Kabombovité

Kabombovité
Štítenka Schreberova (Brasenia schreberi)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	nižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řád	leknínotvaré (Nymphaeales)
Čeleď	kabombovité (Cabombaceae) Rich. ex A.Rich., 1822
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kabombovité (Cabombaceae) je čeleď nižších dvouděložných rostlin z řádu leknínotvaré (Nymphaeales). Jsou to vodní, kořenující byliny s ponořenými nebo plovoucími listy a trojčetnými květy. Čeleď zahrnuje 2 rody a 6 druhů. Je rozšířena v tropech i mírném pásu na všech kontinentech s výjimkou Evropy. Některé druhy se pěstují jako akvarijní rostliny.

Zástupci čeledi kabombovité jsou vytrvalé sladkovodní byliny s adventivními kořeny. Rod štítenka má pouze plovoucí, střídavé listy se štítnatou čepelí. U rodu kabomba jsou ponořené listy vstřícné s dlanitě a vidličnatě členěnou čepelí, zatímco plovoucí listy jsou štítnaté a střídavé. V pletivech stonku chybějí pravé cévy a jsou přítomny pouze cévice. Podvodní stonky kabomby jsou větvené a mohou dorůst délky až 3 metry. Květy jsou bílé, žluté, fialové nebo temně purpurové, jednotlivé, úžlabní, oboupohlavné, nejčastěji trojčetné nebo výjimečně (kabomba vodní) dvojčetné. Otevírají se nad hladinou. Kalich a koruna jsou podobně zbarvené, s volnými lístky. Tyčinek je 3 až 6 (kabomba) nebo 18 a více (štítenka). Gyneceum je apokarpní, tvořené 1 až 18 svrchními, volnými plodolisty. Každý pestíček obsahuje 1 až 5 vajíček. Plodem je měchýřek, u rodu štítenka nažka.^[1][2][3][4]

• 
  Listy štítenky Schreberovy (Brasenia schreberi)
• 
  Kabomba vodní (Cabomba aquatica)

Čeleď kabombovité zahrnuje 2 rody a celkem 6 druhů. Čtyři druhy rodu kabomba (Cabomba) se vyskytují v tropické Americe, druh Cabomba caroliniana je rozšířen v jihovýchodních oblastech Severní Ameriky a na jihu Jižní Ameriky. Některé druhy zdomácněly v Asii, Austrálii i v Evropě. Rod štítenka (Brasenia) zahrnuje jediný druh s rozsáhlým areálem rozšíření, zahrnujícím Afriku, Asii, východní Austrálii a Severní a tropickou Ameriku. Zástupci čeledi rostou ve sladkovodních nádržích, jezerech a pomalu tekoucích řekách. Rod štítenka roste v kyselejších vodách, zatímco kabomba spíše v zásaditějších.^[1][2][3]

Květy kabomb jsou opylovány hmyzem (zejména mouchami rodu Notaphila), zatímco květy štítenky jsou větrosprašné. U obou rodů je samoopylení zabráněno protogynií, blizny dozrávají dříve než prašníky. O způsobech šíření semen není nic známo.^[1]

Při teplotách nižších než 18 °C přechází štítenka do dormantního stádia v podobě přezimovacího pupenu, který klesá ke dnu. Zástupci rodu kabomba přečkávají nepříznivé podmínky prostřednictvím vytrvalého oddenku, při poklesu hladiny vytvářejí pouze několik listů a mohou po nějaký limitovaný čas růst i jako terestrické rostliny. Při teplotách pod 20 °C kabomby sice přežívají, avšak nerostou.^[1][4]

Čeleď Cabombaceae byla v klasické taxonomii stejně jako v současném systému APG III řazena do řádu leknínotvaré (Nymphaeales). Výjimkou je Tachtadžjan, který ji řadil do samostatného řádu Hydropeltidales. V systémech APG I a APG II byla čeleď Cabombaceae vřazena do leknínovitých (Nymphaeaceae).^[3]

• štítenka (Brasenia), též brasenie
• kabomba (Cabomba)^[5][6]

Kabomby jsou velmi dekorativní a jsou pěstovány jako akvarijní rostliny. Jsou však poměrně jemné a křehké a hodí se pouze do nádrží bez šneků a s nepříliš velkým množstvím ryb. Nejčastěji se pěstuje C. caroliniana, řidčeji i C. australis a C. piauhyensis. Štítenka Schreberova je krátkověká rostlina, pěstovaná jako vodní okrasná rostlina v jezírkách či bazénech. Tenké výhonky štítenky jsou v Asii používány jako zelenina a krmivo pro vodní ptactvo.^[1][4]

Brasenia, Cabomba

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kabombovité na Wikimedia Commons

• The Families of Flowering Plants: Cabombaceae Archivováno 6. 11. 2012 na Wayback Machine.
• Angiosperm Phylogeny
• Flora of China: Cabombaceae Archivováno 13. 6. 2010 na Wayback Machine.
• Flora of North America: Cabombaceae