Cech panen kutnohorských
| Cech panen kutnohorských | |
|---|---|
| Země původu |  Československo |
| Jazyk | čeština |
| Žánry | historický film filmová komedie |
| Scénář | Otakar Vávra Zdeněk Štěpánek |
| Režie | Otakar Vávra |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Zdeněk Štěpánek František Kreuzmann starší Adina Mandlová Antonie Nedošinská Ladislav Pešek … více na Wikidatech |
| Hudba | Jaroslav Křička Miloš Smatek |
| Kamera | Jan Roth |
| Kostýmy | Josef Matěj Gottlieb |
| Střih | Antonín Zelenka |
| Zvuk | Vilém Taraba Josef Zora |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 16. září 1938 (Československo) |
| Cech panen kutnohorských na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cech panen kutnohorských je česká historická filmová komedie režiséra Otakara Vávry z roku 1938.
Obsazení
| Zdeněk Štěpánek | Mikuláš Dačický z Heslova |
| František Kreuzmann | hofmistr Felix z Hasenburka |
| Adina Mandlová | povětrná holka Rozina |
| Antonie Nedošinská | Vodňanská, rychtářova žena |
| Ladislav Pešek | Očko, sluha Mikuláše Dačického |
| Theodor Pištěk | rychtář Mikuláš Vodňanský z Čažarova |
| František Smolík | nákladník a šepmistr Tobiáš Tříska |
| Jiřina Šejbalová | Žofka, Třískova žena |
| Hana Vítová | Alžběta, Mládkova dcera |
| Václav Vydra st. | nejvyšší mincmistr Vilém z Vřesovic a z Doubravské Hory na Vchynicích |
| Helena Friedlová | Ludmila z Vřesovic a Na Dobřeni, rozená Voděradská z Hrušova, Vilémova manželka |
| Elena Hálková | Eva, rychtářova dcera |
| Gustav Hilmar | krejčí Mládek |
| Bedřich Karen | alchymista David Wolfram |
| Ladislav Boháč | panoš Zdeněk Lorecký z Elkuše, Dačického přítel |
Dále hrají: Zvonimir Rogoz (urburní písař), Anna Steimarová (stará panna Apoléna), Jaroslav Vojta (páter Bonifác), Božena Šustrová (služka Máří), Karel Dostal (císař Rudolf II.), Otto Rubík (nákladník Jan Dačický, Mikulášův bratr), Jaroslav Průcha (havíř Jakub), Ladislav H. Struna (havíř), Václav Trégl (kat), Zorka Janů (služka u Třísků), Marie Ježková (nahluchlá měštka Babeta Sládková), Jan W. Speerger (biřic Janek), Vladimír Řepa (konšel Kaše, přísedící u soudu), Stanislav Neumann (písař Václav Alexy, zapisovatel u soudu), Jelizaveta Nikolská (cikánská tanečnice), Světla Svozilová (vdova Veronika), Milada Smolíková (měšťka), František Roland (bakalář), Petr Lotar (konšel Jindřich Labuška, přísedící u soudu), František Velebný (hlásný), Antonín Volný (mincíř), Vladimír Štros (mincíř), John Gollwell (člen hofmistrovy družiny), Anna Gabrielová (komorná), Josef Kraus (katův pomocník), Vladimír Majer (hostinský Mědínek), Elsa Vetešníková (číšnice), Josef Loskot (chasník v hostinci), Emil Dlesk (chasník v hostinci), Eva Prchlíková (panna), Karel Černý (dveřník císařův), Alois Dvorský (žalářník), Raoul Schránil (Mirek, pobočník hofmistra Felixe), Marie Oliaková (měšťanka v hostinci)
Tvůrci a štáb
- Režie: Otakar Vávra
- Předloha: Ladislav Stroupežnický (divadelní hry Paní mincmistrová a Zvíkovský rarášek), Mikuláš Dačický z Heslova (Paměti)
- Scénář: Otakar Vávra, Zdeněk Štěpánek
- Kamera: Jan Roth
- Výroba: Jan Sinnreich
- Hudba: Jaroslav Křička, Miloš Smatek
- Architekt: Štěpán Kopecký
- Návrhy kostýmů: Josef Matěj Gottlieb
- Kostýmy: Štěpán Dušánek, Pavla Stahlová
- Zvuk: Vilém Taraba, Josef Zora
- Střih: Antonín Zelenka
- Výprava: Arnold Reimann
- Fotoreportér: Willy Ströminger
Odkazy
Literatura
- Monografie
- KOLEKTIV AUTORŮ. Český hraný film II. 1930–1945. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 1998. 504 s. ISBN 80-7004-090-4.
- BŘEZINA, Václav. Lexikon českého filmu: 2000 filmů 1930–1997. 2. vyd. Praha: Cinema, 1997. 554 s. ISBN 80-85933-13-6.
- Články v periodikách
- BROUSIL, Antonín M. Film o Mikuláši Dačickém z Heslova. Venkov. 18. září 1938, roč. 33, čís. 220, s. 10. Dostupné online. ISSN 1805-0905.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“