Celda Klouček

Celda Klouček
Narození	6. prosince 1855 Senomaty Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	11. října 1935 (ve věku 79 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Hřbitov Malvazinky
Povolání	pedagog, sochař, učitel a paleontolog
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Celda Klouček, původně Celestin Klouček (6. prosince 1855 Senomaty^[1] – 11. října 1935 Praha^[2]), byl český sochař, štukatér, designér, pedagog a paleontolog.

Život

Celestin Klouček se narodil v Senomatech nedaleko Rakovníka do rodiny ševcovského mistra Josefa Kloučka a jeho manželky Veroniky, roz. Ransdorfové. Studoval nejprve na pražské Uměleckoprůmyslové škole, odkud přešel na Uměleckoprůmyslovou školu do Vídně, kde v letech 1878–1881 studoval v ateliéru Otto Königa. Kromě praxe v různých ateliérech v Německu vyučoval v letech 1881–1887 jako profesor dekorativní plastiky na Uměleckořemeslné škole ve Frankfurtu nad Mohanem. V letech 1888–1916 byl profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde vedl ateliér dekorativního kreslení a modelování. Úzce spolupracoval s ateliérem umělecké kovovýroby profesora Emanuela Nováka a s keramickou dílnou.

Od mládí sbíral minerály a fosilie. Vlastním studiem a spoluprací s paleontology Národního muzea v Praze se vypracoval na badatele, který publikoval své vlastní objevy v odborném tisku.

Rodinný život

Dne 16. června 1888 se v Berouně oženil s Marií Vodrážkovou–Vostrou (* 1865, příjmení Vostrá převzala od adoptivních rodičů).^[3] Manželé Kloučkovi měli čtyři děti: Jaroslav (1890–1898), Celestin (1890–??), Milada (1893–1895) a Marie (1895–??).^[4]

Činnost

Zabýval se hlavně ornamentem a dekorativním uměním v ploše či nízkém reliéfu. Po stylové stránce vyšel z historismu, rozpracoval vzorníky ornamentu čistě renesančního, barokního i eklektického. Podle jeho návrhů se prováděly realizace štukatur v exteriéru i interiéru, krbové masky, nábytek, keramika, lampy a další umělecko-řemeslné předměty. Před rokem 1900 přijal secesní ornamentiku a zařadil se mezi přední české designéry secese a naturalismu. Také díky jeho ateliéru byl vzorový interiér Uměleckoprůmyslové školy vyznamenán na Světové výstavě v Paříži roku 1900. Roku 1908 se jeho ateliér zúčastnil výstavy uměleckých řemesel ve Vídni. Jako výtvarník byl činný do vysokého věku, ale po první světové válce již nereflektoval nástup moderny a pracoval jen na soukromých zakázkách. Za své práce získal několik ocenění.

Dílo

Výtvarné realizace

Grafické návrhy jeho a absolventů jeho školy se dochovaly na stovkách fasád a průčelí měšťanských domů, především v Praze (Pařížská třída, Smetanovo nábřeží, Janáčkovo nábřeží na Smíchově, ad.), v Plzni i v dalších českých městech a také ve Vídni:

• výzdoba průčelí a interiérů domu rytíře Josefa Wohanky, Praha 1, Dlouhá třída (1898)
• Budova bývalé Zemské banky království Českého od Osvalda Polívky čp. 858/II v Praze 1, Na Příkopě 20/ Nekázanka 1
• Budova bývalé Městské záložny pražské od Antonína Wiehla a Osvalda Polívky, čp. 536/I v Praze 1, Rytířská 2, 22, 29 (1892–1894)^[5]
• novorenesanční Fara u sv. Petra v Praze čp. 1137 na Starém Městě v Praze 1 v Biskupské ulici 13 (náleží ke kostelu svatého Petra na Poříčí);^[6] fasádu navrhl Antonín Wiehl, Celda Klouček je autorem návrhů sgrafit na fasádě a zemských patronů v lunetách. Sgrafita podle jeho návrhu provedl L. Novák)^[7]
• Ditrichštejnský či Valterův palác čp. 140/II v Praze 1, Voršilská 12, dnes sídlo Apoštolské nunciatury; neobarokní průčelí a sochařská výzdoba
• dekorativní pás na podstavci Myslbekova pomníku sv. Václava na Václavském náměstí v Praze 1
• výzdoba průčelí a chodeb nájemního domu od arch. Matěje Blechy v Praze 2, Smetanovo nábřeží čp. 235/II
• dekorativní výzdoba budovy Západočeského muzea v Plzni, Kopeckého sady
• dekorativní výzdoba císařských apartmá vídeňského Hofburgu, nově adaptovaných architektem Friedrichem Ohmannem

Publikace

• Ornamente für Architektur und Kunstgewerbe nach plastischen Originalen, Wien 1888, 1908
• dvě desítky paleontologických studií, především o trilobitech z Barrandienu a nálezech z Rokycanska a Rakovnicka

Pozůstalost

• Kresby a poznámky jsou uloženy v grafické sbírce Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Odkazy

Reference

Literatura

• Prager Jungendstil. Katalog der Ausstellung. Dortmund 1992, s.163.
• Tomáš VLČEK, Praha 1900. Praha 1986, s. 129-134.
• Petr WITTLICH, Česká secese. Praha 1983, passim.
• Jaroslav PERNER, Celda Klouček paleontolog. Praha 1937.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Celda Klouček na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Celda Klouček
• Ornamente für Architektur und Kunstgewerbe nach plastischen Originalen Archivováno 19. 10. 2018 na Wayback Machine. v katalogu Knihovny UPM
• Mgr. Bronislava Bubeníčková: Přínos Celdy Kloučka české keramické tvorbě na přelomu 19. a 20. století, Bakalářská práce (2010), MUNI, Brno
• Jan Perner: prof. Celda Klouček, paleontolog Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Celda Klouček v informačním systému abART