Carl von Pückler-Burghauss

Carl von Pückler-Burghauss
Carl hrabě von Pückler jako SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS[1]
Carl hrabě von Pückler jako SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS[1]

Narození7. říjen 1886
Německá říše Vratislav, Dolní Slezsko, Německé císařství
Úmrtí12. květen 1945 (58 let)
Československo poblíž Čimelice, Československo
ChoťOlga Alžběta Sasko-Altenburská (1913–1945)
DětiElla-Viola von Pückler-Burghauss
Eleonore-Renata von Pückler-Burghauss
PříbuzníAdrian Hyazinth von Flotow[2], Viola Isabelle von Flotow[2] a Cyrill Andreas von Flotow[2] (vnoučata)
Vojenská kariéra
HodnostSS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS
Doba služby19141945
SloužilVlajka Německého císařství Německé císařství (do roku 1918)
Vlajka nacistického Německa Třetí říše
SložkaVlajka Reichsheer Reichsheer (do roku 1919)
Vlajka SA SA (do roku 1937)
Wehrmacht Wehrmacht (do roku 1942)
Vlajka SS Waffen-SS (do roku 1945)
JednotkaLeib-Kürassier-Regiment „Großer Kurfürst“ (Schlesisches) Nr. 1
4. lehká divize
Velel15. Waffen-Grenadier Division der SS (lettische Nr. 1)
Vrchní velitel Waffen-SS v Protektorátu Böhmen und Mahren
VálkyPrvní světová válka
Druhá světová válka
BitvyInvaze do Polska
Bitva u Slivice
VyznamenáníŽelezný kříž I. třídy se sponou
Železný kříž II. třídy se sponou
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Carl Friedrich Wilhelm Lothar Erdmann hrabě von Pückler-Burghauss svobodný pán von Groditz (7. října 188612. května 1945) byl německý šlechtic, veterán první světové války a důstojník Waffen-SS během druhé světové války v hodnosti SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS, velitel posledních bojujících německých jednotek na území Československa.

Mládí a první světová válka

Narodil se do šlechtické rodiny 7. října roku 1886 v dolnoslezském městě Vratislavi jako syn majora pruské armády ve výslužbě a hejtmana Friedricha hraběte von Pückler-Burghauss (1849–1920)[3] a hraběnky Elly von Köppen (1862–1899).[4] Měl dva mladší bratry Ottu a Sylviuse, který za druhé světové války sloužil jako plukovník u Wehrmachtu.

Po vystudování univerzity v Bonnu vstoupil 1. dubna 1907 do armády a 17. října téhož roku mu byl udělena hodnost Leutnant (poručík). Během první světové války se zúčastnil bitev ve Francii a v Polsku a sloužil jako divizní zbraňový důstojník u pěchotních a později i u jezdeckých jednotek. V květnu roku 1917 byl povýšen do hodnosti Oberleutnant (nadporučík) a zbytek války strávil jako důstojník generálního štábu u Armee Korps Nr. 6 (6. armádní sbor).

Armádu opustil v hodnosti Hauptmann (kapitán) v roce 1919 a během služby v první světové válce si vysloužil obě třídy železného kříže. Po službě u jednotek Freikorps ve Slezsku se v roce 1920 vrátil na rodinné sídlo v Nützdorfu poté, co jeho otec zemřel. Zároveň si ke jménu přidal Burghauss.

V květnu roku 1913 se oženil s princeznou Olgou Alžbětou Sasko-Altenburskou (1886–1955),[5] dcerou pruské princezny Marie a prince Alberta Sasko-Altenburského.[6] Po dvou dcerách, které se narodily v letech 1914 a 1919, se jim narodil roku 1923 chlapec, který však zemřel v kojeneckém věku.

Život před druhou světovou válkou

Od roku 1924 až do listopadu roku 1931 sloužil u organizace pro veterány první světové války Der Stahlhelm. Dne 1. prosince roku 1931 vstoupil do NSDAP a zároveň i do řad jednotek SA (Sturmabteilung), kde mu byla udělena hodnost SA-Sturmbannführer a byl dosazen do funkce důstojníka se zvláštními povinnostmi. Dne 1. července roku 1932 byl povýšen na SA-Standartenführera a byl převelen ke SA Gruppe Silesia. Dne 15. prosince téhož roku byl jmenován velitelem štábu SA Gruppe Silesia. V této funkci setrval až do 30. června roku 1934 a během září téhož roku se stal náčelníkem štábu u SA-Obergruppe III (Vratislav). Během roku 1933 se stal také členem Reichstagu, když reprezentoval město Opole. V dubnu roku 1933 byl povýšen na SA-Oberführera, 1. května roku 1937 byl povýšen na SA-Brigadeführera a v červenci téhož roku byl převelen k vrchnímu velení SA (Oberste SA-Führung) v Berlíně, kde sloužil jako šéf úřadu (Amtschef). Svoji kariéru ukončil jako důstojník se zvláštním pověřením u SA Gruppe Silesia.

Druhá světová válka

V dubnu roku 1938 vstoupil znovu do armády jako Hauptmann (kapitán), prvně jako pobočník velitele generála Alfreda Hubickiho u 4. Leichte Division (4. lehká divize), se kterou se zúčastnil invaze do Polska. Později působil jako zpravodajský důstojník u XXXIII. armádního sboru.

Počátkem roku 1942 působil jako zástupce policejního šéfa pro střední Rusko SS-Obergruppenführera Ericha von dem Bach-Zelewski, ale dne 12. září 1942 byl povýšen do hodnosti SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS a zároveň byl jmenován velitelem jednotek Waffen-SS na území Protektorátu Čechy a Morava.

V květnu 1943 byl povýšen do hodnosti SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS a byl rovněž jmenován velitelem 15. Waffen-Grenadier Division der SS (lettische Nr. 1), která působila v Lotyšsku. Tuto funkci zastával do 17. února roku 1944, než se opět stal velitelem jednotek Waffen-SS na území Protektorátu Čechy a Morava. V této funkci setrval až do konce druhé světové války.

Poslední boje

Po vypuknutí Pražského povstání udržel malé předmostí na východním břehu Vltavy kolem svého velitelství v budově právnické fakulty University Karlovy. Koordinoval postup mimopražských německých útvarů proti českým povstalcům. Zejména požadoval masivní letecké údery zápalnými pumami proti částem Prahy, ovládaným povstalci. Po kapitulaci německé posádky v Praze do rukou České národní rady a Vojenského velitelství Bartoš předal ráno 9. května budovu svého velitelství československým důstojníkům. V poslední německé koloně, která opouštěla střed Prahy, dosáhl poté území jižně od města, stále ovládaného bojovou skupinou SS Wallenstein. Společně s asi šesti tisíci muži (zbytky Kampfgruppe Wallenstein a dalších jednotek) se stáhl do prostoru mezi Slivicí u Milína a Čimelicemi, poté, co americká armáda uzavřela 9. května demarkační linii.[7]

Generál se ubytoval v letní vilce č. p. 99 u Čimelic (stavebně součást Čimelic, avšak ležící na katastru obce Rakovice). Tři dny se bezúspěšně pokoušel vyjednat odchod svých vojáků do amerického zajetí. Po 9. květnu do prostoru mezi osady Slivice a Čimelice dorazil zbytek vyzbrojené německé armády, čítající asi 6 tisíc mužů pod vedením generála Karla von Pücklera. A právě tyto dny byly pro místní snad vůbec nejhorší – Němci se totiž mstili i na civilním obyvatelstvu. Karl von Pückler-Burghauss dal příkaz vybudovat u Milína opěrný bod. A proti němu vyrazilo 11. května několik desítek partyzánů ze skupiny Smrt fašismu a členů revoluční gardy. Začala poslední bitva – u Slivice, do které se zapojily i tři ukrajinské fronty.[8] Po přiblížení Rudé armády podepsal v noci z 11. na 12. května 1945 v nedalekém rakovickém mlýně kapitulaci do rukou sovětského generálmajora Ivana Fedotoviče Serjogina, velitele 104. gardové střelecké divize, a amerického plukovníka Allisona, náčelníka štábu 4. tankové divize XII. Sboru.[7]

Poté se vrátil do domu na kraji Čimelic, kde byl ubytován, a tam se 12. května 1945 okolo 11:00 zastřelil. Spolu s ním se zastřelili (nebo byli zastřeleni) také jeho tlumočnice, její dcera (zhruba pětiletá) a matka. Mrtvoly byly následující den pohřbeny do hromadného hrobu na čimelickém hřbitově. V roce 1995 byly exhumovány a pohřbeny na německém vojenském hřbitově v Brně.[7][9]

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

Významná vyznamenání

Dílo

  • Pückler-Burghauss, Carl Friedrich Graf von: Gesehen, gedacht und gelacht : Erinnerungen aus den Feldzügen 1939-42; Prag : Orbis, 1943

Reference

  1. OŠKERA, Zdeněk. Sebevražda generála hraběte von Pücklera – autentické svědectví mé maminky [online]. Příběhy 20. století [cit. 2018-10-03]. Dostupné v archivu. 
  2. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. Friedrich Graf von Pückler-Burghauss, Freiherr von Groditz. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. 
  4. Ella von Köppen. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. 
  5. Olga Elisabeth Prinzessin von Sachsen-Altenburg, Herzogin von Sachsen. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. 
  6. Albert Heinrich Joseph Carl Viktor Georg Friedrich von Sachsen-Altenburg, Prinz. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. 
  7. a b c ČVANČARA, Jaroslav; HAZDRA, Zdeněk; VAJSKEBR, Jan. Naší ctí je věrnost – Konec druhé světové války v Evropě aneb Anabáze tří šlechticů v květnu 1945. Paměť a dějiny. 2010, roč. 4, čís. 2, s. 18. Dostupné online. [1]
  8. Poslední bitva u Slivice na Příbramsku. Běsnící nacisty zastavil až příchod Rudé armády. Rozhlas [online]. 2015-04-27 [cit. 2023-05-11]. Dostupné online. 
  9. Graf Carl Friedrich von Pückler-Burghauss.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Tady skončila válka..., Jindřich Pecka, České Budějovice, 2005
  • Smrt hraběte Pücklera, Ivan Brož, Praha, 1985
  • Praha v květnu 1945, Stanislav Kokoška, Praha, 2005
  • Skončeno a podepsáno, Zdeněk Roučka, Plzeň, 2003
  • Ve znamení smrtihlava, Oldřich Sládek, Praha, 1991
  • Konec pražského gestapa, Karel Fremund, Praha, 1972
  • Krvavé finále, Jiří Padevět, Praha 2015
  • Konec pánů Benešovska. SS-Stadt Böhmen, Ortsgruppe der NSDAP Beneschau, Wallenstein a ti druzí, Pavel Kmoch, Praha, 2021. ISBN 978-80-200-3212-6.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Germany (1867–1919).svg
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of Germany (1867–1918).svg
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
DEU KVK 1 Klasse swords BAR.svg
Ribbon bar: German (3rd Reich) War Merit Cross with Swords 1st Class.
SS-Sturmbannfuehrer collar.svg
Autor: Rama, Licence: CC BY-SA 2.0 fr
Rang insignia of the SS/Waffen-SS, here universal collar patcheses to the CO-rank “SS-Sturmbannfuehrer” until 1945.
DEU EK 2Kl 1939Clasp BAR.svg
Ribbon bar: Iron Cross 2nd Class (1914) with reiteration 1939 (Third Reich).
SS-Standartenführer Collar Rank.svg
Autor: Mintz l, Licence: CC BY-SA 3.0
Rank insignia of the SS/Waffen-SS, here universal collar patches to the CO-rank “SS-Standartenfuehrer” .
Carl.von.Pückler-Burghauss.(1886-1945).gif
Carl Friedrich Wilhelm Lothar Erdmann hrabě von Pückler-Burghauss svobodný pán von Groditz (7. října 1886 – 12. května 1945) byl německý šlechtic, veterán první světové války a důstojník Waffen-SS během druhé světové války v hodnosti SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS velitel posledních bojujících německých jednotek na území Československa. Foto před rokem 1946.
DEU EK 1Kl 1939Clasp BAR.svg
Ribbon bar: Iron Cross 1st Class (1914) with reiteration 1939 (Third Reich).
Flag of German Empire (merchant+cross).svg
Merchant flag with cross of German Empire (1896–1918).
SS-Mann, SS-Schuetze, SS-Oberschuetze collar.svg
Rang insignia of the SS/Waffen-SS, here universal collar patch to all enlisted men (OR1) until 1945:
  • General SS: SS-Mann
  • Waffen-SS: Schuetze/Oberschuetze, Grenadier/Obergrenadier, Funker/Oberfunker, Kanonier/Oberkanonier, etc.
DEU Ostmedaille BAR.svg
Ribbon bar: Eastern Front Medal – 3rd Reich.
SA Sportabzeichen in Bronze 1.JPG
Autor: User:PresslA, Licence: CC BY-SA 4.0
SA Sportabzeichen in Bronze
D-PRU EK 1914 1 Klasse BAR.svg
Ribbon bar: Iron Cross - 1st Class (1813)-1914-1918 (Prussia).
Flag of Germany 1933.svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Balkenkreuz.svg
Insignia of the German Armed Forces in WWII.
SS-Oberführer Collar Rank.svg
Autor: Mintz l, Licence: CC BY-SA 3.0
Rang insignia of the SS/Waffen-SS, here universal collar patches for officer rank “SS-Oberfuehrer”.
SS-Gruppenführer Collar Rank.svg
Rang insignia of the SS/Waffen-SS, here universal collar patches to the General’s rank “SS-Gruppenfuehrer” until 1945.
SS-Brigadeführer Collar Rank.svg
Autor: Mintz l, Licence: CC BY-SA 3.0
Rang insignia of the SS/Waffen-SS, here universal collar patches of “SS-Brigadefuehrer”.
D-PRU EK 1914 2 Klasse BAR.svg
Ribbon bar: Iron Cross 2nd Class (1813)-1914-1918 (Prussia) and Golden Military Merit Cross 1864-1918 (Prussia).
DEU KVK 2 Klasse swords BAR.svg
Ribbon bar: German (3rd Reich) War Merit Cross with Swords 2nd Class.
DEU Sudetenland Medal.jpg
Autor: Smat, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon bar Sudetenland Medal
DEU Ehrenkreuz des Weltkrieges Frontkaempfer BAR.svg
Ribbon bar: "Honour Cross of the World War 1914/1918" (German Reich, 3 classes), here - for front-line veterans with swords.