Cabassous

Jak číst taxoboxCabassous
alternativní popis obrázku chybí
Pásovec dlouhouchý
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Velkořádchudozubí (Xenarthra)
Řádpásovci (Cingulata)
Čeleďpláštníkovití (Chlamyphoridae)
Rodpásovec (Cabassous)
McMurtrie, 1831
Areál rozšíření zástupců rodu Cabassous
Areál rozšíření zástupců rodu Cabassous
Areál rozšíření zástupců rodu Cabassous
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cabassous je rod tzv. „holoocasých pásovců[1] z čeledi pláštníkovití (Chlamyphoridae). Areál rozšíření těchto chudozubých savců se táhne od jižního Mexika přes Střední Ameriku a severní oblasti Jižní Ameriky na východ od And až na jih do Uruguaye a severní Argentiny.

Popis

Detail čumáku a předních končetin pásovce dlouhouchého

Jedná se o středně velké pásovce o rozměrech těla mezi 30–49 cm a délkou ocasu 9–20 cm.[2] Hmotnost se pohybuje v rozmezí 1,2 kg–6,4 kg. Nejmenším druhem je pásovec krátkouchý, největším je pásovec dlouhouchý.[3] Tunelovité uši jsou poměrně velké, čumák je široký a krátký. Hřbetní štítky krunýře jsou uspořádány v příčných řadách po celé délce.[2] Barva krunýře je tmavě hnědá až černá, při spodní hraně je přítomen nažloutlý pás. Střední část krunýře tvoří 10–13 pohyblivých pásů, což je vůbec nejvyšší počet z celé čeledi pláštníkovitých.[3] Přední končetiny mají 5 drápů, z nichž prostřední dráp je široký a srpovitý. Zvláštní ocas je štíhlý a buďto zcela postrádá oštítění, nebo má malé a tenké štítky v širokých rozestupech. Zástupci rodu Cabassous bývají někdy zaměňováni za nedospělé, úzce příbuzné pásovce velké, od nichž se liší právě nedostatečným oštítěním ocasu, který je u pásovce velkého pokryt hustou změtí natěsno umístěných štítků.[2]

Biologie a chování

Zástupci rodu obývají různá stanoviště, jako jsou travnaté otevřené habitaty, polopouště i vlhké nížinaté a kopcovité lesy. Žijí samotářsky, v době rozmnožování se mohou sdružovat do menších skupinek. Jedná se o norově žijící živočichy, kteří si často a umě vyhrabávají nory, které zřídka využívají znovu. Je dokonce možné, že pokaždé, když jsou připraveni k odpočinku, si vyhrabou novou noru. Při chůzi se přední končetiny dotýkají země jen s pomocí drápů. Živí se převážně jako myrmekofágové, čili mravenci a termity. Ty vyhrabávají z pod kořenů a pařezů, k čemuž se jim dobře hodí srpovité drápy na prostředníčcíh předních končetin, kterými hravě přesekávají menší kořínky. Kořist samotnou nabírají dlouhým srpovitým jazykem.[3]

Systematika

Za formální autoritu druhu se považuje zoolog Henry McMurtrie (1793–1865), který rok formálně vytyčil v roce 1831.[4] Do rodu se řadí následující druhy pásovců:[5]

ObrázekVědecké jménoBěžné jménoVýskyt
C. centralisPásovec středoamerickýod jižního Mexika po západní Kolumbii, severozápadní Ekvádor a severozápadní Venezuelu
C. chacoensisPásovec krátkouchýGran Chaco západního Paraguaye a středoseverní Argentiny
C. tatouayPásovec dlouhouchýjižní Brazílie, východní Paraguay, východní Uruguay a severovýchodní Argentina
C. unicinctusPásovec jedenáctipásýsever Jižní Ameriky na výhod od And na jih do jižní Brazílie a severního Paraguaye

Rod Cabassous bývá spolu s rody Priodontes a Tolypeutes řazen do podčeledi Tolypeutinae. Cabassous a Priodontes přitom utváří tribus Priodontini. Fylogenetické vztahy v podčeledi Tolypeutinae je nezvykle komplikované rozklíčovat. Genetická studie z roku 2015 považuje za bazálního zástupce rodu Cabassous pásovce dlouhouchého (C. tatouay), který se podle výsledků studie vydělil před 11 miliony lety, načež následoval pásovec krátkouchý (C. chacoensis) před 9 miliony lety. Pásovec jedenáctipásý (C. unicinctus) a středoamerický (C. centralis) se měli od sebe vydělit teprve před 2 miliony lety. Jejich vzájemné vztahy znázorňuje následující fylogenetický strom:[6]

Cabassous

C. tatouay

C. chacoensis

C. centralis

C. unicinctus

Odkazy

Reference

  1. ANDĚRA, Miloš. Savci (1). Praha: Albatros, 1997. (Svět zvířat; sv. 1). ISBN 80-00-00541-7. S. 56. 
  2. a b c Gardner (eds.) 2007, s. 148.
  3. a b c Nowak 2018, s. 596-597.
  4. MCMURTRIE, Henry. The animal kingdom arranged in conformity with its organization, by the Baron Cuvier, . . . . The Crustacea, Arachnides and Insecta, by P. A. Latreille. , . . . . Translated from the French with notes and additions by H. M'Murtrie. New York: G. & C. & H. Carvill, 1831. Dostupné online. doi:10.5962/bhl.title.41463. S. 164. 
  5. Nowak 2018, s. 111.
  6. GIBB, Gillian C.; CONDAMINE, Fabien L.; KUCH, Melanie. Shotgun Mitogenomics Provides a Reference Phylogenetic Framework and Timescale for Living Xenarthrans. Molecular Biology and Evolution. 2016-03-01, roč. 33, čís. 3, s. 621–642. Dostupné online [cit. 2024-12-28]. ISSN 0737-4038. doi:10.1093/molbev/msv250. PMID 26556496. 

Literatura

  • Kolektiv autorů, 2007. Mammals of South America, Volume 1: Marsupials, Xenarthrans, Shrews, and Bats. Příprava vydání Alfred L. Gardner. Chicago, London: The University of Chicago Press. ISBN 978-0-226-28240-4. (anglicky) 
  • NOWAK, Ronald M., 2018. Walker's mammals of the world: monotremes, marsupials, afrotherians, xenarthrans, and sundatherians. Baltimore: Johns Hopkins university press. ISBN 9781421424675. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Cabassous na Wikimedia Commons
  • Taxon Cabassous ve Wikidruzích

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Cabassous unicinctus 284959732.jpg
Autor: Jan Ebr, Licence: CC BY 4.0
Southern Naked-tailed Armadillo (Cabassous unicinctus)
Cabassous-centralis-2.png
Autor: Marín et al. (2021), Licence: CC BY 4.0
Cabassous centralis at La Unión, Guápiles, Costa Rica
Cabassous chacoensis 250789418 (cropped).jpg
Autor: Pablo H Capovilla, Licence: CC BY-SA 4.0
Chacoan Naked-tailed Armadillo (Cabassous chacoensis) in Argentina
Naked tailed armadillo range Scientific name.jpg
Autor: Folder-Ubs6u!d, Licence: CC BY-SA 4.0
Naked tailed armadillo range Scientific name