Campionati Internazionali di Sicilia
Campionati Internazionali di Sicilia | |
---|---|
Založeno | 1935 každoročně od 1979 |
Ukončeno | 2006 |
Místo | Palermo Itálie |
Souřadnice | 38°6′56″ s. š., 13°21′41″ v. d. |
Povrch | antuka / venku |
Soutěže | 32D/16kval./16Č |
Dotace | 302 000 € |
Období | konec září /říjen |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Campionati Internazionali di Sicilia byl mužský profesionální tenisový turnaj původně organizovaný Grand Prix a v letech 1990–2006 hraný jako součást okruhu ATP. Před rokem 1979 se uskutečňoval nepravidelně. První ročník proběhl již v roce 1935.
Turnaj se konal v italském Palermu na otevřených antukových dvorcích.
V roce 2009 na něj navázal nový palermský turnaj Sicilia Classic, událost hraná v druhé nejvyšší úrovni mužského tenisu ATP Challenger Tour.
Výsledky
Dvouhra
Rok | Vítěz | finalista | výsledek |
---|---|---|---|
1979 | Björn Borg | Corrado Barazzutti | 6–4, 6–0, 6–4 |
1980 | Guillermo Vilas | Paul McNamee | 6–4, 6–0, 6–0 |
1981 | Manuel Orantes | Pedro Rebolledo | 6–4, 6–0, 6–0 |
1982 | Mario Martinez | John Alexander | 6–4, 7–5 |
1983 | Jimmy Arias | José Luis Clerc | 6–2, 2–6, 6–0 |
1984 | Francesco Cancellotti | Miloslav Mečíř | 6–0, 6–3 |
1985 | Thierry Tulasne | Joakim Nyström | 6–2, 6–0 |
1986 | Ulf Stenlund | Pablo Arraya | 6–2, 6–3 |
1987 | Martín Jaite | Karel Nováček | 7–6, 6–7, 6–4 |
1988 | Mats Wilander | Kent Carlsson | 6–1, 3–6, 6–4 |
1989 | Guillermo Pérez-Roldán | Paolo Canè | 6–1, 6–4 |
1990 | Franco Davín | Juan Aguilera | 6–1, 6–1 |
1991 | Frederic Fontang | Emilio Sánchez | 1–6, 6–3, 6–3 |
1992 | Sergi Bruguera | Emilio Sánchez | 6–1, 6–3 |
1993 | Thomas Muster | Sergi Bruguera | 7–6(7–2), 7–5 |
1994 | Alberto Berasategui | Àlex Corretja | 2–6, 7–6(8–6), 6–4 |
1995 | Francisco Clavet | Jordi Burillo | 6–7(3–7), 6–3, 7–6(7–1) |
1996 | Karim Alami | Adrian Voinea | 7–5, 2–1skreč |
1997 | Alberto Berasategui | Dominik Hrbatý | 6–4, 6–2 |
1998 | Mariano Puerta | Franco Squillari | 6–3, 6–2 |
1999 | Arnaud di Pasquale | Alberto Berasategui | 6–1, 6–3 |
2000 | Olivier Rochus | Diego Nargiso | 7–6(16–14), 6–1 |
2001 | Félix Mantilla | David Nalbandian | 7–6(7–2), 6–4 |
2002 | Fernando González | José Acasuso | 5–7, 6–3, 6–1 |
2003 | Nicolás Massú | Paul-Henri Mathieu | 1–6, 6–2, 7–6(7–0) |
2004 | Tomáš Berdych | Filippo Volandri | 6–3, 6–3 |
2005 | Igor Andrejev | Filippo Volandri | 0–6, 6–1, 6–3 |
2006 | Filippo Volandri | Nicolás Lapentti | 5–7, 6–1, 6–3 |
Čtyřhra
Rok | Vítěz | finalista | výsledek |
---|---|---|---|
2006 | Martín García Luis Horna | Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski | 7–6, 7–6 |
2005 | Martín García Mariano Hood | Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski | 6–2, 6–3 |
2004 | Lucas Arnold Ker Mariano Hood | Gastón Etlis Martín Rodríguez | 7–5, 6–2 |
2003 | Lucas Arnold Ker Mariano Hood | František Čermák Leoš Friedl | 7–6, 6–7, 6–3 |
2002 | Lucas Arnold Ker Luis Lobo | František Čermák Leoš Friedl | 6–4, 4–6, 6–2 |
2001 | Tomás Carbonell Daniel Orsanic | Enzo Artoni Emilio Benfele Alvarez | 6–2, 2–6, 6–2 |
2000 | Tomás Carbonell Martín García | Pablo Albano Marc-Kevin Goellner | bez boje |
1999 | Mariano Hood Sebastián Prieto | Lan Bale Alberto Martín | 6–3, 6–1 |
1998 | Donald Johnson Francisco Montana | Pablo Albano Daniel Orsanic | 6–4, 7–6 |
1997 | Andrew Kratzmann Libor Pimek | Hendrik Jan Davids Daniel Orsanic | 3–6, 6–3, 7–6 |
1996 | Andrew Kratzmann Marcos Ondruska | Cristian Brandi Emilio Sánchez | 7–6, 6–4 |
1995 | Àlex Corretja Fabrice Santoro | Hendrik Jan Davids Piet Norval | 6–7, 6–4, 6–3 |
1994 | Tom Kempers Jack Waite | Neil Broad Greg Van Emburgh | 7–6, 6–4 |
1993 | Sergio Casal Emilio Sánchez | Juan Garat Jorge Lozano | 6–3, 6–3 |
1992 | Johan Donar Ola Jonsson | Horacio de la Peña Vojtěch Flégl | 5–7, 6–3, 6–4 |
1991 | Jacco Eltingh Tom Kempers | Emilio Sánchez Javier Sánchez | 3–6, 6–3, 6–3 |
1990 | Sergio Casal Emilio Sánchez | Carlos Costa Horacio de la Peña | 6–3, 6–4 |
1989 | Peter Ballauff Rudiger Haas | Goran Ivanišević Diego Nargiso | 6–2, 6–7, 6–4 |
1988 | Carlos Di Laura Marcelo Filippini | Alberto Mancini Christian Miniussi | 6–2, 6–0 |
1987 | Leonardo Lavalle Claudio Panatta | Petr Korda Tomáš Šmíd | 3–6, 6–4, 6–4 |
1986 | Paolo Canè Simone Colombo | Claudio Mezzadri Gianni Ocleppo | 7–5, 6–3 |
1985 | Colin Dowdeswell Joakim Nyström | Sergio Casal Emilio Sánchez | 6–4, 6–7, 7–6 |
1984 | Tomáš Šmíd Blaine Willenborg | Claudio Panatta Henrik Sundström | 6–7, 6–3, 6–0 |
1983 | Pablo Arraya José Luis Clerc | Tian Viljoen Danie Visser | 1–6, 6–4, 6–4 |
1982 | Gianni Marchetti Enzo Vattuone | José Luis Damiani Diego Pérez | 6–4, 6–7, 6–3 |
1981 | José Luis Damiani Diego Pérez | Jaime Fillol Belus Prajoux | 6–1, 6–4 |
1980 | Gianni Ocleppo Ricardo Ycaza | Víctor Pecci Balázs Taróczy | 6–2, 6–2 |
1979 | Peter McNamara Paul McNamee | Ismail El Shafei John Feaver | 7–5, 7–6 |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Campionati Internazionali di Sicilia na anglické Wikipedii.
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Bolivia* | |
---|---|
country | Template:I18n/Republic of Bolivia |
used by | Bolivia |
from | 1851 |
until | Present |
created by | Government of Bolivia |
format | 15:22 |
shape | rectangular |
colours | červená, žlutá, zelená
flag has 3 horizontal stripes |
other characteristics | A horizontal tricolor of red, yellow and green. |
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".