Volgograd

Volgograd Волгоград
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	48°42′31″ s. š., 44°30′53″ v. d.
Nadmořská výška	0–102 m n. m.
Časové pásmo	UTC+4[1]
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Jižní
Oblast	Volgogradská
Administrativní dělení	8 rajónů
Volgogradská oblast na mapě Ruska
Volgograd
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	859 km²
Počet obyvatel	1 004 763 (2021)[2]
Hustota zalidnění	1 169,7 obyv./km²
Etnické složení	Rusové, okrajově též Ukrajinci, Kazaši, Tataři a další
Náboženské složení	pravoslavné křesťanství
Správa
Starosta	Vitalij Lichačov[3]
Vznik	1589
Oficiální web	www.volgadmin.ru
Telefonní předvolba	+7 (8442)
PSČ	400001—400138
Označení vozidel	34
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Volgograd (rusky Волгогра́д), od 10. dubna 1925 do 7. listopadu 1961 a ve dnech významných výročí^{[p 1]} nazýván Stalingrad (rusky Сталингра́д), v letech 1589–1925 Caricyn (rusky Цари́цын), je město v Ruské federaci na jihu její evropské části. Město je důležitým přístavem na řece Volze; podél jejího západního břehu se táhne v délce přibližně 60 km. Město je centrem Volgogradské oblasti. Žije zde přibližně 1 milion^[2] obyvatel.

(c) RIA Novosti archive, image #602161 / Zelma / CC-BY-SA 3.0

Volgograd byl založen roku 1589^[4] jako pevnost Caricyn na soutoku řek Carica a Volha.

Účelem pevnosti bylo hlídat nestálou hranici carského Ruska před nájezdy nomádů z jižních stepí. V roce 1670 dobyli město vzbouření kozáci pod vedením Stěnky Razina. O století později, za dalšího kozáckého povstání, tentokrát vedeného Jemeljanem Pugačovem, se povstalcům už Caricyn dobýt nepodařilo; byl ubráněn carským vojskem pod vedením plukovníků Cypletěva a Bošňaka.

V 19. století se tehdejší Caricyn stal významným přístavem na Volze a důležitou dopravní křižovatkou. Během občanské války v Rusku po Říjnové bolševické revoluci to bylo místo těžkých bojů. Velitelé Stalin, Vorošilov a Buďonnyj obsadili město sice už roku 1918, avšak nedlouho poté je s pomocí československých legionářů^[5] získali „bílí“ zpět. Roku 1920 byla nakonec ustanovena sovětská moc a v roce 1925 bylo město přejmenováno na Stalingrad na počest aktuálního vládce.

Za dob Stalinovy vlády se „jeho město“ stalo důležitým přístavem. Bylo zde překládáno zboží z vlaků na lodě a naopak. V době 2. světové války tak mělo město značný strategický význam, umocněný navíc symbolikou jeho jména. Mezi 21. srpnem a listopadem 1942 město dobývala německá vojska a téměř celé je obsadila. Při německém bombardování Stalingradu v prvních dnech útoku zahynulo přes 40 000 civilistů.^[6] Pak však byla německá 6. armáda obklíčena, a do 2. února 1943 zničena anebo zajata. Bitva o Stalingrad, kterou nakonec vyhrála Rudá armáda, je považována za bod obratu v bojích na východní frontě. Za dobu bitvy padlo nebo bylo zraněno téměř 2 miliony lidí na obou stranách; celé město bylo totálně zničeno. Po skončení války roku 1945 dostal Stalingrad titul Město-hrdina a ocenil je také britský král Jiří VI.

Jako památník na 2. světovou válku byla v letech 1959–1967 na dominantní výšině postavená socha Matka vlast volá, s jejími 85 metry to byla největší socha té doby, nyní je to nejvyšší socha ženy na světě.

Roku 1961 Nikita Chruščov v rámci procesu destalinizace přejmenoval Stalingrad na Volgograd, podle protékající řeky. Tato změna byla přijata s rozpaky, jelikož název Stalingrad měl doma i v zahraničí velkou historickou váhu a město pod tímto jménem obdrželo svůj hrdinský titul.

V 80. letech byla zřízena tramvajová rychlodráha. V 90. letech překonal počet obyvatel milionovou hranici.

V roce 2010 ruští monarchisté a představitelé pravoslavných organizací požadovali, aby se město vrátilo ke svému původnímu předrevolučnímu názvu Caricyn, úřady však jejich návrh zamítly.^[7]

Podle různých anket by údajně mnoho lidí uvítalo návrat k historicky proslulému názvu Stalingrad, a město se proto rozhodlo k dočasnému návratu titulu „Město hrdinů Stalingrad“.^[8] Titul se tak na základě rozhodnutí z roku 2013 může používat po šest dní v roce během významných výročí, mj. na den začátku porážky nacistických vojsk u Stalingradu.

Na Volze byla vybudována přehradní nádrž, dnes je Volgograd stále důležitou dopravní křižovatkou mezi Donbasem, Sibiří, Kavkazem a Ruskem. Roku 1952 byl vybudován Volžsko-donský kanál, do dneška je Volha velmi důležitý dopravní kanál. V dnešní době se zde nachází velké množství loděnic a závodů na zpracování oceli, hliníku a ropy.

Volgograd je dnes také významným železničním uzlem, z hlavního volgogradského nádraží jezdí vlaky do Moskvy, Saratova, Astrachaně, Rostova na Donu a Krasnodaru.

Místní veřejná doprava je zajištěna autobusy, trolejbusy, tramvajemi, včetně tramvají československé výroby Tatra T3, a systémem metrotram. Přes Volgograd také prochází evropská silnice E40 vedoucí z francouzského Calais do Ridderu v Kazachstánu.

Mezinárodní letiště Volgograd se nachází 15 km severozápadně od města.

Stadion Volgograd Arena hostil některé zápasy Mistrovství světa ve fotbale 2018.

• 

  (c) www.volganet.ru, CC BY-SA 3.0
  Matka vlast volá je největší socha v Evropě a největší socha ženy na světě
• 
  Katedrála všech svatých
• 
  Katedrála Kazaň
• 
  Volgogradská synagoga
• 

  (c) Natalia Semenova, CC BY 3.0
  Rezidenční komplex ve Volgogradu

• Vladimir Krjučkov (1924–2007), sovětský právník, diplomat a předseda KGB v letech 1988 až 1991
• Alexandra Pachmutovová (* 1929), ruská a sovětská hudební skladatelka, zejména populárních písní tzv. sovětské estrády
• Vasilij Sidorenko (* 1961), bývalý ruský kladivář, mistr Evropy z roku 1994
• Jekatěrina Grigorjevová (* 1974), bývalá ruská atletka, sprinterka
• Denis Pankratov (* 1974), bývalý ruský plavec, dvojnásobný olympijský vítěz z her v Atlantě 1996
• Maxim Opalev (* 1979), ruský rychlostní kanoista, vítěz olympijských her v Pekingu na trati 500 m
• Anna Chapmanová (* 1982), ruská špionka pracující pro Službu vnější rozvědky
• Jelena Isinbajevová (* 1982), bývalá ruská atletka, skokanka o tyči, dvojnásobná olympijská vítězka
• Jelena Slesarenková (* 1982), bývalá ruská atletka, olympijská vítězka a dvojnásobná halová mistryně světa ve skoku do výšky
• Olga Kučerenková (* 1985), ruská atletka, jejíž specializací je skok daleký
• Julija Zaripovová (* 1986), ruská atletka, běžkyně
• Michail Kukuškin (* 1987), kazašský profesionální tenista

• Sarepta na Volze

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Volgograd na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Rozsáhlá fotogalerie — zvláště z místního muzea a Mamajevova návrší se sochou Matky Rusi