Carl Rammelsberg

Carl Rammelsberg
Rodné jménoCarl Friedrich August Rammelsberg
Narození1. dubna 1813
Berlín
Úmrtí28. prosince 1899 (ve věku 86 let)
Groß-Lichterfelde
Alma materHumboldtova univerzita
Povoláníchemik, vysokoškolský učitel, mineralog a politik
ZaměstnavatelHumboldtova univerzita
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carl (Karl) Friedrich August Rammelsberg (1. dubna 1813 Berlín – 28. prosince 1899 Berlín-Lichterfelde) byl německý chemik a mineralog.

Život

Rammelsberg se nejprve věnoval farmacii, v letech 1833 až 1837 studoval v Belíně přírodní vědy, chemii a mineralogii. Po promoci v roce 1840 zde byl habilitován. V roce 1846 se stal univerzitním profesorem. Od roku 1850 přednášel chemii a mineralogii na královském Komerčním institutu v Berlíně jako následovník Adolfa Bayera a také přednášel na báňské akademii.

V roce 1874 se podruhé stal řádným profesorem chemie a v období 1881-1882 plánoval založení II. chemického institutu.[1]. Do roku 1891 vedl druhý chemický institut na ulici Bunsenstraße.[2]

V roce 1855 se stal členem Pruské akademie věd v Berlíně a v roce 1859 členem-korespondentem Bavorské akademie věd. Od roku 1862 byl členem akademie Leopoldina a od roku 1872 členem American Academy of Arts and Sciences.

V roce 1867 byl jedním ze zakladatelů Deutsche Chemische Gesellschaft v Berlíně a v letech 1870, 1872 a 1874 byl členem představenstva.[3]

Mineralogie

Rammelsberg je v oblasti mineralogické chemie považován za autoritu, věnoval se také analýze, krystalografii, metalurgii a studiu meteoritů.

Několik druhů minerálů také jako první analyzoval, mezi jinými augit, franklinit a tefroit[4]. U dalších minerálů, jako jsou magnesioferrit a tachyhydrit, byl autorem prvního popisu.

Jeho rozsáhlou mineralogickou sbírku v roce 1879 převzala Humboldtova univerzita v Berlíně.[5] V roce 2009 byly sbírky, mezi nimi i minerály, přemístěny do modernizovaného Muzea přírodní historie v Berlíně.

Dílo

  • Handwörterbuch des chemischen Teils der Mineralogie (Berl. 1841, 5 Supplemente 1843-53), později vydáno jako Handbuch der Mineralchemie (Leipz. 1860, 2. Aufl., das. 1875, Ergänzungsheft 1886)
  • Lehrbuch der Stöchiometrie und der allgemeinen theoretischen Chemie (Berl. 1842)
  • Lehrbuch der chemischen Metallurgie (das. 1850, 2. Aufl., das. 1865)
  • Lehrbuch der Kristallkunde (das. 1852)
  • Handbuch der kristallographischen Chemie (das. 1855)
  • Handbuch der kristallographisch-physikalischen Chemie (Leipz. 1881-82, 2 Bde.)
  • Grundriß der Chemie (5. Aufl., Berl. 1881)
  • Anfangsgründe der quantitativen mineralogischen und metallurgisch-analytischen Chemie (das. 1845)
  • Leitfaden für die qualitative (7. Aufl., das. 1885) und die quantitative chemische Analyse (4. Aufl., das. 1886)
  • Elemente der Kristallographie (das. 1883)
  • Chemische Abhandlungen 1838-1888 (das. 1888) u. a. Vgl. "Karl Friedrich R.", Festschrift (Berl. 1887).

Příspěvky v Annalen der Physik

  • Ueber das Verhaltendes Cyans zum Kadmium und über mehre Doppelcyanüre im Allgemeinen; von C. Rammelsberg
  • XII.Mineralogisch-chemische Notizen über Stilpnomelan, schwefelsaure Thonerde,und schwefelsaures Eisenoxyd; von C. Rammelsberg
  • Ueber die Substanzen, welche mit den Namen Haarsalz und Federalaun bezeichnet wurden; von C. Rammelsberg
  • Ueber die chemische Zusammensetzung des Datoliths und des Botryoliths; von C. Rammelsberg
  • Ueber eine neuebasisch schwefelsaure Thonerde; von C. Rammelsberg
  • Ueber die Verbindungendes Jodzinks mit alkalischen Jodüren; von C. Rammelsberg
  • Ueber die Zusammensetzung des Berthierits von Bräunsdorf bei Freiberg; von C. Rammelsberg
  • Ueber die einfachen unddoppelten Cyanmetalle; von C. Rammelsberg
  • Ueber den Boulangerit; von C. Rammelsberg
  • Ueber den Chabasit und Gmelinit; von C. Rammelsberg
  • Ueber die Zusammensetzung der Afterkrystalle des Augits; von C. Rammelsberg
  • Ueber die chemische Zusammensetzung des Boracits, so wie diejenige der Verbindungen der Borsäuremit der Talkerde überhaupt; von C. Rammelsberg

Ocenění

Minerál rammelsbergit, poprvé popsaný v roce 1854 W. K. von Haidingerem z typové lokality poblíž Schneebergu v Krušných horách byl pojmenován na jeho počest.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carl Rammelsberg na německé Wikipedii.

  1. ↑ Historie II. Chemisches Institut in der Bunsenstr. Archivováno 28. 2. 2015 na Wayback Machine.dito
  2. ↑ Jeho nástupcem byl Hans Heinrich Landolt
  3. ↑ Nachruf der DChG 1900, deren Vorstand er 1870, 1872 und 1874 war (siehe Jan.-Sitzungsprotokolle).
  4. ↑ Franklin and Sterling Hill, New Jersey: the world mostmagnificent mineral deposites (anglicky), bibliografie Rammelsberg, C. F.)
  5. ↑ Katalog der wissenschaftlichen Sammlungen der Humboldt-Universität zu Berlin (Pilotprojekt) - Mineralogische Sammlung. www.sammlungen.hu-berlin.de [online]. [cit. 2015-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-10. 
  6. ↑ Mindat.org

Literatura

  • Hans-Werner Schütt: Rammelsberg, Karl Friedrich. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 21, Duncker & Humblot, Berlin 2003, ISBN 3-428-11202-4, S. 132 f. (Digitalisat).

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Carl Rammelsberg 1891.jpg
Carl (Friedrich August) Rammelsberg (* 1. April 1813 in Berlin; † 28. Dezember 1899)