Carolabrücke (Drážďany)

Carolabrücke
Základní údaje
StátNěmeckoNěmecko Německo
KomunikaceBundesstraße 170, tram line 3 (Dresden), tram line 7 (Dresden), Tram line 8 a tram line 9 (Dresden)
PřesLabe a Terrassenufer
Otevřen4. července 1971
Webová stránkawww.dresden.de/carolabruecke
Souřadnice
Mapa
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carolabrücke je jedním ze čtyř mostů přes Labe v centru Drážďan. Na jihu hraničí s náměstím Rathenauplatz v městské části Altstadt (Staré město) a na severu s náměstím Carolaplatz v městské části Inneren Neustadt (Vnitřní Nové město) a je pojmenován po Karole von Wasa-Holstein-Gottorpské (1833–1907), manželce krále Alberta. V letech 1971–1991 se most jmenoval Dr.-Rudolf-Friedrichs-Brücke podle saského ministerského předsedy a drážďanského starosty Rudolfa Friedrichse. Na dolní straně staroměstské opěry je dodnes umístěna odpovídající tabulka s názvem mostu.

V noci 11. září 2024 se část mostu zřítila.[1]

Most v letech 1892–1945

První Carolabrücke v roce 1895.

V letech 1892–1895 byl postaven první most podle plánu Karla Mancka (1838–1888) pod vedením Hermanna Kletteho. Konstrukce mostu dlouhá 340 m byla projektována pro vozovku 9,6 m širokou se dvěma tramvajovými kolejemi a chodníky 3,2 m širokými po obou stranách mostu. Mostní konstrukce měla v Labi dva pilíře a řeku překlenovaly tři otvory. Každý říční otvor se skládal z šesti plnostěnných železných oblouků s rozpětím 61,0 m u prostředního oblouku a 59,0 m u dvou sousedních oblouků a poměr výšky oblouku k jeho rozpětí byl 1:14. V předmostí na levém břehu řeky byly dva zděné oblouky a na druhém břehu čtyři.

Večer 7. května 1945, den před koncem druhé světové války v Německu, před Rudou armádou postupující od Albertplatzu jednotky Waffen SS vyhodily do povětří dva ze tří říčních otvorů a dva oblouky v předpolí na pravém břehu. Vzhledem k silnému poničení nebyl most obnoven v původní podobě. V roce 1952 byly rozebrány zachované části. Zbývající obloukové nosníky byly vyhozeny do povětří 7. března 1952. Dva středové pilíře v řece byly odstraněny až při stavbě druhého mostu Carolabrücke na konci šedesátých let 20. století.

Druhý most v letech 1967–dosud

(c) Bundesarchiv, Bild 183-K0704-0001-013 / CC-BY-SA 3.0
Otevření mostu 4. července 1971, pohled ze Starého města

Současný most postavila v letech 1967–1971 firma VEB Brückenbau Dresden. Most se čtyřmi jízdními pruhy pro motorovou dopravu a samostatnou tramvajovou tratí tvoří nejdůležitější severojižní spojnici drážďanské silniční dopravy, která na severu pokračuje ulicí Albertstraße a na jihu ulicí St Petersburger Straße. Po obou stranách mostu vedou chodníky pro pěší a cyklostezky.

Most je široký 32 m a skládá se ze tří nosných konstrukcí (mostní úseky A až C od východu na západ). Jedná se o skříňové mosty z předpjatého betonu s Gerberovým nosníkem jako konstrukčním systémem v podélném směru. Jižní krajní pole má rozpětí 44 m a první vnitřní pole má 58 m. Labe s jediným říčním pilířem je přemostěno v délce 120 m a 95 m, přičemž severní krajní rozpětí má délku 58 m. Most vedený šikmo přes říční pilíř byl mostem z předpjatého betonu s největším rozpětím v NDR. Nejnižší světlá výška je 6,61 m při nejvyšší plavební hladině.

Havárie

Dne 11. září 2024 se kolem třetí hodiny ranní zřítilo třetí mostní pole, označované jako úsek C, s tramvajovými kolejemi a společnou stezkou pro chodce a cyklisty v délce asi 100 m. Tím došlo také k poškození dvou potrubí dálkového vytápění, což způsobilo, že horká voda občas vytékala do Labe a na břehy terasy. Od té doby byly v Drážďanech přerušeny dodávky dálkového tepla.[1][2] Most procházel rekonstrukcí od roku 2019 kvůli konstrukčním vadám. Zřícené tři segmenty rekonstrukcí ještě neprošly. Závěry kontrol této části uváděly značné poškození mostu. Opravy měly být provedeny v období 2025–2026.[3]

Vzhledem k blížícím se vydatným dešťům vznikla obava, že zřícená část mostu bude fungovat jako hráz, která bude bránit průtoku vody. Vznikaly obavy o zatopení Starého města.[4]

Bomba z druhé světové války

Po opadu vody se v říjnu začalo s bouráním mostu, které mělo trvat 11 týdnů.[5] Dne 8. ledna 2025 byla v řečišti nalezena nevybuchlá britská bomba z druhé světové války. Kvůli nálezu bomby a její likvidaci na místě bylo evakuováno obyvatelstvo v okruhu jednoho kilometru z historického centra Drážďan. Evakuace se týkala asi 10 000 obyvatel. Ve čtvrtek 9. ledna 2025 po 9. hodině byla oblast uzavřena a pyrotechnikům se po poledni podařilo zneškodnit (deaktivovat) 250kilogramovou bombu.[6] Bomba byla zbavena rozbušky a následně odvezena k zneškodnění.[7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carolabrücke (Dresden) na německé Wikipedii.

  1. a b V Drážďanech se částečně zřítil most přes Labe - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-09-11 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. 
  2. V Drážďanech se částečně zřítil most přes Labe. ct24.ceskatelevize.cz [online]. 2024-09-11 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. 
  3. Po zřícení mostu se Drážďany bojí velké vody z Česka - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-09-11 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. 
  4. Zřícený most v Drážďanech může při povodni působit jako hráz, Česko průtok Labe neomezí - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-09-11 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. 
  5. V Drážďanech začala další fáze bourání zříceného mostu. Příčinou pádu by měla být koroze. iROZHLAS [online]. 2024-10-07 [cit. 2025-01-09]. Dostupné online. 
  6. ČTK, iDNES cz. V Drážďanech zneškodnili bombu z války. Z centra evakuovali 10 tisíc lidí. iDNES.cz [online]. 2025-01-09 [cit. 2025-01-09]. Dostupné online. 
  7. Pyrotechnici zneškodnili bombu z války nalezenou v Drážďanech - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2025-01-09 [cit. 2025-01-10]. Dostupné online. 

Literatura

  • FIEDLER, Erich. Straßenbrücken über die Elbe in Deutschland: eine Darstellung der historischen Entwicklung dieser Brücken. 1. vyd. Dresden: Saxoprint, 2005. 262 s. ISBN 978-3-9808879-6-0. 
  • Dresdner Elbbrücken in acht Jahrhunderten. Příprava vydání Hans-Peter Lühr, Dresdner Geschichtsverein. Dresden: Dresdner Geschichtsverein e.V, 2008. 104 s. (Dresdner Hefte). ISBN 978-3-910055-90-2. Kapitola Brückender Stadterweiterung, s. 51–60. Digitální podoba. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Carolabrücke na Wikimedia Commons

Média použitá na této stránce

Eingestürzte Carolabrücke.jpg
Autor: StMH, Licence: CC BY-SA 4.0
Die am 11. Sepember 2024 eingestürzte Carolabrücke in Dresden.
20060819040DR Dresden Dampferparade Weiße Flotte.jpg
Autor: Jörg Blobelt , Licence: CC BY-SA 4.0
19.08.2006 Dresden: Dampferparade der Weißen Flotte Dresden (Sächsische Dampfschiffahrts-GmbH). Blick von der Brühlschen Terrasse Richtung Carolabrücke (GMP: 51.054845,13.746963). Dahinter die Sächsische Staatskanzlei. [DSCN11251.TIF]20060819040DR.JPG(c)Blobelt
Carolabrücke-Dresden-Einsturz-Brückenzug-C-2024-09-11-1200018 entwickelt.jpg
Autor: SG-IMBTUDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Teilweiser Einsturz des Brückenzuges C der Carolabrücke Dresden
2024-09-13 Carolabrücke collapse 03.jpg
(c) Derbrauni, CC BY 4.0
Die Carolabrücke am Morgen nach der Entlastungssprengung
Bundesarchiv Bild 183-K0704-0001-013, Dresden, Rudolf-Friedrichs-Brücke.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-K0704-0001-013 / CC-BY-SA 3.0
For documentary purposes the German Federal Archive often retained the original image captions, which may be erroneous, biased, obsolete or politically extreme.
Dresden, Rudolf-Friedrichs-Brücke ADN-ZB Häßler 4.7.1971-B-Dresden: Dr.-Rudolf-Friedrichs-Brücke dem Verkehr übergeben-Als achte Elbbrücke Dresdens wurde am 3.7.1971 die "Dr.-Rudolf-Friedrichs-Brücke" dem Verkehr übergeben. Damit erfüllten die Brücken- und Straßenbauer der Elbestadt eine wichtige Verpflichtung zum VIII. Parteitag der SED und schlossen das letzte Bindeglied in der für den Verkehr überaus wichtigen Nord-Süd-Verbindung durch Dresden.
Puente de carolina bella época dresde.jpg
Alles ist nicht vorhanden und zerstört. Alle Technik Arbeitskräfte, Material ist eigentlich vorhanden. Man darf aber nicht das so wieder aufbauen, obwohl das schöner ist. Auch für die Wirtschaft besser.