Carlo Girardelli

Carlo Girardelli
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1862
Ve funkci:
1870 – 1870
Poslanec Terstského zemského sněmu
Ve funkci:
??? – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíItalský liberál
Narození1821
Úmrtí1891
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Carlo Girardelli (1821[1] – 1891[1]) byl rakouský podnikatel a politik italské národnosti z Terstu, v 60. letech 19. století poslanec rakouské Říšské rady.

Biografie

Působil jako průmyslník. Po dvacet let byl členem obchodní a živnostenské komory a po dvacet pět let členem obecní rady v Terstu (fungovala zároveň jako Terstský zemský sněm).[1] Byl společníkem firmy Girardi fratelli e Musatti, která se zabývala obchodem s moukou, těstovinami a lihovinami. Byl rovněž společníkem v městské plynárně. Po své smrti zanechal majetek v hodnotě 538 539 zlatých.[2]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Rakouského císařství), kam ho delegoval Terstský zemský sněm roku 1861 (Říšská rada tehdy ještě byla volena nepřímo, coby sbor delegátů zemských sněmů).[3][4] V rejstříku poslanců pro zasedání parlamentu od roku 1863 již uveden není.[5] Poslancem Říšské rady byl v letech 1861–1862.[1] Opětovně ho zemský sněm do parlamentu vyslal roku 1870. Rezignace na mandát byla ovšem oznámena již na schůzi 26. září 1870, takže ani nesložil slib.[3]

Patřil mezi italské národní liberální poslance.[6] V době svého působení v parlamentu je uváděn jako Karl Girardelli, obchodník v Terstu.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d La Porta orientale, Svazek 30. [s.l.]: Compagnia volontari Giuliani e Dalmati, 1960. Dostupné online. S. 237. (italsky) 
  2. ↑ Österreich in Geschichte und Literatur: ÖGL ; mit Geographie, Svazek 43. [s.l.]: Inst. für Österreichkunde, 1999. Dostupné online. ISBN 9783700312451. S. 221. (německy) 
  3. ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&size=45&page=119
  5. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?apm=0&aid=spa&datum=00020002&seite=00000081
  6. ↑ WINKLER, Eduard. Wahlrechtsreformen und Wahlen in Triest 1905-1909: eine Analyse der politischen Partizipation in einer multinationalen Stadtregion der Habsburgermonarchie. [s.l.]: Oldenbourg Verlag, 2000. 405 s. Dostupné online. ISBN 9783486564860. S. 356. (německy) 
  7. ↑ KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 93. (německy)