Carlos Alcaraz

Carlos Alcaraz
Carlos Alcaraz na Monte-Carlo Masters 2022
Carlos Alcaraz na Monte-Carlo Masters 2022
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození5. května 2003 (21 let)
Místo narozeníEl Palmar, Španělsko[1]
BydlištěEl Palmar, Španělsko[1]
Výška183 cm[1]
Hmotnost74 kg[1]
Profesionál od2018[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek31 543 329 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů188–49
Tituly15 ATP, 4 challengery, 3 Futures
Nejvyšší umístění1. místo (12. září 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2024)
French Openvítěz (2024)
Wimbledonvítěz (2023, 2024 )
US Openvítěz (2022)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůsemifinále (2023)
Olympijské hryStříbrná olympijská medaile stříbro (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů5–3
Nejvyšší umístění519. místo (9. května 2022)
Týmové soutěže
Davis Cupčtvrtfinále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240609a9. června 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na Letních olympijských hrách
stříbro2024 Paříždvouhra mužů

Carlos Alcaraz Garfia (* 5. května 2003 El Palmar, Murcia) je španělský profesionální tenista. V letech 2022–2023 byl světovou jedničkou ve dvouhře, kterou se poprvé stal v 19 letech během září 2022 jako vůbec nejmladší tenista v historii.[2] Ve čtyřech obdobích na čele strávil třicet šest týdnů. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál patnáct turnajů ve dvouhře včetně grandslamových US Open 2022, Wimbledonu 2023 i 2024 a French Open 2024 i pěti Mastersů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2022 na 1. místě a ve čtyřhře v květnu 2022 na 519. místě. Od patnácti let trénuje v akademii Equelite bývalé světové jedničky Juana Carlose Ferrera ve Villeně.[4][1]

V daviscupovém týmu Španělska debutoval v roce 2022 březnovým kvalifikačním kolem proti Rumunsku, v němž vyhrál nad Mariusem Copilem. Do září 2024 v soutěži nastoupil ke třem mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.

Asociace tenisových profesionálů jej v roce 2020 vyhlásila nováčkem roku.[5]

Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v únoru 2018, když zasáhl do dvouhry turnaje v rodné Murcii s dotací 15 tisíc dolarů. Ve čtvrtfinále podlehl krajanu Sergiu Gutierrezovi-Ferrolovi ze čtvrté světové stovky.[3] Během července 2019 si premiérový titul ITF odvezl z východošpanělské Denii, události s rozpočtem 25 tisíc dolarů. Ve finále přehrál Kazacha Timofeje Skatova, figurujícího na 636. místě. První challenger vyhrál na srpnovém Internazionali di Tennis Città di Trieste 2020 v Terstu, kam přijel jako účastník kvalifikace. Ve finále dvouhry zdolal italského kvalifikanta z počátku páté stovky Riccarda Bonadia ve dvou sadách.[6][3]

Na okruhu ATP Tour debutoval únorovým Rio Open 2020 z kategorie ATP Tour 500 po obdržení divoké karty. Na úvod vyřadil čtyřicátého první hráče klasifikace a krajana Alberta Ramose-Viñolase v třísetové bitvě trvající 3.37 hodiny.[5] Stal se tak prvním tenistou narozeným v roce 2003, jenž na túře ATP vyhrál zápas, v 16 letech nejmladším vítězem utkání od 16letého Garína na Chile Open 2013, nejmladším vítězem zápasu v kategorii ATP 500 od jejího založení i nejmladším přemožitelem člena první světové padesátky od 16letého Gasqueta na Marseille Open 2003, respektive v rámci Španělů od 15letého Nadala na Majorca Open 2002. Sezónu 2020 zakončil na 141. příčce žebříčku ATP, v 17 letech jako nejmladší hráč Top 600.[4][6]

Bekhend na French Open 2021

Na únorovém Great Ocean Road Open 2021 v Melbourne Parku poprvé porazil člena elitní světové dvacítky poté, co na něj ve druhém kole nestačil čtrnáctý muž žebříčku David Goffin. Debut v hlavní soutěži grandslamu zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2021 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž závěru porazil Bolivijce Huga Delliena. V úvodním kole melbournské dvouhry pak přehrál nizozemského kvalifikanta Botice van de Zandschulpa, což z něj v 17 letech učinilo nejmladšího vítěze grandslamového zápasu od 17letého Kokkinakise na Australian Open 2014.[4] Ve druhém kole jej však vyřadil Švéd Mikael Ymer z konce první světové stovky.[6]

Díky divoké kartě na Miami Open 2021 debutoval kategorii turnajů Mastersu, hned v prvním kole je ale vyřadil Fin Emil Ruusuvuori. O měsíc později zasáhl, opět díky divoké kartě, do antukového Mutua Madrid Open. V prvním kole porazil Adriana Mannarina a ve druhém kole se v den svých 18. narozenin utkal se svým vzorem a druhým hráčem světa Rafaelem Nadalem. Ten mu povolil zisk pouhých tří gamů.[7]

Na premiérové turnajové prvenství dosáhl v červenci 2021 v chorvatském Umagu ve věku 18 let. V semifinále přehrál turnajovou jedničku Alberta Ramose-Viñolase a ve finále pak turnajovou čtyřku Richarda Gasqueta. Stal se tak nejmladším vítězem turnaje ATP od triumfu Keie Nišikoriho v Delray Beach 2008.[8][9]

Výhrou ve třetím kole US Open 2021 nad světovou trojkou Stefanosem Tsitsipasem se v 18 letech a čtyřech měsících stal nejmladším hráčem, který ve Flushing Meadows vyřadil člena elitní světové trojky od zavedení žebříčku ATP v roce 1973, resp. nejmladším na grandslamu od výhry 17letého Michaela Changa nad světovou jedničkou Lendlem a trojkou Edbergem na French Open 1989. Do osmifinále grandslamu postoupil jako nejmladší tenista od 17letého Andrije Medveděva na French Open 1992.[10] V pětisetové osmifinálové bitvě otočil průběh proti německému kvalifikantu Peteru Gojowczykovi, což z něj učinilo nejmladšího čtvrtfinalistu US Open od Andreho Agassiho v roce 1988.[11] V této fázi však zápas skrečoval během druhé sady Félixi Augeru-Aliassimeovi pro zranění.[12]

2022: První grandslamový titul a nejmladší mužská světová jednička

Ve finále Rio Open 2022 zdolal argentinskou turnajovou trojku a světovou čtrnáctku Diega Schwartzmana po dvousetovém průběhu. Druhou kariérní trofejí se v 18 letech stal nejmladším šampionem dvouhry v kategorii ATP Tour 500 hrané od sezóny 2009. Bodový zisk jej poprvé v kariéře posunul do elitní světové dvacítky, kterou po skončení uzavíral.[13] Finálová výhra na Miami Open 2022 nad Norem Casperem Ruudem znamenala, že se v 18 letech, 10 měsících a 29 dnech stal nejmladším šampionem Mastersu od Rafaela Nadala na Monte-Carlo Masters 2005 a celkově třetím nejmladším v celé sérii konané od roku 1990, po odehrání 283 turnajů. Miami Open rovněž vyhrál jako první Španěl po osmi finálových porážkách jeho krajanů v předchozích ročnících. Na pozici nejmladšího miamského šampiona vystřídal Djokoviće, jenž Miami Masters 2007 ovládl v 19 letech.[14] Po skončení se premiérově posunul na 11. místo žebříčku.[15] V závěru dubna pak ovládl Barcelona Open Banco Sabadell 2022, i díky čtvrtfinálovému vítězství nad nejvýše nasazeným Tsitsipasem a dvou odvráceným mečbolům de Minaurovi v semifinále. Ve finále si poradil s krajanem Pablem Carreñem Bustou a poprvé v kariéře se posunul do elitní světové desítky, na 9. příčku. V 18 letech tak učinil průlom do Top 10 jako nejmladší tenista od Rafaela Nadala, který se stal jejím členem na den přesně o 17 let dříve (25. dubna 2005) rovněž poté, co si odvezl první triumf z Barcelona Open.[16]

Ve Wimbledonu dohrál ve čtvrtém kole

Na Mutua Madrid Open dosáhl primátu, když jako vůbec první tenista vyřadil na jediném antukovém turnaji Nadala i Djokoviće. Proti Srbovi si připsal premiérovou výhru nad světovou jedničkou.[17] Ve finále pak hladce zdolal třetího muže klasifikace a obhájce titulu Alexandra Zvereva, čímž prodloužil neporazitelnost proti členům Top 10 na sedm utkání. V 19 letech se stal druhým nejmladším držitelem dvou trofejí v sérii Masters, a prvním hráčem od Nalbandiana na Madrid Masters 2007, jenž na jediném Mastersu přehrál tři nejvýše nasazené. V následném vydání žebříčku mu poprvé patřila 6. příčka.[18]

Na US Open startoval jako třetí nasazený. V průběhu turnaje zvládl vyhrát tři pětisetové zápasy v řadě. Ve čtvrtém kole přehrál vítěze z US Open 2014 Chorvata Marina Čiliće. Ve čtvrtfinále oplatil wimbledonskou a umagskou porážku Sinnerovi. Alcaraz mohl jít v závěru druhé sady do vedení 2–0 na sety, Sinner však dokázal průběh otočit a ve čtvrtém setu měl při svém podání mečbol, který nevyužil, aby Španěl nakonec zvítězil v pěti setech. Utkání se svým časem 5:15 stalo druhým nejdelším utkání historie US Open.[19][20] Mezi poslední čtyřkou pak udolal amerického přemožitele Nadala Francese Tiafoea. Ve finále, které představovalo vůbec první finále majoru, ve které se hrálo jak o premiérový grandslamový titul, tak i současně o post světové jedničky, se utkal s norskou světovou sedmičkou Caspere Ruudem, kterého porazil ve čtyřech setech.[21][22][23] Stal se tak nejmladším grandslamovým vítězem od 19letého Nadala na French Open 2005, druhým nejmladším šampionem US Open po výhře 19letého Samprase v roce 1990 a prvním mužským vítězem majoru narozeným ve 21. století. V novém vydání žebříčku ATP se v 19 letech, 4 měsících a 6 dnech se stal nejmladší světovou jedničkou na žebříčku ATP.[24] Již postupem do semifinále si zajistil premiérovou účast na Turnaji mistrů, kam se kvalifikoval jako druhý hráč po Nadalovi.[25]

Premiérové utkání v roli světové jedničky odehrál v Davis Cupu a odešel poražen od Félixe Augera-Aliassimea ve třech setech, i přesto Španělsko skupinu ovládlo a postoupilo do listopadové vyřazovací fáze.[26] I z první turnaje na okruhu ATP v této roli v Astaně byl překvapivě vyřazen již na úvod, když jej přehrál šťastný poražený David Goffin, který se stal vůbec první hráčem, který Alcarazovi nedovolil v utkání ani jeden set.[27] Výher se dočkal až na Swiss Indoors, než jej v semifinále opět porazil Auger-Aliassime.[28] Na Rolex Paris Masters skrečoval čtvrtfinálové utkání v tiebreaku druhého setu proti Holgerovi Runovi. Trhlina ve vnitřním šikmém svalu břišním levé části stěny jej vyřadila z navazujícího Turnaje mistrů i konečné fáze finále Davis Cupu.[29] Nadalova druhá a Tsitsipasova první prohra na Turnaji mistrů znamenaly, že i přes absence zakončil sezónu na prvním místě žebříčku ATP jako vůbec nejmladší hráč a první teenager.[30]

2023: Wimbledonský vítěz, Mastersy z Indian Wells a Madridu a boj o čelo žebříčku s Djokovićem

Australskou letní sezónu včetně Australian Open vynechal pro poranění pravého poloblanitého svalu, které si přivodil nepřirozeným pohybem během tréninku.[31][32] Melbournský triumf Djokoviće znamenal, že vystřídal Alcaraze na pozici světové jedničky. Vrátil se tak v únoru na antuce v Buenos Aires. Jediný set ztratil hned v úvodním zápase proti Srbovi Djeremua nakonec triumfoval po finálové výhře nad Cameronem Norriem.[33] Oba finalisté se potkali o týden později na Rio Open, kde Alcaraz coby obhájce trofeje nevyužil vinou zranění vedení o set a brejk, aby nakonec prohrál v koncovce třetího setu.[34]

Na Roland Garros postoupil poprvé do semifinále

V Indian Wells triumfoval bez ztracené sady. V boji o titul zdolal Daniila Medveděva, který do zápasu vstupoval s 19zápasovou neporazitelností. V 19 letech se stal nejmladším šampionem obou březnových událostí Indian Wells Masters a Miami Masters a zároveň získal třetí trofejí z Mastersů. Zisk titulu mu zaručil návrat do čela světové klasifikace.[35][36] K udržení této pozice i po Miami Open potřeboval obhájit titul. V semifinálové repríze z Indian Wells jej však vyřadil Jannik Sinner.[37]

Antukovou sezónu zahájil premiérovou obhajobou titulu, když v Barceloně ve finále i ve čtvrtém vzájemném zápasem porazil Stefanose Tsitsipase. Na turnaji triumfoval bez ztráty setu.[38] Následně zopakoval vítězství na turnaji z kategorie Masters v Madridu. V boji o titul porazil Němce Jana-Lennarda Struffa ve třech setech. Ve 20 letech a 2 dnech se stal nejmladším tenistou, který v otevřené éře vyhrál deset kariérních titulů.[39] Již nastoupením do prvního utkání na Rome Masters získal jistotu návratu do čela světového žebříčku, když před začátkem turnaje ztrácel na Djokoviće pouze 5 bodů a v Římě neobhajoval žádné body.[40] Ve třetím kole ho nečekaně vyřadil maďarský kvalifikant a stý třicátý pátý hráč světa Fábián Marozsán, pro kterého turnaj představoval vůbec první účast v hlavní soutěži okruhu ATP.[41] Na cestě do prvního semifinále pařížského French Open ztratil jediný set s Japoncem Tarem Danielem ve druhém kole. Po výhrách nad Lorenzem Musettim a světovou pětkou Stefanosem Tsitsipasem nestačil v semifinále na třetího muže žebříčku Novaka Djokoviće, který jej po skončení opět vystřídal na čele světové klasifikace. Za vyrovnaného stavu setů byl Alcaraz od třetí sady výrazně omezen v pohybu kvůli křečím, opakovaně se nechal ošetřovat a prohrál jedenáct gamů v řadě.[42]

Po týdnu se vrátil do čela klasifikace díky jedenáctému kariérnímu titulu na cinch Championships v londýnském Queen's Clubu. Do finále postoupil přes Sebastiana Kordu a v něm pak zdolal australskou turnajovou sedmičku Alexe de Minaura. Odvezl si tak první trofej z travnatého povrchu a získal jistotu, že ve Wimbledonu bude nejvýše nasazeným.[43][44] Na londýnském majoru ztratil první cestou do druhého grandslamového finále dva sety. První z nich mu odebral ve třetím kole Nicolás Jarry, druhý o kolo později Matteo Berrettini. Ani set však nepovolil ve čtvrtfinále světové šestce Holgeru Runeovi ani v semifinále světové trojce Daniilu Medveděvovi. V boji o titul i pozici světové jedničky se utkal s o 15 let a 348 dnů starším Djokovićovem, čímž se oba finalisté věkovým rozdílem zařadili na třetí místo v této statistice.[45] Po ztrátě jednoznačně první sady ve prospěch Srba odvrátil ve zkrácené hře druhého dějství setbol. V páté hře třetího setu prolomil po 26 minut trvající hře Srbovo podání, a náskok ovládl následně i zbytek setu.[46] Po ztrátě čtvrtého setu dokázala jako první prolomit podání soupeře v rozhodujícím dějství a zápas dopodával. Ve 20 letech a 72 dnech se tak stal třetím nejmladším wimbledonským šampionem, teprve třetím ze Španělska, a také pátým šampionem v otevřené éře s více než jedním grandslamem před dovršením 21 let.[47][48]

Na obnoveném Hopman Cupu, hraného na antuce v Nice, se stala jeho partnerkou Rebeka Masárová. Přestože vyhrál všechny své zápasy ve dvouhře, ostatní zápasy reprezentanti Španělska prohrály a nepostoupili ze skupiny. Na kanadském National Bank Open jej vyřadil ve čtvrtfinále Tommy Paul. Porážku mu oplatil o týden později na Western & Southern Open, kde postoupil až do finále, kde se opět utkal s Djokovičem. Tentokrát odešel ze vzájemného zápasu poražen po třísetové bitvě, přestože vyhrál úvodní sadu a ve druhé měl výhodu prolomeného podání a následně měl v tiebreaku mečbol. Délkou 3 hodiny a 49 minut se jednalo o nejdelší finále v sérii Masters.[49][50] Přesto si díky postupu do finále zajistil setrvání na čele žebříčku ATP, a to s minimálním náskokem 20 bodů. O tuto pozici přišel postupem Srbka do druhého kola na US Open.[51] Sám Alcaraz na newyorské grandslamu jako obhájce titulu prošel s jedním ztraceným setem do semifinále, kde ho v souboji dvou posledních vítězů US Open vyřadil Daniil Medveděv.[52]

2024: Vítězství na French Open a ve Wimbledonu

Na French Open potřetí za sebou nechyběl ve čtvrtfinále, když přehrál světovou jednadvacítku Félixe Augera-Aliassimeho.[53] V něm i pošesté porazila Řekovi Stefanose Tsitsipasa, čímž si zajistil semifinálový šlágr s nastupující světovou jedničkou Sinnerem.[54] V první fázi utkání dominoval Sinner, který jasně ovládl první set a ve druhém vedl o brejk, než Španěl zlepšenou hrou v kombinaci se Sinnerovými chybami srovnal stav utkání. Ital se sice ujal vedení 2:1 na sety, čtvrté i páté dějství ale prohrál a Alcaraz si tak zajistil postup do třetího finále majoru.[55][56] V něm porazil světovou čtyřku Alexandra Zvereva po pěti setech a více než 4 hodinách, čímž srovnal poměr vzájemných duelů na 5–5. Stal se tak prvním šampionem antukového majoru od Roda Lavera z roku 1962, který zvládl pětisetové bitvy v semifinále i finále.[57] Zároveň kompletoval jako nejmladší hráč historie, ve 21 letech a 35 dnech, triumfy na všech grandslamových površích, čímž překonal tak Nadalův rekord z Australian Open 2009, kde jeho krajan zkompletoval povrchovou triádu ve 22 letech a 243 dnech.[58][59]

Jediná travnatá generálka před grandslamem v Queen'su pro něj skončila ve druhém kole, když nečekaně podlehl britské jedničce Jacku Draperovi. Skončila tak 13zápasová neporazitelnost Španěla na trávě.[60] Jako obhájce titulu vstupoval taktéž do Wimbledonu. Nejblíže vyřazení byl ve třetím kole, kde proti Francesi Tiafoeovi prohrávala již 1–2 na sety a ve čtvrtém setu musel o vítězi rozhodnout tiebreak. Ve čtvrtfinále otočil duel s dalším Američanem Tommy Paulem a v semifinále po roce opět Medveděva. V repríze finále předchozího ročníku opět zvítězil nad srbskou světovou dvojkou Novakem Djokovićem, tentokrát po třísetovém průběhu. Vyhrál celkově čtvrtý grandslam a druhý ve Wimbledonu. Po Federerovi se stal druhým mužem otevřené éry, který zvítězil v prvních čtyřech kariérních finále grandslamu. Po Laverovi, Borgovi, Nadalovi, Federerovi a Djokovićovi se stal šestým, a také nejmladším, tenistou open éry, jenž zkompletoval tzv. Channel Slam, představující zisk trofejí na obou stranách Lamanšského průlivu během sezóny.[61][62][63]

Finále na Grand Slamu

Mužská dvouhra: 4 (4–0)

Stavrokturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz2022US OpentvrdýNorsko Casper Ruud6–4, 2–6, 7–6(7–1), 6–3
Vítěz2023WimbledontrávaSrbsko Novak Djoković1–6, 7–6(8–6), 6–1, 3–6, 6–4
Vítěz2024French OpenantukaNěmecko Alexander Zverev6–3, 2–6, 5–7, 6–1, 6–2
Vítěz2024Wimbledon (2) trávaSrbsko Novak Djoković6–2, 6–2, 7–6(7–4)

Finále na okruhu ATP Tour

Dvouhra: 19 (15–4)

Legenda
Grand Slam (4–0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (5–1)
ATP Tour 500 (4–2)
ATP Tour 250 (2–1)
Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz1.25. července 2021Umag, ChorvatskoantukaFrancie Richard Gasquet6–2, 6–2
Vítěz2.20. února 2022Rio de Janeiro, BrazílieantukaArgentina Diego Schwartzman6–4, 6–2
Vítěz3.3. dubna 2022Miami, Spojené státytvrdýNorsko Casper Ruud7–5, 6–4
Vítěz4.24. dubna 2022Barcelona, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Pablo Carreño Busta6–3, 6–2
Vítěz5.8. května 2022Madrid, ŠpanělskoantukaNěmecko Alexander Zverev6–3, 6–1
Finalista1.24. července 2022Hamburk, NěmeckoantukaItálie Lorenzo Musetti4–6, 7–6(8–6), 4–6
Finalista2.31. července 2022Umag, ChorvatskoantukaItálie Jannik Sinner7–6(7–5), 1–6, 1–6
Vítěz6.11. září 2022US Open, New York, Spojené státytvrdýNorsko Casper Ruud6–4, 2–6, 7–6(7–1), 6–3
Vítěz7.19. února 2023Buenos Aires, ArgentinaantukaSpojené království Cameron Norrie6–3, 7–5
Finalista3.26. února 2023Rio de Janeiro, BrazílieantukaSpojené království Cameron Norrie7–5, 4–6, 5–7
Vítěz8.19. března 2023Indian Wells, Spojené státytvrdý  Daniil Medveděv6–3, 6–2
Vítěz9.23. dubna 2023Barcelona, Španělsko (2)antukaŘecko Stefanos Tsitsipas6–3, 6–4
Vítěz10.7. května 2023Madrid, Španělsko (2)antukaNěmecko Jan-Lennard Struff6–4, 3–6, 6–3
Vítěz11.25. června 2023Queen's Club, Londýn, Spojené královstvítrávaAustrálie Alex de Minaur6–4, 6–4
Vítěz12.16. července 2023Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávaSrbsko Novak Djoković1–6, 7–6(8–6), 6–1, 3–6, 6–4
Finalista4.20. srpna 2023Cincinnati, Spojené státytvrdýSrbsko Novak Djoković7–5, 6–7(7–9), 6–7(4–7)
Vítěz13.17. března 2024Indian Wells, Spojené státy (2)tvrdý  Daniil Medveděv7–6(7–5), 6–1
Vítěz14.9. května 2024French Open, Paříž, FrancieantukaNěmecko Alexander Zverev6–3, 2–6, 5–7, 6–1, 6–2
Vítěz15.14. července 2024Wimbledon, Londýn, Spojené království (2) trávaSrbsko Novak Djoković6–2, 6–2, 7–6(7–4)

Finále Next Gen ATP Finals

Dvouhra: 1 (1–0)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz1.13. listopadu 2021Milán, Itálietvrdý (h)USA Sebastian Korda4–3(7–5), 4–2, 4–2

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Dvouhra: 9 (7–2)

Legenda
Challengery (4–1)
Futures (3–1)
StavČ.datumturnajpovrchporažený finalistavýsledek
Vítěz1.červenec 2019Denia, ŠpanělskoantukaKazachstán Timofej Skatov6–4, 6–3
Vítěz2.leden 2020Manacor, ŠpanělskotvrdýFrancie Evan Furness6–0, 6–2
Vítěz3.leden 2020Manacor, ŠpanělskotvrdýFrancie Evan Furness6–3, 6–4
Finalista1.únor 2020Antalya, TureckoantukaMaďarsko Zsombor Piros6–4, 4–6, 3–6
Vítěz1.srpen 2020Terst, ItálieantukaItálie Riccardo Bonadio6–4, 6–3
Finalista1.září 2020Cordenons, ItálieantukaŠpanělsko Bernabé Zapata Miralles2–6, 6–4, 2–6
Vítěz2.říjen 2020Barcelona, ŠpanělskoantukaBosna a Hercegovina Damir Džumhur4–6, 6–2, 6–1
Vítěz3.říjen 2020Alicante, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Pedro Martínez Portero7–6(8–6), 6–3
Vítěz4.květen 2021Oeiras, PortugalskoantukaArgentina Facundo Bagnis6–4, 6–4

Chronologie výsledků na Grand Slamu

Dvouhra

Turnaj20202021202220232024SRV–P
Australian OpenA2. kolo3. koloAČF0 / 37–3
French Open1Q3. koloČFSFVítěz1 / 418–3
WimbledonNH2. kolo4. koloVítězVítěz2 / 418–2
US OpenAČFVítězSF1 / 316–2
výhry–prohry0–08–416–317–218–14 / 1459–10
Legenda
SRpoměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným		W–L
V–P		výhry–prohry
NHdaný rok se turnaj nekonalAturnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQprohra v (kole) kvalifikace1k / 1Rprohra v daném kole turnaje
QF / ČFprohra ve čtvrtfináleSFprohra v semifinále
Fprohra ve fináleVítězvítězství v turnaji

Vítězství nad hráči Top 10

Přehled
Sezóna2021202220232024Celkem
Vítězství3911831
Vítězství
Č.hráčATPturnajpovrchfázeskóreAlcaraz
2021
1.Řecko Stefanos Tsitsipas3.US Open, New York, Spojené státytvrdý3. kolo6–3, 4–6, 7–6(7–2), 0–6, 7–6(7–5)55.
2.Itálie Matteo Berrettini7.Vídeň, Rakouskotvrdý (h)čtvrtfinále6–1, 6–7(2–7), 7–6(7–5)42.
3.Itálie Jannik Sinner9.Paříž, Franicetvrdý (h)2. kolo7–6(7–1), 7–535.
2022
4.Itálie Matteo Berrettini6.Rio de Janeiro, Brazílieantukačtvrtfinále6–2, 2–6, 6–229.
5.Řecko Stefanos Tsitsipas5.Miami, Spojené státytvrdý4. kolo7–5, 6–316.
6.Polsko Hubert Hurkacz10.Miami, Spojené státytvrdýsemifinále7–6(7–5), 7–6(7–2)16.
7.Norsko Casper Ruud8.Miami, Spojené státytvrdýfinále7–5, 6–416.
8.Řecko Stefanos Tsitsipas5.Barcelona, Španělskoantukačtvrtfinále6–4, 5–7, 6–211.
9.Španělsko Rafael Nadal4.Madrid, Španělskoantukačtvrtfinále6–2, 1–6, 6–39.
10.Srbsko Novak Djoković1.Madrid, Španělskoantukasemifinále6–7(5–7), 7–5, 7–6(7–5)9.
11.Německo Alexander Zverev3.Madrid, Španělskoantukafinále6–3, 6–19.
12.Norsko Casper Ruud7.US Open, New York, Spojené státytvrdýfinále6–4, 2–6, 7–6(7–1), 6–34.
2023
13.Kanada Félix Auger-Aliassime10.Indian Wells, Spojené státytvrdýčtvrtfinále6–4, 6–42.
14.  Daniil Medveděv6.Indian Wells, Spojené státytvrdýfinále6–3, 6–22.
15.USA Taylor Fritz10.Miami, Spojené státytvrdýčtvrtfinále6–4, 6–21.
16.Řecko Stefanos Tsitsipas5.Barcelona Open, Španělskoantukafinále6–3, 6–42.
17.Řecko Stefanos Tsitsipas5.French Open, Paříž, Francieantukačtvrtfinále6–2, 6–1, 7–6(7–5)1.
18.Dánsko Holger Rune6.Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávačtvrtfinále7–6(7–3), 6–4, 6–41.
19.  Daniil Medveděv3.Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávasemifinále6–3, 6–3, 6–31.
20.Srbsko Novak Djoković2.Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávafinále1–6, 7–6(8–6), 6–1, 3–6, 6–41.
21.Norsko Casper Ruud9.Peking, Čínatvrdýčtvrtfinále6–4, 6–22.
22.  Andrej Rubljov5.ATP Finals, Turín, Itálietvrdý (h)základní skupina7–5, 6–22.
23.  Daniil Medveděv3.ATP Finals, Turín, Itálietvrdý (h)základní skupina6–4, 6–42.
2024
24.Německo Alexander Zverev6.Indian Wells, Spojené státytvrdýčtvrtfinále6–3, 6–12.
25.Itálie Jannik Sinner3.Indian Wells, Spojené státytvrdýsemifinále1–6, 6–3, 6–22.
26.  Daniil Medveděv4.Indian Wells, Spojené státytvrdýfinále7–6(7–5), 6–12.
27.Řecko Stefanos Tsitsipas9.French Open, Paříž, Francieantukačtvrtfinále6–3, 7–6(7–3), 6–43.
28.Itálie Jannik Sinner2.French Open, Paříž, Francieantukasemifinále2–6, 6–3, 3–6, 6–4, 6–33.
26.Německo Alexander Zverev4.French Open, Paříž, Francieantukafinále6–3, 2–6, 5–7, 6–1, 6–23.
30.  Daniil Medveděv5.Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávasemifinále6–7(1–7), 6–3, 6–4, 6–43.
31.Srbsko Novak Djoković2.Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávafinále6–2, 6–2, 7–6(7–4)3.
     výhra nad úřadující světovou jedničkou

Rekordy

Turnaj / událostrok dosaženípopis rekordusdílení
Žebříček ATP2022nejmladší hráč na 1. místě – 19 let a 130 dní[64]zůstává sám
2022nejmladší hráč na 1. místě na konci sezóny – 19 let a 214 dní[65]zůstává sám
ATP 5002022nejmladší vítěz turnaje ATP Tour 500 – 18 let a 10 měsíců[66]zůstává sám

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carlos Alcaraz na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f Carlos Alcaraz na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240608a8. června 2024
  2. ↑ Carlos Alcaraz Becomes Youngest World No. 1 In Pepperstone ATP Rankings History. ATP Tour [online]. 2022-09-12 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Carlos Alcaraz na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240608a8. června 2024
  4. ↑ a b c Carlos Alcaraz | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Carlos Alcaraz On Winning Newcomer Of The Year: 'I'm So Happy' [online]. ATP Tour, Inc., 2020-12-24 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c Carlos Alcaraz | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Nadal v Madridu ovládl souboj generací s krajanem Alcarazem. TenisPortal.cz [online]. 2021-05-05 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Skoro jako Nadal. Španěl Alcaraz slaví první titul také ve věku 18 let a 2 měsíců. TenisPortal.cz [online]. 2021-07-25 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  9. ↑ 18-Year-Old Carlos Alcaraz Wins First ATP Tour Title In Umag. ATP Tour [online]. 2021-07-25 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  10. ↑ Carlos Alcaraz Records Biggest Career Win, Shocks Stefanos Tsitsipas In US Open Thriller [online]. ATP Tour, Inc., 2021-09-03 [cit. 2021-09-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ US Open | Španěl Alcaraz se stal nejmladším čtvrtfinalistou US Open od roku 1988. Sport.cz [online]. 2021-09-06 [cit. 2021-09-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ Felix Auger-Aliassime Makes First Major SF After Carlos Alcaraz Retires [online]. ATP Tour, Inc., 2021-09-08 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Carlos Alcaraz Makes History With Rio de Janeiro Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-02-20 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Casper Ruud Reaches First Masters Final, Ends Francisco Cerundolo's Dream Miami Run. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-04-01 [cit. 2022-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-01. (anglicky) 
  15. ↑ Carlos Alcaraz Wins First ATP Masters 1000 Title In Miami. ATP Tour [online]. 2022-04-03 [cit. 2022-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Amazing Carlos Alcaraz Wins Barcelona Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-04-24 [cit. 2022-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Carlos Alcaraz Takes Out Novak Djokovic, Reaches Madrid Final. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-07 [cit. 2022-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-07. (anglicky) 
  18. ↑ Carlos Alcaraz Defeats Alexander Zverev For Madrid Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-08 [cit. 2022-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-09. (anglicky) 
  19. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Míček od vyřazení, přes 5 hodin boje. Alcaraz je po bitvě se Sinnerem poprvé v semifinále grandslamu. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-08 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. 
  20. ↑ Carlos Alcaraz Saves MP, Outlasts Jannik Sinner In Historic US Open QF Thriller | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2022-09-08 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. 
  21. ↑ Alcaraz races into final with 5-set win over Tiafoe. ESPN.com [online]. 2022-09-10 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. 
  22. ↑ JACOT, Sam. Carlos Alcaraz Wins US Open Title & Rises To World No. 1 | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-09-11 [cit. 2022-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-12. (anglicky) 
  23. ↑ ZABLOUDIL, Luboš; JIRÁSEK, Ondřej. Souboj o první grandslamový titul a trůn vyhrál Alcaraz. 19letý Španěl bude nejmladším králem žebříčku v historii!. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-12 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. 
  24. ↑ Murcia teenage tennis champ Carlos Alcaraz wins US open and becomes youngest ever No 1. murciatoday.com [online]. 2022-09-12 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Carlos Alcaraz To Make Nitto ATP Finals Debut | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2022-09-08 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. 
  26. ↑ JIRÁSEK, Ondřej; ZABLOUDIL, Luboš. Alcaraz hrál poprvé jako světová jednička. V Davis Cupu podlehl Augeru-Aliassimemu. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-16 [cit. 2023-01-06]. Dostupné online. 
  27. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Neúspěšný debut v roli světové jedničky! Alcaraz v Astaně prohrál s lucky loserem Goffinem a poprvé v sezoně neuhrál set. TenisPortal.cz [online]. 2022-10-40 [cit. 2023-01-06]. Dostupné online. 
  28. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Auger-Aliassime porazil Alcaraze i v Basileji a útočí na třetí triumf během tří týdnů. TenisPortal.cz [online]. 2022-10-29 [cit. 2023-01-06]. Dostupné online. 
  29. ↑ Světová jednička mimo hru. Alcaraz přijde o Turnaj mistrů i Davis Cup. Sport.cz [online]. 2022-11-05 [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 
  30. ↑ Carlos Alcaraz Year End No 1 2022. Nitto ATP Finals [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  31. ↑ ONDŘEJ JIRÁSEK, TENISPORTAL.CZ, ČTK. Zraněný Alcaraz oznámil datum návratu. Lídr žebříčku zahájí sezonu v únoru v Buenos Aires. TenisPortal.cz [online]. 2023-01-11 [cit. 2023-01-12]. Dostupné online. 
  32. ↑ Carlos Alcaraz Withdraws From 2023 Australian Open tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-01-06 [cit. 2023-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-06. (anglicky) 
  33. ↑ Carlos Alcaraz Wins Buenos Aires Title In Season Debut. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-02-19 [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Cameron Norrie Battles Past Ailing Carlos Alcaraz For Rio Title | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-02-27 [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Carlos Alcaraz Wins Indian Wells, Returns To World No. 1. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-03-20 [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Alcaraz dobyl už i Indian Wells. Jako první teenager má trofeje z podniků Sunshine Double. TenisPortal.cz [online]. 2023-03-20 [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. 
  37. ↑ Sinner Storms Back To Beat Alcaraz In Miami SF, Ending Spaniard's No. 1 Reign. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-04-01 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Alcaraz Beats Tsitsipas, Claims Barcelona Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-04-23 [cit. 2023-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Carlos Alcaraz Defends Madrid Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-05-07 [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ Alcaraz, Djokovic Headline Six-Way Battle For World No. 1. ATP Tour, Inc [online]. 2023-04-24 [cit. 2023-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-24. (anglicky) 
  41. ↑ Fabian Marozsan Beats Carlos Alcaraz In Rome Upset. ATP Tour [online]. 2023-05-15 [cit. 2023-05-16]. Dostupné online. 
  42. ↑ KUČERA, Stanislav. Na Djokoviče bučeli, Alcaraz se třásl v křeči, vzdát nechtěl: Styděl bych se. iDNES.cz [online]. 2023-06-10 [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. 
  43. ↑ Carlos Alcaraz Wins Queen's Club Title, Earns Return To World No. 1. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-06-25 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Alcaraz se už počtvrté vyhoupl do čela žebříčku. Mezi ženami jsou v TOP 10 dvě Češky. TenisPortal.cz [online]. 2023-06-26 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. 
  45. ↑ KAPETANAKIS, Arthur. Carlos Alcaraz, Novak Djokovic Battle For Wimbledon Title, World No. 1. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-15 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ MCELWEE, Molly. Carlos Alcaraz and Novak Djokovic serve up epic 26-minute game of 32 points and 13 deuces. The Telegraph [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. ISSN 0307-1235. 
  47. ↑ WEST, Andy. Alcaraz Beats Djokovic To Win Wimbledon Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Alcaraz udolal ve Wimbledonu v pěti setech Djokoviče! Teprve 20letý Španěl má už druhý grandslamový titul. TenisPortal.cz [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  49. ↑ Novak Djokovic Saves MP, Stuns Carlos Alcaraz For Cincinnati Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-08-21 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ MCGROGAN, Ed. Novak Djokovic saves championship point in thrilling Cincinnati final win over Carlos Alcaraz. Tennis.com [online]. 2023-08-21 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ ROGERS, Leigh. Battle for world No.1 ranking to heat up at US Open. Australian Open [online]. Tennis Australia, 2023-08-24 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ Daniil Medvedev Ousts Carlos Alcaraz, Sets Novak Djokovic US Open Final Rematch. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-09-09 [cit. 2023-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ Alcaraz advances to third straight Roland-Garros quarter-final. beIN SPORTS [online]. 2024-06-02 [cit. 2024-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ Alcaraz beats Tsitsipas, sets Sinner showdown in Roland Garros SFs. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-06-04 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Carlos Alcaraz defeats Jannik Sinner in five-set Roland Garros SF thriller. ATP Tour [online]. 2024-06-07 [cit. 2024-07-05]. Dostupné online. 
  56. ↑ Roland Garros: Alcaraz je po strhující bitvě ve finále French Open. O titul se utká se Zverevem. www.sport.cz [online]. 2024-06-07 [cit. 2024-07-05]. Dostupné online. 
  57. ↑ Carlos Alcaraz defeats Alexander Zverev for historic Roland Garros title. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-06-09 [cit. 2024-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Alcaraz je nejmladším vítězem grandslamů na všech površích. Roland Garros ovládl po bitvě se Zverevem. TenisPortal.cz [online]. 2024-06-09 [cit. 2024-06-11]. Dostupné online. 
  59. ↑ Carlos Alcaraz rewrites Grand Slam record books with Roland Garros triumph. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-06-09 [cit. 2024-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ KANE, David. Streaking Jack Draper shocks Carlos Alcaraz, thrills home crowd at Queen’s Club. Tennis.com [online]. 2024-06-20 [cit. 2024-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ Carlos Alcaraz defeats Novak Djokovic for Wimbledon title repeat. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-07-14 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ Alcaraz vyhrál i čtvrté finále grandslamu. Ve Wimbledonu po roce znovu přehrál Djokoviče. TenisPortal.cz [online]. 2024-07-14 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. 
  63. ↑ How Alcaraz is making Grand Slam history quicker than Federer, Nadal & Djokovic. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-07-13 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ Carlos Alcaraz Becomes Youngest World No. 1 In Pepperstone ATP Rankings History. ATP Tour [online]. 2022-09-11 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. 
  65. ↑ RAMSAY, George. Carlos Alcaraz becomes youngest year-end No. 1 in men's tennis as Rafael Nadal's slump continues at ATP Finals. CNN [online]. 2022-11-16 [cit. 2022-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ Carlos Alcaraz Makes History With Rio de Janeiro Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-02-20 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Žebříček ATPŽebříček WTA
Mužská dvouhra – 20240729a29. července 2024
Poř.tenistabodyposun
1.Itálie Jannik Sinner (ITA)9 570▬
2.Srbsko Novak Djoković (SRB)8 460▬
3.Španělsko Carlos Alcaraz (ESP)8 130▬
4.Německo Alexander Zverev (GER)6 845▬
5.  Daniil Medveděv6 525▬
6.Austrálie Alex de Minaur (AUS)4 185▬
7.Polsko Hubert Hurkacz (POL)4 105▬
8.  Andrej Rubljov3 885▲ 1
9.Norsko Casper Ruud (NOR)3 880▼ 1
10.Bulharsko Grigor Dimitrov (BUL)3 770▬
Ženská dvouhra – 20240729a29. července 2024
Poř.tenistkabodyposun
1.Polsko Iga Świąteková (POL)11 005▬
2.USA Coco Gauffová (USA)8 173▬
3.  Aryna Sabalenková7 061▬
4.Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ)6 376▬
5.Itálie Jasmine Paoliniová (ITA)5 373▬
6.USA Jessica Pegulaová (USA)4 665▬
7.Čína Čeng Čchin-wen (CHN)4 025▬
8.Řecko Maria Sakkariová (GRE)3 925▬
9.USA Danielle Collinsová (USA)3 702▬
10.Česko Barbora Krejčíková (CZE)3 573▬
Mužská čtyřhra – 20240729a29. července 2024
Poř.tenistabodyposun
1.Španělsko Marcel Granollers (ESP)7 500▬
Argentina Horacio Zeballos (ARG)7 500▬
3.Austrálie Matthew Ebden (AUS)7 495▬
4.Indie Rohan Bopanna (IND)7 210▬
5.USA Rajeev Ram (USA)6 650▬
6Spojené království Joe Salisbury (GBR)6 560▬
7.Salvador Marcelo Arévalo (ESA)6 350▬
8.Chorvatsko Mate Pavić (CRO)5 590▬
9.Itálie Andrea Vavassori (ITA)4 815▬
10.Itálie Simone Bolelli (ITA)4 545▬
Ženská čtyřhra – 20240729a29. července 2024
Poř.tenistkabodyposun
1.Nový Zéland Erin Routliffeová (NZL)8 390▬
2.Česko Kateřina Siniaková (CZE)8 385▬
3.Kanada Gabriela Dabrowská (CAN)7 805▬
4.Belgie Elise Mertensová (BEL)7 330▬
5.Německo Laura Siegemundová (GER)6 255▬
6.Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE)6 093▬
7.USA Taylor Townsendová (USA)5 024▬
8.Austrálie Storm Hunterová (AUS)5 005▬
9.  Věra Zvonarevová4 958▬
10.USA Nicole Melichar-Martinezová (USA)4 930▬
Austrálie Ellen Perezová (AUS)4 930▬

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Carlos Alcaraz Roland Garros 2023 cropped2.jpg
Autor: 350z33, Licence: CC BY-SA 4.0
Carlos Alcaraz during his fourth round match at Roland Garros in 2023
Carlos Alcaraz.jpg
Autor: Yannick JAMOT, Licence: CC BY-SA 4.0
Roland Garros 2021 - 2ème tour contre N. Basilashvili
Carlos Alcaraz Wimbledon (cropped).jpg
Autor: Neil Tilbrook, Licence: CC BY 2.0
Alcaraz at Wimbledon in 2022
Alcaraz MCM22 (27) (52036462443) (edited).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Алькарас у 2022 годзе.
Silver medal.svg
Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 2.5
Draw of a silver medal, based in Olympic rings.svg.
The joining of the rings is not correct drawn.