Carl Gustav Rehnskiöld

hrabě Carl Gustav Rehnskiöld
Narození	6. srpna 1651 Stralsund
Úmrtí	29. ledna 1722 (ve věku 70 let) Strängnäs
Choť	Elisabeth Funck
Rodiče	Gerdt Antoniison Rehnskiöld, Birgitta Torskeskål
Příbuzní	Axel Rehnskiöld (sourozenec)
Vojenská kariéra
Hodnost	polní maršál
Složka	jezdectvo
Války	Skånská válka, Velká severní válka
Bitvy	Bitva u Narvy (1700),Bitva u Fraustadtu Bitva u Poltavy
multimediální obsah na Commons

Hrabě Carl Gustav Rehnskiöld  (6. srpna 1651 Stralsund – 29. ledna 1722) byl švédský polní maršál ( Fältmarskalk ) a královský rada. Byl hlavním vojenským poradcem švédského krále Karla XII. a sloužil jako jeho zástupce vrchního velitele švédské armády, měl na starosti vzdělávání a rozvoj. Následkem porážky v bitvě u Poltavy strávil několik let v ruské zajetí. Za své služby v armádě získal titul hraběte.

Carl Gustav Rehnskiöld se narodil ve Stralsundu ve Švédském Pomořansku. Jeho rodiči byli vládní rada Pomořanska Gerdt Antoniison Rehnskiöld (1610–1658) a jeho manželka Birgitta Torskeskål. Předci jeho otce pocházeli z Vestfálska a jejich sídlem byl hrad Rehne v severní části provincie Münsterland. Jeho otec byl původně písař státní správě a později působil ve službách u samotného švédského krále Gustava Adolfa II. Jeho schopnosti měly za následek zlepšení švédské armády během třicetileté války. V roce 1639 byl jeho otec povýšen královnou Kristinou do šlechtické stavu a změnil si jméno z Keffenbrinck na švédský znějící Rehnskiöld. Carl Gustav byl osmým z jedenácti dětí. Po otcově smrti v roce 1658 se jeho a dvou bratrů a dvou sester ujali opatrovníci Philip Christoff von der Lancken a Joachim Cuhn von Owstien, kteří byli blízcí přátelé otce. Carl Gustav a jeho sourozenci neměli dostatek finančních prostředků, které částečně způsobil jejich otec a částečně byly způsobeny spory o dědictví mezi sourozenci a třetí otcovou manželkou vdovou Annou Catharinou Gärffeltovou. Výchovu Carla Gustava a jeho nedospělých sourozenců převzal jejich švagr Anders Appelman. Carl Gustav Rehnskiöld se věnoval domácímu vzdělávání, ve 20 letech nastoupil na university v Lundu. Zde studoval teologii, historii, jazyky a filozofii. Zúčastnil se přednášek s historikem a filozofem Samuelem von Pufendorfem, který si všiml nadšení vnímavého studenta a snažil se jej dovzdělávat. Carl Gustav přepsal Pufendorfovo dílo: Einleitung zur Historie der vornehmsten Reichen und Staaten in Europa (vytištěno ve Frankfurtu až v roce 1682), obohatil přepis o Pufendorfovy osobní poznámky.

V roce 1673 vstoupil do švédské armády, nejprve působil pod velením kapitána Reinholda Anrepa v pluku Närke-Värmland. V následujícím roce byl jmenován poručíkem v pluku královny vdovy Hedviky Eleonory Holštýnsko-Gottorpské. V roce 1675 přešel k Upplandskému pluku a v roce 1676 se stal důstojníkem pěšího pluku - Svea livgarde.

V roce 1676 se účastnil ve Skånské válce svého první vojenského tažení u města Tostebro proti dánské armádě. Následně se účastnil bitev u Halmstandu, Lundu, Landskrony. Poté byl povýšen na rytmistra. V bitvě u Lundu převzal velení pluku a byl povýšen na majora díky své statečnosti. V roce 1677 se stal podplukovníkem. Následně sloužil na norské frontě v provincii Bohuslän. V roce 1679 byla s Dánském podepsána mírová smlouva a švédská armáda byla demobilizována. V roce 1690 až 1692 působil v Nizozemí jako pozorovatel a vojenský instruktor. Po návratu do Švédska byl jmenován generálem kavalerie. V opatství Herrevad a Ljungbyhed organizoval pro svůj pluk rozsáhlé výcvikové aktivity a tvrdě pracoval na tom, aby byl jeho pluk dobře vybavený a připraven k boji. Pod jeho vedením se stal jeho pluk (Skanska husarregementet) vzorovým plukem ve švédské kavalérii. V roce 1697 získal od krále Karla XII. titul barona a byl jmenován generálním guvernérem provincie Skåne, poté byl povýšen na generálporučíka jezdectva. V rámci armády se zasloužil o rozvoj bojové taktiky, která sama vycházela z útočné taktiky navržené Gustavem Adolfem, Johanem Banérem a Karlem X. Gustavem . V roce 1701 se stal hlavním vojenským poradcem švédského krále.

Byl obhájce vojenské taktiky, kdy měla být pěchota organizována do praporů po 600 vojácích, jedna třetina měli být pikenýři a dvě třetiny mušketýři. Po salvě z blízka měl následovat rychlý pochod s hroty a tasenými meči. Jízda by byla rozdělena na roty po 125 jezdcích, které by se postupně seskupily v klínové formace s plnou rychlostí. Tato taktika byla v příkrém kontrastu s kontinentálním vzorem, který obhajoval protiútok během taktiky střelby a karakoly. Švédské jednotky měli pocházet ze stejné oblasti, aby se tak vytvářely silné vazby mezi vojáky a důstojníky. Přísná disciplína a vysoká morálka mezi jednotkami by byla udržována prostřednictvím křesťanského náboženství a věrnosti a přísaze králi na standartu pluku.

Dokončil vojenské rozdělení provincie Skåne a měl za úkol stanovit plán obrany království před nadcházející válkou s Dánskem. Dánsko mělo napjaté vztahy s vévodstvím Holštýnsko-Gottorpským na jihu, které bylo součásti Švédska. Carl Gustav Rehnskiöld prosazoval, aby každá provincie byla bráněna svými vlastními přidělenými pluky. Východní provincie měly být posíleny o finské pluky, dále měly být zřízené vojenské pevnosti, které by střežily poddůstojnické pluky. Pro zvládnutí úspěšné obrany muselo Švédsko ovládnout Baltské moře. Z důvodu toho, že ve švédské armádě neexistovaly dragounské pluky, rozhodl se zřídit svůj vlastní pluk. Ze svého pluku chtěl udělat elitní jednotku bojující po boku krále, která by byla sestavena z vojáku z pevninského Švédska.

V roce 1697 se oženil s Elisabeth Funck. V roce 1699 se manželům narodila dcera, která zemřela v následujícím roce. V roce 1700 začala Velká severní válka, jeho armáda po krátkém působení v dánské provincii Zéland zamířila na pobaltskou frontu, kde ruská armáda obléhala švédskou základnu Narva. V bitvě u Narvy bylo ruské vojsko poraženo, osobně spolu se švédským králem vedl útok. V roce 1702 až 1703 vedl polské tažení proti polskému králi Augustu II.. V létě roku 1705 převzal velení armády ve Velkopolsku, skládající se z asi 10 000 mužů. Měl za úkol chránit krále Karla XII. a zadní část švédské hlavní armády před Augustem II. a jeho saskou hlavní armádou. Saské síly zahrnovaly celkem 25 000 mužů včetně ruských posil. V roce 1706 zvítězil bitvě u Fraustadtu nad sasko-ruským vojskem, po bitvě bylo údajně zmasakrováno 500 ruských zajatců. Následoval přesun přes Slezsko a obsazení Saska. Téhož roku byla podepsána mezi Švédském a Saskem Altranstädtská smlouva. V roce 1707 zaútočila švédská armáda na Rusko, Carl Gustav byl s jedním s velitelů, vrchním velitelem byl samotný švédský král. Švédsko donutilo Rusko po několika bitvách, které neměly jasného vítěze k taktickému ústupu. Ruský car Petr I. Veliký volil raději taktiku spálené země. Po přezimování se rozhodlo ruské vojsko zaútočit na švédská vojska u Poltavy. V bitvě u Poltavy v roce 1709 zvítězila ruská vojska na švédskými. Carl Gustav Rehnskiöld byl zajat. V roce 1718 byl propuštěn z ruského zajetí. Po propuštění byl členem královské rady. Zemřel v roce 1722 na následky šrapnelu způsobeného během ruského tažení.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carl Gustav Rehnskiöld na anglické Wikipedii.

• Bain, Robert Nisbet (1895), Charles XII and the Collapse of the Swedish Empire, 1682–1719, New York: G.P. Putnam's sons, ISBN 978-1514632680
• Englund, Peter (1988), Poltava: Berättelsen om en armés undergång [The Battle that Shook Europe: Poltava and the Birth of the Russian Empire] (in Swedish), Stockholm: Atlantis, ISBN 91-7486-834-9
• Ericson Wolke, Lars (ed); Iko, Per (2003), Svenska slagfält [Swedish battlefields] (in Swedish), Stockholm: Wahlström & Widstrand, ISBN 91-46-21087-3
• Eriksson, Ingvar (2007), Karolinen Magnus Stenbock [Carolean Magnus Stenbock] (in Swedish), Stockholm: Atlantis, ISBN 978-91-7353-158-0
• From, Peter (2007), Katastrofen vid Poltava - Karl XII:s ryska fälttåg 1707-1709 [The disaster at Poltava - Charles XII's Russian campaign 1707-1709] (in Swedish), Lund: Historiska Media, ISBN 978-91-85377-70-1
• Hatton, Ragnhild Marie (1985), Karl XII av Sverige [Charles XII of Sweden] (in Swedish), Köping: Civiltryck, ISBN 91-7268-105-5
• Hjärne, Harald (1902), Karl XII. Omstörtningen i Östeuropa 1697-1703 [Charles XII. The overthrow of Eastern Europe 1697-1703] (in Swedish), Stockholm: Ljus förlag
• Konow, Jan von (2001), Karolinen Rehnskiöld, fältmarskalk [Carolean Rehnskiöld, Field Marshal] (in Swedish), Stockholm: J. von Konow, ISBN 91-631-1606-5
• Kuylenstierna, Oswald (1899), Striderna vid Göta älfs mynning åren 1717 och 1719 [The skirmishes at the mouth of Göta älv between 1717 and 1719] (in Swedish), Stockholm: Norstedt
• Laidre, Margus; Melberg, Enel (1996), Segern vid Narva: början till en stormakts fall [The victory at Narva: the beginning of the end of a great power] (in Swedish), Stockholm: Natur & Kultur, ISBN 91-27-05601-5
• Liljegren, Bengt (2000), Karl XII: en biografi [Charles XII: a biograpfy] (in Swedish), Lund: Historiska Media, ISBN 91-89442-65-2
• Massie, Robert K. (1986), Peter den store: hans liv och värld [Peter the Great: His Life and World] (in Swedish), Stockholm: Bonniers, ISBN 91-34-50718-3
• Moltusov, Valerij Aleksejevitj (2009), Poltava 1709: Vändpunkten [Poltava 1709: The turning point] (in Swedish), Stockholm: Svenskt Militärhistoriskt Bibliotek, ISBN 978-91-85789-75-7
• Norrhem, Svante (2010), Christina och Carl Piper: en biografi [Christina and Carl Piper: a biography] (in Swedish), Lund: Historiska media, ISBN 978-91-86297-11-4
• Palmgren, Sebell (1845), Biographiskt lexicon öfver namnkunnige svenska män: Tolfte bandet [Biographical dictionary of well-known Swedish men: Volume Twelve] (in Swedish), Uppsala: Wahlström & Widstrand
• Quennerstedt, August (1903), Karolinska krigares dagböcker jämte andra samtida skrifter / 2. J. Lyths & L. Wisocki-Hochmuths dagböcker [Diaries of Carolean warriors along with other contemporary writings / 2. J. Diaries of Lyth & L. Wisocki-Hochmuth] (in Swedish), Lund
• Rosander, Lars (2003), Sveriges fältmarskalkar: svenska fältherrar från Vasa till Bernadotte [Sweden's field marshals: Swedish commanders from Vasa to Bernadotte] (in Swedish), Lund: Historiska media, ISBN 9189442059
• Sjöström, Oskar; Nilsson, Bengt (2008), Fraustadt 1706: ett fält färgat rött [Fraustadt 1706: a field tinted with red] (in Swedish), Lund: Historiska media, ISBN 978-91-85507-90-0
• Wetterberg, Gunnar (2006), Från tolv till ett: Arvid Horn (1664-1742) [From twelve to one: Arvid Horn (1664-1742)] (in Swedish), Stockholm: Atlantis, ISBN 91-7353-125-1
• Åberg, Alf (1998), Av annan mening: karolinen Axel Gyllenkrok [A different opinion: carolean Axel Gyllenkrok] (in Swedish), Stockholm: Natur & Kultur, ISBN 91-27-07251-7
• Åstrand, Göran (1999), Här vilar berömda svenskar [Here rests famous Swedes] (in Swedish), Bromma: Ordalaget, ISBN 91-89086-02-3

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Carl Gustav Rehnskiöld na Wikimedia Commons