Cech svatého Víta

Cech svatého Víta
Památník v zaniklé osadě Cech svatého Víta
Památník v zaniklé osadě Cech svatého Víta
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecDrmoul
OkresCheb
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°55′29″ s. š., 12°39′2″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíDrmoul, Trstěnice u Mariánských Lázní
Cech svatého Víta
Další údaje
Zaniklé obce.cz1946
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cech svatého Víta (původní název Sankt Viti Zeche, německy St. Veits Zeche) je zaniklá osada obce Drmoul v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Území bývalé osady se nacházelo větší částí v katastru obce Drmoul a menší částí v katastrálním území obce Trstěnice (k. ú. Trstěnice u Mariánských Lázní).[1]

Historie

Osada byla založena při historických dolech, těžících měděné rudy již v 16. století.[2] Vesnice byla pojmenována podle důlního díla cech svatého Víta, nazvaného podle patrona farnosti v Trstěnicích. První písemná zmínka o vesnici však pochází až z roku 1756 a týká se důlní katastrofy. Provozní mistr vodního zařízení zapomněl zavřít hráz, voda protrhla rybníkové náspy a zatopila důl. Všichni horníci se utopili. Vesnici Cech svatého Víta s pěti staveními uvádí Schaller v roce 1778 jako alodiální panství Chodové Plané.[3]

Vývoj po roce 1945

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce se obec podařilo částečně dosídlit. Zprávy o počtu nových obyvatel chybí. Do vesnice však nevedla žádná silnice, spojení s okolními vesnicemi zajišťovaly jen nekvalitní polní cesty. Proto se noví osídlenci stěhovali do Drmoulu a po roce 1949 se Cech svatého Víta téměř vyprázdnil. V kronice obce Drmoul je uvedeno, že se nedělními brigádami v létě 1950 opravovala špatná polní cesta do Cechu svatého Víta. Z toho vyplývá, že vesnice nebyla zcela opuštěná. V roce 1951 již není Cech svatého Víta v matričním úřadu Drmoul veden.[3]

V 50. letech 20. století zde bylo vybudováno vojenské cvičiště pro průpravu řidičů pásových vozidel. Cvičiště bylo využíváno do roku 2004, kdy byl zrušen vojenský útvar ve Velké Hleďsebi, respektive zrušeny kasárna v Klimentově, pro které cvičiště sloužilo.[3] Po opuštění prostoru armádou byla v roce 2011 v okolí Cechu svatého Víta otevřena naučná stezka.[4] Od roku 2011 byl v prostoru bývalého vojenského cvičiště budován motokrosový areál nazvaný Motocross na Cechu. Jsou v něm pravidelně pořádány různé závody.[5]

Ačkoliv byl Cech svatého Víta v historické literatuře vždy uváděn samostatně, vesnice se nikdy nestala samostatnou obcí. Po celou dobu své existence spadala pod správu obce Drmoul, farností pod Trstěnice s kostelem svatého Víta.[6]

Hornictví

Doly na měděné rudy jsou uváděny již 16. století, na počátku 17. století jako vydatné se znamenitou tavitelností. Kromě rud mědi je uváděna i těžba stříbrných a železných rud. V letech 1916–1923 byly nacházeny na ložisku Cech svatého Víta rudy uranu, smolinec a uranové slídy.[2] Uranové rudy byly velice bohaté, s průměrnou kovnatostí přes 5% uranu v hornině. [6] V roce 1924 byly obnoveny hornické práce a obnovena stará šachta. Práce však musely být pro nezvladatelnost čerpání důlních vod ukončeny.[6]

Zprávy o nálezu uranových rud na počátku 20. století neunikly prospektorům na uranové rudy po roce 1945. Již v druhé polovině roku 1946 zde tehdejší Státní geologický ústav Republiky československé (SGÚ) prováděl průzkum v širším okolí Cechu svatého Víta. Ložisko však nebylo vyhodnoceno jako perspektivní a bylo upuštěno do těžby.[7] Průzkumná díla na uranové rudy se nacházela při západním okraji vesnice.[8]

Obyvatelstvo

Topograf Sommer uvádí v Cechu svatého Víta v roce 1838 sedm stavení s čísly popisnými. V roce 1756 je ve vesnici uváděno 11 domů a 53 obyvatel. V roce 1936 stálo ve vesnici 24 domů.[3]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 60 obyvatel, všichni německé národnosti. Všichni obyvatelé se hlásili k římskokatolické církvi.[9] Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 75 obyvatel, všichni německé národnosti, kteří se hlásili k římskokatolické církvi.[10]

Pamětihodnosti

V rozvalinách vesnice byl v roce 2001 nalezen poničený pomník, který však někdo v roce 2005 ukradl. Byla vyrobena replika pomníku a v roce 2010 slavnostně odhalena a postavena asi 10 metrů od původního místa.[3] Uprostřed vesnice stála socha archanděla Michaela z roku 1717. Roku 1762 byla převezena ke kostelu Čtrnácti svatých pomocníků ve Třech sekerách, kde je chráněna jako kulturní památka.[11][12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Mapa správního členění území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech. Svazek 1. (A-G). Praha: Nakladatelství ČSAV, 1957. 8 svazků. S. 214. 
  3. ↑ a b c d e BUCHTELE, Zdeněk; ŠVANDRLÍK, Richard. Drmoul a zaniklá vesnice Cech Svatého Víta. 1. vyd. Mariánské Lázně: vlastním nákladem, 2013. 279 s. ISBN 978-80-260-5348-4. S. 227–240. 
  4. ↑ Naučná stezka Cech Sv. Víta byla otevřena u Drmoulu [online]. Český rozhlas, 2011-11-28 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ Motocross na Cechu zakončil úspěšný rok [online]. Televizní studio Mariánské Lázně, 2017-01-03 [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Zaniklá vesnice Cech svatého Víta [online]. Mariánské Lázně: Hamelika, 2001 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ PLUSKAL, Oskar. Historie hornictví – Poválečná historie jáchymovského uranu [online]. [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. 
  8. ↑ Mapa důlních děl a poddolování [online]. Česká geologická služba [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Cech Svatého Víta. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 290. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Cech Svatého Víta. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1934. 614 s. Dostupné online. S. 256. 
  11. ↑ Kostel Čtrnácti sv. pomocníků [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ BUCHTELE, Zdeněk; ŠVANDRLÍK, Richard. Tři Sekery v historii a dnes. 1. vyd. Mariánské Lázně: [s.n.], 2006. 332 s. ISBN 80-239-9132-9. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Cech sv. Víta - monument.jpg
Autor: YjM, Licence: CC BY-SA 3.0
Památník zaniklé obce Cech svatého Víta. (Karlovarský kraj, Česká republika)