Córdoba (Španělsko)

Córdoba
(c) Berthold Werner, CC BY-SA 3.0 Katedrála – Mezquita, interiér
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	37°53′24″ s. š., 4°46′48″ z. d.
Nadmořská výška	120 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 UTC+02:00
Stát	Španělsko Španělsko
Autonomní společenství	Andalusie
Provincie	Córdoba
Córdoba
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	1 253 km²
Počet obyvatel	322 811 (2024)[1]
Hustota zalidnění	257,6 obyv./km²
Etnické složení	Španělé (většina), Jihoameričané, Rumuni, Maročané a další
Náboženské složení	převažuje římskokatolické křesťanství
Správa
Starosta	José María Bellido (od 2019)
Oficiální web	www.cordoba.es
PSČ	14001–14014
Označení vozidel	CO
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Córdoba je město v jižním Španělsku v autonomním společenství Andalusie na řece Guadalquivir; hlavní město stejnojmenné provincie. Žije zde přibližně 323 tisíc^[1] obyvatel.

(c) Daniel VILLAFRUELA, CC BY-SA 4.0

Córdoba stojí na místě starého iberského sídla, v roce 169 př. n. l. bylo město pod názvem Cordoba připojeno k Římské říši. Kolem roku 300 zde vzniklo biskupství. Během stěhování národů zde dočasně vládli Vandalové, potom město dobyla Byzantská říše (544–571) a později Vizigóti (572). V té době město upadalo. Roku 711 ho dobyli Arabové a o pět let později se Córdoba stala hlavním městem islámského emirátu v Al-Andalus (od roku 756 Córdobského emirátu, od roku 929 Córdobského chalífátu).

V období arabské vlády byla Qurtuba jedním z nejbohatších měst, byla i duchovním a kulturním centrem islámu. Okolo roku 1000 byla jedním z největších měst na světě; žilo tu asi 500 000 obyvatel. Žili zde vedle sebe křesťané, muslimové i Židé. V této době vznikla i známá Mezquita (dnes katedrála). Po zániku Córdobského kalifátu (1031) připadla Córdoba Džahvanidům, roku 1069 Abbadidům ze Sevilly, roku 1091 Almorávidům a od 12. století patřila Almohádům. V roce 1236 Córdobu v rámci reconquisty dobyla Kastilie.

Nový rozkvět prožila Córdoba v období Siglo de Oro (okolo roku 1600). Poté následoval postupný úpadek posílený vlnami epidemií a sucha; okolo roku 1700 nezůstalo v někdejším velkoměstě více než 20 000 obyvatel. Ve 20. století pak město opět rychle vyrostlo (ne však do rozměru z doby před 1000 lety) a stalo se kulturním centrem a ovšem také turistickým cílem. Od roku 1984 je na seznamu světového dědictví UNESCO.

• Mezquitu, dnešní katedrálu, začal stavět roku 785 emir Abd ar-Rahman I. Stojí na ploše 23 tisíc m², asi 860 sloupů v pravidelných řadách je spojeno dvojitými oblouky nad sebou. V roce 1236 byla proměněna na křesťanskou katedrálu a od roku 1523 byla v jejím středu vystavěna vysoká renesanční loď s kupolí.
• Starověký římský most (Puente Viejo) se 16 oblouky postavili Římané po roce 45 př. n. l. a byl pak několikrát opravován. Středověká Torre de la Callahorra stojí na vnějším konci mostu
• Alcazar de los Reyes Cristianos ze 14. století je zámek na půdorysu staršího arabského a uvnitř jsou i římské mozaiky. Palác obklopují terasovité zahrady a v sousedství jsou kalifovy lázně.
• Zříceniny paláce Medina Azahara z 10. století stojí asi 8 km západně od města.
• Juderia je staré židovské a arabské město s malebnými uličkami.
• Plaza de la Corredera ze 17. století sloužila původně býčím zápasům a představením.
• Zbytky římského chrámu z 1. století blízko radnice.
• Archeologické muzeum.
• Velký počet kostelů, převážně ze 14.–17. století.
• Kostel svatého Michaela

• 
  Katedrála – Mezquita
• 
  Katedrála – Mezquita, nádvoří pomerančovníků
• 
  Katedrála – Mezquita, hlavní oltář
• 
  Madinat al-Zahra, zříceniny
• 
  Alcazar, římské mozaiky
• 

  (c) Daniel VILLAFRUELA, CC BY-SA 3.0
  Alcazar, nádvoří
• 
  Kostel S. Marina de las Aguas Santas
• 
  Kostel sv. Vavřince

Córdoba má dobré dopravní spojení. Leží na rychlostní trati Madrid – Sevilla a na dálnici A-4 Madrid – Córdoba – Sevilla – Jerez de la Frontera. Má malé letiště, ale pravidelné letecké spojení je na nedalekých letištích Málaga a Sevilla.

• Seneca starší (cca 50 př. n. l. – 40), římský řečník a spisovatel
• Seneca mladší (cca 5 př. n. l. – 65), římský filozof a spisovatel
• Marcus Annaeus Lucanus (39–65), římský básník, bratranec Seneky mladšího
• Hosius z Córdoby (257 – mezi 357 a 359), biskup
• Abd ar-Rahmán III. (889/891–961), córdobsky emír
• Ibn Rušd (Averroes) (1126–1198), maurský (arabský) filozof, lékař a mystik
• Rabi Moše ben Maimún (1135 – 1204), židovský filozof a teolog
• Luis de Góngora (1561–1627), španělský barokní básník
• Ángel de Saavedra (1791–1865), španělský romantický spisovatel a básník
• Manolete (1917–1947), toreador

• Adana, Turecko
• Bourg-en-Bresse, Francie
• Buchara, Uzbekistán
• Kajruván, Tunisko
• Damašek, Sýrie
• Fes, Maroko
• Láhaur, Pákistán
• Manchester, Spojené království

• Ottův slovník naučný – svazek 5, str. 625 – heslo Cordoba

• Alcázar
• Andalusie
• Guadalquivir

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Córdoba na Wikimedia Commons
• Téma Córdoba ve Wikicitátech
• Oficiální stránky
• Arts in Cordoba (anglicky)
• Turistický průvodce (anglicky)