Calamity Jane

Calamity Jane
Narození	1. května 1852 Princeton, Missouri USA USA
Úmrtí	1. srpna 1903 (ve věku 51 let) Terry, Jižní Dakota USA USA
Příčina úmrtí	zápal plic
Místo pohřbení	Mount Moriah Cemetery
Povolání	frontiersman a army scout
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martha Jane Cannary-Burke, známější jako Calamity Jane (1. května 1852 Princeton – 1. srpna 1903 Terry) byla americká hrdinka Divokého západu, hraničářka a profesionální zvěd, nejznámější jako blízká přítelkyně Wild Bill Hickoka (znali se pouhé dva týdny), slávu však získala i potyčkami s domorodými obyvateli – indiány.

Calamity Jane se narodila 1. května 1852 jako Martha Jane Cannary v Princetonu, Missouri v okrese Mercer County. Její rodiče, Robert W. a Charlotte Cannaryovi, byli uvedeni při sčítání lidu v roce 1860 asi 11 kilometrů severovýchodně od Princetonu v Ravanně v Missouri. Martha Jane byla nejstarší ze šesti dětí, měla dva bratry a tři sestry. V roce 1865 Robert sbalil svou rodinu a odjeli z Missouri do Virginia City v Montaně. Charlotte zemřela během cesty v Black Foot v Montaně na zápal plic. Po příjezdu do Virginia City na jaře roku 1866 Robert vzal svých šest dětí do Salt Lake City v Utahu. Dorazili v létě a Robert údajně začal hospodařit na 40 akrech (160,000 m²) půdy. Strávili zde pouze jeden rok, než otec zemřel. Martha Jane převzala roli hlavy rodiny, naložila ještě jednou povoz a odvezla své sourozence do Fort Bridger ve Wyomingu, kam dorazili v květnu 1868. Odtud cestovali vlakem do Piedmontu.

V Piedmontu Martha Jane brala jakoukoliv práci, aby uživila svou velkou rodinu. Pracovala jako myčka, kuchařka, servírka, zdravotní sestra a honák. Nakonec, v roce 1874, si našla práci jako zvěd pro Fort Russell.

Ve své autobiografii z roku 1896 Martha Jane o této době píše:

„V roce 1865 jsme vyrazili z našich domovů v Missouri na dlouhou cestu do Virginia City v Montaně, která trvala pět měsíců. Během cesty jsem většinu času strávila lovem společně s muži a lovci výpravy; vlastně jsem vždy byla ve společnosti mužů, když došlo k nějakému vzrušení nebo dobrodružství. V době, kdy jsme dorazili do Virginia City, jsem byla považována za mimořádně dobrou střelkyni a odvážnou jezdkyni na dívku v mém věku. Pamatuji si na hodně událostí z cesty z Missouri do Montany. Mnohokrát při přejezdu hor byly podmínky trasy tak špatné, že jsme často museli táhnout povozy pomocí provazů, protože cesty byly tak nerovné a hrbolaté, že koně by byli k ničemu. Také jsme si užili hodně vzrušujících brodění řek, protože mnohé z nich byly plné tekutých písků a bažin, kde, pokud bychom nebyli velmi opatrní, bychom mohli přijít o koně a tím i o všechno. Také jsme se častokrát museli vypořádat s nebezpečím rozvodněných řek kvůli silným dešťům. Při těchto příležitostech muži obvykle vybrali nejlepší místo k překročení řeky; já sama jsem nejednou osedlala svého poníka a několikrát přeplavala řeku, jen abych se pobavila, a mnohokrát jsem i s poníkem jen těsně unikla stržení proudem, což by znamenalo jistou smrt. Ale jako všichni průkopníci jsme měli dost odvahy, abychom překonali všechny překážky a bezpečně dorazili do Virginia City. Matka zemřela roku 1866 v Black Foot v Montaně, kde jsme ji pochovali. Opustila jsem Montanu na jaře roku 1866 a do Salt Lake City v Utahu jsem přijela během léta.“

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Calamity Jane na Wikimedia Commons
• Calamity Jane HistoryLink - Digital Deadwood
• Calamity Jane biography at Women's History Archivováno 10. 2. 2003 na Wayback Machine.
• Cowgal Calamity Jane
• Calamity Jane's autobiography historical validation
• Calamity Jane's photo and gravesite
• Calamity Jane lyrics by Mindy Jostyn