Carl Friedrich von Weizsäcker

Carl Friedrich von Weizsäcker
(c) Drianhoward, CC BY-SA 3.0
Rodné jméno	Carl Friedrich Weizsäcker
Narození	28. června 1912 Kiel
Úmrtí	28. dubna 2007 (ve věku 94 let) Söcking
Alma mater	Univerzita v Göttingenu Humboldtova univerzita Lipská univerzita
Povolání	fyzik, spisovatel, filozof, vysokoškolský učitel, jaderný fyzik a astronom
Zaměstnavatelé	Hamburská univerzita Univerzita v Göttingenu
Ocenění	medaile Maxe Plancka (1957) Goethova cena (1958) Mírová cena německého knižního obchodu (1963) Erasmus Prize (1969) Čestný odznak Za vědu a umění (1970) … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	luteránství
Choť	Gundalena Inez Eliza Ida Weizsäcker
Děti	Carl Christian von Weizsäcker Ernst Ulrich von Weizsäcker Elisabeth Raiser Heinrich Wolfgang von Weizsäcker
Rodiče	Ernst von Weizsäcker
Příbuzní	Richard von Weizsäcker (sourozenec) Johannes von Weizsäcker (vnuk)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carl Friedrich von Weizsäcker (28. června 1912 Kiel – 28. dubna 2007 Söcking u Mnichova) byl německý fyzik, filosof a veřejný činitel.

Narodil se v rodině diplomata a se svými rodiči pobýval na různých místech: ve Stuttgartu, v Baselu a od roku 1925 v Kodani, kde se seznámil s W. Heisenbergem, který ho získal pro studium fyziky. V letech 1929 až 1933 studoval fyziku, astronomii a matematiku v Berlíně, v Lipsku a v Göttingenu; mezi jeho učiteli byl i Heisenberg a Niels Bohr. Roku 1937 se oženil se švýcarskou historičkou G. Willeovou a měl s ní čtyři děti. V roce 1989 získal Templetonovu cenu.

Atomová fyzika

Po habilitaci v roce 1936 pracoval Weizsäcker ve fyzikálním ústavu v Berlíně a zabýval se hlavně vazební energií atomového jádra a nukleárními procesy, jež probíhají v nitru hvězd. Už před začátkem 2. světové války věděl o možnosti atomové či „uranové“ bomby a spolu s Heisenbergem a s objevitelem štěpení jádra Otto Hahnem o tom diskutovali. Weizsäcker vytvořil teorii plutoniové bomby, dal to na vědomí Ministerstvu války a v roce 1942 podal patentovou přihlášku.^[1]

Roku 1941 navštívil spolu s Heisenbergem N. Bohra v tehdy obsazené Kodani. Heisenberg později řekl, že smyslem bylo uzavřít dohodu o tom, že se bomba vyvíjet nebude, Bohr však rozhovor pochopil jako nabídku ke spolupráci na německém projektu a za dobrodružných okolností uprchl do Británie a do USA. Jeho svědectví přispělo k tomu, že vědci v USA naopak vývoj bomby navrhli a uskutečnili. Německé velení však usoudilo, že se musí soustředit jen na projekty, které slibovaly rychlé nasazení (rakety, trysková letadla) a projekt bomby nepodpořilo. Další výzkum pak probíhal v malém měřítku a bez naděje na realizaci, nicméně pokračoval až do roku 1945.

Poválečná činnost

Od roku 1946 vedl Weizsäcker Planckův ústav pro fyziku v Göttingenu, věnoval se však především – jako jiní účastníci vývoje atomové bomby – otázkám odpovědnosti vědců a vědecké etiky. Veřejně vystupoval proti vyzbrojení Německa atomovými zbraněmi a zabýval se otázkami světového míru. Roku 1957 se stal profesorem filosofie v Hamburku a zabýval se otázkami přírody jako celku a filosofickým významem kvantové fyziky. Od roku 1970 vedl společně s filosofem J. Habermasem Ústav pro výzkum životních podmínek vědecko-technického světa ve Starnbergu u Mnichova, kde se věnoval otázkám světového míru, výživy a životního prostředí. Roku 1980 byl emeritován, dále však přednášel a psal, zejména o nebezpečí války a zpustošení světa, proti nimž zastával stanovisko radikálního křesťanského pacifismu.

Veřejný život

Weizsäcker byl vyznamenán mnoha cenami a vyznamenáními, od Medaile Maxe Plancka (1957) až po Templetonovu cenu (1989) a medaili Theodora Heusse. Roku 1979 odmítl nabídku kancléře Willy Brandta, aby kandidoval na úřad spolkového presidenta, jímž se o pět let později stal jeho bratr, Richard von Weizsäcker.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carl Friedrich von Weizsäcker na německé Wikipedii.

Literatura

• C. F. von Weizsäcker, Dějiny přírody. Praha 1970
• Weizsäcker – Böckenförde, Člověk v moderních vědách. Praha 1992
• C. F. von Weizsäcker, Člověk ve svých dějinách. Praha 1993
• C. F. von Weizsäcker, Ideme v ústrety asketickej kultúre? Výbor z díla. Bratislava 1995

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Carl Friedrich von Weizsäcker na Wikimedia Commons
• (německy) Tajné dokumenty k německému atomovému programu: Carl Friedrich von Weizsäcker: Eine Möglichkeit der Energiegewinnung aus Uran 238, 17. Juli 1940 (z archivu Deutsches Museum).
• (německy) Release of documents relating to 1941 Bohr-Heisenberg meeting, Archiv Nielse Bohra, Kodaň
• (německy) „Der Physiker und Philosoph Carl Friedrich von Weizsäcker wird neunzig“, (Die Zeit, Nr. 27, 2002)
• (německy) „Ich wollte erkennen, ob Atombomben möglich sind“ – Rozhovor s Carl Friedrich von Weizsäckerem.
• (německy) „Ermunterungen zum aufrechten Gang » Der Weg Carl Friedrich von Weizsäckers vom Innenraum der Atome zur Weltinnenpolitik“ – Nekrolog C. F. Weizsäckera.