Lockheed C-5 Galaxy
C-5 Galaxy | |
---|---|
Určení | transportní letoun |
Původ | Spojené státy americké |
Výrobce | Lockheed Corporation Lockheed Martin |
První let | 30. června 1968[1] |
Zařazeno | červen 1970 |
Charakter | Ve službě |
Uživatel | Letectvo Spojených států |
Výroba | C-5A: 1968–1973 C-5B: 1985–1989 C-5M modernizace: 2006-dosud |
Vyrobeno kusů | 131 (C-5A: 81, C-5B: 50) |
Cena za kus | C-5A: 163 400 000 US$ C-5B: 167 700 000 US$ |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lockheed C-5 Galaxy je americký čtyřmotorový těžký transportní letoun, který původně navrhl a vyráběl Lockheed a nyní jej udržuje a modernizuje nástupce Lockheed Martin. Byl navržen pro americké letectvo k přepravě těžkých a nadměrných nákladů na velké (mezikontinentální) vzdálenosti. Sdílí určitou podobnost s menší letounem C-141 Starlifter a novějším C-17 Globemaster III a je jedním z největších vojenských letadel na světě.
Vývoj letounu C-5 Galaxy byl komplikovaný, včetně velkého překročení nákladů a Lockheedu způsobil značné finanční potíže. Krátce po nástupu do služby byly u mnoha letadel trhliny v křídlech a flotilu C-5 postihla omezení, dokud nebyly opravy dokončeny. Varianta C-5M Super Galaxy je modernizovaná verze s novými motory a modernizovanou avionikou navrženou tak, aby prodloužila životnost letounu i po roce 2040.
Americké letectvo provozuje C-5 od roku 1969. V té době letoun podporoval americké vojenské operace ve všech hlavních konfliktech včetně Vietnamu, Iráku, Jugoslávie a Afghánistánu, jakož i podporu spojenců, jako např. Izrael během Jomkipurské války a během operací za války v Zálivu. C-5 Galaxy byl také použit k přepravě humanitární pomoci, při katastrofách a podporoval americký vesmírný program.
Vývoj
V roce 1961 oslovila americká armáda několik leteckých společností s požadavkem na vývoj obřího transportního letadla, které by nahradilo dosluhující Douglas C-133 Cargomaster a doplnilo by ve stejném období zaváděný letoun Lockheed C-141 Starlifter, jehož interiér nebyl pro některá transportovaná zařízení dostatečně prostorný. Své návrhy poslaly společnosti Boeing, Douglas, General Dynamics, Lockheed a Martin Marietta, z nichž do dalších kol výběrového řízení postoupily Boeing, Douglas a Lockheed. Z přihlášených výrobců motorů General Electric, Curtiss-Wright Corporation a Pratt & Whitney pak postoupily společnosti General Electric a Pratt & Whitney. Po zpracování připomínek a vyhotovení nových návrhů byl nakonec vybrán Lockheed a jako dodavatel motorů General Electric.
První skutečný prototyp C-5A (číslo 66-8303) byl dokončen 2. března 1968 a poprvé vzlétl 30. června 1968. Sériová výroba byla zahájena v prosinci 1969, první hotový kus poté převzala v červnu 1970 437th Airlift Wing, Charleston Air Force Base, SC (437. zásobovací peruť při Charlestonské letecké základně v Jižní Karolíně). Během statických a únavových zkoušek prováděných již po dodání prvních kusů americké armádě se objevily na křídlech praskliny, pro všechny C-5A tak bylo omezeno maximální konstrukční zatížení na 80 %. Nově vyvinutá křídla, u kterých bylo oproti původní konstrukci využito nových hliníkových slitin, byla u všech C-5A vyměněna v letech 1980 – 1987.
V lednu 1986 byla dodána první verze C-5B, která má již zesílená křídla a modernizovanou avioniku a motory.
Varianty
- C-5A
Původní verze C-5, dodáno bylo 81 kusů, u 77 z nich bylo nutné v letech 1980-87 vyměnit křídla (viz výše).
- C-5B
C-5B je vylepšenou verzí C-5A. Vedle všech vylepšení, kterých se během výroby dočkala C-5A (včetně zesílených křídel), dostala C-5B modernizované motory a novou avioniku. Od roku 1986 do roku 1989 bylo dodáno 50 kusů.
- C-5C
C-5C je speciálně upravená varianta pro přepravu nadměrného nákladu. Dvě C-5 (čísla 68-0213 a 68-0216) byly upraveny tak, aby měly větší vnitřní nákladní kapacitu (například pro přepravu satelitů NASA). Hlavní změny spočívaly v odstranění zadního patra pro cestující, instalaci nových nákladových vrat s dělením uprostřed a nové zadní přepážce, která byla umístěna více vzadu. Obě C-5C jsou umístěny na Travis Air Force Base v Kalifornii. V lednu 2007 byla u 68-0216 modernizována avionika.
- C-5M Super Galaxy
Jedná se o modernizovaná již vyrobená letadla verzí C-5B, C-5C a některých C-5A. Modernizace spočívala v osazení nové avioniky a nových výkonnějších motorů, čímž se zvýšilo užitečné zatížení, zlepšila se stoupavost a dolet. Také se zrychlil start a tím se i zkrátila minimální délka vzletová dráhy. První modernizace na C-5M byla dokončena dne 16. května 2006 a tato modernizovaná Galaxy poprvé vzlétla dne 19. června 2006.
Zajímavosti
V sedmdesátých letech bylo o C-5 uvažováno jako o možném transportním letadlu pro raketoplány. Zatímco v Sovětském svazu byl pro transport materiálu souvisejícího s vesmírným programem (kosmoplán Buran a části nosných raket Eněrgija nebo Proton) upraven transportní letoun Antonov An-124 (vznikl tak Antonov An-225 Mrija), v USA byl pro stejné účely nakonec přestavěn Boeing 747.
C-5 Galaxy používá americké vojenské letectvo nejen k přepravě vojenského nebo humanitárního materiálu do krizových oblastí, ale také pro přepravu techniky při zahraničních cestách amerického prezidenta. Do C-5 Galaxy se vejde i prezidentský vrtulník Marine One.
9 z vyrobených Galaxy bylo zničeno nebo vážně poškozeno při haváriích, 2 z nich byly opraveny a vráceny do provozu.
Specifikace (C-5B)
Technické údaje
- Posádka: [2][3]
- 7 typická posádka (velitel letounu/pilot, druhý pilot, dva letoví technici, tři správci nákladu)
- 4 minimální posádka (velitel letounu/pilot, druhý pilot, dva letoví technici)
- Délka: 75,3 m
- Výška: 19,84 m
- Rozpětí: 67,89 m
- Plocha křídel: 580 m²
- Kapacita: 122 470 kg nákladu (610 kg / m²) nebo 345 vojáků
- Hmotnost prázdného stroje: 172 370 kg
- Vzletová hmotnost: 348 800 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 381 000 kg
- Nákladový prostor:
- výška: 4,1 m
- šířka: 5,76 m
- Přístup přední rampou po vyklopení přídě vzhůru, nebo zadní rampou, kde jsou do stran odklápěná vrata
- Pohonné jednotky:
- 4× dvouproudový motor General Electric TF39-GE-1C, každý s tahem 190 kN, nebo
- C-5M: 4× dvouproudový motor General Electric F138-GE-100, každý s tahem 223 kN
Výkony
- Maximální rychlost: 932 km/h
- Cestovní rychlost: 919 km/h
- Dolet: 9 560 km
- s nákladem 119 400 kg: 4 440 km
- Dostup: 10 895 m
- Maximální stoupavost: 9,1 m/s
- Délka dráhy pro vzlet: 2 600 m
- Délka dráhy pro přistání: 1 100 m
Galerie
- Kokpit
- Detail výklopné přídě
- Vzlet letounu z Travisovy základny směrem na Island
- Let
- Nakládání vrtulníku Sikorsky CH-53E na základně v Iráku
- Nástup pasažérů do letadla na Wrightových–Pattersonově základně
- Havárie letounu 3. dubna 2006 při vzletu z Doverské základny
- Nakládání části havarovaného letounu z Doveru přední rampou do jiného C-5
Odkazy
Reference
- ↑ Bakse 1995, p. 91.
- ↑ (anglicky) C-5 A/B/C Galaxy and C-5M Super Galaxy - USAF Fact Sheet
- ↑ (anglicky) Quest for Performance - The Evolution of Modern Aircraft - NASA History Office Archivováno 29. 5. 2018 na Wayback Machine.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lockheed C-5 Galaxy na Wikimedia Commons
- Galerie Lockheed C-5 Galaxy na Wikimedia Commons
- (anglicky) C-5 Galaxy na LockheedMartin.com
- (anglicky) Několik C-5 Galaxy na stojánce letecké základny v americkém Tucsonu (satelitní mapa Google Earth)
- Obří dopravní letadlo Galaxy G-5 v provozu. Československý filmový týdeník [online]. 1970 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
With its tremendous payload capability, the large C-5 Galaxy, an outsized-cargo transport, provides the Air Mobility Command intertheater airlift in support of United States national defence. The C-5 is one of the largest aircraft in the world. It can carry outsized cargo intercontinental ranges and can take off or land in relatively short distances. Ground crews can load and off load the C-5 simultaneously at the front and rear cargo openings since the nose and aft doors open the full width and height of the cargo compartment. It can also "kneel down" to facilitate loading directly from truck bed levels.
C-5 Galaxy crash at Dover Air Force Base
Autor: Jimwmurphy, Licence: CC BY 3.0
A detail of the nose of a United States Air Force C5 Galaxy cargo plane. This photo was taken at Kirtland Air Force Base, Albuquerque, New Mexico.
A U.S. Air Force Military Airlift Command Lockheed C-5A Galaxy (s/n 66-8306) in flight. This aircraft was retired to the AMARC as CM0003 on 18 February 2004.
People line up to enter the 445th Airlift Wing’s first C-5A Galaxy at Wright-Patterson Air Force Base, Ohio (USA).
U.S. Marines with Marine Heavy Helicopter Squadron 362 load a CH-53E Sea Stallion helicopter into a U.S. Air Force C-5 Galaxy aircraft at Al Asad Air Base, Iraq, Oct. 17, 2007. The Marines are loading the helicopter during their redeployment phase.
A C-5 Galaxy arrives at RAF Mildehall, England on April 22, 1999. The C-5 is delivering four fuel trucks to help the fuels management flight of the 100th Supply Squadron keep up with the increasing demand to fuel more KC-135R Stratotankers for Operation Allied Force.
Autor: Saggittarius A, Licence: CC BY-SA 4.0
Lockheed C-5 Galaxy drawing lines.
(Left to right) Staff Sgt. John Rollins, Airman 1st Class Shain Brower, Staff Sgt. Stuard Smith II and Senior Airman Joseph Moseley load a C-5 Galaxy flight deck onto another C-5 for transport to Robins Air Force Base, Ga. The flight deck from the C-5 that crashed April 3 will be used to as a training simulator. Sergeant Rollins and Airmen Brower and Moseley are assigned to the 436th Aerial Port Squadron; Sergeant Smith is with the 9th Airlift Squadron.