Císařská hrobka ve Vídni

Císařská hrobka ve Vídni
Základní informace
Výstavba	1633
Poloha
Adresa	Vídeň, Vnitřní město, Rakousko Rakousko
Souřadnice	48°12′20″ s. š., 16°22′11″ v. d.
Další informace
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Císařská hrobka (zvaná též kapucínská, něm. Kaisergruft nebo Kapuzinergruft) ve Vídni je pohřebiště rakouského panovnického rodu habsburského, později habsbursko-lotrinského. Nachází se v centru Vídně, na náměstí Neuer Markt, pod kostelem Panny Marie zdejšího kapucínského kláštera.

V hrobce spočívají ostatky 149 osob, z toho 148 příslušníků habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie (mezi nimi 12 císařů a 19 císařoven) a Karolina von Fuchs-Mollard, chůva a přítelkyně Marie Terezie. Místo svého posledního odpočinku zde však alespoň dočasně nalezlo 150 osob, ostatky Napoleon II. byly převezeny do Paříže. Do hrobky se pohřbívá od roku 1633. Poslední pohřbenou příslušnicí rodu byla v říjnu 2023 Yolande, roz. de Ligne (1923–2023), manželka Karla Ludvíka (Carla Ludwiga) (1918–2007), syna posledního rakouského císaře a českého krále Karla I.

Anna Tyrolská, manželka císaře Matyáše, přišla s myšlenkou vybudovat pro sebe a svého manžela kapucínský klášter a pohřební kryptu v sousedství vídeňského hradu Hofburg. Finanční prostředky na něj poskytla v závěti, kterou sepsala 10. listopadu 1617, a následujícího roku 1618 zemřela, čímž se finanční prostředky uvolnily a mohlo se začít s plánováním a stavbou. Její manžel zemřel v roce 1619.

Základní kámen byl položen 8. září 1622 za přítomnosti císaře Ferdinanda II. a po pomalém postupu způsobeném rozptýlením v důsledku třicetileté války byl kostel vysvěcen 25. července 1632. O Velikonocích následujícího roku byly prosté sarkofágy s ostatky císaře Matyáše a císařovny Anny s velkou slavností přeneseny do místa, které se dnes nazývá hrobka zakladatelů. Hrobka byla poté mnohokrát rozšiřována (v letech 1657, 1701, 1710–1720, 1748, 1753, 1824, 1840, 1840–1842, 1908 a 1960–1962).

Císař Leopold I. v roce 1657 rozšířil kryptu v prostoru pod lodí kostela a jeho syn císař Josef I. ji protáhl dále na západ a v roce 1710 vybudoval další pohřební komoru a kapli na východě. V roce 1720 navázal na úpravy jeho bratr císař Karel VI. a prodloužil hrobku směrem na západ, která se dostala pod kněžiště a apsidovým chór. Poprvé se na rozšíření krypty podílel známý architekt (Johann Lucas von Hildebrandt).

V roce 1754 jeho dcera císařovna Marie Terezie zašla ještě dále na západ, zcela mimo kostel nad ním, do klášterní zahrady. Nad hrobkou ční kopulovitá přístavba, která propouští přirozené světlo. Impozantní kopule a krypta jsou dílem architekta Jeana Jadota de Ville-Issey. Za vlády jejího vnuka císaře Františka II. se architekt Johann Aman obrátil v roce 1824 se svou přístavbou na sever.

Klášter, který kostel obklopoval, po 200 letech neustálého užívání chátral, a tak byl za vlády císaře Ferdinanda I. v roce 1840 klášter (nikoliv však kostel) zbořen a přestavěn. V rámci tohoto projektu vybudoval architekt Johann Höhne Ferdinandovu hrobku a toskánskou hrobku jako součást suterénu nové stavby.

V rámci jubilea oslavujícího 60 let svého působení na trůně v roce 1908 nechal císař František Josef I. postavit architektem Cajo Perisicem další pohřební komoru a kapli východně od hrobek Františka II. a Ferdinanda I. Současně byly po obou stranách kostela vytvořeny nové přístavby pro návštěvníky. V roce 1909 byla zavedena elektřina.

V období druhé republiky v roce 1960 bylo ze zhoršujícího se stavu hrobek zřejmé, že prostředí s proměnlivým teplem a vlhkostí je třeba regulovat, mají-li být historické sarkofágy zachovány pro další generace. Novou hrobku, severně od toskánské, Ferdinandovy a hrobky Františka Josefa, postavil architekt Karl Schwanzer, kovové dveře vytvořil sochař Rudolf Hoflehner. Rozšířil se tím prostor krypty asi o 20 % a mohlo následovat rozsáhlé přeskupení hrobek v kryptách.

Původní malá hrobka obsahovala kromě hrobů obou zakladatelů i hroby tuctu dětí a nazývala se Andělská hrobka. Ty byly přemístěny do otevřených výklenků nově vytvořených v čelní stěně Leopoldovy hrobky. Do Nové hrobky byly přemístěny vybrané rakve z různých jiných hrobek a seskupeny do témat, jako jsou biskupové, přímí předkové posledního vládnoucího císaře a nejbližší rodina arcivévody Karla, vítěze u Aspern.

Třicet sedm dalších hrobů, některých nezletilých a méně významných členů panovnické rodiny, bylo zazděno do čtyř pilířů vytvořených ve Ferdinandově klenbě. V rámci této velké reorganizace tak byla přibližně polovina všech rakví přemístěna z původních hrobek na přehlednější místa.

V roce 2003 byl v rámci dalšího projektu zpřístupněn prostor krypty pro handicapované návštěvníky a byly otevřeny dříve nepoužívané dveře, takže při průchodu hrobkou se návštěvníci nemusí vracet stejnou cestou, což bylo dříve nutné. Celá krypta byla také klimatizována, aby se zabránilo znehodnocení hrobek.

Habsbursko-lotrinský rod používal po staletí před uložením zesnulého člena rodiny do útrob hrobky zvláštní ceremoniál. Zesnulý se do císařské hrobky dostal až po absolvování ceremonie před vchodem do hrobky. Do společnosti dvanácti císařů, devatenácti císařoven a několika dalších desítek členů rodu byl vpuštěn až po pronesení trojí žádosti. Po prvním a druhém zaklepání a po odříkání plné i zkrácené verze všech světských titulů byl žadatel odmítnut. Vpuštěn byl až po třetím zaklepání a odpovědi, že o vstup žádá hřešící smrtelník.

Když došel pohřební průvod se zesnulým k bráně Kapucínské hrobky, muž v čele průvodu na ni zaklepal poprvé. Za bránou se ozvalo: „Kdo žádá o vstup?“ Muž představil zesnulého se všemi jeho tituly: „Císař římský, král český a vévoda rakouský...“ Mnich odpověděl: „Toho neznám.“ Muž zaklepal podruhé a na otázku: „Kdo žádá o vstup?“ odpověděl zkráceným titulem zesnulého. Mnich znovu odpověděl: „Toho neznám.“ Muž zaklepal potřetí a na otázku: „Kdo žádá o vstup?“ odpověděl: „Kajícný hříšník.“ Na to mnich odvětil: „Toho znám.“ Poté vpustil průvod dovnitř.

Habsburská pohřební ceremonie

Mezi lety 1654 až 1878 bylo tělo, vnitřnosti a srdce zesnulých Habsburků pohřbíváno odděleně, a sice tělo v Kapucínské hrobce, srdce v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele, vnitřnosti ve Vévodské hrobce v katedrále svatého Štěpána.

• První pohřeb do hrobky – roku 1633 – zakladatelé Anna a Matyáš Habsburský (č. 1 a 2) – tzv. hrobka zakladatelů (Gründergruft)
• Poslední pohřeb – 7. října 2023 Yolande de Ligne (č. 149) a před ní 16. července 2011 Otto von Habsburg a Regina (č. 150 a 151)
• Byly zde pohřbeny ostatky 149 osob, z toho 148 (145 po otci + 3 po matce) příslušníků habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie (včetně manželek), z nich dále
  • kosti 144 členů rodiny (č. 1–8, 10–23, 25–33, 35–40, 42–83, č. 84 – 2 osoby, 85–90, 92–123, 125–144, 146, 148–151)
  • urny se srdcem nebo popelem 4 dalších
    • 1. Marie Anna (č. 9) – urna se srdcem
    • 2. Klaudie Felicitas (č. 24) – urna se srdcem
    • 3. Amálie Vilemína (č. 34) – urna se srdcem
    • 4. Leopold Maria Alfons (č. 91) – urna s popelem
    • (Henrietta Nasavská – tělo i urna se srdcem a vnitřnostmi (č. 123 a 124))
  • 12 císařů (8 římských, 1 zároveň římský a rakouský, 2 rakouští, 1 mexický)
    • 1. 1612–1619 Matyáš (č. 2)
    • 2. 1637–1657 Ferdinand III. (č. 27)
    • 3. 1657–1705 Leopold I. (č. 37)
    • 4. 1705–1711 Josef I. (č. 35)
    • 5. 1711–1740 Karel VI. (č. 40)
    • 6. 1740–1765 František I. Štěpán (č. 56), manžel Marie Terezie (č. 55)
    • 7. 1765–1790 Josef II. (č. 42)
    • 8. 1790–1792 Leopold II. (č. 113)
    • 9. 1792–1835 František II./I. (č. 57), římský (1792–1806) a rakouský císař (1804–1835)
    • 10. 1835–1848 Ferdinand I. (č. 62)
    • 11. 1848–1916 František Josef I. (č. 142)
    • 12. 1864–1867 Maxmilián I. (č. 126), mexický císař
  • 19 císařoven (12 římských, 1 zároveň římská a rakouská, 5 rakouských, 1 francouzská)
    • 1. 1612–1618 Anna (č. 1), manželka Matyáše (č. 2)
    • 2. 1637–1646 Maria Anna (č. 22), 1. manželka Ferdinanda III. (č. 27)
    • 3. 1648–1649 Marie Leopoldina (č. 21), 2. manželka Ferdinanda III. (č. 27)
    • 4. 1651–1657 Eleonora Magdalena (č. 19), 3. manželka Ferdinanda III. (č. 27)
    • 5. 1666–1673 Markéta Terezie (č. 20), 1. manželka Leopolda I. (č. 37)
    • 6. 1673–1676 Klaudie Felicitas (č. 24) – urna se srdcem, 2. manželka Leopolda I. (č. 37)
    • 7. 1676–1705 Eleonora Magdalena (č. 32), 3. manželka Leopolda I. (č. 37)
    • 8. 1705–1711 Amálie Vilemína (č. 34) – urna se srdcem, manželka Josefa I. (č. 35)
    • 9. 1711–1740 Alžběta Kristýna (č. 36), manželka Karla VI. (č. 40)
    • 10. 1740–1765 Marie Terezie (č. 55)
    • 11. 1765–1767 Marie Josefa (č. 49), manželka Josefa II. (č. 42)
    • 12. 1790–1792 Marie Ludovika (č. 114), manželka Leopolda II. (č. 113)
    • 13. 1792–1807 Marie Terezie Karolína (č. 60), římská (1792–1806) a rakouská císařovna (1804–1807), manželka Františka II./I. (č. 57)
    • 14. 1808–1816 Marie Ludovika (č. 58), manželka Františka II./I. (č. 57)
    • 15. 1816–1835 Karolina Augusta (č. 61), manželka Františka II./I. (č. 57)
    • 16. 1835–1848 Marie Anna (č. 63), manželka Ferdinand I./V. (č. 62)
    • 17. 1854–1898 Alžběta (č. 143), manželka Františka Josefa I. (č. 142)
    • 18. 1916–1918 Zita (č. 146), manželka Karla I. (č. x887)
    • 19. 1810–1814 Marie Luisa (č. 127), francouzská císařovna, manželka Napoleona I.
  • 11 panovníků, kteří byli i českými králi (resp. českou královnou)
    • 1. 1611–1619 Matyáš (č. 2)
    • 2. 1637–1657 Ferdinand III. (č. 27)
    • 3. 1657–1705 Leopold I. (č. 37)
    • 4. 1705–1711 Josef I. (č. 35)
    • 5. 1711–1740 Karel VI. (č. 40)
    • 6. 1740–1780 Marie Terezie (č. 55)
    • 7. 1780–1790 Josef II. (č. 42)
    • 8. 1790–1792 Leopold II. (č. 113)
    • 9. 1792–1835 František II./I. (č. 57)
    • 10. 1835–1848 Ferdinand I./V. (č. 62)
    • 11. 1848–1916 František Josef I. (č. 142)
• Z jiných rodin zde bylo pohřbeno 30 manželek a manželů Habsburků:
  • 1. Eleonora Gonzagová (1629–1686) (č. 19)
  • 2. Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720) z rodu Wittelsbachů (č. 32)
  • 3. Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (1673–1742) z rodu Welfů (č. 34)
  • 4. Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (1691–1750) (č. 36)
  • 5. Marie Josefa Bavorská (1739–1767) z rodu Wittelsbachů (č. 49)
  • 6. Isabela Parmská (1741–1763) z rodu Bourbon-Parma (č. 50)
  • 7. František I. Štěpán Lotrinský (1708–1765) (č. 56)
  • 8. Alžběta Vilemína Württemberská (1767–1790) z rodu Württemberků (č. 59)
  • 9. Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (1772–1807) z rodu Bourbonů (č. 60)
  • 10. Karolína Augusta Bavorská (1792–1873) z rodu Wittelsbachů (č. 61)
  • 11. Marie Anna Savojská (1803–1884) z rodu Savojských (č. 63)
  • 12. Louisa Marie (1773–1802) z rodu Bourbonů (č. 84)
  • 13. Marie Antonie (1814–1898) z rodu Bourbonů (č. 85)
  • 14. Marie Ferdinanda (1796–1865) z rodu Wettinů (č. 86)
  • 15. Marie Immakulata (1844–1899) z rodu Bourbonů (č. 89)
  • 16. Adelgunde (1823–1914) z rodu Wittelsbachů (č. 94)
  • 17. Marie Tereza Portugalská (1855–1944) z rodu Braganza (č. 99)
  • 18. Marie Beatrix Modenská (1750–1829) z rodu Este (č. 106)
  • 19. Albert Sasko-Těšínský (1738–1822) z rodu Wettinů (č. 111)
  • 20. Marie Ludovika Španělská (1745–1792) z rodu Bourbonů (č. 114)
  • 21. Henrietta Nasavsko-Weilburská (1797–1829) z rodu Nasavských (č. 123)
  • 22. Hildegarda Luisa Bavorská (1825-1864) z rodu Wittelsbachů (č. 129)
  • 23. Markéta Karolína Saská (1840–1858) z rodu Wettinů (č 134)
  • 24. Žofie Frederika Bavorská (1805–1872) z rodu Wittelsbachů (č. 137)
  • 25. Marie Anunciata Neapolsko-Sicilská (1843–1871) z rodu Bourbonů (č. 139)
  • 26. Marie Josefa Saská (1867–1944) z rodu Wettinů (č. 141)
  • 27. Alžběta Bavorská (1837–1898) z rodu Wittelsbachů, zvaná "Sissi" (č. 143)
  • 28. Zita Bourbonsko-Parmská (1892–1989) (č. 146)
  • 29. Regina Sasko-Meiningenská (1925–2010) z rodu Wettinů (č. 151)
  • 30. Yolande de Ligne (č. 149).
• Jediná protestantka: Henrietta (Jindřiška) Nasavsko-Weilburská (č. 123 a 124), manželka arcivévody Karla Ludvíka (č. 122), vítěze nad Napoleonem v bitvě u Aspern (1809). Jednalo se o první smíšené (kalvinsko-katolické) manželství v habsburském rodě.
• Jediná osoba, která nepatřila k rodu Habsburků ani se k Habsburkům nepřivdala: Karolina Fuchs-Mollarth (č. 41) a
  • 3 osoby – Habsburkové pouze po matce:
    • bezejmenný syn (č. 15)
    • bezejmenná princezna (č. 47)
    • arcibiskup trevírský Karel Josef Lotrinský (č. 117)
• Za celou dobu byl z krypty odstraněn jen jeden sarkofág s ostatky Napoleona II. - Josefa Karla Františka (1811–1832), zvaného Orlík, syna Napoleona Bonaparte a Marie Luisy (č. 127). Původně byl uložen ve Františkově hrobce. Adolf Hitler ho v roce 1940 daroval francouzskému prezidentovi Henrimu Phillipu Pétainovi u příležitosti 100. výročí převozu Napoleonových ostatků z ostrova sv. Heleny do Paříže. Sarkofág váží více než 800 kg a byl uložen v pařížské Invalidovně.
• Nejstarší zde pohřbená osoba: Yolande de Ligne (č. 149) – 100 let, dále korunní princ Otto von Habsburg (1912–2011) (č. 150) – 98 let a 7 měsíců a jeho matka císařovna (1916–1918) Zita Bourbonsko-Parmská (1892–1989) (č. 146) – bezmála 97 let. 25 % zde pochovaným bylo 5 nebo méně let.

Tučně jsou vyznačeni panovníci a panovnice a jejich manželky a manželé, případně další osobnosti jako následníci trůnu a jejich manželky. Žlutě jsou vyznačeny tělesné ostatky, červeně srdce a zeleně vnitřnosti. Pořadí odpovídá číslování na oficiálních stránkách Císařské hrobky, které ovšem zahrnuje i busty a sochy (ty jsou bez barevného odlištění).

Také zvaná Andělská hrobka (Engelsgruft). Nejstarší část hrobky. Malá pravoúhlá prostora. První pohřeb do hrobky je datován k roku 1633, kdy sem byly přeneseny ostatky zakladatelů, odtud název. Anna i Matyáš zemřeli před dokončením stavby, proto musely být jejich ostatky pohřbeny na přechodnou dobu ve vídeňském klášteře královen v Dorotheergasse. Název Andělská hrobka je odvozen od četných dětských pohřbů (v 17. století zde byly uloženy 4 děti Ferdinanda III. a 7 dětí Leopolda I.). Dnes jsou zde pouze dvě rakve (č. 1–2).

Po-řa-dí	Jméno	Datum a místo narození	Datum a místo úmrtí	Otec	Matka	Datum a místo svatby, choť	Srdce	Vnitřnosti	Poznámky
1.	Anna Tyrolská z rodu Habsburků	4. 10. 1585 Innsbruck	15. 12. 1618 Vídeň	Ferdinand II. Tyrolský (1529–1595)	Anna Kateřina Gonzagová (1566–1621)	4. 12. 1611 Vídeň: Matyáš Habsburský (č. 2), její bratranec	urna č. 1 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 17 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Císařovna (1612–1618), zakladatelka kostela kapucínů a Císařské hrobky.
2.	Matyáš Habsburský	24. 2. 1557 Vídeň	20. 3. 1619 Vídeň	Maxmilián II. (1527–1576)	Marie Španělská z rodu Habsburků (1528–1603)	4. 12. 1611 Vídeň: Anna Tyrolská (č. 1), jeho sestřenice	urna č. 2 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 18 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Císař (1612–1619), spoluzakladatel kostela kapucínů a Císařské hrobky.

Ve východní stěně vzniklo v roce 1960 kolumbárium s 12 výklenky, kam byly umístěny rakve s pozůstatky dětí původně pohřbených v Hrobce zakladatelů (č. 3–8, 10–15). Po obou stranách Leopoldovy hrobky je kolmo ke stěnám uloženo po 8 sarkofázích (v severní části č. 16–23, v jižní části č. 25–32). V severozápadním rohu je uloženo srdce Klaudie Felicitas Tyrolské (č. 24). V západovýchodní ose uprostřed kolumbária je urna se srdcem portugalské královny Marie Anny (č. 9).

Po-řa-dí	Jméno	Datum a místo narození	Datum a místo úmrtí	Otec	Matka	Datum a místo svatby, choť	Srdce	Vnitřnosti	Poznámky
3.	Anna Marie Žofie	1674	1674	Leopold I. (č. 37)	Klaudie Felicitas (č. 24)			urna č. 30 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Kolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
4.	Ferdinand Josef	1657	1658	Ferdinand III. Habsburský (č. 27)	Eleonora Magdalena Gonzagová (č. 19)			urna č. 22 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Kolumbárium. Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře.
5.	Ferdinand Václav	1667	1668	Leopold I. (č. 37)	Markéta Tereza Habsburská (č. 20)		urna č. 26 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	urna č. 25 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Kolumbárium. Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře.
6.	Jan Leopold	20. 2. 1670 Vídeň	20. 2. 1670 Vídeň	Leopold I. (č. 37)	Markéta Tereza Habsburská (č. 20)			urna č. 27 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Kolumbárium. Arcivévoda rakouský, mrtvě narozený syn císaře.
7.	Marie Anna	1672	1673	Leopold I. (č. 37)	Markéta Tereza Habsburská (č. 20)			urna č. 28 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Kolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře
8.	Marie Josefa	1675	1676	Leopold I. (č. 37)	Klaudie Felicitas Tyrolská (č. 24)		srdce v zlatostříbrné urně umístěno nahoře na matčině sarkofágu v dominikánském kostele Maria Rotunda ve Vídni	urna č. 32 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Kolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
9.	Marie Anna Josefa	7. 9. 1683 Linec	14. 8. 1754 Lisabon	Leopold I. (č. 37)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32)	27. 10. 1708: Jan V. Portugalský z rodu Braganza (1689–1750), portugalský král (1706–1750)	urna se srdcem zde		Portugalská královna (1708–1750). Její tělo je pohřbeno v Lisabonu
10.	Marie Markéta	1690	1691	Leopold I. (č. 37)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32)		urna č. 35 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	urna č. 34 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Kolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
11.	Maxmilián Tomáš	21. 12. 1638	29. 6. 1639	Ferdinand III. Habsburský (č. 27)	Marie Anna Španělská (č. 22)				Kolumbárium. Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře.
12.	Filip August	15. 7. 1637	22. 6. 1639	Ferdinand III. Habsburský (č. 27)	Marie Anna Španělská (č. 22)				Kolumbárium. Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře.
13.	Kristina	18. 6. 1679	18. 6. 1679	Leopold I. (č. 37)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32)				Kolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, mrtvě narozená dcera císaře.
14.	Tereza Marie	27. 3. 1652	26. 7. 1653	Ferdinand III. Habsburský (č. 27)	Eleonora Magdalena Gonzagová (č. 19)				Kolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
15.	bezejmenný syn	1686	1686	Jan Vilém Falcko-Neuburský (1658–1716)	Marie Anna Josefa Habsburská (č. 17)				Kolumbárium. Nedospělý vnuk císaře Ferdinanda III. (č. 27)
16.	Marie Josefa	6. 3. 1687 Vídeň	14. 4. 1703 Vídeň	Leopold I. (č. 37)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)		urna č. 10 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 40 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Arcivévodkyně, dcera císaře zemřela v šestnácti letech.
17.	Marie Anna Josefa	20. 12. 1654 Řezno	4. 4. 1689 Vídeň	Ferdinand III. Habsburský (č. 27)	Eleonora Magdalena Gonzagová (č. 19)	25. 10. 1678 Vídeňské Nové Město: Jan Vilém Falcký z rodu Wittelsbachů (1658–1716), falcký kurfiřt (1690–1716)
18.	Eleonora Marie	21. 5. 1653 Řezno	17. 12. 1697 Vídeň	Ferdinand III. Habsburský (č. 27)	Eleonora Magdalena Gonzagová (č. 19)	1670: Michał Korybut Wiśniowiecki (1640–1673), polský král (1669–1673)			Královna polská a velkokněžna litevská (1670–1673), vévodkyně lotrinská (1678–1690). Druhý manžel byl ve válkách s Turky vrchním velitelem císařských vojsk.
						1678: Karel V. Lotrinský (1643–1690)
19.	Eleonora Magdalena Gonzagová z Mantovy	18. 11. 1629 Mantova	6. 12. 1686 Vídeň	Karel II. Gonzaga (1609–1631)	Marie Gonzagová (1609–1660)	30. 4. 1651 Vídeňské Nové Město: Ferdinand III. Habsburský (č. 27), tohoto třetí manželka	urna č. 7 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 33 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Císařovna (1651–1657), založila dámský Řád hvězdového kříže.
20.	Markéta Terezie Španělská z rodu Habsburků	12. 8. 1651 Madrid	12. 3. 1673 Vídeň	Filip IV. Španělský (1605–1665)	Marie Anna Habsburská (1634–1696)	12. 12. 1666 Vídeň: Leopold I. (č. 37), zároveň její bratranec a strýc, tohoto první manželka	urna č. 6 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 29 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Císařovna (1666–1673).
21.	Marie Leopoldina Tyrolská z rodu Habsburků	6. 4. 1632 Innsbruck	7.8. 1649 Vídeň	Leopold V. Habsburský (1586–1632)	Klaudie Medicejská (1604–1648)	1648: Ferdinand III. Habsburský (č. 27), tohoto druhá manželka			Císařovna (1648–1649).
22.	Marie Anna Španělská z rodu Habsburků	18. 8. 1606 El Escorial	13. 5. 1646 Linec	Filip III. Španělský (1578–1621)	Markéta Habsburská (1584–1611)	Ferdinand III. Habsburský (č. 27), tohoto první manželka			Císařovna (1637–1646), matka císaře Leopolda I. (č. 37).
23.	Marie Amálie	5. 4. 1724 Vídeň	19. 4. 1730 Vídeň	Karel VI. (č. 40)	Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53)			urna č. 45 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Arcivévodkyně, dcera císaře zemřela v šesti letech, sestra Marie Terezie (č. 55).
24.	Klaudie Felicitas Tyrolská z rodu Habsburků	30. 5. 1653 Innsbruck	8. 4. 1676 Vídeň	Ferdinand Karel Tyrolský (1628–1662)	Anna Medicejská (1616–1676)	1673 Innsbruck per procurationem / 15. 10. 1673 Štýrský Hradec: Leopold I. (č. 37), tohoto 2. manželka	urna se srdcem zde	urna č. 31 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Císařovna (1673–1676). Její tělo oděné do roucha dominikánské jeptišky bylo na její přání pohřbeno v kryptě pod kaplí sv. Dominika v dominikánském kostele Maria Rotunda ve Vídni, vedle ní byla v tom samém roce pohřbena i její matka Anna Medicejská.
25.	Marie Terezie	22. 8. 1684 Vídeň	28. 9. 1696 zámek Ebersdorf, Vídeň	Leopold I. (č. 37)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32)		urna č. 9 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 37 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Dvanáctiletá dcera císaře zemřela na pravé neštovice.
26.	Leopold Josef	2. 6. 1682	3. 8. 1684	Leopold I. (č. 37)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32)				Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře.
27.	Ferdinand III.	13. 7. 1608 Štýrský Hradec	2. 4. 1657 Vídeň	Ferdinand II. (1578–1637; č. x578)	Marie Anna Bavorská z rodu Wittelsbachů (1574–1616)	1631 Vídeň: Marie Anna Španělská z rodu Habsburků (1606–1646)		urna č. 21 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Císař (1637–1657).
						1648: Marie Leopoldina Tyrolská z rodu Habsburků (1632–1649)
						1651 Vídeň: Eleonora Magdalena Gonzagová (1630–1686)
28.	Marie Antonie	18. 1. 1669 Vídeň	24. 12. 1692 Vídeň	Leopold I. (č. 37), tohoto první dcera	Markéta Habsburská (1651–1673)	15. 7. 1685 Vídeň: Maxmilián II. Emanuel (1662–1726), bavorský kurfiřt (1679–1726)	urna č. 8 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 36 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Arcivévodkyně zemřela ve věku 23 let.
29.	Ferdinand IV.	8. 9. 1633 Vídeň	9. 7. 1654 Vídeň	Ferdinand III. Habsburský (č. 27), tohoto nejstarší syn	Marie Anna Španělská z rodu Habsburků (1606–1646)		urna č. 4 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele	urna č. 20 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Římský král (1653–1654), zakladatel Hrobky srdcí a zároveň tradice pohřbívání různých částí těla členů císařské rodiny ve třech vídeňských kostelech. Zemřel 2 měsíce před svými 21 narozeninami.
30.	Leopold Jan	13. 4. 1716 Vídeň	4. 11. 1716 Vídeň	Karel VI. (č. 40), tohoto jediný syn	Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53)		urna č. 44 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	urna č. 43 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály	Arcivévoda, jeho smrt byla popudem k vydání Pragmatické sankce.
31.	Marie Magdaléna	26. 3. 1689 Vídeň	1. 5. 1743 Vídeň	Leopold I. (č. 37)	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32)				Arcivévodkyně rakouská. Neprovdala se. Zemřela na zápal plic.
32.	Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská z rodu Wittelsbachů	6. 1. 1655 Düsseldorf	19. 1. 1720 Vídeň	Filip Vilém Falcký (1615–1690)	Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská (1635–1709)	Leopold I. (č. 37), tohoto třetí manželka			Císařovna (1676–1705).

Nachází se pod kněžištěm kostela.

Architektonicky nejhodnotnější část krypty, dispozičně mimo půdorys kostela, západně od Karlovy hrobky. Centrální prostor ve stylu rokoka s kopulí zdobenou freskami. Uprostřed je společný sarkofág Marie Terezie (č. 55) a jejího manžela Františka I. Štěpána (č. 56), kolem byly pochovány jejich děti a vnučky.

Osmiboký, do čtyř stran otevřený centrální prostor ve stylu biedermeieru, který v roce 1825 nechal pro sebe a pro své 4 ženy (č. 58–61) vybudovat císař František (č. 57). Hrobka byla přeplněna 13 sarkofágy, než byla v roce 1960 většina přesunuta do Nové hrobky. V současnosti hrobka obsahuje jen 5 sarkofágů. Uprostřed stojí Františkův a u výklenků v rozích jsou pravidelně rozmístěny sarkofágy s ostatky jeho žen.

Podlouhlý pravoúhlý prostor byl zbudován na přání císaře Ferdinanda ve stylu pozdního biedermeieru z původních klášterních sklepů. Hrobka byla postavena v roce 1842 spolu s Toskánskou hrobkou v souvislosti s rekonstrukcí kláštera. Uprostřed stojí Ferdinandův sarkofág (č. 62), ve výklenku východní stěny pak sarkofág jeho ženy (č. 63). Přestože návštěvníci vidí téměř prázdnou místnost se dvěma sarkofágy císařského páru, tato hrobka ve skutečnosti obsahuje jednu čtvrtinu všech pochovaných v Císařské hrobce – 37 sarkofágů (č. 64–100). Tato úprava, která řeší nedostatek prostoru, pochází až z roku 1962. Jména pochovaných nesou 4 mramorové desky.

8 hrobek obsahujících 9 těl

13 hrobek - především toskánská linie

Vybudována v souvislosti s Ferdinandovou hrobkou v letech 1840–1842. Jednoduchý pravoúhlý prostor s prostými nezdobenými sarkofágy vyrovnanými v řadách.

Vybudována v 60. letech 20. století. Jedná se o poměrně nízký prostor s betonovými stěnami. Levá užší strana je vyhrazena církevním hodnostářům, pravá strana rodičům a příbuzným Františka Josefa I. Místo v čele zaujímá sarkofág Marie Luisy (č. 127), 2. Napoleonovy manželky.

Na stěně je pamětní deska "prvním obětem Světové války 1914–1918", arcivévodovi Františku Ferdinandovi d'Este (č. x 863) a jeho ženě Žofii, vévodkyni z Hohenbergu (č. x868). Protože zde Žofie nemohla být pohřbena, pár byl pohřben v kryptě zámku Artstetten. Na desce je nápis v němčině: Zum Gedenken an die ersten Opfer des Weltkrieges 1914–1918 Erzherzog Franz Ferdinand von Österreich-Este * Graz 18. 12. 1863 + Sarajevo 28. 6. 1914 und Sophie Herzogin von Hohenberg * Stuttgart 1. 3. 1868 + Sarajevo 28. 6. 1914. Begraben in der Gruft zu Schloss Artstetten.

Do roku 1908 hrobka již obsahovala 129 těl a urny se srdci dalších 3 osob. Tehdy byla vybudována hrobka Františka Josefa spolu s přilehlou kaplí při příležitosti 60. výročí nástupu Františka Josefa na trůn. Chorvatský architekt Cajo Perisić nechal hrobku obložit světlým mramorem. Původně se zde ještě nacházel sarkofág malé Žofie Frederiky (č. 78), 1. dcery Františka Josefa a Sisi, později přenesený do Ferdinandovy hrobky. Do této hrobky se obvykle vchází severním vchodem z Nové hrobky.

Po-řa-dí	Jméno	Datum a místo narození	Datum a místo úmrtí	Otec	Matka	Datum a místo svatby, choť	Srdce	Vnitřnosti	Poznámky
142.	František Josef I.	18. 8. 1830 Schönbrunn	21. 11. 1916 Schönbrunn	František Karel Habsbursko-Lotrinský (č. 135)	Žofie Bavorská (č. 137)	24. 7. 1854 Vídeň: Alžběta Bavorská (č. 143)			Předposlední (3.) císař rakouský (1848–1916).
143.	Alžběta Bavorská z rodu Wittelsbachů, zvaná "Sissi"	24. 12. 1837 Mnichov	10. 9. 1898 Ženeva	Maxmilián Josef Bavorský (1808–1888)	Ludovika Bavorská (1808–1892)	24. 7. 1854 Vídeň: František Josef I. (č. 142)			Rakouská císařovna (1854–1898), zavražděna anarchistou na břehu jezera v Ženevě. Matka 4 dětí (dvě z nich pohřbeny zde: č. 78, 144).
144.	Rudolf, korunní princ	21. 8. 1858 Laxenburg	30. 1. 1889 Mayerling	František Josef I. (č. 142)	Alžběta Bavorská (č. 143)	Štěpánka Belgická z rodu Sasko-Koburg-Gotha (1864–1945)			Následník trůnu (1858–1889), ve věku 30 let spáchal sebevraždu v Mayerlingu. Manželka byla pohřbena v Pannonhalmském arciopatství.

Byla postavena spolu s hrobkou Františka Josefa v roce 1908. Obvykle se do ní vstupuje severním vchodem z hrobky Františka Josefa.

Vpravo u západní stěny se nachází rakev poslední císařovny Zity a jejího syna Karla Ludvíka. Vpravo od oltáře podél jižní stěny je pohřben Otto von Habsburg a vlevo jeho žena Regina

Vlevo před východní stěnou se nachází socha Madony od sochaře Györgya Zaly věnovaná uherskými ženami v roce 1899 jako pomník císařovny Alžběty Bavorské (č. 143).

V jihovýchodním rohu je umístěna pamětní busta posledního rakouského císaře (1916–1918) Karla I. (1887–1922) (č. x887), který zemřel a byl pohřben v exilu ve Funchalu na portugalském ostrově Madeira. Na bustě je nápis Carolus, Austriae Imperator et Hungariae Rex apostolicus, natus in Castello Persenbeug 1887, defunctus in exilio 1922. Non corpore quidem sed suffragiis suis patriae semper praesens.

Po-řadí	Jméno	Datum a místo narození	Datum a místo úmrtí	Otec	Matka	Datum a místo svatby, choť	Srdce	Vnitřnosti	Poznámky
145.	Busta Karla I. (č. x887)
146.	Zita Bourbonsko-Parmská	9. 5. 1892 Villa Pianore u Luccy, Itálie	14. 3. 1989 Zizers, Švýcarsko	Robert I. Parmský (1848–1907)	Marie Antonie Portugalská (1862–1959)	21. 10. 1911 Schwarzau am Steinfeld: Karel I. (č. x887)	Loretánská kaple benediktinského kláštera Muri ve Švýcarsku		Poslední císařovna rakouská, královna uherská a česká (1916–1918). Dožila se požehnaného věku 96 let, a proto se pohřbu do roku 2011 stala nejstarší pochovanou osobou v Císařské hrobce.
147.	Socha madony na památku císařovny Alžběty (č. 143)
148.	Karel Ludvík (Carl Ludwig)	10. 3. 1918 Baden	11. 12. 2007 Brusel	Karel I. (č. x887), tohoto 4. syn	Zita Bourbonsko-Parmská (č. 146)	17. 1. 1950 Belœil: Yolande de Ligne (č. 149)
149.	Yolanda z Ligne	6. 5. 1923 Madrid	13. 9. 2023 Brusel	Evžen z Ligne (1893–1960)	Philippine de Noailles (1898–1991)	17. 1. 1950 Belœil: Karel Ludvík (č. 148)			Pohřbena v přítomnosti rodiny s vyloučením veřejnosti 7. 10. 2023. Poslední zde pohřbená osoba, zároveň nejstarší, protože se dožila 100 let.
150.	Otto von Habsburg	20. 11. 1912 vila Wartholz u Reichenau an der Rax	4. 7. 2011 Pöcking	Karel I. (č. x887), tohoto 1. syn	Zita Bourbonsko-Parmská (č. 146)	10. 5. 1951 Nancy: Regina Sasko-Meiningenská (č. 151)	benediktinský klášter Pannonhalma v Maďarsku		Korunní princ. Zde pohřben jako poslední ze členů císařské rodiny v červenci 2011. Dožil se požehnaného věku 98 let, a proto byl do roku 2023 nejstarší pochovanou osobou v Císařské hrobce.
151.	Regina Sasko-Meiningenská z rodu Wettinů	6. 1. 1925 Würzburg	3. 2. 2010 Pöcking	Jiří Sasko-Meiningenský (1892–1946)	Klára Marie Korff-Schmising-Kerssenbrock (1895–1992)	10. 5. 1951 Nancy: Otto Habsburg (č. 150)	Pevnost Heldburg v Durynsku

Ne všichni Habsburkové byli pochováni v Císařské hrobce. Zde je seznam ostatních významných Habsburků zmíněných v textu.

• 
  Rakev hraběnky Karolíny Fuchsové (1675–1754), vychovatelky Marie Terezie; jediná osoba mimo rod Habsburků pohřbená v Císařské hrobce
• 
  Detail ze sarkofágu Marie Terezie a jejího manžela Františka Štěpána Lotrinského
• 
  Reliéf s vyobrazením korunovace Marie Terezie českou královnou v katedrále sv. Víta v Praze (1743) na levé straně sarkofágu Marie Terezie
• 
  Reliéf s vyobrazením korunovačního průvodu v Bratislavě (1741) na levé straně sarkofágu Marie Terezie
• 
  Alegorie Čech se svatováclavskou korunou na levé straně sarkofágu Marie Terezie
• 
  Rakve předčasně zemřelých dětí Marie Terezie, arcivévody Karla Josefa a arcivévodkyň Johanny Gabriely a Marie Josefy
• 
  Rakev císaře Františka I.
• 
  Rakev císaře Ferdinanda I., vpravo rakev jeho manželky Marie Anny Savojské
• 
  Rakve rodiny císaře Františka Josefa I., zleva jeho manželka Alžběta Bavorská, František Josef, korunní princ Rudolf

• BEUTLER, Gigi: The Imperial Crypt of the PP Capuchins in Vienna (Capuchin Crypt); Vídeň, 2015; 86 s. ISBN 978-3-9500584-5-1
• LUTOVSKÝ, Michal; BRAVERMANOVÁ, Milena. Hroby a hrobky našich knížat, králů a prezidentů. Praha: Libri, 2007. 224 s. ISBN 978-80-7277-228-5. 
• VOCELKA, Karl; HELLER, Lynne. Život Habsburků. Praha: Plejáda, 2012. 344 s. ISBN 978-80-87374-94-8. 

• Hrobka srdcí
• Vévodská hrobka
• Loretánská kaple v Muri
• Hrobka palatinů
• Seznam pohřebišť Habsburků

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Císařská hrobka ve Vídni na Wikimedia Commons
• www.kaisergruft.at