Cavtat

Cavtat
Poloha
Souřadnice	42°34′46″ s. š., 18°13′15″ v. d.
Nadmořská výška	0 m n. m.
Stát	Chorvatsko Chorvatsko
Cavtat
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	5,8 km²
Počet obyvatel	2 153 (2011)
Hustota zalidnění	371,2 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.cavtat.info
Telefonní předvolba	020
PSČ	20210
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cavtat (italsky Ragusavecchia) je obec v opčině Konavle v jižní Dalmácii. Patří k nejjižnějším sídlům v Chorvatsku. Je přímořským letoviskem na jadranském pobřeží, v blízkosti Bosny a Hercegoviny a Černé Hory. Nachází se 18 km jihozápadně od Dubrovníku na úzké šíji mezi poloostrovem Rat a pevninou.

Název Cavtat pochází z latinského Civitas vetus. Obec tak byla označována původními obyvateli Cavtatu, kteří uprchli před staletími do Dubrovníku.

Historie

Na místě dnešního Cavtatu se nacházela řecká kolonie Epidaurum, kterou v roce 228 př. n. l. ovládla Římská říše. Osídlení zde vzniklo v dávné době především díky vynikající strategické poloze poloostrova Rat u otevřeného moře a nedalekému úrodnému Konavelskému polji. Počet obyvatel se postupně zvyšoval a přicházeli osadníci i z Apeninského poloostrova. Osada se později rozvinula do podoby otevřeného města; Římané zde pro pobavení obyvatel vybudovali amfiteátr, kde se konaly gladiátorské hry. V roce 365 se městem v důsledku zemětřesení přehnala vlna tsunami, která zničila téměř polovinu města.^[1] V roce 614 město poprvé napadli Slované a Avaři, což donutilo místní obyvatele město opustit. Někteří z nich se vydali podél pobřeží dále na sever a založili Dubrovník.

Město poté, co jej obsadili Slované, připadlo Travuniji. Mezi 13. a 14. stoletím bylo krátce pod vládou Dubrovnické republiky, později jej spravovali také i bosenští a srbští vládci. Roku 1426 jej od posledního z nich odkoupila Dubrovnická republika a její součástí zůstal až do 18. století. Ve středověku zde bylo rozšířeno opevnění, jehož část se do dnešní doby dochovala, a také postaven renesanční zámek. Až do roku 1526 se zde nacházela loděnice; poté nechal Dubrovník stavbu lodí přemístit do Gruži. Pro republiku se stal druhým významným městem a obchodním střediskem. Jeho vojenský význam spočíval především v ochraně Dubrovníku z jihu; lodě bylo možné kotvit v blízkých zálivech, což poskytovalo flotile bezpečí.

Po roce 1806 Cavtat krátce spravovali Francouzi, poté byl součástí Rakousko-Uherska. Od roku 1918 patřil Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později Jugoslávie a od roku 1991 je součástí Chorvatska. Během Chorvatské války za nezávislost obec obsadily v říjnu 1991 jednotky Jugoslávské lidové armády bez jediného výstřelu, vyloupily však několik místních muzeí a exponáty odvezly do nedaleké Černé Hory. Jejich postup vyvolal pobouření na mezinárodní scéně.^[2]

Památky

(c) Diego Delso, CC BY-SA 3.0

Mezi turisty navštěvované památky Cavtatu patří např. mauzoleum rodiny Račić, které navrhl známý chorvatský sochař Ivan Meštrović a které se nachází na hřbitově sv. Roka na poloostrově Rat. Dále se zde nachází řada starých paláců a sídel bohatých námořníků. Dochován je částečně i římský amfiteátr, středověké hradby a renesanční palác Knežev dvor, který v současné době slouží jako galerie. V Cavtatu se nachází také i muzeum Vlaha Bukovace, známého chorvatského malíře přelomu 19. a 20. století, který se zde narodil.

Ekonomika

Ekonomika Cavtatu záleží především na turistice, především během letní sezóny, a na rybářství. V současné době se zde nachází celkem pět hotelů, z nichž nejznámější je pětihvězdičkový hotel Croatia, vybudovaný v roce 1972.^[zdroj?]

Cavtat se nachází na Jadranské magistrále. Do 70. let vedla do obce i železniční trať, která byla později zrušena. Dnes je obec napojena na dubrovnickou síť veřejné dopravy. Východně od Cavtatu se nachází Letiště Dubrovník.

Významní rodáci

• Vlaho Bukovac (1855–1922), malíř
• Tino Pattiera (1890–1966), operní zpěvák
• Luko Zore (1846–1906), filolog a slavista
• Frano Supilo (1870–1917), politik
• Baltazar Bogišić (1834–1908), etnolog a historik práva
• Niko Koprivica (1889–1944), politik
• Dinko Zlatarić (1558–1613), básník a překladatel
• Raimondo Cunich (1719–1794), humanista

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cavtat na chorvatské Wikipedii.

Literatura

• Mate Suić: Antički grad na istočnom Jadranu, drugo izmijenjeno i dopunjeno izdanje, Golden marketing, Zagreb, 2003.
• Ivo Bojanovski: Bosna i Hercegovina u antičko doba, Akademija nauka i umjetnosti Bosne i Hercegovine, Sarajevo, 1988.
• Marin Buovac: Amphitheatres in the Republic of Croatia, 13th Annual Meeting of the European Association of Archaeologists, Sveučilište u Zadru, Zadar, 2007.
• Miroslav Glavičić: Epigrafska baština rimskodobnog Epidaura

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Cavtat na Wikimedia Commons