Cedr
Cedr | |
---|---|
Cedr libanonský (Cedrus libani) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
Třída | jehličnany (Pinopsida) |
Řád | borovicotvaré (Pinales) |
Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
Podčeleď | jedlové (Abietoideae) |
Rod | cedr (Cedrus) Trew, 1838 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cedr (Cedrus) je rod horských dlouhověkých jehličnatých stálezelených stromů dosahujících mohutného vzrůstu. Je součástí čeledě borovicovitých, při podrobnějším dělení je s ohledem na příbuznost zařazen do podčeledě jedlové (Abietoideae).
V překladech z ruštiny se často objevuje pojem „sibiřský cedr“ (v ruštině „Сиби́рский кедр“), zde se však jedná o lidové pojmenování borovice sibiřské. V angličtině se zase objevuje pojmenování „cedar“ (= cedr) pro různé druhy jehličnanů z čeledi cypřišovité (např. Redcedar, Whitecedar, incense cedar, Chilean cedar...)
Rozšíření
Cedr pochází z hornatých oblastí Blízkého východu, konkrétně z pohoří Libanon a Antilibanon v Libanonu a Sýrii, Taurus a Antitaurus v Turecku, Troodos na Kypru, ze severní Afriky z pohoří Atlas v Maroku a Alžírsku a ve střední Asii z Himálaje, kde také se všude ve volné přírodě, byť v rozdílném množství, vyskytuje.[1][2]
Popis
Jehličnatý strom s větvemi nerostoucími v přeslenech dosahuje ve vzácných výjimkách výšky až 40 m, jinak běžně něco málo přes 20 m. Také zcela výjimečně může být výčetní tloušťka jeho kmene okolo 3 m a strom se může dožít 1000 let. Mladší rychle rostoucí stromy mají pyramidální korunu, starším se koruna u některých druhů roztahuje a dostává široký deštníkovitý tvar, větve se blíží vodorovné poloze. Rostou v nadmořských výškách od 1400 do 2500 m n. m. Dřevo stromů je velmi pevné, odolné proti hmyzu a houbovitým chorobám.
Větve jsou dvoutvárné, dlouhé terminální rostou rychle a obrůstají pomalu rostoucími postranními krátkými větvičkami, zimní pupeny jsou malé, vejčité ukryté v obálce. Jehlice jsou spirálovitě uspořádané a paprsčitě odstávají na dlouhých větvích, na kratších větvičkách jsou hustě nahloučené. Tuhé jehlice jsou troj nebo čtyřhranného průřezu a jsou zakončeny hrotem. Průduchy mají svrchu i naspodu, dva malé pryskyřičné kanálky jsou po okrajích. Jehlice opadávají co 3 až 6 let, produkují hodně silic.
Šištice vyrůstají jednotlivě vzpřímeně na vrcholcích krátkých větviček. Samčí jsou štíhlejší, až 5 cm dlouhé, obsahují velké množství pylu. Samičí jsou vejčitého až válcovitého tvaru a jsou veliké 5 až 10 cm, mají velké a dřevnaté semenné šupiny, u základny a ve špici jsou sterilní. Nepravidelně trojhranná semena s velkými blanitými křídly dozrávají druhým nebo třetím rokem a šištice se postupně se zráním semen rozpadají, zůstává nakonec jen vřeteno.[3][4][5]
Taxonomie
Rod cedr je dělen do tří až čtyř druhů:[2]
- cedr atlaský neboli atlantský[6] (Cedrus atlantica) (Endl.) G. Manetti ex Carrière – výskyt Maroko, Alžírsko
- cedr himálajský (Cedrus deodara) (Roxb. ex D. Don) G. Don – výskyt Afghánistán, Pákistán, Indie, Nepál, Čína
- cedr libanonský (Cedrus libani) A. Rich. – výskyt Libanon, Sýrie, Turecko, Kypr
Někdy je z poddruhů cedru libanonského vydělován samostatný druh:[7]
- cedr krátkolistý (Cedrus brevifolia) (Hook. f.) A. Henry – výskyt Kypr
Ikonografie
Cedr je národním stromem Libanonu a Libanonců, jeho silueta se objevuje ve státním znaku, na státní vlajce a v místních názvech všude tam, kam se libanonští obyvatelé rozšířili, například město Cedar Rapids ve státě Iowa v USA, kde žádné cedry nerostou.
Významné cedry
V Praze roste památný cedr atlaský v ulici Na Balkáně a cedr libanonský na Dobešce.
Galerie
- Samčí šištice cedru himálajského
- Samičí šištice cedru himálajského
Odkazy
Reference
- ↑ libanonsky.klub.sweb.cz. libanonsky.klub.sweb.cz [online]. [cit. 2010-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-06-02.
- ↑ a b /www.ars-grin.gov. www.ars-grin.gov [online]. [cit. 2010-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-09.
- ↑ development.dendrologie.cz. development.dendrologie.cz [online]. [cit. 2010-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-02.
- ↑ www.conifers.org
- ↑ www.abc.net.au
- ↑ Archivovaná kopie. www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2015-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-24.
- ↑ www.conifers.org. www.conifers.org [online]. [cit. 2010-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-13.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu cedr na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo cedr ve Wikislovníku
- Taxon Cedrus ve Wikidruzích
- www.users.globalnet.co.uk
- Cedry a „cedry“. Zdeněk Blahník, Vesmír 88, 74, 2009/2, 12. 2. 2009
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Liné1, Licence: CC BY 2.5
Cedrus libani planted in 1750 in Arboretum de la Vallée-aux-Loups
Autor: Carol GM, Licence: CC BY-SA 3.0
Cedrus deodara. Estrobilos femeninos doliiformes
Autor: MPF, Licence: CC BY-SA 3.0
Distribution map of two Cedrus species.
- Cedrus deodaraاديلو مترحموش
- Cedrus libani subspecies and varieties
- Cedrus libani subsp. libani - (eastern Mediterranean)
- Cedrus libani subsp. atlantica - syn. C. atlantica, C. l. var. atlantica (Atlas Cedar) - violet (Atlas Mountains).
- Sources
- Browicz, K. & Zielinski, J. (1982). Chorology of Trees and Shrubs in southwest Asia vol. 1.
- Kurt, Y., Kaya, N., & Işik, K. (2008). Isozyme Variation in Four Natural Populations of Cedrus libani A.Rich. in Turkey. Turk. J. Agric. Forest. 32: 137-145.
- Terrab, A., Hampe, A., Lepais, O., Talavera, S., Vela, E., & Stuessy, T. F. (2008). Phylogeography of North African Atlas Cedar: combined molecular and fossil data reveal a complex Quaternary history. American Journal of Botany 95 (10): 1262–1269.