Carl Gustav Wrangel

Carl Gustav Wrangel
Narození	23. prosince 1613 Uppsala
Úmrtí	5. července 1676 (ve věku 62 let) Glowe
Povolání	politik a voják
Choť	Anna Markéta z Haugvic
Děti	Augusta Wrangelová[1] Markéta Juliana Wrangelová[2] Karel Filip Wrangel ze Salmis
Rodiče	Herman Wrangel a Margareta Grip
Rod	Wrangelové
Příbuzní	Marie Kristýna Wrangelová, Waldemar Wrangel a Johan Mauritz Wrangel (sourozenci)
Funkce	generální guvernér (Švédské Pomořany; od 1648) Lord High Constable of Sweden (od 1664)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carl Gustav Wrangel, hrabě z Salmisu, podepisoval se „Wrangell“, (13. prosince 1613, zámek Skokloster u Uppsaly – 5. července 1676 na svém statku Spyker v Glowe na Rujáně) byl švédský šlechtic, polní maršál v době třicetileté války a politik.

Život

Narodil se do rodiny polního maršála a generála Hermanna Wrangela v královském zámku Skoklosteru.

Do armády vstoupil již ve 20 letech a rychle stoupal ve vojenské hierarchii. Roku 1644 velel flotile, která porazila Dány u Fehmarnu. Na konci třicetileté války bojoval i na českém území. Poté, co generál Lennart Torstenson neuspěl v roce 1645 při obléhání Brna, bylo rozhodnuto nahradit jej v čele švédské armády právě Wrangelem.

V červenci roku 1647 dobyl Cheb a na přelomu srpna a září stejného roku velel vojsku během bitvy u Třebele^[3] a střetnutí u Teplé.

Švédská královna Kristina mu za zásluhy roku 1649 darovala panství se zámkem na Rujroku 1651 udělila titul hraběte ze Salmisu. Za druhé severní války velel nejdříve flotile a později pozemní armádě v bitvě u Varšavy (1656).

O rok později, 1657 velel vojskům, která vstoupila do Jutska a o rok později dobyl pevnost Kronborg útokem vedeným po zamrzlém moři a v roce 1666 neúspěšně zaútočil na Brémy. Byl odvolán poté, co neúspěšně vedl válku proti Braniborsku a jeho nevlastní bratr Waldemar Wrangel byl poražen u Fehrbellinu. Krátce nato Carl Gustav na svém zámku na Rujáně zemřel. Je pohřben v rodinné hrobce v zámecké kapli Skoklosteru. Společně s manželkou založil a vybavil Wrangelovskou kapli na zámku Calbe v Sasku-Anhaltsku.

Fundátor a mecenáš umění

Mnoho peněz investoval do staveb a jejich vybavení ve Švédsku (palác zvaný Wrangelsburg ve Stockholmu, Skokloster) i v Německu (Wrangelův palác ve Stralsundu, přestavba zámku Spyker na Rujáně). Podporoval Matouše Meriana a jeho nakladatelství, byl donátorem atlasu mědirytin evropských měst "Theatrum europaeum". Zaměstnával architekta Nikodéma Tessina staršího, sochaře Pfundta, malíře portrétisty Anselma van Hulle, Davida Klöckera Ehrenstrahla a již zmíněného Meriana (od něj je Wrangelův portrét v infoboxu).

Rodina

Roku 1640 se oženil s Annou Markétou, hraběnkou Haugvicovou (1622–1673), dcerou Baltazara Jáchyma z Haugvic ze saské větve rodu Haugviců. Manželé měli 13 dětí, z nichž většina zemřela v dětském věku:

• Hanibal Gustav (1641–1646)
• Markéta Juliana (* 4. listopad 1642; † 1701) ⚭ 21. prosinec 1660 Nils Brahe mladší (1633–1699)
• Markéta Barbora (1643–1643)
• Achilles (1644–1648)
• August Gideon (1646–1648)
• Karel Filip (1648, Dingolfing u Mnichova - 13. duben 1668, Londýn)
• Hedvika Eleonora Žofie (31. srpna 1651, Wrangelsburg - 1687, Stralsund) ⚭ 7. duben 1678 s Arnoštem Ludvíkem svobodný pánem z Putbusu
• Šarlota Emilie (1652–1657)
• Polydora Kristiana (6. listopadu 1655 - 1675) ⚭ 1673 Leonhard Johan z Wittenbergu, syn Arvida z Wittenbergu
• Augusta Aurora (* 15. leden 1658; † 27. leden 1699)
• Herman (*/ † 1661)
• Anna Luisa (*/ † 1664)
• neznámé (*/ † 1665)

Odkazy

Reference

Literatura

• PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha: Elka Press, 2003. 555 s. ISBN 80-902745-5-2. 

Externí odkazy

• Galerie Carl Gustav Wrangel na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Carl Gustav Wrangel na Wikimedia Commons