Carlos Alcaraz
Carlos Alcaraz | |
---|---|
Carlos Alcaraz na Monte-Carlo Masters 2022 | |
Stát | Španělsko |
Datum narození | 5. května 2003 (20 let)[1] |
Místo narození | El Palmar, Španělsko[1] |
Bydliště | El Palmar, Španělsko[1] |
Výška | 183 cm[1] |
Hmotnost | 74 kg[1] |
Profesionál od | 2018 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 21 141 707 USD |
Tenisová raketa | Babolat |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 161–45 |
Tituly | 13 ATP, 4 challengery, 3 Futures |
Nejvyšší umístění | 1. místo (12. září 2022) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2022) |
French Open | semifinále (2023) |
Wimbledon | vítěz (2023) |
US Open | vítěz (2022) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Turnaj mistrů | semifinále (2023) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 3–3 |
Nejvyšší umístění | 519. místo (9. května 2022) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 11. září 2023
Carlos Alcaraz Garfia (* 5. května 2003 El Palmar, Murcia) je španělský profesionální tenista. V letech 2022–2023 byl světovou jedničkou ve dvouhře, kterou se poprvé stal v 19 letech během září 2022 jako vůbec nejmladší tenista v historii.[2] Ve čtyřech obdobích na čele strávil třicet šest týdnů. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál třináct turnajů ve dvouhře včetně grandslamových US Open 2022 a Wimbledonu 2023 i pěti Mastersů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře.[3]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2022 na 1. místě a ve čtyřhře v květnu 2022 na 519. místě. Od patnácti let trénuje v akademii Equelite bývalé světové jedničky Juana Carlose Ferrera ve Villeně.[4][1]
V daviscupovém týmu Španělska debutoval v roce 2022 březnovým kvalifikačním kolem proti Rumunsku, v němž vyhrál nad Mariusem Copilem. Do září 2023 v soutěži nastoupil ke dvěma mezistátním utkáním s bilancí 1–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.
Asociace tenisových profesionálů jej v roce 2020 vyhlásila nováčkem roku.[5]
Tenisová kariéra
V rámci událostí okruhu ITF debutoval v únoru 2018, když zasáhl do dvouhry turnaje v rodné Murcii s dotací 15 tisíc dolarů. Ve čtvrtfinále podlehl krajanu Sergiu Gutierrezovi-Ferrolovi ze čtvrté světové stovky.[3] Během července 2019 si premiérový titul ITF odvezl z východošpanělské Denii, události s rozpočtem 25 tisíc dolarů. Ve finále přehrál Kazacha Timofeje Skatova, figurujícího na 636. místě. První challenger vyhrál na srpnovém Internazionali di Tennis Città di Trieste 2020 v Terstu, kam přijel jako účastník kvalifikace. Ve finále dvouhry zdolal italského kvalifikanta z počátku páté stovky Riccarda Bonadia ve dvou sadách.[6][3]
Na okruhu ATP Tour debutoval únorovým Rio Open 2020 z kategorie ATP Tour 500 po obdržení divoké karty. Na úvod vyřadil čtyřicátého první hráče klasifikace a krajana Alberta Ramose-Viñolase v třísetové bitvě trvající 3.37 hodiny.[5] Stal se tak prvním tenistou narozeným v roce 2003, jenž na túře ATP vyhrál zápas, v 16 letech nejmladším vítězem utkání od 16letého Garína na Chile Open 2013, nejmladším vítězem zápasu v kategorii ATP 500 od jejího založení i nejmladším přemožitelem člena první světové padesátky od 16letého Gasqueta na Marseille Open 2003, respektive v rámci Španělů od 15letého Nadala na Majorca Open 2002. Sezónu 2020 zakončil na 141. příčce žebříčku ATP, v 17 letech jako nejmladší hráč Top 600.[4][6]
Na únorovém Great Ocean Road Open 2021 v Melbourne Parku poprvé porazil člena elitní světové dvacítky poté, co na něj ve druhém kole nestačil čtrnáctý muž žebříčku David Goffin. Debut v hlavní soutěži grandslamu zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2021 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž závěru porazil Bolivijce Huga Delliena. V úvodním kole melbournské dvouhry pak přehrál nizozemského kvalifikanta Botice van de Zandschulpa, což z něj v 17 letech učinilo nejmladšího vítěze grandslamového zápasu od 17letého Kokkinakise na Australian Open 2014.[4] Ve druhém kole jej však vyřadil Švéd Mikael Ymer z konce první světové stovky.[6]
Díky divoké kartě na Miami Open 2021 debutoval kategorii turnajů Mastersu, hned v prvním kole je ale vyřadil Fin Emil Ruusuvuori. O měsíc později zasáhl, opět díky divoké kartě, do antukového Mutua Madrid Open. V prvním kole porazil Adriana Mannarina a ve druhém kole se v den svých 18. narozenin utkal se svým vzorem a druhým hráčem světa Rafaelem Nadalem. Ten mu povolil zisk pouhých tří gamů.[7]
Na premiérové turnajové prvenství dosáhl v červenci 2021 v chorvatském Umagu ve věku 18 let. V semifinále přehrál turnajovou jedničku Alberta Ramose-Viñolase a ve finále pak turnajovou čtyřku Richarda Gasqueta. Stal se tak nejmladším vítězem turnaje ATP od triumfu Keie Nišikoriho v Delray Beach 2008.[8][9]
Výhrou ve třetím kole US Open 2021 nad světovou trojkou Stefanosem Tsitsipasem se v 18 letech a čtyřech měsících stal nejmladším hráčem, který ve Flushing Meadows vyřadil člena elitní světové trojky od zavedení žebříčku ATP v roce 1973, resp. nejmladším na grandslamu od výhry 17letého Michaela Changa nad světovou jedničkou Lendlem a trojkou Edbergem na French Open 1989. Do osmifinále grandslamu postoupil jako nejmladší tenista od 17letého Andrije Medveděva na French Open 1992.[10] V pětisetové osmifinálové bitvě otočil průběh proti německému kvalifikantu Peteru Gojowczykovi, což z něj učinilo nejmladšího čtvrtfinalistu US Open od Andreho Agassiho v roce 1988.[11] V této fázi však zápas skrečoval během druhé sady Félixi Augeru-Aliassimeovi pro zranění.[12]
2022: První grandslamový titul a nejmladší mužská světová jednička
Ve finále Rio Open 2022 zdolal argentinskou turnajovou trojku a světovou čtrnáctku Diega Schwartzmana po dvousetovém průběhu. Druhou kariérní trofejí se v 18 letech stal nejmladším šampionem dvouhry v kategorii ATP Tour 500 hrané od sezóny 2009. Bodový zisk jej poprvé v kariéře posunul do elitní světové dvacítky, kterou po skončení uzavíral.[13] Finálová výhra na Miami Open 2022 nad Norem Casperem Ruudem znamenala, že se v 18 letech, 10 měsících a 29 dnech stal nejmladším šampionem Mastersu od Rafaela Nadala na Monte-Carlo Masters 2005 a celkově třetím nejmladším v celé sérii konané od roku 1990, po odehrání 283 turnajů. Miami Open rovněž vyhrál jako první Španěl po osmi finálových porážkách jeho krajanů v předchozích ročnících. Na pozici nejmladšího miamského šampiona vystřídal Djokoviće, jenž Miami Masters 2007 ovládl v 19 letech.[14] Po skončení se premiérově posunul na 11. místo žebříčku.[15] V závěru dubna pak ovládl Barcelona Open Banco Sabadell 2022, i díky čtvrtfinálovému vítězství nad nejvýše nasazeným Tsitsipasem a dvou odvráceným mečbolům de Minaurovi v semifinále. Ve finále si poradil s krajanem Pablem Carreñem Bustou a poprvé v kariéře se posunul do elitní světové desítky, na 9. příčku. V 18 letech tak učinil průlom do Top 10 jako nejmladší tenista od Rafaela Nadala, který se stal jejím členem na den přesně o 17 let dříve (25. dubna 2005) rovněž poté, co si odvezl první triumf z Barcelona Open.[16]
Na Mutua Madrid Open dosáhl primátu, když jako vůbec první tenista vyřadil na jediném antukovém turnaji Nadala i Djokoviće. Proti Srbovi si připsal premiérovou výhru nad světovou jedničkou.[17] Ve finále pak hladce zdolal třetího muže klasifikace a obhájce titulu Alexandra Zvereva, čímž prodloužil neporazitelnost proti členům Top 10 na sedm utkání. V 19 letech se stal druhým nejmladším držitelem dvou trofejí v sérii Masters, a prvním hráčem od Nalbandiana na Madrid Masters 2007, jenž na jediném Mastersu přehrál tři nejvýše nasazené. V následném vydání žebříčku mu poprvé patřila 6. příčka.[18]
Na US Open startoval jako třetí nasazený. V průběhu turnaje zvládl vyhrát tři pětisetové zápasy v řadě. Ve čtvrtém kole přehrál vítěze z US Open 2014 Chorvata Marina Čiliće. Ve čtvrtfinále oplatil wimbledonskou a umagskou porážku Sinnerovi. Alcaraz mohl jít v závěru druhé sady do vedení 2–0 na sety, Sinner však dokázal průběh otočit a ve čtvrtém setu měl při svém podání mečbol, který nevyužil, aby Španěl nakonec zvítězil v pěti setech. Utkání se svým časem 5:15 stalo druhým nejdelším utkání historie US Open.[19][20] Mezi poslední čtyřkou pak udolal amerického přemožitele Nadala Francese Tiafoea. Ve finále, které představovalo vůbec první finále majoru, ve které se hrálo jak o premiérový grandslamový titul, tak i současně o post světové jedničky, se utkal s norskou světovou sedmičkou Caspere Ruudem, kterého porazil ve čtyřech setech.[21][22][23] Stal se tak nejmladším grandslamovým vítězem od 19letého Nadala na French Open 2005, druhým nejmladším šampionem US Open po výhře 19letého Samprase v roce 1990 a prvním mužským vítězem majoru narozeným ve 21. století. V novém vydání žebříčku ATP se v 19 letech, 4 měsících a 6 dnech se stal nejmladší světovou jedničkou na žebříčku ATP.[24] Již postupem do semifinále si zajistil premiérovou účast na Turnaji mistrů, kam se kvalifikoval jako druhý hráč po Nadalovi.[25]
Premiérové utkání v roli světové jedničky odehrál v Davis Cupu a odešel poražen od Félixe Augera-Aliassimea ve třech setech, i přesto Španělsko skupinu ovládlo a postoupilo do listopadové vyřazovací fáze.[26] I z první turnaje na okruhu ATP v této roli v Astaně byl překvapivě vyřazen již na úvod, když jej přehrál šťastná poražený David Goffin, který se stal vůbec první hráčem, který Alcarazovi nedovolil v utkání ani jeden set.[27] Výher se dočkal až na Swiss Indoors, než jej v semifinále opět porazil Auger-Aliassime.[28] Na Rolex Paris Masters skrečoval čtvrtfinálové utkání v tiebreaku druhého setu proti Holgerovi Runovi. Trhlina ve vnitřním šikmém svalu břišním levé části stěny jej vyřadila z navazujícího Turnaje mistrů i konečné fáze finále Davis Cupu.[29] Nadalova druhá a Tsitsipasova první prohra na Turnaji mistrů znamenaly, že i přes absence zakončil sezónu na prvním místě žebříčku ATP jako vůbec nejmladší hráč a první teenager.[30]
2023: Wimbledonský vítěz, Mastersy z Indian Wells a Madridu a boj o čelo žebříčku s Djokovićem
Australskou letní sezónu včetně Australian Open vynechal pro poranění pravého poloblanitého svalu, které si přivodil nepřirozeným pohybem během tréninku.[31][32] Melbournský triumf Djokoviće znamenal, že vystřídal Alcaraze na pozici světové jedničky. Vrátil si tak v únoru na antuce v Buenos Aires. Jediný set ztratil hned v úvodním zápase proti Srbovi Djeremua nakonec triumfoval po finálové výhře nad Cameronem Norriem.[33] Oba finalisté se potkali o týden později na Rio Open, kde Alcaraz coby obhájce trofeje nevyužil vinou zranění vedení o set a brejk, aby nakonec prohrál v koncovce třetího setu.[34]
V Indian Wells triumfoval bez ztracené sady. V boji o titul zdolal Daniila Medveděva, který do zápasu vstupoval s 19zápasovou neporazitelností. V 19 letech se stal nejmladším šampionem obou březnových událostí Indian Wells Masters a Miami Masters a zároveň získal třetí trofejí z Mastersů. Zisk titulu mu zaručil návrat do čela světové klasifikace.[35][36] K udržení této pozice i po Miami Open potřeboval obhájit titul. V semifinálové repríze z Indian Wells jej však vyřadil Jannik Sinner.[37]
Antukovou sezónu zahájil premiérovou obhajobou titulu, když v Barceloně ve finále i ve čtvrtém vzájemném zápasem porazil Stefanose Tsitsipase. Na turnaji triumfoval bez ztráty setu.[38] Následně zopakoval vítězství na turnaji z kategorie Masters v Madridu. V boji o titul porazil Němce Jana-Lennarda Struffa ve třech setech. Ve 20 letech a 2 dnech se stal nejmladším tenistou, který v otevřené éře vyhrál deset kariérních titulů.[39] Již nastoupením do prvního utkání na Rome Masters získal jistotu návratu do čela světového žebříčku, když před začátkem turnaje ztrácel na Djokoviće pouze 5 bodů a v Římě neobhajoval žádné body.[40] Ve třetím kole ho nečekaně vyřadil maďarský kvalifikant a stý třicátý pátý hráč světa Fábián Marozsán, pro kterého turnaj představoval vůbec první účast v hlavní soutěži okruhu ATP.[41] Na cestě do prvního semifinále pařížského French Open ztratil jediný set s Japoncem Tarem Danielem ve druhém kole. Po výhrách nad Lorenzem Musettim a světovou pětkou Stefanosem Tsitsipasem nestačil v semifinále na třetího muže žebříčku Novaka Djokoviće, který jej po skončení opět vystřídal na čele světové klasifikace. Za vyrovnaného stavu setů byl Alcaraz od třetí sady výrazně omezen v pohybu kvůli křečím, opakovaně se nechal ošetřovat a prohrál jedenáct gamů v řadě.[42]
Po týdnu se vrátil do čela klasifikace díky jedenáctému kariérnímu titulu na cinch Championships v londýnském Queen's Clubu. Do finále postoupil přes Sebastiana Kordu a v něm pak zdolal australskou turnajovou sedmičku Alexe de Minaura. Odvezl si tak první trofej z travnatého povrchu a získal jistotu, že ve Wimbledonu bude nejvýše nasazeným.[43][44] Na londýnském majoru ztratil první cestou do druhého grandslamového finále dva sety. První z nich mu odebral ve třetím kole Nicolás Jarry, druhý o kolo později Matteo Berrettini. Ani setu však nepovolil ve čtvrtfinále světové šestce Holgeru Runeovi ani v semifinále světové trojce Daniilu Medveděvovi. V boji o titul i pozici světové jedničky se utkal s o 15 let a 348 dnů starším Djokovićovem, čímž se oba finalisté věkovým rozdílem zařadili na třetí místo v této statistice.[45] Po ztrátě jednoznačně první sady ve prospěch Srba odvrátil ve zkrácené hře druhého dějství setbol. V páté hře třetího setu prolomil po 26 minut trvající hře Srbovo podání, a náskok ovládl následně i zbytek setu.[46] Po ztrátě čtvrtého setu dokázala jako první prolomit podání soupeře v rozhodujícím dějství a zápas dopodával. Ve 20 letech a 72 dnech se tak stal třetím nejmladším wimbledonským šampionem, teprve třetím ze Španělska, a také pátým šampionem v otevřené éře s více než jedním grandslamem před dovršením 21 let.[47][48]
Na obnoveném Hopman Cupu, hraného na antuce v Nice, se stala jeho partnerkou Rebeka Masárová. Přestože vyhrál všechny své zápasy ve dvouhře, ostatní zápasy reprezentanti Španělska prohrály a nepostoupili ze skupiny. Na kanadském National Bank Open jej vyřadil ve čtvrtfinále Tommy Paul. Porážku mu oplatil o týden později na Western & Southern Open, kde postoupil až do finále, kde se opět utkal s Djokovičem. Tentokrát odešel ze vzájemného zápasu poražen po třísetové bitvě, přestože vyhrál úvodní sadu a ve druhé měl výhodu prolomeného podání a následně měl v tiebreaku mečbol. Délkou 3 hodiny a 49 minut se jednalo o nejdelší finále v sérii Masters.[49][50] Přesto si díky postupu do finále zajistil setrvání na čele žebříčku ATP, a to s minimálním náskokem 20 bodů. O tuto pozici přišel postupem Srbka do druhého kola na US Open.[51] Sám Alcaraz na newyorské grandslamu jako obhájce titulu prošel s jedním ztraceným setem do semifinále, kde ho v souboji dvou posledních vítězů US Open vyřadil Daniil Medveděv.[52]
Finále na Grand Slamu
Mužská dvouhra: 2 (2–0)
Stav | rok | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2022 | US Open | tvrdý | Casper Ruud | 6–4, 2–6, 7–6(7–1), 6–3 |
Vítěz | 2023 | Wimbledon | tráva | Novak Djoković | 1–6, 7–6(8–6), 6–1, 3–6, 6–4 |
Finále na okruhu ATP Tour
|
Dvouhra: 17 (13–4)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 25. července 2021 | Umag, Chorvatsko | antuka | Richard Gasquet | 6–2, 6–2 |
Vítěz | 2. | 20. února 2022 | Rio de Janeiro, Brazílie | antuka | Diego Schwartzman | 6–4, 6–2 |
Vítěz | 3. | 3. dubna 2022 | Miami, Spojené státy | tvrdý | Casper Ruud | 7–5, 6–4 |
Vítěz | 4. | 24. dubna 2022 | Barcelona, Španělsko | antuka | Pablo Carreño Busta | 6–3, 6–2 |
Vítěz | 5. | 8. května 2022 | Madrid, Španělsko | antuka | Alexander Zverev | 6–3, 6–1 |
Finalista | 1. | 24. července 2022 | Hamburk, Německo | antuka | Lorenzo Musetti | 4–6, 7–6(8–6), 4–6 |
Finalista | 2. | 31. července 2022 | Umag, Chorvatsko | antuka | Jannik Sinner | 7–6(7–5), 1–6, 1–6 |
Vítěz | 6. | 11. září 2022 | US Open, New York, Spojené státy | tvrdý | Casper Ruud | 6–4, 2–6, 7–6(7–1), 6–3 |
Vítěz | 7. | 19. února 2023 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Cameron Norrie | 6–3, 7–5 |
Finalista | 3. | 26. února 2023 | Rio de Janeiro, Brazílie | antuka | Cameron Norrie | 7–5, 4–6, 5–7 |
Vítěz | 8. | 19. března 2023 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | Daniil Medveděv | 6–3, 6–2 |
Vítěz | 9. | 23. dubna 2023 | Barcelona, Španělsko (2) | antuka | Stefanos Tsitsipas | 6–3, 6–4 |
Vítěz | 10. | 7. května 2023 | Madrid, Španělsko (2) | antuka | Jan-Lennard Struff | 6–4, 3–6, 6–3 |
Vítěz | 11. | 25. června 2023 | Queen's Club, Londýn, Spojené království | tráva | Alex de Minaur | 6–4, 6–4 |
Vítěz | 12. | 16. července 2023 | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | Novak Djoković | 1–6, 7–6(8–6), 6–1, 3–6, 6–4 |
Finalista | 4. | 20. srpna 2023 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | Novak Djoković | 7–5, 6–7(7–9), 6–7(4–7) |
Vítěz | 13. | 17. března 2024 | Indian Wells, Spojené státy (2) | tvrdý | Daniil Medveděv | 7–6(7–5), 6–1 |
Finále Next Gen ATP Finals
Dvouhra: 1 (1–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 13. listopadu 2021 | Milán, Itálie | tvrdý (h) | Sebastian Korda | 4–3(7–5), 4–2, 4–2 |
Finále na challengerech ATP a okruhu Futures
Legenda |
---|
Challengery (4–1 D) |
Futures (3–1 D) |
Dvouhra: 9 (7–2)
Stav | Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | července 2019 | Denia, Španělsko | antuka | Timofej Skatov | 6–4, 6–3 |
Vítěz | 2. | ledna 2020 | Manacor, Španělsko | tvrdý | Evan Furness | 6–0, 6–2 |
Vítěz | 3. | ledna 2020 | Manacor, Španělsko | tvrdý | Evan Furness | 6–3, 6–4 |
Finalista | 1. | února 2020 | Antalya, Turecko | antuka | Zsombor Piros | 6–4, 4–6, 3–6 |
Vítěz | 1. | srpna 2020 | Terst, Itálie | antuka | Riccardo Bonadio | 6–4, 6–3 |
Finalista | 1. | září 2020 | Cordenons, Itálie | antuka | Bernabé Zapata Miralles | 2–6, 6–4, 2–6 |
Vítěz | 2. | října 2020 | Barcelona, Španělsko | antuka | Damir Džumhur | 4–6, 6–2, 6–1 |
Vítěz | 3. | října 2020 | Alicante, Španělsko | antuka | Pedro Martínez Portero | 7–6(8–6), 6–3 |
Vítěz | 4. | května 2021 | Oeiras, Portugalsko | antuka | Facundo Bagnis | 6–4, 6–4 |
Chronologie výsledků na Grand Slamu
Dvouhra
Turnaj | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | SR | V–P |
---|---|---|---|---|---|---|
Australian Open | A | 2. kolo | 3. kolo | A | 0 / 2 | 3–2 |
French Open | 1Q | 3. kolo | ČF | SF | 0 / 3 | 11–3 |
Wimbledon | NH | 2. kolo | 4. kolo | Vítěz | 1 / 3 | 11–2 |
US Open | A | ČF | Vítěz | SF | 1 / 3 | 16–2 |
výhry–prohry | 0–0 | 8–4 | 16–3 | 17–2 | 2 / 11 | 41–9 |
Legenda | |||
---|---|---|---|
SR | poměr vyhraných turnajů ku všem odehraným | W–L V–P | výhry–prohry |
NH | daný rok se turnaj nekonal | A | turnaje se hráč nezúčastnil |
1Q / LQ | prohra v (kole) kvalifikace | 1k / 1R | prohra v daném kole turnaje |
QF / ČF | prohra ve čtvrtfinále | SF | prohra v semifinále |
F | prohra ve finále | Vítěz | vítězství v turnaji |
Vítězství nad hráči Top 10
- Přehled
Sezóna | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | Celkem |
---|---|---|---|---|---|
Vítězství | 3 | 9 | 11 | 3 | 26 |
- Vítězství
Č. | hráč | ATP | turnaj | povrch | fáze | skóre | Alcaraz |
---|---|---|---|---|---|---|---|
2021 | |||||||
1. | Stefanos Tsitsipas | 3. | US Open, New York, Spojené státy | tvrdý | 3. kolo | 6–3, 4–6, 7–6(7–2), 0–6, 7–6(7–5) | 55. |
2. | Matteo Berrettini | 7. | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | čtvrtfinále | 6–1, 6–7(2–7), 7–6(7–5) | 42. |
3. | Jannik Sinner | 9. | Paříž, Franice | tvrdý (h) | 2. kolo | 7–6(7–1), 7–5 | 35. |
2022 | |||||||
4. | Matteo Berrettini | 6. | Rio de Janeiro, Brazílie | antuka | čtvrtfinále | 6–2, 2–6, 6–2 | 29. |
5. | Stefanos Tsitsipas | 5. | Miami, Spojené státy | tvrdý | 4. kolo | 7–5, 6–3 | 16. |
6. | Hubert Hurkacz | 10. | Miami, Spojené státy | tvrdý | semifinále | 7–6(7–5), 7–6(7–2) | 16. |
7. | Casper Ruud | 8. | Miami, Spojené státy | tvrdý | finále | 7–5, 6–4 | 16 |
8. | Stefanos Tsitsipas | 5. | Barcelona, Španělsko | antuka | čtvrtfinále | 6–4, 5–7, 6–2 | 11. |
9. | Rafael Nadal | 4. | Madrid, Španělsko | antuka | čtvrtfinále | 6–2, 1–6, 6–3 | 9. |
10. | Novak Djoković | 1. | Madrid, Španělsko | antuka | semifinále | 6–7(5–7), 7–5, 7–6(7–5) | 9. |
11. | Alexander Zverev | 3. | Madrid, Španělsko | antuka | finále | 6–3, 6–1 | 9. |
12. | Casper Ruud | 7. | US Open, New York, Spojené státy | tvrdý | finále | 6–4, 2–6, 7–6(7–1), 6–3 | 4. |
2023 | |||||||
13. | Félix Auger-Aliassime | 10. | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | čtvrtfinále | 6–4, 6–4 | 2. |
14. | Daniil Medveděv | 6. | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | finále | 6–3, 6–2 | 2. |
15. | Taylor Fritz | 10. | Miami, Spojené státy | tvrdý | čtvrtfinále | 6–4, 6–2 | 1. |
16. | Stefanos Tsitsipas | 5. | Barcelona Open, Španělsko | antuka | finále | 6–3, 6–4 | 2. |
17. | Stefanos Tsitsipas | 5. | French Open, Paříž, Francie | antuka | čtvrtfinále | 6–2, 6–1, 7–6(7–5) | 1. |
18. | Holger Rune | 6. | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | čtvrtfinále | 7–6(7–3), 6–4, 6–4 | 1. |
19. | Daniil Medveděv | 3. | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | semifinále | 6–3, 6–3, 6–3 | 1. |
20. | Novak Djoković | 2. | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | finále | 1–6, 7–6(8–6), 6–1, 3–6, 6–4 | 1. |
21. | Casper Ruud | 9. | Peking, Čína | tvrdý | čtvrtfinále | 6–4, 6–2 | 2. |
22. | Andrej Rubljov | 5. | ATP Finals, Turín, Itálie | tvrdý (h) | základní skupina | 7–5, 6–2 | 2. |
23. | Daniil Medveděv | 3. | ATP Finals, Turín, Itálie | tvrdý (h) | základní skupina | 6–4, 6–4 | 2. |
2024 | |||||||
24. | Alexander Zverev | 6. | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | čtvrtfinále | 6–3, 6–1 | 2. |
25. | Jannik Sinner | 3. | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | semifinále | 1–6, 6–3, 6–2 | 2. |
26. | Daniil Medveděv | 4. | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | finále | 7–6(7–5), 6–1 | 2. |
výhra nad úřadující světovou jedničkou |
Rekordy
Turnaj / událost | rok dosažení | popis rekordu | sdílení |
---|---|---|---|
Žebříček ATP | 2022 | nejmladší hráč na 1. místě – 19 let a 130 dní[53] | zůstává sám |
2022 | nejmladší hráč na 1. místě na konci sezóny – 19 let a 214 dní[54] | zůstává sám | |
ATP 500 | 2022 | nejmladší vítěz turnaje ATP Tour 500 – 18 let a 10 měsíců[55] | zůstává sám |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carlos Alcaraz na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Carlos Alcaraz na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 27. června 2023
- ↑ Carlos Alcaraz Becomes Youngest World No. 1 In Pepperstone ATP Rankings History. ATP Tour [online]. 2022-09-12 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c Carlos Alcaraz na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 27. června 2023
- ↑ a b c Carlos Alcaraz | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Carlos Alcaraz On Winning Newcomer Of The Year: 'I'm So Happy' [online]. ATP Tour, Inc., 2020-12-24 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Carlos Alcaraz | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Nadal v Madridu ovládl souboj generací s krajanem Alcarazem. TenisPortal.cz [online]. 2021-05-05 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Skoro jako Nadal. Španěl Alcaraz slaví první titul také ve věku 18 let a 2 měsíců. TenisPortal.cz [online]. 2021-07-25 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online.
- ↑ 18-Year-Old Carlos Alcaraz Wins First ATP Tour Title In Umag. ATP Tour [online]. 2021-07-25 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Carlos Alcaraz Records Biggest Career Win, Shocks Stefanos Tsitsipas In US Open Thriller [online]. ATP Tour, Inc., 2021-09-03 [cit. 2021-09-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ US Open | Španěl Alcaraz se stal nejmladším čtvrtfinalistou US Open od roku 1988. Sport.cz [online]. 2021-09-06 [cit. 2021-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Felix Auger-Aliassime Makes First Major SF After Carlos Alcaraz Retires [online]. ATP Tour, Inc., 2021-09-08 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Carlos Alcaraz Makes History With Rio de Janeiro Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-02-20 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Casper Ruud Reaches First Masters Final, Ends Francisco Cerundolo's Dream Miami Run. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-04-01 [cit. 2022-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-01. (anglicky)
- ↑ Carlos Alcaraz Wins First ATP Masters 1000 Title In Miami. ATP Tour [online]. 2022-04-03 [cit. 2022-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Amazing Carlos Alcaraz Wins Barcelona Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-04-24 [cit. 2022-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Carlos Alcaraz Takes Out Novak Djokovic, Reaches Madrid Final. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-07 [cit. 2022-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-07. (anglicky)
- ↑ Carlos Alcaraz Defeats Alexander Zverev For Madrid Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-08 [cit. 2022-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-09. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Míček od vyřazení, přes 5 hodin boje. Alcaraz je po bitvě se Sinnerem poprvé v semifinále grandslamu. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-08 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Carlos Alcaraz Saves MP, Outlasts Jannik Sinner In Historic US Open QF Thriller | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2022-09-08 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Alcaraz races into final with 5-set win over Tiafoe. ESPN.com [online]. 2022-09-10 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online.
- ↑ JACOT, Sam. Carlos Alcaraz Wins US Open Title & Rises To World No. 1 | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-09-11 [cit. 2022-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-12. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš; JIRÁSEK, Ondřej. Souboj o první grandslamový titul a trůn vyhrál Alcaraz. 19letý Španěl bude nejmladším králem žebříčku v historii!. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-12 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Murcia teenage tennis champ Carlos Alcaraz wins US open and becomes youngest ever No 1. murciatoday.com [online]. 2022-09-12 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Carlos Alcaraz To Make Nitto ATP Finals Debut | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2022-09-08 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online.
- ↑ JIRÁSEK, Ondřej; ZABLOUDIL, Luboš. Alcaraz hrál poprvé jako světová jednička. V Davis Cupu podlehl Augeru-Aliassimemu. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-16 [cit. 2023-01-06]. Dostupné online.
- ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Neúspěšný debut v roli světové jedničky! Alcaraz v Astaně prohrál s lucky loserem Goffinem a poprvé v sezoně neuhrál set. TenisPortal.cz [online]. 2022-10-40 [cit. 2023-01-06]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Auger-Aliassime porazil Alcaraze i v Basileji a útočí na třetí triumf během tří týdnů. TenisPortal.cz [online]. 2022-10-29 [cit. 2023-01-06]. Dostupné online.
- ↑ Světová jednička mimo hru. Alcaraz přijde o Turnaj mistrů i Davis Cup. Sport.cz [online]. 2022-11-05 [cit. 2022-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Carlos Alcaraz Year End No 1 2022. Nitto ATP Finals [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online.
- ↑ ONDŘEJ JIRÁSEK, TENISPORTAL.CZ, ČTK. Zraněný Alcaraz oznámil datum návratu. Lídr žebříčku zahájí sezonu v únoru v Buenos Aires. TenisPortal.cz [online]. 2023-01-11 [cit. 2023-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Carlos Alcaraz Withdraws From 2023 Australian Open tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-01-06 [cit. 2023-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-06. (anglicky)
- ↑ Carlos Alcaraz Wins Buenos Aires Title In Season Debut. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-02-19 [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Cameron Norrie Battles Past Ailing Carlos Alcaraz For Rio Title | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-02-27 [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Carlos Alcaraz Wins Indian Wells, Returns To World No. 1. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-03-20 [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Alcaraz dobyl už i Indian Wells. Jako první teenager má trofeje z podniků Sunshine Double. TenisPortal.cz [online]. 2023-03-20 [cit. 2023-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Sinner Storms Back To Beat Alcaraz In Miami SF, Ending Spaniard's No. 1 Reign. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-04-01 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Alcaraz Beats Tsitsipas, Claims Barcelona Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-04-23 [cit. 2023-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Carlos Alcaraz Defends Madrid Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-05-07 [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Alcaraz, Djokovic Headline Six-Way Battle For World No. 1. ATP Tour, Inc [online]. 2023-04-24 [cit. 2023-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-24. (anglicky)
- ↑ Fabian Marozsan Beats Carlos Alcaraz In Rome Upset. ATP Tour [online]. 2023-05-15 [cit. 2023-05-16]. Dostupné online.
- ↑ KUČERA, Stanislav. Na Djokoviče bučeli, Alcaraz se třásl v křeči, vzdát nechtěl: Styděl bych se. iDNES.cz [online]. 2023-06-10 [cit. 2023-06-12]. Dostupné online.
- ↑ Carlos Alcaraz Wins Queen's Club Title, Earns Return To World No. 1. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-06-25 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Alcaraz se už počtvrté vyhoupl do čela žebříčku. Mezi ženami jsou v TOP 10 dvě Češky. TenisPortal.cz [online]. 2023-06-26 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online.
- ↑ KAPETANAKIS, Arthur. Carlos Alcaraz, Novak Djokovic Battle For Wimbledon Title, World No. 1. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-15 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MCELWEE, Molly. Carlos Alcaraz and Novak Djokovic serve up epic 26-minute game of 32 points and 13 deuces. The Telegraph [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. ISSN 0307-1235.
- ↑ WEST, Andy. Alcaraz Beats Djokovic To Win Wimbledon Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Alcaraz udolal ve Wimbledonu v pěti setech Djokoviče! Teprve 20letý Španěl má už druhý grandslamový titul. TenisPortal.cz [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online.
- ↑ Novak Djokovic Saves MP, Stuns Carlos Alcaraz For Cincinnati Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-08-21 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MCGROGAN, Ed. Novak Djokovic saves championship point in thrilling Cincinnati final win over Carlos Alcaraz. Tennis.com [online]. 2023-08-21 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROGERS, Leigh. Battle for world No.1 ranking to heat up at US Open. Australian Open [online]. Tennis Australia, 2023-08-24 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Daniil Medvedev Ousts Carlos Alcaraz, Sets Novak Djokovic US Open Final Rematch. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-09-09 [cit. 2023-09-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Carlos Alcaraz Becomes Youngest World No. 1 In Pepperstone ATP Rankings History. ATP Tour [online]. 2022-09-11 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online.
- ↑ RAMSAY, George. Carlos Alcaraz becomes youngest year-end No. 1 in men's tennis as Rafael Nadal's slump continues at ATP Finals. CNN [online]. 2022-11-16 [cit. 2022-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Carlos Alcaraz Makes History With Rio de Janeiro Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-02-20 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Carlos Alcaraz na Wikimedia Commons
- Carlos Alcaraz na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Carlos Alcaraz na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Carlos Alcaraz na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Carlos Alcaraz na Instagramu
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Autor: 350z33, Licence: CC BY-SA 4.0
Carlos Alcaraz during his fourth round match at Roland Garros in 2023
Autor: Yannick JAMOT, Licence: CC BY-SA 4.0
Roland Garros 2021 - 2ème tour contre N. Basilashvili
Autor: Neil Tilbrook, Licence: CC BY 2.0
Alcaraz at Wimbledon in 2022
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Алькарас у 2022 годзе.