Caransebeș
Karansebeš Caransebeș | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 45°24′38″ s. š., 22°13′6″ v. d. |
Stát | Rumunsko |
Župa | Caraș-Severin |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 73,6 km² |
Počet obyvatel | 21 714 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 295,1 obyv./km² |
Etnické složení | Rumuni (93,5%) Maďaři Němci Ukrajinci |
Správa | |
Starosta | Felix-Cosmin Borcean (od 2016) |
Vznik | 1289 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 2 55 |
PSČ | 325400 |
Označení vozidel | CS |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Caransebeș (česky Karansebeš, maďarsky Karánsebes, německy Karansebesch) je město v Rumunsku v župě Caraș-Severin 85 km jihovýchodně od Temešváru. Nachází se v západní části Banátu v podhůří Karpat na soutoku řek Timiș a Sebeș. Žije zde přibližně 22 tisíc[1] obyvatel. Je regionálně významným železničním uzlem.
Historie
V této oblasti se prokazatelné osídlení datuje do 1. století před naším letopočtem, svědčí o tom archeologické nálezy osídlení Dáků v nedaleké obci Obreja. Po záboru Dácie zde Římané vybudovali opevnění. Během středověku a většiny novověku je coby součást Sedmihradského knížectví pod svrchovaností Uherska. Během Rakousko-turecké války se zde roku 1788 odehrála kuriózní Bitva u Caransebeș, která však byla ve své podstatě spíše rozsáhlou přátelskou palbou v řadách rakouské armády. Během výstavby železnic v 19. století se město významně rozrostlo. Od konce První světové války je součástí Rumunska.
Obyvatelstvo
Podle sčítání lidu z roku 2011 mělo město Caransebeș 21 932 obyvatel, z čehož rumunská populace činila 93,5%. Zbytek tvořili Maďaři, Němci a také Ukrajinci. Podíl národnostních menšin zde má klesající tendenci.
Osobnosti původem z Caransebeș
- Wilhelm Klein (1850 - 1924), rakouský archeolog
- Ion Dragalina (1860 - 1916), rumunský generál za První světové války
- Corneliu Dragalina (1887 - 1949), rumunský generál za Druhé světové války, syn Iona Dragaliny
- Sorin Grindeanu (*1973), rumunský premiér
Odkazy
Reference
- ↑ a b 2021 Romanian census. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karansebeš na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Karánsebes v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Stema municipiului Caransebeş
Descrierea stemei Stema municipiului Caransebeş, se compune dintr-un scut curbat la bază, tăiat-despicat în talpă. Primul cartier, pe roşu, conţine o cetate medievală de argint, cu două turnuri ascuţite şi poartă centrală închisă, însoţită de un "soare-răsare" şi o lună, ambele de aur. Deasupra cetăţii planează un braţ drept înzăuat cu spadă, tot de argint. Cartierul al doilea, pe albastru, îl prezintă pe Sfântul Gheorghe ecvestru, străpungând cu suliţa anticristul reprezentat printr-o amfipteră, totul de argint. Aureola Sfântului Gheorghe şi solzii animalului sunt executate din aur. Al treilea cartier, pe aur, reprezintă un soldat roman cu scutul lăsat, sprijinindu-se într-o suliţă cu vârful în jos, totul de culoare albă, ce sugerează marmura. Scutul este timbrat de o coroană murală din argint cu cinci turnuri crenelate, simbolizând statutul de municipiu al localităţii.
Semnificaţia elementelor însumate Armele primului cartier fac trimitere la secolul al XIII-lea, perioadă în care Caransebeşul este atestat documentar şi în care oraşul fortificat cunoaşte o puternică dezvoltare. Urbea este cunoscută ca un bastion de apărare a creştinătăţii împotriva invaziei păgâne, iar cei doi aştri semnifică libertatea, belşugul, veşnicia, dar şi înnoirea Caransebeşului. Cartierul albastru, care semnifică credinţă, speranţă şi sinceritate, este rezervat credinţei creştine a locuitorilor. Sfântul militar, patron spiritual al Episcopiei de Caransebeş, reprezintă victoria Binelui împotriva Răului.
Soldatul roman din ultimul cartier este întruchiparea lui Virtus, zeu roman al curajului, şi face trimitere la virtuţile tradiţionale: cinstea, curajul, sinceritatea, modestia, însuşiri morale tipice locuitorilor acestei aşezări.Autor: Andrei kokelburg, Licence: CC BY-SA 3.0 ro
Ansamblul Pieței Revoluției, sec. XIX - 1900 - 1925