Candida Höferová

Candida Höferová
Höferová na snímku z roku 2013
Narození	4. února 1944 Eberswalde
Země	Německo
Národnost	německá
Alma mater	Kölner Werkschulen, Umělecká akademie Düsseldorf
Povolání	fotografka
Ocenění	Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2015)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Candida Höferová (4. února 1944 Eberswalde) je jedna z nejvýznamnějších německých konceptuálních fotografek druhé poloviny 20. století.^[1] Patří mezi představitele düsseldorfské fotografické školy, její dílo je součástí současné fotografické avantgardy. Je známá svými velkými barevnými fotografiemi interiérů v historických knihovnách, muzeích a operních domech v různých zemích.

Narodila se jako dcera bývalé první sólistky Kolínské opery Elfriede Scheurerové a novináře Wernera Höfera. V letech 1963 až 1964 absolvovala stáž v renomovaném fotografickém ateliéru Schmölz–Huth v Kolíně nad Rýnem a poté do roku 1968 studovala uměleckou fotografii u Arno Jansena na Kölner Werkschulen, vysoké škole pro výtvarné umění, architekturu a design. V roce 1970 se přestěhovala do Hamburku, kde působila jako asistentka ve fotografickém ateliéru Wernera Bokelberga, jehož hlavním úkolem bylo vytvářet obrazy technikou daguerrotypie. V roce 1972 se Candida vrátila do Kolína nad Rýnem, aby pracovala v umělecké galerii. Od roku 1973 studovala na Umělecké akademii v Düsseldorfu ve filmové třídě Oleho Johna (Povlsena). Od roku 1976 navštěvovala fotografický kurz Bernda a Hilly Becherových.^[2] Promovala v roce 1982. V letech 1997 až 2000 působila jako profesorka fotografie na Univerzitě umění a designu v Karlsruhe. ^[3][4]

Je členkou Svobodné akademie umění v Hamburku a Akademie věd, humanitních věd a umění v Severním Porýní-Vestfálsku. Žije a pracuje v Kolíně nad Rýnem.

V roce 1975 měla svou první výstavu na stánku Konrad Fischer Galerie Emerging Artists v rámci veletrhu moderního umění Art Cologne v Kolíně nad Rýnem. Formou diaprojekce na ní představila svůj projekt Turci v Německu. ^[2] V roce 2002 se zúčastnila výstavy documenta 11 v Kasselu a v roce 2003 reprezentovala Německo na 50. bienále v Benátkách po boku Martina Kippenbergera.^[4]

Její práce jsou vystaveny v muzeích a galeriích, jako jsou Kunsthalle Basilej, Kunsthalle Bern, Portikus ve Frankfurtu nad Mohanem, Museum of Modern Art v New Yorku, Židovské muzeum v New Yorku, Mezinárodní centrum fotografie v New Yorku, Muzeum moderního umění v San Francisku, Tate Londýn, Power Plant v Torontu, Kunsthaus Bregenz nebo Museum Ludwig v Kolíně nad Rýnem.

Na začátku své umělecké tvorby Candida Höferová pracovala s černobílou fotografií. V letech 1973–1979 pracovala na svém seriálu Türken in Deutschland (Turci v Německu), který dokumentoval život tureckých migrantů. Zpočátku používala malou kameru, bez stativu.

Proslavila se však svými barevnými fotografiemi prázdných interiérů, se kterými začala koncem sedmdesátých let s formátem 38 x 38 centimetrů. ^[5] Postupem času zvětšující se formát umožňoval sledovat sebemenší detaily zobrazených interiérů, přičemž zvláštní pozornost věnovala zdůraznění architektonických kvalit každého prostoru. Vytvořila rozsáhlé série o veřejných prostorách, jako jsou knihovny, přednáškové sály na univerzitách, koncertní a divadelní sály, sportovní haly, kavárny, muzea, kostely, čekárny, banky. Mnoho velkoplošných barevných fotografií bylo pořízeno v evropských a severoamerických městech, jako je Düsseldorf, Neapol, Benátky, Florencie, Petrohrad a Filadelfie. Charakteristickým rysem jejích fotografií je absence lidí, fotografie interiérů a společenských prostor zachycují „psychologii sociální architektury“. Motivy jsou místa setkávání, komunikace, paměti a poznání, ale také relaxace a rekreace. Sama umělkyně popisuje svá díla nikoli jako architektonické fotografie, ale jako portréty prostorů. Od roku 1990 fotografuje také zoologické zahrady, ukazuje zvířata v jejich izolaci jako objekty pozorování.

Höferová své fotografie seskupuje do sérií, které mají institucionální i geografická témata. Ve svém seriálu Zoologische Gärten (1991) se například přesunula do zoologických zahrad v Německu, Španělsku, Anglii, Francii a Nizozemsku. V roce 2001 vyfotografovala všech 12 kompletních odlitků Občanů z Calais Augusta Rodina instalovaných v různých místech. Od roku 2004 do roku 2007 cestovala po světě, aby v domácnostech soukromých sběratelů fotografovala datové obrazy (Date paintings) japonského konceptuálního umělce On Kawara. V roce 2005 Höferová pracovala na projektu v Louvru, kde dokumentovala jeho různé galerie, detaily interiérů a vystavené umělecké předměty bez přítomnosti diváků. V roce 2015 fotografovala v Mexiku historickou a současnou architekturu. Na výstavě v Drážďanech v roce 2024 s názvem Candida Höfer: Contexts. A Dresden Reflection jsou její fotografie zobrazující interiéry Semperovy opery vystaveny společně s grafikami Albrechta Dürera, Daniela Hopfera a Giovanniho Battisty Piranesiho. ^[6]

Interiéry fotografuje bez dalších úprav, pracuje s osvětlením, které je k dispozici. Své záběry komponuje velmi detailně, symetrii zdůrazňuje fotografováním středu místnosti nebo podél úhlů, které nejlépe vystihují vnitřní strukturu prostoru. Obrazový prostor člení prvky, které se rytmicky opakují: okenní panty a řady lamp (Abteiberg St. Benediktusberg Vaals II, 1993), pracovní stoly (British Library London I, 1994), věšáky na šaty (Schloss Mirabell Salzburg IV, 1996).^[2]

• 2024 Cena Käthe Kollwitz Akademie umění, Berlín, Německo^[7]
• 2022 Lucie Award 2022, Achievement in Architecture, New York, USA^[4]
• 2018 Mimořádný přínos k fotografii, Sony World Photography Awards^[8]
• 2015 Záslužný řád 1. třídy Spolkové republiky Německo
• 2015 Cena za výtvarné umění v Kolíně nad Rýnem, Kolín nad Rýnem, Německo
• 2007: Finkenwerder Kunstpries, Hamburk (za celoživotní dílo)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Candida Höfer na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Candida Höferová na Wikimedia Commons
• článek Přeplněné prázdno v časopise Fotograf
• Umění po roce 1945: Candida Höfer (youtube)