Caspar von Zumbusch
| Caspar von Zumbusch | |
|---|---|
_sculptor.jpg) | |
| Rodné jméno | Caspar Clemens Eduard Zumbusch |
| Narození | 23. listopadu 1830 Herzebrock |
| Úmrtí | 27. září 1915 (ve věku 84 let) Rimsting |
| Povolání | sochař, vysokoškolský učitel a politik |
| Zaměstnavatel | Akademie výtvarných umění ve Vídni |
| Ocenění | Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1887) Řád červené orlice 2. třídy čestný doktor Vídeňské univerzity |
| Děti | Ludwig von Zumbusch[1] Leo von Zumbusch |
| Příbuzní | Julius Zumbusch (sourozenec) |
| Funkce | člen Panské sněmovny (od 1901) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Caspar Clemens Eduard Zumbusch, nebo Caspar von Zumbusch, roku 1888 nobilitovaný rytíř von Zumbusch (23. listopadu 1830 Herzebrock – 26. září 1915 Rimsting na Chiemsee) byl německý sochař a medailér, patřil k významným představitelům rakouského figurálního sochařství období historismu.
Život
V 18 letech přišel do Mnichova studovat na Akademii výtvarných umění, ale propadl u přijímací zkoušky, proto nastoupil na tamní polytechniku, kde se mj. učil modelovat u prof. Johanna von Halbiga. Po studijní cestě do Říma vytvořil roku 1861 Mariánský sloup pro Paderborn, mramorovou sochu biskupa a kronikáře Oty z Freisingu pro dómské nádvoří ve Freisingu a v letech 1866–1872 bronzový pomník bavorského krále Maxmiliana II. pro Mnichov. Od roku 1873 bydlel a působil ve Vídni, kde se k jeho hlavním dílům počítají bronzové monumenty: Beethovenův pomník (1873–1880), pomník císařovny Marie Terezie obklopené rádci a veliteli (před Kunsthistorisches muzeem; 1888), jezdecký pomník maršála Radeckého (1891) na Stubenringu a jezdecký pomník arcivévodyAlberta před galerií Albertinou. Za své nejvýznamnější dílo Zumbusch považoval z mědi tepaný pomník pruského císaře Viléma I. ve věži v Porta Westfalica u Mindenu v Porýní-Vestfálsku.
V letech 1873–1901 byl profesorem Akademie výtvarných umění ve Vídni, kde vedl až do svého penzionování mistrovskou třídu monumentálního sochařství, k jeho žákům patřil Anton Brenek.[2]
V Praze na Olšanských hřbitovech se dochovala Zumbuschova socha Anděla smrti na rodinné hrobce podnikatele Františka von Waldek a jeho švagra generálmajora Theodora Josefa Hordta z roku 1895.
Rodina
Roku 1860 se v Altöttingu oženil s Antonií Voglovou, dcerou bavorského královského rady. Měli pět dětí: tři dcery a dva syny. Umělecké tvorbě se věnovali syn Ludwig von Zumbusch a Casparův bratr Julius Zumbusch. Caspar von Zumbusch je pohřben v rodném Rimstingu v údolí Chiemsee; na vídeňském Centrálním hřbitově má kenotaf.
Ocenění
15. února 1888 mu císař František Josef I. ve Vídni udělil rakouský Řád železné koruny 3. třídy a současně jej povýšil na rytíře[3]
Galerie
Pomník Marie Terezie ve Vídni, 1888
Beethovenův pomník ve Vídni, 1880
Radeckého pomník ve Vídni, 1891
Pomník arcivévody Alberta ve Vídni
Pomník Jakoba Herze, Erlangen, 1900
Pomník císaře Viléma
Pomník krále Maxmiliána II.
Biskup Otto z Freisingu, Freising,
Caspar von Zumbusch, lithografie: Marastoni, 1888
Prof. Zumbusch ve svém ateliéru, 1900
Odkazy
Reference
- ↑ Union List of Artist Names. 5. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-05-22]
- ↑ Ulrich Thieme-Felix Becker (Hrsg.): Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Svazek 4, Leipzig 1910, s. 578-529.
- ↑ Genealogisches Handbuch des Adels, Adelslexikon, díl XVI., Limburg an der Lahn 2005, s. 579.
Literatura
- Maria Kolisko: Kaspar von Zumbusch. Amalthea Verlag, Wien 1931
- Genealogisches Handbuch des Adels, Adelige Häuser B, díl V, (celkově svazek 26), Limburg an der Lahn 1961, s. 514.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Caspar von Zumbusch na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: C.Stadler/Bwag, Licence: CC BY-SA 4.0
This is a photo of public art indexed in a public art catalogue of Vienna (Austria) under the number: 48285 (commons, de) .
The German sculptor Caspar Clemens Eduard Zumbusch
Autor: http://www.parbeszed.com/img/upload/200903/mtd_kaspar_zumbusch.jpg, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaspar von Zumbusch (1830-1915) German sculptor
Autor: C.Stadler/Bwag, Licence: CC BY-SA 4.0
Archduke Albrecht Monument in Vienna.
Professor Caspar von Zumbusch (1830–1915) in seinem Atelier
.JPG)
Autor: C.Stadler/Bwag, Licence: CC BY-SA 4.0
This is a photo of public art indexed in a public art catalogue of Vienna (Austria) under the number: 47989 (commons, de) .
Autor: Gerhard Willhalm, Licence: CC BY-SA 3.0
Denkmal für König Maximilian II. von Bayern (Maxmonument), geschaffen von Caspar von Zumbusch
.JPG)
Autor: CeeJey, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaiser-Wilhelm-Denkmal an der Porta Westfalica
Erlangen. Das 5. Mai 1875 enthüllte Bronze-Denkmal für Jakob Herz auf dem damaligen Holzmarkt (heute Hugenottenplatz), Bildhauer: Caspar von Zumbusch, Guss: Christoph Lenz. Am 15. September 1933 wurde das erste Denkmal für einen Juden in Bayern entfernt und zerstört. Seit 5. Mai 1983 erinnert die Jakob-Herz-Stele in der Krankenhausstraße an den Chirurgen. Seit 15. September 2000 erinnert eine Gedenktafel an den ehemaligen Standort des Herz-Denkmals.
Autor: No machine-readable author provided. Somoza assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0
Statue of Otto of Freising located adjacent to the cathedral of Freising, sculpted by Kaspar von Zumbusch. Photograph taken by Mark Somoza on April 3 2006
Caspar Zumbusch, Lithographie von Marastoni, 1888