COSPAR
| COSPAR | |
|---|---|
| Motto | Furthering research, exploration, and the peaceful use of outer space through international cooperation |
| Vznik | 1958 |
| Právní forma | association déclarée |
| Sídlo | Paříž, Francie |
| Mateřská organizace | International Council for Science |
| Oficiální web | cosparhq |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
COSPAR (anglický akronym z Committee on Space Research, volně česky Výbor pro kosmický výzkum) je mezinárodní organizace zaměřená na podporu a koordinaci vědeckého výzkumu kosmického prostoru prostředky kosmonautiky. Založena byla roku 1958.
Úkoly organizace
Hlavním úkolem Cosparu je podpora kosmického výzkumu na mezinárodní úrovni s důrazem na volnou výměnu výsledků, informací a úvah a vytvoření fóra, umožňujícího všem vědcům diskutovat o problémech spojených s kosmickým výzkumem. Za tím účelem COSPAR organizuje vědecká setkání (sympozia a pracovní setkání) a zajišťuje publikaci výsledků kosmického výzkumu.
Nezanedbatelnou součástí činnosti Cosparu je podíl na vytváření mnohonárodních projektů v oblasti kosmonautiky a podpora jejího rozvoje i v zemích třetího světa. V roce 1958 např. převzal patronaci nad výstavbou raketové základny v indické Thumbě.
Historie
COSPAR vznikl bezprostředně po vypuštění první umělé družice Země Sputniku 1 z rozhodnutí Mezinárodní rady vědeckých unií (ICSU, International Council of Scientific Unions, nyní Mezinárodní rada pro vědu, ICS, International Council for Science) na jeho zasedání roku 1958 v Londýně. První vědecké symposium uskutečnil COSPAR v lednu 1960 v Nice. V době studené války měl COSPAR nezastupitelnou roli při vytváření informačních kanálů mezi východními a západními vědci a umožňoval jim navázat i přes vojensko-politické bariéry spolupráci v oblasti kosmického výzkumu.
V současné době je COSPAR významným konzultantem pro Organizaci spojených národů (OSN) a další mezivládní organizace v otázkách souvisejících s kosmickým výzkumem a jeho aplikacemi v jiných oblastech vědy a výzkumu. Pomáhá tak při využívání výsledků kosmického výzkumu ve prospěch celého lidstva.
Valné shromáždění
Cospar v Československu
Zásluhou především profesora Emila Buchara, světově uznávaného zakladatele kosmické geodezie, jsme se do COSPARu rychle zapojili. (Profesor Emil Buchar zastupoval naši republiku v řadě mezinárodních organizací. Byl členem Mezinárodní astronomické unie a několika jejích komisí, členem Mezinárodní astronautické akademie, členem byra a exekutivního výboru COSPAR a členem Mezinárodní astronautické unie). V roce 1960 byl národní výbor Cosparu vytvořen i v Československu.
V květnu 1969 se Valné shromáždění této organizace konalo v Praze.
Český komitét COSPAR (v roce 2022):
- RNDr. Jan Laštovička, DrSc., Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i., Praha, předseda
- RNDr. Vladimir Truhlik, PhD., Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i., Praha, tajemník
členové:
- Ing. Čestmír Barta, CSc., BBT Materials processing, Praha
- doc. Mgr. Aleš Bezděk, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Ondřejov
- doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Ondřejov
- doc. Ing. Jan Kolář, CSc., Česká kosmická kancelář, o.p.s., Praha
- doc. RNDr. Lubomír Přech, Dr, MFF UK, Praha
- prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr, Ústav fyziky atmosfery AV ČR, v.v.i., Praha
Systém řízení
Sídlo sekretariátu je v Paříži. Nejvyšším orgánem výboru je sjezd jeho členů, kterými jsou prezident COSPARu, představitelé národních vědeckých institucí sdružených v COSPARu, představitelé mezinárodních vědeckých unií, předsedové vědeckých komisí COSPARu a předseda jeho finančního výboru. Řádné sjezdy se konají každé dva roky a volí prezidenta a členy řídicího výboru, kteří zajišťují běžný provoz výboru mezi sjezdy.
Řídicí výbor COSPAR
(volební období 2002–2006)
Prezident: Prof. R-M. Bonnet (Francie)
Viceprezidenti:
- Prof. W. Hermsen (Nizozemsko)
- Dr. E.C. Stone (USA)
Členové výboru:
- Prof. J. Audouze (Francie)*
- Dr. G. Horneck (Německo)
- Prof. T. Kosugi (Japonsko)
- Dr. M.E. Machado (Argentina)
- Prof. G.G. Shepherd (Kanada)
- Prof. J.B. Zielinski (Polsko)
Systém značení dle COSPAR
Pod záštitou komitétu COSPAR jsou také vypuštěným umělým kosmickým tělesům přidělována mezinárodní označení. V letech 1957–1962 byly startující objekty označeny letopočtem a pořadovým číslem řecké abecedy. Od roku 1962 byl systém změněn. Za rokem vypuštění následují pořadové číslice letů daného roku a písmena anglické abecedy. Písmena vyznačují fragmenty vzniklé za letu, např. takto získají svá písmena oddělené stupně nosné rakety. Příklad: z vojenské družice Transgate 6, označené při startu 1965-082A, se rozpadlé části označily jako 1965-082B až 82UJ.
Odkazy
Literatura
- LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
.svg)
.svg)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Finská vlajka
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
