Cabal (vesnice)

Cabal Ҵабал წებელდა
Poloha
Souřadnice	43°1′30″ s. š., 41°16′0″ v. d.
Nadmořská výška	450 m n. m.
Časové pásmo	UTC+3
Stát	Abcházie Abcházie (de facto) Gruzie Gruzie (de jure)
Okres	Gulrypš
Cabal
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	165 (2011[1])
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cabal nebo Cebelda (abchazsky Ҵабал, gruzínsky წებელდა – Cebelda) je vesnice v Abcházii v okrese Gulrypš. Leží přibližně 22 km severovýchodně od okresního města Gulrypš. Obec sousedí na západě s Bagbaranem, na východě s Latou a Ažarou, kterou ohraničuje Čchaltský hřbet, a na jihu s Marchaulem a Kacikytem. Jihovýchodním směrem se nachází Kodorský hřbet v okrese Očamčyra a na severu obce se nachází těžko prostupný vysokohorský terén Abchazského hřbetu, který tvoří součást Velkého Kavkazu. Obcí prochází vojensko-suchumská silnice spojující pobřeží u Gulrypše s Kodorskou soutěskou a dále přes hlavní hřeben Velkého Kavkazu s ruským Čerkeskem. Na území obce pramení řeka Mačara

Oficiálním názvem obce je Vesnický okrsek Cabal (rusky Цабалская сельская администрация, abchazsky Ҵабал ақыҭа ахадара). Za časů Sovětského svazu tvořil tento okrsek tři selsověty: Cebeldinský selsovět (Цебельдинский сельсовет), Amtkelský selsovět (Амткельский сельсовет) a Latský selsovět (Латский сельсовет).

Části obce

V současnosti jsou součástí Cabalu i dva bývalé samostatné selsověty Lata a Amtkyl. Zde jsou vyjmenovány jejich části a samoty:^[2][3][4]

Historie

Cabal se v dávných dobách nazýval Cibile nebo Cebelda a byl jedním z center starověkého abchazského kmene Apsilů, předků dnešních Abchazů. Po nich zde zůstala řada archeologických památek pocházejících ze 6. století př. n. l. až po dobu vlády byzantského císaře Justiniána I., kterým se říká Cebeldská kultura. Tato kultura však vymizela v 8. století, pravděpodobně vlivem nájezdů Arabů, a obec upadla. Zbylo zde mnoho rozvalin raně středověkých hradů a také se dochovaly pozůstatky desítky kilometrů dlouhého „Abchazského valu.“

V moderních dějinách bylo abchazské obyvatelstvo Cabalu v druhé polovině 19. století v rámci mahadžirstva vypovězeno do Osmanské říše a obec opět upadla. Nově ji osídlili Arméni a také Gruzínci, Rusové a Pontští Řekové. Až do vypuknutí války v Abcházii v roce 1992 v obci žili v drtivé většině Gruzínci a Arméni. Na konci války téměř veškeré obyvatelstvo opustilo zemi a obec zůstala téměř vylidněná. Navíc se Cabal až po Latu stala dějištěm přestřelek se Svany z Ažary při neúspěšném pokusu Abchazů dobýt soutěsku Kodori. Na území Cabalu vznikly vojenské polygony a většina území obce bez obyvatelstva brzy zarostla lesem.

Obyvatelstvo

Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel této obce 165 a jejich složení následovné:^[1]

• 134 Arménů (81,2 %)
• 17 Pontských Řeků (10,3 %)
• 7 Gruzínů (4,2 %)
• 4 Rusové (2,4 %)
• 3 Abchazové (1,8 %)

Před válkou v Abcházii žilo v obci bez přičleněných vesniček 619 obyvatel.^[5] V celém Cebeldinském selsovětu žilo 2225 obyvatel, v Latském selsovětu 1154 a v Amtkelském selsovětu 2245 obyvatel.^[6]

Odkazy

Literatura

• Kvarčija, V. E. Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s.
• Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. (Dostupné online)

Reference