Carl Zeiss AG
| Carl Zeiss AG | |
|---|---|
 Logo | |
 | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | akciová společnost |
| Datum založení | 17. listopadu 1846 |
| Zakladatel | Carl Zeiss |
| Adresa sídla | Oberkochen, 734 47, Německo |
| Souřadnice sídla | 48°46′54,6″ s. š., 10°5′58,6″ v. d. |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | optika a precision engineering and optical industry |
| Produkty | triedr a coordinate-measuring machine |
| Zaměstnanci | 29 309 (2018)[1] |
| Mateřská společnost | Carl-Zeiss-Stiftung |
| Dceřiné společnosti | Carl Zeiss Meditec (65 %) Carl Zeiss (United Kingdom) Carl Zeiss (Israel) Carl Zeiss (Australia) Carl Zeiss Microscopy Carl Zeiss (Russia & CIS) |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Carl Zeiss AG je německá firma, vedoucí mezinárodní skupiny společností v oboru optiky a opto-elektroniky s celosvětovou působností. Společnost patří mezi nejstarší firmy na světě podnikající v oboru optiky. Sídlem společnosti je Oberkochen. Společnost byla založena německým optikem Carlem Zeissem v Jeně.
Historie
Předchůdce moderní společnosti Zeiss byl založen v roce 1846 v Jeně slavným německým optikem Carlem Zeissem. V roce 1926 došlo ke spojení s menšími výrobci (Contessa-Nettel, Ernemann, Goerz a ICA) do koncernu Zeiss Ikon[2] a již v době před druhou světovou válkou patřila mezi největší a nejvýznamnější firmy v oboru optiky. Na konci války se společnost rozpadla do menších částí a některé továrny zůstaly v západním sektoru Německa, některé na Východě. Mnoho patentů i vybavení továren společnosti v Jeně či Drážďanech bylo ve Východním sektoru, jenž byl pod kontrolou Sovětského svazu, který si velké části továren nebo vynálezů firmy přivlastnil jako válečnou kořist a z nápadů firmy Zeiss žil sovětský optický průmysl ještě dlouhá léta po skončení války - například Zeissovy dalekohledy, jejichž kopie byly v SSSR vyráběny.
Výroba geodetických přístrojů
V roce 1907 nabídl své zkušenosti firmě Zeiss švýcarský zeměměřický inženýr a držitel několika patentů na zlepšení konstrukce geodetických přístrojů Heinrich Wild. Firma Zeiss do té doby geodetické přístroje nevyráběla. Pod Wildovým vlivem se rozhodla s výrobou začít a pověřila ho vedením tohoto odvětví. Wild působil v této funkci do roku 1919 a během této doby zkonstruoval několik moderních geodetických přístrojů. Mezi nejvýznamnější patří:
- nivelační přístroj Carl Zeiss Nivellier I[3],
- nivelační přístroj Carl Zeiss Nivellier II[4],
- teodolit Carl Zeiss Th1[5].
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Zeiss Ikon na stránkách Camerapedia
- ↑ DE HILSTER, Nicolàs. 1928 Carl Zeiss Nivellier I. web site of Nicolàs de Hilster [online]. Nicolàs de Hilster [cit. 2016-09-03]. Dostupné online.
- ↑ DE HILSTER, Nicolàs. 1924 Carl Zeiss Nivellier II. web site of Nicolàs de Hilster [online]. Nicolàs de Hilster [cit. 2016-09-03]. Dostupné online.
- ↑ DE HILSTER, Nicolàs. 1924 Carl Zeiss Th1 Theodolite. web site of Nicolàs de Hilster [online]. Nicolàs de Hilster [cit. 2016-09-03]. Dostupné online.
Literatura
- Edith Hellmuth, Wolfgang Mühlfriedel: Zeiss 1846–1905. Vom Atelier für Mechanik zum führenden Unternehmen des optischen Gerätebaus, Böhlau Verlag, Köln et al. 1996
- Rolf Walter: Zeiss 1905–1945, Böhlau Verlag, Köln et al. 2000
- Wolfgang Mühlfriedel, Edith Hellmuth: Carl Zeiss in Jena 1945–1990, Böhlau Verlag, Köln et al. 2004
- Armin Müller: Institutionelle Brüche und personelle Brücken. Werkleiter in Volkseigenen Betrieben der DDR in der Ära Ulbricht, Köln u. Weimar 2006. [zur Zeit 1945 bis 1975]
- Armin Hermann: Nur der Name war geblieben. Die abenteuerliche Geschichte der Firma Carl Zeiss, Stuttgart 1989
- Armin Hermann: Jena und die Jenoptik. Vom Kombinat zum Global Player, München 1998
- Armin Hermann: Und trotzdem Brüder. Die deutsch-deutsche Geschichte der Firma Carl Zeiss, München 2002
- Hans-Jürgen Kuc: Auf den Spuren der Contax. Band II, 2. Auflage. 266 Seiten. Wittig Fachbuchverlag 2003, ISBN 3-930359-34-0
- Reinhard Neunhöffer: Jenaer Lasertechnik: zwischen Wissenschaft, Wirtschaft und Staatssicherheit. Stuttgart, 2001.
- F. Scheffel: Gläserne Wunder. Drei Männer schaffen ein Werk. Zeiß, Abbe, Schott. Braun & Schneider, München 1938
- Heinz Sponsel: Made in Germany. Die dramatische Geschichte des Hauses Zeiss. Bertelsmann, Gütersloh 1957
- FEIST, Wieland. 75 Jahre Vermessungsgerätebau in Jena. Jenaer Rundschau. 1983, čís. 1. Příloha časopisu. Dostupné online. (německy)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Carl Zeiss AG na Wikimedia Commons - www.zeiss.de - německy
- www.zeiss.cz - česky
- www.zeiss.de - anglicky
Média použitá na této stránce
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1987-0119-001 / CC-BY-SA 3.0
Photo of Carl Zeiss Headquarter in Oberkochen, Germany. Taken on October 11th, 2008.
Das Zeiss-Hauptwerk in Jena um 1910 auf einer Postkarte
(c) Bundesarchiv, Bild 183-T0709-429 / Franke, Klaus / CC-BY-SA 3.0
Interkosmos In dem Mittelpunkt der durch die Kosmosforschung zu lösenden Aufgaben steht die Nutzung für die Belange der Volkswirtschaft. Diese Aufgabe wurde vom VEB Carl Zeiss Jena in enger Zusammenarbeit mit dem Institut für kosmische Forschung Moskau mit der Entwicklung und dem Bau der sechskanaligen Multispektralkamera MKF-6 gelöst. Die erste einsatzfähige MKF-6 wurde UdSSR zum Einbau in das Raumschiff Sojus 22 im Jahre 1976 als Beitrag der DDR zur Realisierung der Interkosmos-Aufgaben übergeben.