Celná
Celná | |
---|---|
Domy u křižovatky | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Křimov |
Okres | Chomutov |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°28′56″ s. š., 13°16′22″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 14 (2021)[1] |
Katastrální území | Křimov (5,91 km²) |
Nadmořská výška | 740 m n. m. |
PSČ | 430 01 |
Počet domů | 8 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Celná | |
Další údaje | |
Kód části obce | 407992 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Celná (německy Zollhaus) je malá vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Nachází se deset kilometrů severozápadně od Chomutova v nadmořské výšce okolo 740 metrů. Byla založena snad již ve druhé polovině šestnáctého století. Od zrušení poddanství je částí obce Křimov. V roce 2011 zde trvale žili tři obyvatelé.[3]
Název
Název vesnice Zollhaus je německý a český tvar Celna byl vytvořen uměle. Tiskovou chybou nebo podle podobnosti s jinými názvy se změnil na Celná. V historických listinách se jméno objevuje například ve tvarech Zollhaus (1787) a Celná (1854).[4]
Historie
První písemná zmínka o Celné je z roku 1563 a nachází se v dopise, kterým hejtman informuje arcivévodu Ferdinanda o nálezu medvědích stop. Vesnice tedy patřila k chomutovskému panství, ale není jasné, jestli zde stála pouze celnice nebo i osada. Během třicetileté války místo pravděpodobně zaniklo, protože další zpráva pochází až z roku 1717.[5] Tehdy vrchnost povolila čtyřem rodinám, aby si v Celné na vlastní náklady postavily usedlosti. Všichni dostali pozemky a jeden z usedlíků získal povolení ke stavbě hospody, ve které směl prodávat vrchnostenské pivo. Naopak k jejich povinnostem patřilo kosení luk a sušení sena na panských loukách. Povolení udělila vrchnost ze zámku v Polákách, ale identický zápis existuje také v pozemkové knize martinického panství Ahníkov–Prunéřov.[6]
Celná byla vždy jen malou osadou. Nikdy nebyla samostatnou obcí. Po zrušení poddanství se od roku 1850 stala jednou z místních částí Křimova.[6] Během druhé světové války byl v domě čp. 2 zajatecký tábor pro zajatce z Francie a později také pro Angličany a Rusy. Zajatci pracovali v lesích a na nádraží v Křimově. Koncem války jich v táboře žilo čtyřicet až padesát.[7] Po skončení války dramaticky poklesl počet obyvatel, a na začátku devadesátých let dvacátého století se osada načas zcela vylidnila. Vzniklo zde však několik desítek rekreačních chat a chalup.[6]
Přírodní poměry
Vesnice stojí asi dva kilometry jihozápadně od Křimova a deset kilometrů severozápadně od Chomutova při západní hranici katastrálního území Křimov o rozloze 5,91 km².[8][9]
Geologické podloží v okolí Celné tvoří prekambrické dvojslídné a biotitické ruly.[10] Celá oblast leží v geomorfologickém celku Krušné hory, podcelku Loučenská hornatina a okrsku Přísečnická hornatina, pro který jsou charakteristické zbytky zarovnaných povrchů na vyzdvižené kře.[11] Osada se nachází na okraji plošiny, jejíž svah na jihozápadě prudce spadá do údolí Prunéřovského potoka, v nadmořské výšce okolo 740 metrů. Pod vlastní vesnicí a jižně od ní převažují kambizemě, ale směrem na sever a severovýchod se vyskytují podzoly a na svazích Prunéřovského údolí okrajově také gleje.[10] Přímo vesnicí vede hranice přírodního parku Údolí Prunéřovského potoka.[8]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 51 obyvatel (z toho 29 mužů), kteří byli členy římskokatolické církve a kromě dvou cizinců byli německé národnosti.[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 63 obyvatel: čtyři Čechoslováky a 59 Němců. S výjimkou dvou lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[13]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 54 | 37 | 43 | 32 | 48 | 51 | 63 | 2 | - | 2 | 2 | - | 8 | 3 | 14 |
Domy | 6 | 6 | 7 | 7 | 8 | 8 | 9 | 8 | - | 2 | 2 | 7 | 1 | 8 | 6 |
Hospodářství
K osadě patřila pila postavená u Prunéřovského potoka. V roce 1961[6] byl v tzv. Myší Díře na potoce vybudován pevný betonový jez a čerpací stanice určená k čerpání vody z potoka do vodní nádrže Křimov. Před rokem 2010 se však čerpací stanice přestala používat a byla zakonzervována.[16]
Doprava
Celná se nachází na křižovatce silnice II/223 z Křimova do Výsluní postavené v roce 1842 a silnice III/22321[17] z Málkova. Jižně od vesnice se na ni napojuje silnice III/22322,[17] která byla dokončena roku 1898. Vede ze zaniklého Ahníkova přes Místo.[6] Nejbližší železniční zastávka Křimov na trati Chomutova–Vejprty je vzdálená necelý jeden kilometr,[8] ale v jízdním řádu 2015/2016 ji obsluhovaly pouze dva páry vlaků o víkendech v období od května do září.[18] Na východním okraji vesnice stojí zastávka autobusové linkové dopravy. Po hlavní silnici je vedena cyklotrasa č. 3003 z Hory Svatého Šebestiána do Vejprt.[8]
Pamětihodnosti
V osadě se nedochovaly žádné památky. U křižovatky silnic stával kamenný kříž z roku 1797, ale byl zničen v osmdesátých letech dvacátého století při svážení dřeva.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 292.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 240.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Od Hory Svatého Šebestiána po Krásnou Lípu. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 96 s. ISBN 80-238-5996-X. Kapitola Celná, s. 32. Dále jen Binterová 2000.
- ↑ a b c d e Binterová 2000, s. 33
- ↑ a b Binterová 2000, s. 34
- ↑ a b c d Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Křimov [online]. [cit. 2016-11-18]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-12-14]. Dostupné online.
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Přísečnická hornatina, s. 366–377.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 209.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 99.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Chomutov [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-08-25]. Dostupné online.
- ↑ Povodí Ohře Chomutov. Přehrady Povodí Ohře [online]. Chomutov: Povodí Ohře Chomutov, 2010 [cit. 2016-11-18]. Kapitola Křimov, s. 22. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
- ↑ a b Ředitelství silnic a dálnic ČR. Silniční a dálniční síť ČR (veřejná aplikace) [online]. Geoportál ŘSD [cit. 2016-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-18.
- ↑ České dráhy. Traťový jízdní řád [online]. České dráhy [cit. 2016-10-22]. Dostupné online.
Literatura
- BINTEROVÁ, Zdena. Od Hory Svatého Šebestiána po Krásnou Lípu. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 96 s. ISBN 80-238-5996-X. Kapitola Celná, s. 32–34.
- BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Celná, s. 129–130.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Celná na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Křimov na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com