Cejnové pásmo

Labe protékající Děčínem

Cejnové pásmo, metapotamal je pásmo v systému rybích pásem podle profesora Friče které tvoří nejdolnější, nížinné toky řek. Je charakteristické přítomností cejnů, cejnků a dalších kaprovitých ryb.

Popis biotopu

Cejnová pásma představují v současnosti nejběžnější typ rybího pásma, a to od provedení regulací toků. Výstavbou řady příčných staveb vznikly cejnové úseky i na vodách spadajících dříve do pásem lipanových či parmových. Pokud tok není uměle regulován a napřímen, vytváří četné meandry a vznikají tak slepá ramena, hluboké tůně, tišiny a úplavy. Proudění je zde pomalejší a na dně je často usazen i jemnější sedimentovaný materiál, který je průběžně snášen proudem z výše položených pásem toku, naopak k většímu odnosu sedimentů dochází jen za povodní. Množství živin je s rostoucím povodím toku vyšší a na většině toků lze vysledovat i známky znečištění. Pokud tok není přetížen odpadními vodami, bují ve vodě velké množství planktonních i přisedlých řas, v mělčích partiích pestré vodní a obojživelné rostlinstvo a v bentosu převažují larvy pakomárů, nitěnky, pijavky, měkkýši a larvy jepic a chrostíků.[1][2]

Teplota vody v cejnovém pásmu dosahuje vyšších hodnot, až téměř ke 30 °C. V horkých letních dnech občas dochází ke kyslíkovému deficitu, což může vést až k úhynu ryb. K tvorbě kyslíku výrazně pomáhají vodní rostliny, avšak primární produkce - zejména fytoplankton - může za slunečných dnů způsobovat i přesycení vody kyslíkem. Vlivem slabšího proudu zde proudomilné druhy ustupují druhům eurytopním. Typickými druhy jsou cejn velký, sumec velký, candát obecný, cejnek malý, ježdík obecný, plotice obecná, ouklej obecná, štika obecná, karas stříbřitý a okoun říční. Vody cejnového pásma jsou hluboké a obtížně prozkoumatelné, tudíž o počtech a biomasách ryb v těchto vodách existuje jen málo spolehlivých informací. Z nich lze usoudit, že početnosti zde mohou dosahovat až desítek tisíc kusů a biomasa se obvykle pohybuje ve stovkách kilogramů na hektar plochy.[1][2]

Ryby cejnového pásma

Odkazy

Reference

  1. a b RANDÁK, Tomáš; SLAVÍK, Ondřej; KUBEČKA, Jan, a další. Rybářství ve volných vodách. 1.. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích - Fakulta rybářství a ochrany vod, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-87437-50-6. 
  2. a b LOTOCKI, Tomáš. PÁSMA TEKOUCÍCH VOD / Pásmo cejnové. Český rybář [online]. 2009-07-01 [cit. 2022-04-10]. Dostupné online. 

Související články

Média použitá na této stránce

Carassius gibelio 2008 G1.jpg
Autor: George Chernilevsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Prussian Carp, Carassius auratus gibelio
StizostedionLuciopercaAquarium.JPG
Autor: Piet Spaans, Licence: CC BY-SA 2.5
Sander lucioperca
Lucioperca sandra after first summer, aquarium, the Netherlands
Silurus glanis 02.jpg
Autor: Dieter Florian (To contact the author, ask the uploader or take a look at tauchshop-florian.de.), Licence: CC BY-SA 3.0 de
wels catfish in a former surface mine near Leipzig
Rutilus rutilus FZ.png
Autor: Andreas Hartl, Licence: CC BY 2.0
Rutilus rutilus
27016 Sant'Alessio con Vialone PV, Italy - panoramio (8).jpg
(c) Fabio Poggi, CC BY 3.0
27016 Sant'Alessio con Vialone PV, Italy
Northern Pike at Umwelt Garten.jpg
Autor: katdaned, Licence: CC BY 2.0

Pike. Photographed in Bavaria, Germany.

This was taken in the Umwelt Garten in Wiesmühl an der Alz. Great place to vist, their website is here - www.umweltgarten.de/
Blicca bjoerkna Hungary.jpg
Autor: Harka, Akos, Licence: CC BY 3.0
Blicca bjoerkna from Tisza river, Hungary.
Hungerstein in Decin (21).JPG
Autor: Dr. Bernd Gross, Licence: CC BY-SA 3.0
Hungerstein in Decin