Carlos Schwabe

Carlos Schwabe
Carlos Schwabe, autoportrét
Carlos Schwabe, autoportrét
Rodné jménoÉmile Martin Charles Schwabe
Narození21. července 1866
Altona (Hamburk), Německo
Úmrtí22. ledna 1926
Avon, Seine-et-Marne, Francie
ZeměŠvýcarsko
Národnostšvýcarská
Povolánímalíř a grafik
Znám jakosymbolista
Významná dílaNa cestě k Pravdě
Oceněnírytíř Řádu čestné legie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carlos Schwabe (21. července 1866, Altona (Hamburk) – 22. ledna 1926, Seine-et-Marne, Francie), rodným jménem Émile Martin Charles Schwabe, byl švýcarský malíř symbolista a grafik.[1]

Životopis

Carlos Schwabe se narodil v Altoně v Holštýnsku do rodiny obchodníků. V roce 1870 se jeho rodina přestěhovala do Švýcarska a v roce 1888 získala švýcarské občanství. V letech 1882–1884 studoval na École des arts industriels, škole průmyslového a obchodního umění.

Po studiích umění v Ženevě se jako mladý muž přestěhoval do Paříže, kde pracoval jako designér tapet a seznámil se s umělci symbolisty jako byl Guillaume Lekeu, Vincent d'Indy a mnohými spisovateli. V roce 1892 byl jedním z malířů vystavujících na slavném Salonu pojmenovaném Salon de la Rose + Croix, organizovaném Joséphinem Péladanem v Galerii Durand-Ruel. Jeho plakát pro první Salon je důležitým symbolistickým dílem nového idealistického umění. Vystavoval na Société nationale des Beaux-Arts, na Salonu d'automne a byl zúčastnil se i pařížské Světové výstavy v roce 1900 kde získal zlatou medaili. V následujících letech se jeho práce objevila také v Mnichově, Curychu, Vídni a Bruselu. V roce 1902 Schwabe obdržel francouzský Řád čestné legie.

Dílo

Plakát k výstavě Salon de la Rose + Croix, 1892

Schwabeho obrazy typicky obsahovaly mytologická a alegorická témata s velmi osobním a idealistickým pohledem a společenským zájmem. Odkazy na umělce Dürera a Mantegnu lze v jeho díle rozeznat.

V jeho práci jsou rozpoznávány dva odlišné styly. Před rokem 1900 byly Schwabeho obrazy individuálnější a experimentálnější, což naznačuje idealismus symbolistů; konvenční alegorické scény z přírody se staly výraznějšími v jeho pozdější práci. Důležité byly obrazy žen, které někdy představovaly smrt a utrpení, jindy tvořivost a vedení. Jeho první manželka byla jeho vzorem pro jeho anděly a panny a postavu smrti na obraze Smrt a hrobník (Death and the Gravedigger) z roku 1895. Smrt blízkého přítele v roce 1894, hudebníka Guillauma Lekeu, který zemřel když bylo Schwabemu 28 let, vyvolala jeho zájem o reprezentaci smrti a stvoření ideálního světa.

Schwabe je známý jako jeden z nejdůležitějších ilustrátorů symbolistů. Ilustroval román Růžové poupě/Sen (Le rêve) z roku 1892 od Émile Zoly, básně Charlese Baudelaira Květy zla (Les Fleurs du mal) z roku 1900), dílo Maurice Maeterlincka Pelléas a Melisanda z roku 1892 a Alberta Samaina Zahrada intfantky (Jardin de l'infante) z roku 1908. Ilustroval také texty Haraucourta, Mallarmého, Maurice Blondela, Mendèse, Lamennaise a dalších. Jeho důležité dílo La Vague(Vlna) s jeho přípravnými kresbami jsou svědectvím angažovanosti umělce během tzv. Dreyfusovy aféry. Schwabe namaloval známý akvarel, který byl modelem litografického plakátu pro Salon de la Rose + Croix z roku 1892. Byla to první ze šesti výstav pořádaných Joséphinem Péladanem, které demonstrovaly rosekruciánské tendence francouzského symbolismu. Schwabeho plakát zobrazoval v odstínech modré iniciační rituál - tři ženy stoupající k duchovní spáse - a je příkladem rosekruciánského umění.

Nejvýznamnější Schwabeho díla patří pařížskému Musée d'Orsay, ženevskému Musée d'Art et d'Histoire, Museu Nacional de Belas Artes v Riu de Janeiro, Van Goghovu muzeu v Amsterdamu, královským muzeím výtvarného umění Belgie v Bruselu a mnoho jeho prací je v soukromých sbírkách.

Schwabe žil po zbytek svého života ve Francii a zemřel ve francouzském Avonu v departmentu Seine-et-Marne v roce 1926.

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carlos Schwabe na anglické Wikipedii.

  1. BÄHLER, Anna. Carlos Schwabe [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, November 10, 2011 [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Jumeau-Lafond, Jean-David, (1986), Une autre lumière. Carlos Schwabe, l'idéalisme et la mort in L'Écrit-voir, n° 8.
  • Jumeau-Lafond, Jean-David, (1986), Carlos Schwabe, illustrateur symboliste, Bulletin du bibliophile, n° 2.
  • Jumeau-Lafond, Jean-David, (1987), Carlos Schwabe et le nouveau mysticisme, in Un symboliste genevois : Carlos Schwabe, exh. cat., Genève, musée d'Art et d'Histoire.
  • Jumeau-Lafond, Jean-David, (1987), Carlos Schwabe, illustrateur symboliste du Rêve de Zola, Revue du Louvre et des musées de France, n° 5-6.
  • Jumeau-Lafond, Jean-David (1988), Guillaume Lekeu et Carlos Schwabe : "Une haute confraternité artistique", Revue de musicologie, t. 74, n°1, 1988, s. 53-68.
  • Jumeau-Lafond, Jean-David (1993) Révolte et folie visionnaire chez Carlos Schwabe : La Vague 1906-1907, in "L'Âme au corps", exh. cat., Paříž.
  • Jumeau-Lafond, Jean-David, (1994), Carlos Schwabe, symboliste et visionnaire, Paříž, ACR editions.
  • Jumeau-Lafond, Jean-David, (1996), Peinture, hystérie et opéra : les révoltées tragiques de Carlos Schwabe, Genava, revue du musée d'Art et d'Histoire de Genève.
  • Jumeau-Lafond, Jean-David, (1999), Les Peintres de l'âme. Le symbolisme idéaliste en France, exh. cat. Bruxelles, Paříž (a 2000-2004: Salzburg, Chemnitz, Madrid, Japonsko: překlady do němčiny, španělštiny a japonštiny).
  • Clement, Russell T. et al. (2004). A Sourcebook of Gauguin's Symbolist Followers. Greenwood Publishing Group, s. 865–867. ISBN 0-313-31205-2.
  • Jumeau-Lafond, Jean-David (2007), Painters of the soul, Tampere, Museum of Art.
  • Greenspan, Taube G. "Schwabe, Carlos." In Grove Art Online. Oxford Art Online.
  • Jumeau-Lafond, Jean-David (2011) Séailles mécène : Schwabe, la conscience et l'exemple, introduction to : Gabriel Séailles, "Carlos Schwab" (1914, in Le Génie dans l'art, anthologie des écrits esthétiques et critiques de Gabriel Séailles, Sarah Lindford and Michela Passini, Paříž, Kimé 2011.
  • Jumeau-Lafond, Jean-David (2017) "Carlos Schwabe" in "Mystical Symbolism. The Salons de la Rose+Croix 1892-1897", exh. cat. ,New York, Solomon Guggenheim Museum.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

La-vague.jpg
Avon, Seine-et-Marne (France)
Fleurs-du-mal mort.jpg
Avon, Seine-et-Marne (France)
Fleurs-du-mal spleen et ideal.jpg
Avon, Seine-et-Marne (France)
La douleur 1893.jpg
Avon, Seine-et-Marne (France)
L'Ame du vin.jpg
L'Ame du vin is not a painting but an illustration that you can find in the book Les Fleurs du mal by Charles Baudelaire illustrated by Carlos Schwabe. It was published in Paris, for Charles Meunier (editor), 1900. One copy exists at the Bibliothèque de Genève.
Carlosschwabe.jpg
Carlos Schwabe selfportrait
Carloz Schwabe - Vincent d'Indy's Fervaal.jpg

Fervaal, an opera by Vincent d'Indy, first performed in 1897. This illustration is related to the 10 May 1898 production at the Théâtre de l'Opéra-Comique, Paris, with mise en scène d'Albert Vizentini. Printed by Imp. Lemercier, Paris.

See also the poster based on the image