Kalábrie

Kalábrie Regione Calabria
Hrad Reggio Calabria
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Catanzaro
Souřadnice	39° s. š., 16°30′ v. d.
Rozloha	15 221,9 km²
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 947 131 (2019)
Hustota zalidnění	127,9 obyv./km²
Správa regionu
Stát	Itálie Itálie
Nadřazený celek	Itálie Itálie
Druh celku	region
Podřízené celky	5 provincií (Catanzaro, Cosenza, Crotone, Reggio Calabria, Vibo Valentia) 409 obcí
Guvernér	Roberto Occhiuto (FI)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	IT-78
NUTS	ITF6
Oficiální web	www.regione.calabria.it
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kalábrie (italsky Calabria [kaˈlaːbrja]IPA) je region na jihu Itálie. Na severu sousedí s regionem Basilicata, na západě je obklopen Tyrhénským mořem a na východě Jónským mořem. Za Messinskou úžinou na západě leží Sicílie. Region má rozlohu 15 079 km² a žijí zde téměř 2 milióny obyvatel. Dělí se na 5 provincií. Hlavním městem oblasti je od roku 1970 Catanzaro, ale v bývalém hlavním městě Reggio di Calabria stále sídlí místní zastupitelstvo.

Kalábrie, resp. Kalábrijský poloostrov, patří mezi nejchudší regiony Itálie. Chybí zde průmysl a větší množství památek. Má ale dlouhé pobřeží a jsou zde výborné podmínky pro milovníky potápění. Historická pitoreskní městečka a vynikající kuchyně začínají lákat turisty.

První stopy lidské přítomnosti v Kalábrii sahají až do paleolitu, jak o tom svědčí nálezy v jeskyních Praia a Mare a graffit Bos primigenius z Grotta del Romito v Papasidero, kde byla nalezená postava Bovid vyryté do skály před 12 000 roky. Důležité archeologické nálezy jsou uloženy v Reggio Calabria v Národním muzeu Magna Grecia.

Mezi 8. a 9. stoletím př. n. l. tu vzkvétala významná města patřící do Magna Graecia, jako Rhegion, Krotonu, Locri Epizephyrii, Metauros a Sybaris, a několik dílčích kolonií založených samotnými koloniemi, jako například: Kaulon, Hipponion, Medma Terina a Scolacium.

Ve 3. století př. n. l. toto území dobyli Římané.

S pádem Západořímské říše byla Kalabrie zpustošena válkou mezi Ostrogóty a Byzantinci. Následně, v důsledku invaze Langobardů, Byzantinci ztratili většinu Itálie včetně severní Kalábrie.

Kalábrie je převážně hornatá. Hory a horské masívy tvoří 42 % rozlohy, vrchoviny a kopcovitá krajina 49 %, nížiny a roviny pouze 9 %. Jednotlivá pohoří náleží do Jižních Apenin, do podskupiny Kalábrijských Apenin. V severní části kraje tvoří hranici s Basilicatou pohoří Pollino (Massiccio del Pollino) s nejvyššími horami Kalábrie Serra Dolcedorme (2 267 m) a Monte Pollino (2 248 m). Na severozápadě, podél pobřeží Tyrhénského moře, se rozkládá úzké horské pásmo Catena Costiera, s nejvyšším bodem v 1 541 metrech.^[1] Ve střední části kraje, nad Catanzárskou šíjí, leží náhorní plošina Sila s celkovou rozlohu téměř 2 000 km², nejvyšší bod je Monte Botte Donato (1 928 m). Pod šíji na jihu kraje, ve střední části území, se rozkládá pásmo hor Serre Calabresi, nejvyšší bod 1 423 m. Na úplném jihu Apeninského poloostrova u Messinského průlivu pak leží pohoří Aspromonte, nejvyšší vrchol Montalto (1 955 m). Většina rovin a nížin leží při pobřeží obou moří. Kalábrie má díky svému protáhlému tvaru dlouhé pobřeží, na západě leží Tyrhénské moře, na východě Jónské moře. K největším kalábrijským řekám náleží Crati (91 km), Neto (80 km), Tacina (58 km) a Amato (56 km). V oblasti náhorní plošiny Sila se nachází také několik jezer, např. Lago Ampollino (5,6 km²).

V primárním sektoru, zemědělství, je rozvinuto především pěstování olivovníků (kraj je na druhém místě v Itálii z hlediska výroby oleje), vinná réva a citrusy (jedním z nich je bergamot, který je základem mnoha parfémů nebo k dochucení čaje Earl Grey^[2]). Hlavní zemědělský trh sídlí v Catanzaro. Důležitý je také rozvinutý rybolov.

V čele regionu stojí guvernér (Presidente), jenž je volen v přímé volbě na pětileté funkční období. Guvernér je zároveň hlavou regionální vlády (Giunta), jež se v současnosti skládá ze sedmi ministrů (Assessori). Nyní je guvernérem Roberto Occhiuto za stranu Forza Italia.^[3]

Legislativním sborem je Regionální zastupitelstvo (Consiglio Regionale), které má 31 členů a je voleno poměrným systémem. Volby probíhají společně s volbou guvernéra jednou za pět let. Jedno křeslo v zastupitelstvu je rezervováno pro guvernéra regionu.

Koalice		Strana		Hlasy		Mandáty
				Abs.	%
	CDX		Forza Italia	131 882	17.3	8
			Bratři Itálie	66 277	8.7	4
			Liga severu	63 459	8.3	4
			Forza Azzurri	61 828	8.1	2
			Coraggio Italia	43 159	5.7	2
			Unie středu	34 923	4.6	1
			My s Itálií	23 138	3.0	0
		Středopravice celkem		424 666	55.7	21
	CSX–M5S		Demokratická strana	100 437	13.2	6
			Hnutí pěti hvězd	49 414	6.5	2
			Ostatní strany	59 129	7.8	0
		Středolevice celkem		208 980	27.4	8
	Luigi De Magistris		De Magistris guvernérem	39 338	5.2	2
			Ostatní strany	76 276	10.0	0
		Levice celkem		115 614	15.2	2
	Mario Oliverio guvernérem			12 838	1.7	0
Celkem				762 098	100	31

Region se dělí na 5 provincií. Hlavním městem celého regionu je nyní Catanzaro. Je zde 409 obcí.

• Provincie Catanzaro, 15,9 % regionální oblasti a 80 obcí
• Provincie Cosenza, 44,1 % regionální oblasti a 155 obcí
• Provincie Crotone, 11,4 % regionální oblasti a 27 obcí
• Provincie Reggio Calabria, 21,1 % regionální oblasti a 97 obcí
• Provincie Vibo Valentia, 7,6 % regionální oblasti a 50 obcí

Orecchiette (ouška), ručně vyráběné těstoviny tvarem vzdáleně připomínající ucho.^[2]

Strascinati nebo lucane chiappute, dlouhé široké nudle podobné těstovinám tagliatelle.^[2]

Lucanica di Picerno, klobása, jejíž název je rovněž chráněným zeměpisným označením. Vyrábí se z vepřového masa, ochucuje divokým fenyklem a existují i varianty se sladkou nebo chilli paprikou.^[2]

Soppressata, sušený vepřový salám, který je díky jihoitalským emigrantům dodnes velmi oblíbený i v některých částech USA.^[2]

Peperoni cruschi, doslova „křupavé papriky“, o kterých se někdy mluví jako o „červeném zlatu z Basilicaty“. Suší se ve svazcích na slunci. Používají se smažené v olivovém oleji jako příloha, případně drcené jako koření k dochucení nejrůznějších pokrmů.^[2]

Peperoncino calabrese, sušené pálivé papričky. V Kalábrii pěstovaná odrůda Diavolicchio patří k nejpálivějším v Itálii. Její pálivost se většinou pohybuje na Scovillově stupnici v rozmezí 100 000–150 000 SHU, což odpovídá třeba známé odrůdě Habanero.^[2]

ʼnduja, pomazánka z vepřového masa, opražených paprik a koření.^[2]

Fileja alla ʼnduja, základem jsou speciální ručně připravované těstoviny z kalábrijské provincie Vibo Valentia (fileja), které se podávají s omáčkou připravenou z cipolla rossa di Tropea neboli slavné červené cibule z Tropey (IGP), passaty (v italské kuchyni téměř všudypřítomná pasírovaná rajčata) a ʼnduji, na závěr posypané nastrouhaným ovčím sýrem pecorino z Basilicaty (známý je např. Pecorino di Filiano s chráněným označením původu – DOP).^[2]

Spaghetti al bergamotto e pistacchi, špagety s bergamotem a pistáciemi.^[2]

• Reggio di Calabria
• Catanzaro
• Crotone
• Stilo
• Gerace
• Scilla (Kalábrie)
• Tropea
• Rossarno

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kalábrie na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Kalábrie ve Wikislovníku
• Oficiální stránka regionu Archivováno 22. 1. 1998 na Wayback Machine.
• Mapa Kalábrie