Catherine Henriette de Balzac d'Entragues

Catherine Henriette de Balzac d'Entragues
Catherine Henriette de Balzac d'Entragues
Narození	1579 Orléans
Úmrtí	9. února 1633 (ve věku 53–54 let) Paříž
Bydliště	Château de Verneuil (1600–1633)
Povolání	dvořan a milenka panovníka
Titul	markýza de Verneuil
Předchůdce	Gabriella d'Estrées
Nábož. vyznání	římský katolík
Partner(ka)	Jindřich IV. Francouzský
Děti	Gaston Henri, vévoda de Verneuil a Gabriella Angelique („Madmoiselle de Verneuil“)
Rodiče	Charlese de Balzac d'Entragues, Marie Touchetová
Příbuzní	Marie-Charlotte de Balzac d'Entragues
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Catherine Henriette de Balzac d'Entragues, markýza de Verneuil (1579 Orléans – 9. února 1633 Paříž) po smrti Gabrielly d'Estrées se stala titulární metresou Jindřicha IV. Francouzského. Také její sestra Marie-Charlotte de Balzac d'Entragues byla po jistý čas milenkou krále. Její otec byl Charlese Balzac d'Entragues a matkou Marie Touchetová, někdejší milenka krále Karla IX. Francouzského. ^[1]

Královská metresa

Catherine Henriette de Balzac byla vychována v rodině, velmi volných mravů, kde se ženy často snažily dostat skrz postavení královské milenky k finančnímu zajištění. Její matka Marie byla ještě před jejím narozením milenkou krále Karla IX. Francouzského. ^[2]

Ambiciózní, krásná ve svých pozdních teenagerských letech, ale také intrikářská. To vše jí pomohlo k tomu, aby se stala Jindřichovou titulární metresou. A tak, zatímco Jindřich IV. stále ještě truchlil po Gabrielle d'Estrées, ^[1] ho Catherina Henrietta de Balsac přiměla k písemnému slibu, že si ji vezme, pakliže do roka porodí králi syna. Catherina Henrietta nakonec dítě potratila a byl to skutečně syn. To nakonec vedlo k prudkým žárlivým scénám a dohadování se před celým královským dvorem, když se Jindřich na místo s ní oženil s Marií Medičejskou.^[2]

V roce 1608 se zapletla do spiknutí proti králi a přestože byla silně kompromitována důkazy, tak se král nechal jejím vzlykáním přesvědčit a nakonec vyvázla jen s nepatrným trestem, přestože se takové činy běžně trestaly smrtí.^[3]Ještě téhož roku ji Jindřich znovu projevil svou přízeň a znovu ji zařadil do skupiny svých milenek. ^{[4] [1]}

Po provedeném atentátu na krále v roce 1610 patřila do skupiny osob, které mohli mít zájem na provedení takového činu. ^[4] Po smrti krále Jindřicha IV. byla regentem Francie ustanovena Marie Medičejská a ta ihned vyhnala Catherinu Henriettu ode dvora. Ta potom žila dalších 23 let, dokud nezemřela v roce 1633 ve věku 54 let. ^[5] Původní rivalita mezi Marií Medičejskou a Catherinou Henriettou byla postupně nahrazena vzájemnou úctou a regentka neměla problém v kontaktu s bývalou sokyní. Dokonce si i oblíbila její děti, které měla s králem Jindřichem IV., protože tyto byly klidné a poslušné (na rozdíl od dětí, které měl král s Gabriellou d'Estrées, které se neustále účastnily různých spiknutí).^[2]

Děti

S králem měla dvě děti: ^[3][2]

• 1. Gaston Henri, vévoda de Verneuil (3. 11. 1601 Vincennes – 28. 5. 1682 Verneuil-en-Halatte), métský biskup v letech 1612 až 1652, guvernér provincie Languedoc
  • ⚭ 1668 Charlotte Séguier de Villemor (1622–1704)^[6][7]
• 2. Gabriella Angelique přezdívaná „Madmoiselle de Verneuil“ (21. 1. 1603 Paříž – 24. 4. 1627 Méty)
  • ⚭ 1622 Bernard de Nogaret vévoda de La Valette d'Épernon (18. 3. 1592 Angoulême – 25. 7. 1661 Paříž)^[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Catherine Henriette de Balzac d'Entragues na anglické Wikipedii.

Literatura

• Herman, Eleanor. (2005). Sex with Kings: 500 let cizoložství, moci, soupeření a pomsty. Harpercolliny. ISBN 0060585447
• Williamson, David. (1991). Debrettovi králové a královny Evropy. Salem House Pub. ISBN 0881623644

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Catherine Henriette de Balzac d'Entragues na Wikimedia Commons

• Encyklopedické heslo Catherine Henriette de Balzac d'Entragues v 11. vydání Encyclopædia Britannica ve Wikizdrojích