Carlo Dordi

Carlo Dordi
Andrea Malfatti – Ritratto di Carlo Dordi.tif
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1879
Poslanec Tyrolského zemského sněmu
Ve funkci:
??? – 1892
Stranická příslušnost
ČlenstvíKlub levice
(Ústavní strana)
Italská liberální str.
Narození15. srpna 1815
Borgo Valsugana
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí16. října 1892
Borgo Valsugana
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carlo Dordi (15. srpna 1815[1] Borgo Valsugana[2][1] – 16. října 1892 Borgo Valsugana[2][3]) byl rakouský politik italské národnosti z Tyrolska (respektive z Jižního Tyrolska), v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Působil jako právník, národovec a spisovatel.[2] Od roku 1848 byl veřejně a politicky aktivní v rámci italského národního hnutí v Tyrolsku.[1]

Byl předsedou advokátní komory v Trentu. Působil na postu náměstka starosty Trenta. Zasedal i jako poslanec Tyrolského zemského sněmu, kde setrval až do své smrti.[1]

Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873, za kurii venkovských obcí v Tyrolsku, obvod Trento, Cembra, Borgo atd. Rezignaci oznámil dopisem 23. června 1877 z politických důvodů, 27. listopadu 1877 opětovně složil slib.[4] V roce 1873 se uvádí jako Dr. Carl Dordi, advokát, bytem Trento.[5] V roce 1873 usedl do parlamentu za blok ústavověrných.[6] Uvádí se tehdy coby jeden z 67 členů staroliberálního Klubu levice, vedeného Eduardem Herbstem.[7] Patřil k Italské liberální straně v Tyrolsku a roku 1873 na Říšské radě neúspěšně navrhl společně s poslancem Giovannim a Pratem oddělení etnicky italských částí Tyrolska do samostatné korunní země. Stejný návrh podal i na zemském sněmu, ale byl odmítnut jak německými konzervativci tak německými liberály. Následovalo období italské pasivní rezistence (bojkotu) sněmu, který italští liberálové praktikovali ještě počátkem 90. let, kdy Dordi zemřel. Trvale zastával názor, že italská populace Tyrolska má obdržet autonomní status.[1][3]

Zemřel v říjnu 1892.[3] Příčinou úmrtí byl záchvat mrtvice. Pohřben byl v Trentu.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f Südtirol. Vorarlberger Volksblatt. Říjen 1892, roč. 27, čís. 242, s. 2. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c GORFER, Aldo. Trento città del Concilio: ambiente, storia e arte di Trento e dintorni. [s.l.]: G. B. Monauni, 1963. 254 s. Dostupné online. S. 239. (italsky) 
  3. ↑ a b c Dr. Dordi. Die Presse. Říjen 1892, roč. 45, čís. 288, s. 3. Dostupné online. 
  4. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=92
  6. ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
  7. ↑ Politické zprávy domácí. Národní listy. Listopad 1873, roč. 13, čís. 307, s. 2. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)