ferdinand11. 1. 1827 Milán27. 1. 1913 VídeňRainer Josef (č. x783)Alžběta Savojská (1800–1856)21. 2. 1852: Marie Karolína (č. 83)Velký sběratel starověkých rukopisů, jeho sbírka čítající na 100 tisíc kusů se stala základem pro Papyrové muzeum Rakouské národní knihovny.
111.Albert Sasko-Těšínský z rodu Wettinů11. 7. 1738 Moritzburg10. 2. 1822 VídeňAugust III. Polský (1696–1763)Marie Josefa Habsburská (1699–1757)8. 4. 1766 zámek Hof:
Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská (č. 112)
urna č. 40 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 75 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályVévoda sasko-těšínský. Muzeum Albertina, které se nachází v jeho bývalém paláci, je pojmenováno po něm, protože jeho sbírky tvoří jádro muzea.
112.Marie Kristýna, zvaná "Mimi"3. 5. 1742 Vídeň24. 6. 1798 VídeňFrantišek I. Štěpán Lotrinský (č. 56)Marie Terezie (č. 55)8. 4. 1766 zámek Hof:
Albert Kazimír Sasko-Těšínský (č. 111)
urna č. 28 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 63 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályOblíbená dcera Marie Terezie. Její monumentální klasicistní kenotaf od Antonia Canovy ve tvaru pyramidy se nachází v lodi augustiniánského kostela. Zemřela ve věku 56 let.
113.Leopold II.5. 5. 1747 Vídeň1. 3. 1792 VídeňFrantišek I. Štěpán Lotrinský (č. 56)Marie Terezie (č. 55)16. 2. 1764 Madrid per procurationem / 5. 8. 1764 Innsbruck:
Marie Ludovika Španělská (č. 24)
urna č. 23 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 59 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályŘímský císař (1790–1792), většinu své kariéry prožil ve Florencii jako velkovévoda toskánský (1765–1790). Zemřel ve věku 44 let. Jeho kenotaf (prázdný náhrobek) od Franze Antona Zaunera se nachází v kapli sv. Jiří v augustiniánském kostele.
114.Marie Ludovika Španělská z rodu Bourbonů24. 11. 1745 Portici, Kampánie15. 5. 1792 VídeňKarel III. Španělský (1716–1788)Marie Amálie Saská (1724–1760)16. 2. 1764 Madrid per procurationem / 5. 8. 1764 Innsbruck:
Leopold II. (č. 113)
urna č. 24 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 60 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályVelkovévodkyně toskánská (1765–1790), císařovna (1790–1792), matka šestnácti dětí, mezi nimi císaře Františka II./I. (č. 57) a arcivévody Karla Ludvíka (č. 122), vítěze od Aspern (1809). Zemřela ve věku 46 let, manžela přežila jen o 2 měsíce.

Nová hrobka (Neue Gruft)

Sarkofág Marie Luisy, manželky Napoleona I.

Vybudována v 60. letech 20. století. Jedná se o poměrně nízký prostor s betonovými stěnami. Levá užší strana je vyhrazena církevním hodnostářům, pravá strana rodičům a příbuzným Františka Josefa I. Místo v čele zaujímá sarkofág Marie Luisy (č. 127), 2. Napoleonovy manželky.

Na stěně je pamětní deska "prvním obětem Světové války 1914–1918", arcivévodovi Františku Ferdinandovi d'Este (č. x 863) a jeho ženě Žofii, vévodkyni z Hohenbergu (č. x868). Protože zde Žofie nemohla být pohřbena, pár byl pohřben v kryptě zámku Artstetten. Na desce je nápis v němčině: Zum Gedenken an die ersten Opfer des Weltkrieges 1914–1918 Erzherzog Franz Ferdinand von Österreich-Este * Graz 18. 12. 1863 + Sarajevo 28. 6. 1914 und Sophie Herzogin von Hohenberg * Stuttgart 1. 3. 1868 + Sarajevo 28. 6. 1914. Begraben in der Gruft zu Schloss Artstetten.

Po-řa-díJménoDatum a místo narozeníDatum a místo úmrtíOtecMatkaDatum a místo svatby, choťSrdceVnitřnostiPoznámky
115.Leopold Vilém Habsburský6. 1. 1614 Štýrský Hradec20. 11. 1662 VídeňFerdinand II. Štýrský (č. x578), tohoto druhý synMarie Anna Bavorská (1574–1616)urna č. 5 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 23 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályBiskup pasovský (1625–1662), biskup štrasburský (1626–1662), biskup olomoucký (1638–1662), biskup vratislavský (1656–1662), 45. velmistr řádu německých rytířů (1641–1662), úspěšný vojevůdce třicetileté války, místodržící habsburského Nizozemí (1647–1656), velký sběratel umění.
116.Karel Josef7. 8. 1649 Vídeň27. 1. 1664 LinecFerdinand III. Habsburský (č. 27)Marie Leopoldina Tyrolská (1632–1649) z rodu Habsburkůurna č. 24 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályVe svých 13 letech 46. velmistr řádu německých rytířů (1662–1664, nastoupil po svém strýci Leopoldu Vilémovi (č. 115)), biskup pasovský (1662–1664), biskup vratislavský (1663–1664), biskup olomoucký (1663–1664). Sbírka, kterou zdědil po svém strýci (č. 115) se stala základem pro Uměleckohistorické muzeum (Kunsthistorisches Museum) ve Vídni. Zemřel ve věku 14 let. Matka zemřela po jeho porodu.
117.Karel Josef Lotrinský24. 11. 1680 Vídeň4. 12. 1715 VídeňKarel V. Lotrinský (1643–1690)Eleonora Marie Josefa Habsburská (č. 18)Princ lotrinský, biskup olomoucký (1695–1711), biskup osnabrücký

(1698–1715), kurfiřt-arcibiskup trevírský (1711–1715).

118.Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský8. 12. 1756 Vídeň26. 7. 1801 zámek HetzendorfFrantišek I. Štěpán Lotrinský (č. 56)Marie Terezie (č. 55), této nejmladší synurna č. 30 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 66 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály53. velmistr řádu německých rytířů (1780–1801), arcibiskup kolínský (1784–1801).
119.Rudolf Jan Habsbursko-Lotrinský9. 1. 1788 Florencie23. 7. 1831 BadenLeopold II. (č. 113)Marie Ludovika Španělská (č. 114)v kryptě katedrály sv. VáclavaOlomouciKardinál (1820), 3. arcibiskup olomoucký (1819–1831), příznivec Ludwiga van Beethovena.
120.Vilém Rakousko-Těšínský21. 4. 1827 Vídeň29. 7. 1894 Weikersdorf, Dolní RakousyKarel Ludvík Rakousko-Těšínský (č. 122), tohoto nejmladší synJindřiška Nasavsko-Weilburská (č. 123–124)56. velmistr řádu německých rytířů (1863–1894).
121.Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský29. 7. 1818 Vídeň20. 11. 1874 ŽidlochoviceKarel Ludvík Rakousko-Těšínský (č. 122)Jindřiška Nasavsko-Weilburská (č. 123–124)1854:
Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská (1831–1903)
Těšínský princ.
122.Karel Ludvík Rakousko-Těšínský5. 9. 1771 Florencie30. 4. 1847 VídeňLeopold II. (č. 113), tohoto třetí synMarie Ludovika Španělská (č. 114)17. 9. 1815:
Jindřiška Nasavsko-Weilburská (č. 123–124)
urna č. 45 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleVévoda těšínský, vítěz od Aspern (1809).
123.

Henrietta (Jindřiška) Nasavsko-Weilburská30. 10. 1797 Bayreuth29. 12. 1829 VídeňFridrich Vilém Nasavsko-Weilburský (1768–1816)Luisa Isabela z Kirchbergu (1772–1827)17. 9. 1815:
Karel Ludvík Rakousko-Těšínský (č. 122)
urna č. 124urna č. 124Protestantka. Zpopularizovala ve Vídni vánoční strom. Společná urna na srdce a vnitřnosti stojí před rakví.
124.urna se srdcem zdeurna s vnitřnostmi zde


125.Rudolf František25. 9. 1822 Vídeň24. 10. 1822 VídeňKarel Ludvík Rakousko-Těšínský (č. 122)Jindřiška Nasavsko-Weilburská (č. 123–124)urna č. 41 v Hrobce srdcí v augustiniánském kosteleNedospělý syn.
126.Maxmilián I. Mexický6. 7. 1832 Schönbrunn, Vídeň19. 6. 1867 Santiago de Querétaro, MexikoFrantišek Karel Habsbursko-Lotrinský (č. 135)Žofie Frederika Bavorská (č. 137)27. 7. 1857 Brusel:
Charlotta Belgická z rodu Sasko-Koburg-Gotha
Císař mexický (1864–1867), bratr rakouského císaře Františka Josefa I. (č. 142), popraven republikánskými povstalci v Querétaru.
127.Marie Luisa12. 12. 1791 Vídeň17. 12. 1847 ParmaFrantišek II./I. (č. 57)Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60)2. 4. 1810 Paříž:
Napoleon I. Bonaparte (1769–1821)
Francouzská císařovna (1810–1814), vévodkyně z Parmy, Piacenzy a Guastally (1814–1847).
1821: Adam Albert Neipperg (1775–1829)
17. 2. 1834: Charles-René de Bombelles (1785–1856)
128.Albrecht3. 8. 1817 Vídeň18. 2. 1895 ArcoKarel Ludvík Rakousko-Těšínský (č. 122)Jindřiška Nasavsko-Weilburská (č. 123–124)1844 Mnichov:
Hildegarda Luisa Bavorská (č. 129)
Vítěz od Custozzy (1866).
129.Hildegarda Luisa Bavorská z rodu Wittelsbachů10. 6. 1825 Würzburg2. 4. 1864 VídeňLudvíka I. (1786–1868), bavorský král (1825–1848)Tereza Sasko-Hildburghausenská (1792–1854)1844 Mnichov:
Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský (1817–1895)
urna č. 49 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele
130.Matylda25. 1. 1849 Vídeň6. 6. 1867 zámek HetzendorfAlbrecht Fridrich Rakousko-Těšínský (č. 128)Hildegarda Luisa Bavorská (č. 129)urna č. 52 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele
131.Karel Albert18471848Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský (č. 128)Hildegarda Luisa Bavorská (č. 129)Nedospělý syn.
132.Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský15. 10. 1863 Brandýs nad Labem4. 9. 1931 VídeňKarel Salvátor Rakousko-Toskánský (č. 90)Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská (č. 89)1889 Frohsdorf:
Blanka Bourbonsko-Kastilská (1868–1949)
133.Rainer Karel21. 11. 1895 Záhřeb25. 5. 1930 VídeňLeopold Salvátor Rakousko-Toskánský (č. 132)Blanka Bourbonsko-Kastilská (1868–1949)
134.Markéta Karolína Saská z rodu Wettinů24. 5. 1840 Drážďany15. 9. 1858 MonzaJan I. Saský (1801–1873)Amálie Augusta Bavorská (1801–1877)4. 11. 1856 Drážďany:
Karel Ludvík Rakousko-Uherský (č. 138)
135.František Karel Habsbursko-Lotrinský17. 12. 1802 Vídeň8. 3. 1878 VídeňFrantišek II./I. (č. 57), tohoto třetí synMarie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60)4. 11. 1824 Vídeň:
Žofie Frederika Bavorská (č. 137)
urna č. 54 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleurna č. 78 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályOtec císaře Františka Josefa I. (č. 142). Byl posledním Habsburkem, jehož ostatky byly po starém zvyku rozděleny a pohřbeny na třech různých místech.
136.nepojmenovaný syn18401840František Karel Habsbursko-Lotrinský (č. 135)Žofie Frederika Bavorská (č. 137)Nedospělý syn.
137.Žofie Frederika Bavorská z rodu Wittelsbachů27. 1. 1805 Mnichov28. 5. 1872 VídeňMaxmilián I. Josef Bavorský (1756–1825)Karolína Frederika Vilemína Bádenská (1776–1841)4. 11. 1824 Vídeň:
Františka Karla (č. 135)
Matka císaře Františka Josefa I. (č. 142).
138.Karel Ludvík30. 7. 1833 Schönbrunn, Vídeň19. 5. 1896 VídeňFrantišek Karel Habsbursko-Lotrinský (č. 135)Žofie Frederika Bavorská (č. 137)4. 11. 1856 Drážďany:
Markéta Karolína Saská (č. 134)
Otec Františka Ferdinanda d'Este (č. x863), zavražděného v Sarajevu v roce 1914.
16. 10 1862 Řím per procurationem / 21. 10. 1862 Benátky:
Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská (č. 139)
1873:
Marie Tereza Portugalská (č. 99)
139.Marie Anunciata Neapolsko-Sicilská z rodu Bourbonů24. 3. 1843 zámek Caserta, Itálie4. 5. 1871 VídeňFerdinand II. Neapolsko-Sicilský (1810–1859)Marie Terezie Izabela Rakouská (1816–1867)16. 10 1862 Řím per procurationem / 21. 10. 1862 Benátky:
Karla Ludvíka (č. 138), tohoto druhá manželka
Matka Františka Ferdinanda d'Este (č. x863).
140.Ota, zvaný krásný Ota nebo krásný arcivévoda,21. 4. 1865 Štýrský Hradec1. 11. 1906 VídeňKarel Ludvík Rakousko-Uherský (č. 138)Marie Anunciata Neapolsko-Sicilská (č. 139)2. 10. 1886 Drážďany:
Marie Josefa Saská (č. 140)
Otec císaře Karla I. (č. x887). Svobodomyslný arcivévoda, který zemřel na syfilis.
141.Marie Josefa Saská z rodu Wettinů31. 5. 1867 Drážďany28. 5. 1944 zámek WildenwartJiří I. Saský (1832–1904)Marie Anna Portugalská (1843–1884)2. 10. 1886 Drážďany:
Ota Rakousko-Uherský (č. 140)
Matka císaře Karla I. (č. x887).

Hrobka Františka Josefa (Franz-Josephs-Gruft)

Hrobka Františka Josefa

Do roku 1908 hrobka již obsahovala 129 těl a urny se srdci dalších 3 osob. Tehdy byla vybudována hrobka Františka Josefa spolu s přilehlou kaplí při příležitosti 60. výročí nástupu Františka Josefa na trůn. Chorvatský architekt Cajo Perisić nechal hrobku obložit světlým mramorem. Původně se zde ještě nacházel sarkofág malé Žofie Frederiky (č. 78), 1. dcery Františka Josefa a Sisi, později přenesený do Ferdinandovy hrobky. Do této hrobky se obvykle vchází severním vchodem z Nové hrobky.

Po-řa-díJménoDatum a místo narozeníDatum a místo úmrtíOtecMatkaDatum a místo svatby, choťSrdceVnitřnostiPoznámky
142.František Josef I.
18. 8. 1830 Schönbrunn21. 11. 1916 SchönbrunnFrantišek Karel Habsbursko-Lotrinský (č. 135)Žofie Bavorská (č. 137)24. 7. 1854 Vídeň:
Alžběta Bavorská (č. 143)
Předposlední (3.) císař rakouský (1848–1916).
143.Alžběta Bavorská z rodu Wittelsbachů, zvaná "Sissi"
24. 12. 1837 Mnichov10. 9. 1898 ŽenevaMaxmilián Josef Bavorský (1808–1888)Ludovika Bavorská (1808–1892)24. 7. 1854 Vídeň:
František Josef I. (č. 142)
Rakouská císařovna (1854–1898), zavražděna anarchistou na břehu jezera v Ženevě. Matka 4 dětí (dvě z nich pohřbeny zde: č. 78, 144).
144.Rudolf, korunní princ
21. 8. 1858 Laxenburg30. 1. 1889 MayerlingFrantišek Josef I. (č. 142)Alžběta Bavorská (č. 143)Štěpánka Belgická z rodu Sasko-Koburg-Gotha (1864–1945)Následník trůnu (1858–1889), ve věku 30 let spáchal sebevraždu v Mayerlingu. Manželka byla pohřbena v Pannonhalmském arciopatství.

Kaple (Gruftkapelle)

Busta císaře Karla I.

Byla postavena spolu s hrobkou Františka Josefa v roce 1908. Obvykle se do ní vstupuje severním vchodem z hrobky Františka Josefa.

Vpravo u západní stěny se nachází rakev poslední císařovny Zity a jejího syna Karla Ludvíka. Vpravo od oltáře podél jižní stěny je pohřben Otto von Habsburg a vlevo jeho žena Regina

Vlevo před východní stěnou se nachází socha Madony od sochaře Györgya Zaly věnovaná uherskými ženami v roce 1899 jako pomník císařovny Alžběty Bavorské (č. 143).

V jihovýchodním rohu je umístěna pamětní busta posledního rakouského císaře (1916–1918) Karla I. (1887–1922) (č. x887), který zemřel a byl pohřben v exilu ve Funchalu na portugalském ostrově Madeira. Na bustě je nápis Carolus, Austriae Imperator et Hungariae Rex apostolicus, natus in Castello Persenbeug 1887, defunctus in exilio 1922. Non corpore quidem sed suffragiis suis patriae semper praesens.

Po-řadíJménoDatum a místo narozeníDatum a místo úmrtíOtecMatkaDatum a místo svatby, choťSrdceVnitřnostiPoznámky
145.Busta Karla I. (č. x887)
146.Zita Bourbonsko-Parmská
9. 5. 1892 Villa Pianore u Luccy, Itálie14. 3. 1989 Zizers, ŠvýcarskoRobert I. Parmský (1848–1907)Marie Antonie Portugalská (1862–1959)21. 10. 1911 Schwarzau am Steinfeld:
Karel I. (č. x887)
Loretánská kaple benediktinského kláštera Muri ve ŠvýcarskuPoslední císařovna rakouská, královna uherská a česká (1916–1918). Dožila se požehnaného věku 96 let, a proto se pohřbu do roku 2011 stala nejstarší pochovanou osobou v Císařské hrobce.
147.Socha madony na památku císařovny Alžběty (č. 143)
148.Karel Ludvík (Carl Ludwig)10. 3. 1918 Baden11. 12. 2007 BruselKarel I. (č. x887), tohoto 4. synZita Bourbonsko-Parmská (č. 146)17. 1. 1950 Belœil:
Yolande de Ligne (č. 149)
149.Yolanda z Ligne6. 5. 1923 Madrid13. 9. 2023 BruselEvžen z Ligne (1893–1960)Philippine de Noailles (1898–1991)17. 1. 1950 Belœil:
Karel Ludvík (č. 148)
Pohřbena v přítomnosti rodiny s vyloučením veřejnosti 7. 10. 2023. Poslední zde pohřbená osoba, zároveň nejstarší, protože se dožila 100 let.
150.Otto von Habsburg
20. 11. 1912 vila Wartholz u Reichenau an der Rax4. 7. 2011 PöckingKarel I. (č. x887), tohoto 1. synZita Bourbonsko-Parmská (č. 146)10. 5. 1951 Nancy:
Regina Sasko-Meiningenská (č. 151)
benediktinský klášter PannonhalmaMaďarskuKorunní princ. Zde pohřben jako poslední ze členů císařské rodiny v červenci 2011. Dožil se požehnaného věku 98 let, a proto byl do roku 2023 nejstarší pochovanou osobou v Císařské hrobce.
151.Regina Sasko-Meiningenská z rodu Wettinů
6. 1. 1925 Würzburg3. 2. 2010 PöckingJiří Sasko-Meiningenský (1892–1946)Klára Marie Korff-Schmising-Kerssenbrock (1895–1992)10. 5. 1951 Nancy:
Otto Habsburg (č. 150)
Pevnost HeldburgDurynsku

Ostatní Habsburkové

Ne všichni Habsburkové byli pochováni v Císařské hrobce. Zde je seznam ostatních významných Habsburků zmíněných v textu.

Po-řadíJménoDatum a místo narozeníDatum a místo úmrtíOtecMatkaDatum a místo svatby, choťSrdceTěloPoznámky
Vnitřnosti
Před otevřením Císařské hrobky
x415.Fridrich III. ("AEIOU")21. 9. 1415 Innsbruck19. 8. 1493 LinecArnošt Habsburský (1377–1424)Cimburgis Mazovská († 1429)16. 3. 1452 Řím:
Eleonora Portugalská († 1467)
katedrála sv. Štěpána ve VídniŘímský král (1440–1493), císař (od roku 1452).
x457.Marie Burgundská13. 2. 1457 Brusel27. 3. 1482 BruggyKarel Smělý (1433–1477)Isabela Bourbonská (1436–1465)Maxmilián I. (č. x459)kostel Panny Marie v BruggáchVévodkyně burgundská, lucemburská a brabantská (1477–1482), bohatá dědička Burgundska.
x459.Maxmilián I.22. 3. 1459 Vídeňské Nové Město12. 1. 1519 WelsFridrich III. (č. x415)Eleonora Portugalská († 1467)19. 8. 1477 Gent:
Marie Burgundská (č. x457)
kostel Panny Marie v Bruggách, urna se srdcem vložena do sarkofágu jeho první ženy Mariekatedrála sv. Jiří ve Vídeňském Novém Městě, kenotaf ve Dvorním kostele (Hofkirche) v InnsbruckuCísař (1493–1519).
30. 11. 1493 Milán per procurationem / 16. 3. 1494 Hall, Tyrolsko:
Bianca Marie Sforza (1472–1510)
x478.Filip I. Kastilský, řečený Sličný22. 7. 1478 Bruggy25. 9. 1506 BurgosMaxmilián I. (č. x459)Marie Burgundská (č. x457)Jana I. Kastilská, řečená Šílená (179–1555)Královská kaple (Capilla Real) v GranaděKrál Kastilie a Leónu (1504–1506).
x500.Karel V.24. 2. 1500 Gent21. 9. 1558 San Jerónimo de Yuste, ExtremaduraFilip I. Kastilský (č. x478)Jana I. Kastilská, řečená Šílená (179–1555)Isabela Portugalská (1503–1539)Královská hrobka kláštera El Escorial nedaleko MadriduCísař (1519–1556). Jeho potomci – králové španělští byli rovněž pochováni v El Escorialu.
x503.Ferdinand I.10. 3. 1503 Alcalá de Henares25. 7. 1564 VídeňFilip I. Kastilský (č. x478), tohoto druhý synJana I. Kastilská, řečená Šílená (179–1555)26. 5. 1521 Linec:
Anna Jagellonská (1503–1547)
Královské mauzoleumkatedrále sv. VítaPrazeŘímský král (1531–1564) a císař (od 1556), bratr císaře Karla V. (č. x500).
x527.Maxmilián II.31. 7. 1527 Vídeň12. 10. 1576 ŘeznoFerdinand I. (č. x503)Anna Jagellonská (1503–1547)Marie Španělská z rodu Habsburků (1528–1603)Královské mauzoleumkatedrále sv. Víta v PrazeCísař (1564–1576).
x540.Karel II. Štýrský3. 6. 1540 Vídeň10. 7. 1590 Štýrský HradecFerdinand I. (č. x503), tohoto 3. synAnna Jagellonská (1503–1547)1571:
Marie Anna Bavorská (1551–1608)
klášterní bazilika v SeckauArcivévoda, vévoda štýrský, kraňský a korutanský (1564–1590). Jeho potomci ze štýrské linie Habsburků byli rovněž pochováni v klášterní bazilice v Seckau.
x552.Rudolf II.18. 7. 1552 Vídeň20. 1. 1612 PrahaMaxmilián II. (č. x527)Marie Španělská z rodu Habsburků (1528–1603)Královská hrobkakatedrále sv. Víta v PrazeCísař (1576–1612).
Po otevření Císařské hrobky v roce 1633
x578.Ferdinand II.9. 7. 1578 Štýrský Hradec15. 2. 1637 VídeňKarel II. Štýrský (č. x540), tohoto první synMarie Anna Bavorská (1551–1608) z rodu WittelsbachůMarie Anna Bavorská (1574–1616)urna č. 3 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostelemauzoleum ve Štýrském HradciCísař (1619–1637). Jeho potomci tvoří velkou část pochovaných v Císařské hrobce ve Vídni.
Eleonora Gonzagová (1598–1655)urna č. 19 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály
x755.Marie Antoinetta2. 11. 1755 Vídeň16. 10. 1793 Paříž, popravenaFrantišek I. Štěpán Lotrinský (č. 56)Marie Terezie (č. 55), této nejmladší dcera19. 4. 1770 Vídeň per procurationem / 16. 5. 1770 Versailles:
Ludvík XVI. z rodu Bourbonů (1754–1793)
Bazilika Saint-Denis v PařížiFrancouzská královna (1774–1792).
x769.Ferdinand III. Toskánský z habsbursko-lotrinského rodu6. 3. 1769 Florencie17. 7. 1824 FlorencieLeopold II. (č. 113)Marie Ludovika Španělská (č. 114)15. 8. 1790 Neapol per procurationem:
Luisa Marie Neapolsko-Sicilská (1773–1802)
bazilika sv. Vavřince ve FlorenciiArcivévoda, velkovévoda toskánský (1790–1801 a 1814–1824).
Marie Ferdinanda Saská (č. 86)
x779.František IV. Modenský6. 10. 1779 Milán21. 1. 1846 ModenaFerdinand Karel Habsbursko-Lotrinský (č. 105)Marie Beatrice d'Este (č. 106)20. 6. 1812:
Marie Beatrice Savojská (1792–1840)
kostel sv. Vincence v ModeněArcivévoda, vévoda modenský (1814–1846).
x783.Rainer Josef30. 9. 1783 Pisa16. 1. 1853 BolzanoLeopold II. (č. 113)Marie Ludovika Španělská (č. 114)1820 Praha:
Alžběta Savojsko-Carignanská (1800–1856)
kostel Nanebevstoupení Panny Marie v BolzanuArcivévoda.
x811.František Josef Karel – Napoleon II., řečený Orlík20. 3. 1811 Paříž22. 7. 1832 VídeňNapoleon Bonaparte (1769–1821)Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská (č. 127)urna č. 42 v Hrobce srdcíaugustiniánském kosteleTělo původně pohřbeno v Císařské hrobce, v roce 1940 na příkaz Adolfa Hitlera převezeno do Invalidovny v Paříži.Římský král (1811–1814), titulární císař Francouzů (1815), princ parmský (1814–1817), vévoda zákupský (1818–1832).
urna č. 76 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály
x856.Bedřich Rakousko-Těšínský4. 6. 1856 Židlochovice30. 12. 1936 MosonmagyaróvárKarel Ferdinand Rakousko-Těšínský (č. 121), tohoto druhý synAlžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská (1831–1903)1878 Hermitage, Belgie:
Isabela z Croy (1856–1931)
farní kostel v Mosonmagyaróváru v MaďarskuArcivévoda, těšínský kníže (1895–1918).
x863.František Ferdinand d'Este18. 12. 1863 Štýrský Hradec28. 6. 1914 Sarajevo, zavražděnKarel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (č. 138), tohoto první synMarie Anunciata Neapolsko-Sicilská (č. 139)1. 7. 1900 Zákupy:
Žofie z Hohenbergu (č. x868)
zámecká kaple v ArtstettenuArcivévoda, následník trůnu.
x868.Žofie z Hohenbergu, rozená hraběnka Chotková1. 3. 1868 Stuttgart28. 6. 1914 Sarajevo, zavražděnaBohuslav Chotek z Chotkova a Vojnína (1829–1896)Vilemína Kinská z Vchynic a Tetova (1838–1886)1. 7. 1900 Zákupy:
František Ferdinand d'Este (č. x863)
zámecká kaple v ArtstettenuVévodkyně z Hohenbergu.
x887.Karel I.17. 8. 1887 zámek Persenbeug1. 4. 1922 Monte, Funchal, MadeiraOta František Josef (č. 140), tohoto první synMarie Josefa Saská (č. 141)21. 10. 1911 Schwarzau am Steinfeld:
Zita Bourbonsko-Parmská (č. 146)
Loretánská kaple benediktinského kláštera Muri ve Švýcarsku (od roku 1971)kostel Nossa Senhora do Monte v Monte (Funchal) na portugalském ostrově MadeiraPoslední rakouský císař (1916–1918), v roce 2004 blahořečen. Pod Loretánskou kaplí v Muri je rodinná hrobka Habsburků, kde byli pohřbeni Karlovi synové Robert (1915–1996), Felix (1916–2011) a Rudolf (1919–2010).

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. Na rakvi je přípis: Zum unsterblichen Angedenken eines wohlwollenden dankbaren Herzens für die edle Erziehung zur Tugend. Ich, Maria Theresia, v českém překladu Na nesmrtelnou památku shovívavě vděčného srdce za ušlechtilou výchovu ke ctnosti. Já, Marie Terezie.

Reference

  1. a b VÁCHA, Štěpán; VESELÁ, Irena; VLNAS, Vít; VOKÁČOVÁ, Petra. Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723. Praha: Paseka, 2009. 528 s. ISBN 978-80-7432-002-6. S. 14. Dále jen Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723. 

Literatura

  • BEUTLER, Gigi: The Imperial Crypt of the PP Capuchins in Vienna (Capuchin Crypt); Vídeň, 2015; 86 s. ISBN 978-3-9500584-5-1
  • LUTOVSKÝ, Michal; BRAVERMANOVÁ, Milena. Hroby a hrobky našich knížat, králů a prezidentů. Praha: Libri, 2007. 224 s. ISBN 978-80-7277-228-5. 
  • VOCELKA, Karl; HELLER, Lynne. Život Habsburků. Praha: Plejáda, 2012. 344 s. ISBN 978-80-87374-94-8. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Charles VI kaisergruft.jpg
Autor: Tuuraan78, Licence: CC BY-SA 3.0
An ornament of the sarcophagus of Charles VI, Holy Roman Emperor: a death's head with the crown of the Holy Roman Empire.
Sarcophage Impératrice Marie-Louise Kapuzinergruft Vienne.jpg
Autor: Jebulon, Licence: CC0
Sarcophagus of Marie-Louise (Archduchess Maria Ludovika), 2nd wife of Napoleon I, Empress of the French, Kapuzinergruft, Vienna, Austria.
Wien - Kapuzinergruft, Franz-Joseph-Gruft.JPG
Autor: C.Stadler/Bwag, Licence: CC BY-SA 3.0 at
Die Franz-Joseph-Gruft in der Kapuzinergruft in Wien, Österreichs größte Gruft. Links der Sarg der Kaiserin Elisabeth (1837-1898), in der Mitte der von Franz Joseph I. (1830-1916), Kaiser von Österreich und rechts der seines Sohnes, Kronprinz Rudolph (1858-1889).
Princess Regina of Saxe-Meiningen.jpeg
défilé venant de la porte st-Nicolas et, rue Saint-Dizier passant devant l'orphelinat des pupilles de la Nation lors du mariage Otto de Habsbourg-Lorraine en juin 1951.
Sarcophagus Emperor Franz II.(I.) Vienna Austria.jpg
Autor: Jebulon, Licence: CC0
the sarcophagus of Francis II. (I.), last Holy Roman Emperor (Francis II), Emperor of Austria (Francis I.) (1768-1835).
Kapuzinergruft Wien 017.jpg
Autor: DALIBRI, Licence: CC BY-SA 3.0
Kapuzinergruft Wien, Grablege des Hauses Habsburg
Imperial Crypt of Vienna.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Detail bust Marie Terezie a jejího manželka Františka I. Štěpána Lotrinského na sargofágu v císařské hrobce ve Vídni.
Capuchin Church - Vienna - 2.jpg
Autor: MrPanyGoff, Licence: CC BY-SA 3.0
The Capuchin Church in Vienna.
Wien - Kapuzinergruft, Maria-Theresia-Gruft (2).JPG
Autor: C.Stadler/Bwag, Licence: CC BY-SA 3.0 at
Ostseitiger Eingang zur Maria-Theresia-Gruft in der Kapuzinergruft, Österreichs größte Gruft in Wien. Im Vordergrund der schlichte Sarkophag mit Kaiser Joseph II. und dahinter der Prunkdoppelsarkophag seiner Eltern, Maria Theresia (1717-1780) und Franz I. (1708-1765). Dieser wurde bereits 16 Jahre vor dem Tod der Kaiserin von Balthasar Ferdinand Moll (1717-1785) nach ihren Wünschen gefertigt.
Maria Theresia of Austria, Imperial Crypt Vienna.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Reliéf s vyobrazením pražské korunovace Marie Terezie na českou královnu v katedrále sv. Víta (1743) na levé straně jejího sarkofágu v Císařské hrobce ve Vídni.
Wieden - Krypta cesarska - statua Karola I Habsburga.JPG
Autor: Albertus teolog, Licence: CC BY-SA 4.0
Statue Charles I of Austria in Imperial Crypt
Countess Caroline Fuchs-Mollard.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Rakev hraběnky Karolíny von Fuchs-Mollard (1675–1754), vychovatelky Marie Terezie. Jediná osoba mimo rod Habsburků pohřbená v císařské hrobce u kapucínů ve Vídni.
Imperial Crypt Vienna (Ferdinand I.).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Rakev císaře Ferdinanda I. (1793–1875), vpravo rakev jeho manželky Marie Anny Savojské (1803–1884).
Otto von Habsburg.png
Autor: Nvpswitzerland, Licence: CC BY-SA 3.0
Otto von Habsburg (Otočení a oříznutí + úprava nesrovnalostí)
Maria Theresia of Austria, Imperial Crypt.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Alegorie Českého království se svatováclavskou korunou na levé straně sarkofágu Marie Terezie v Císařské hrobce ve Vídni.
Imperial Crypt Vienna (1).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Rakev císaře Františka I. (1768–1835)
Imperial Crypt Vienna.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Detaily rakví dvou manželek císaře Josefa II., Isabely Parmské a Marie Josefy Bavorské v Císařské hrobce ve Vídni.
Kapuzinergruft Wien6.JPG
Autor: Welleschik, Licence: CC BY-SA 3.0
Gründergruft, Kaiser Matthias (1557–1619), Kaiserin Anna
Zita magyar királyné.jpg
Princess Zita of Bourbon-Parma (1892–1989), by marriage Empress of Austria, Queen of Hungary and Bohemia in traditional Hungarian gown at her coronation.
Kapuzinergruft Wien10.JPG
Autor: Welleschik, Licence: CC BY-SA 3.0
Kapuzinergruft, Wien, Sarkophag Kaiser Maximilian von Mexiko (1832–1867)
Imperial Crypt Vienna (Francis Joseph I.).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Krypta Františka Josefa I. v Císařské hrobce ve Vídni. Zleva rakve korunního prince Rudolfa, císaře Františka Josefa a jeho manželky císařovny Alžběty Bavorské.
Elisabeth-photo.jpg
Elisabeth of Bavaria, Empress consort of Austria and Queen consort of Hungary due to her marriage to Emperor Franz Joseph
Ferdinandsgruft Imperial Crypt Vienna.jpg
Autor: Jebulon, Licence: CC0
Inside the Imperial Crypt, the "Ferdinandsgruft" with several tombs, among them, the prominent sarcophagus of Emperor Ferdinand I of Austria(1793 - abd. 1848 - 1875). Vienna, Austria.
Maria Theresia of Austria, Imperial Crypt in Vienna.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Reliéf s vyobrazením korunovačního průvodu v Bratislavě (1741) na sarkofágu Marie Terezie v císařské hrobce ve Vídni.
Wien - Kapuzinergruft, Maria-Theresia-Gruft (3).jpg
Autor: C.Stadler/Bwag, Licence: CC BY-SA 3.0 at
Der Doppelsarkophag des Kaiserpaars Maria Theresia (1717-1780) und Franz I. (1708-1765) in der Kapuzinergruft in Wien, Österreichs größte Gruft. Der Doppdelsarkophag wurde bereits 16 Jahre vor dem Tod der Kaiserin von Balthasar Ferdinand Moll (1717-1785) nach ihren Wünschen gefertigt.
Imperialcryptvault.jpg
Plan of the Imperial Crypt in Vienna

A. Founders Vault
B. Children’s Columbarium
C. Leopold Vault
D. Charles Vault
E. Maria Theresa Vault
F. Franz Vault
G. Ferdinand Vault
H. New Vault
I. Franz Joseph Vault
J. Crypt Chapel

K. Tuscan Vault
Franz Joseph 1865.jpg
Emperor Franz Joseph I of Austria-Hungary at age 35, 1865.