Camille Flammarion

Nicolas Camille Flammarion
Nicolas Camille Flammarion (1883)
Rodné jméno	Nicolas Camille Flammarion
Narození	26. února 1842 Val-de-Meuse
Úmrtí	3. června 1925 (ve věku 83 let) Juvisy-sur-Orge
Místo pohřbení	Park Camillea Flammariona (48°41′36″ s. š., 2°22′21″ v. d.)
Povolání	astronom, spisovatel, balonář a autor sci-fi
Alma mater	seminary of Langres (do 1856) Association polytechnique
Témata	astronomie
Významná díla	Koprník a soustava světová
Ocenění	Montyonova cena (1880) rytíř Řádu čestné legie (1881) Cena Julese Janssena (1897) důstojník Řádu čestné legie (1912) komandér Řádu čestné legie (1922)
Manžel(ka)	Sylvie Pétiaux (1874–1919) Gabrielle Renaudotová Flammarionová (1919–1925)
Rodiče	Jules Flammarion a Françoise Lomonová
Příbuzní	Berthe Flammarionová, Ernest Flammarion a Anne-Marie Flammarionová (sourozenci) Jean Vaillant (synovec)
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nicolas Camille Flammarion (26. února 1842 Montigny-le-Roi – 3. června 1925 Juvisy-sur-Orge)^[1] byl francouzský astronom, přírodovědec a spisovatel.

Životopis

Šlo o žáka pařížské hvězdárny, který se jako jeden z prvních zasadil svými díly o popularizaci vědy, a to nejen astronomie, ale také například meteorologie či geologie. Většina jeho děl byla záhy po francouzském vydání přeložena do češtiny, Flammarion se dokonce stal na nějaký čas jedním z nejpřekládanějších autorů do češtiny (většinu jeho spisů do češtiny přeložil literární a divadelní kritik Jindřich Vodák). Dvě okolnosti však zapříčinily, že na něj vědecká obec téměř zanevřela (zmínka o něm se již neobjevuje ani v současné Všeobecné encyklopedii Diderot). Tou první byly jeho fantastické romány, které zpracovával podobně jako svá vědecká díla, a protože se sám nikdy nepovažoval za spisovatele, nedokázal či nechtěl přísně oddělovat své fantastické romány od vědeckých děl. Druhou okolností, jež vedla téměř k zatracení jeho jména i díla, byl jeho zájem o posmrtný život a projevy duše; tomuto vědeckému bádání se ke konci života věnoval se stejnou vervou jako bádání přírodovědeckým dříve.

Byl neobyčejně nadaný od svého zrození. V pěti a půl letech uměl číst a psát, v deseti letech začal studovat latinu, v patnácti letech napsal své první dílo Cosmogonie universale, přírodopisnou studii o původu světa. Ve svých devatenácti napsal svoji první tištěnou knihu O mnohosti světů obydlených, která již dosáhla čtenářského úspěchu a byla přeložena do téměř všech evropských jazyků. Nesmírně aktivní byl nejen ve své astronomické literární tvorbě, kterou probudil zájem o astronomii i u lidových vrstev. Ve svých dvaceti letech se stal pomocným počtářem v Bureau des Longitudes, o tři roky později vědeckým spolupracovníkem redakcí Cosmos, Magasin pittoresque a Siecle. Od roku 1882 ředitelem hvězdárny v Juvisy u Paříže (kde o 43 let později zemřel), ve stejném roce založil „Měsíčnou revui astronomie, meteorologie a fysiky zeměkoule“. V roce 1887 založil Francouzskou astronomickou společnost (Hvězdářský spolek francouzský). Jeho žákem byl český popularizátor astronomie Artur Kraus. Do okruhu jeho přátel patřil i český malíř Alfons Mucha.

Jako první navrhl jména měsíců Triton pro Neptun a Amalthea pro Jupiter, i když byla oficiálně přijata až později.

Dílo

• Obecná kosmogonie (Cosmogonie universale), 1857
• O mnohosti světů obydlených (La pluralité des mondes habités), 1861 – první román
• Světy imaginární a reálné (Les mondes imaginaires et les mondes réels), 1865
• Merveilles célestes, 1865
• Études et lectures sur l'astronomie, 1867
• Bůh v přírodě (Dieu dans la Nature), 1867
• Cesty v balónu (Voyages en ballon), 1868
• Koprník a soustava světová (Vie de Copernic et histoire de la découverte du système du monde), 1872
• Atmosféra (L'atmosphère), 1872 – dílo zahrnující celou meteorologii
• Lumen (Lumen), 1873 – fantastický román ^[2]
• Les terres du ciel, 1877
• Populární astronomie (Astronomie populaire), 1879 – nejúspěšnější vědecká práce, které se prodalo přes 100.000 výtisků ^[3]
• Uranie (Uranie), 1889 – fantastický román
• Konec světa (Le fin du monde), 1893 – snad nejvýznamnější fantastický román, který obsahuje i zevrubný životopis
• V paprscích luny, 1893 – fantastický román
• Stella, 1897 – fantastický román
• Výlety do nebe, 1899 – fantastický román ^[4]
• Pouť nebeská, 1904
• Divy nebeské (1908) – četba pro večery ^[5]
• Malá popisná astronomie (1909) – ^[6]
• Vědecké zvláštnosti (1909) ^[7]
• Zemětřesení (1910) ^[8]
• Výbuch na ostrově Martiniku (1911) ^[9]
• Vědecké úvahy (1917) ^[10]
• Záhada smrti, 1921
• Vědecké zvláštnosti
• Vědecké úvahy
• Na nebi a na zemi
• Strašidelné domy, 1923
• Neznámo a záhady lidské duše, 1924

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Camille Flammarion
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nicolas Camille Flammarion na Wikimedia Commons
• Autor Camille Flammarion ve Wikizdrojích