Celná

Celná
Domy u křižovatky
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Křimov
Okres	Chomutov
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°28′56″ s. š., 13°16′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	14 (2021)[1]
Katastrální území	Křimov (5,91 km²)
Nadmořská výška	740 m n. m.
PSČ	430 01
Počet domů	8 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Celná
Další údaje
Kód části obce	407992
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Celná (německy Zollhaus) je malá vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Nachází se deset kilometrů severozápadně od Chomutova v nadmořské výšce okolo 740 metrů. Byla založena snad již ve druhé polovině šestnáctého století. Od zrušení poddanství je částí obce Křimov. V roce 2011 zde trvale žili tři obyvatelé.^[3]

Název

Název vesnice Zollhaus je německý a český tvar Celna byl vytvořen uměle. Tiskovou chybou nebo podle podobnosti s jinými názvy se změnil na Celná. V historických listinách se jméno objevuje například ve tvarech Zollhaus (1787) a Celná (1854).^[4]

Historie

První písemná zmínka o Celné je z roku 1563 a nachází se v dopise, kterým hejtman informuje arcivévodu Ferdinanda o nálezu medvědích stop. Vesnice tedy patřila k chomutovskému panství, ale není jasné, jestli zde stála pouze celnice nebo i osada. Během třicetileté války místo pravděpodobně zaniklo, protože další zpráva pochází až z roku 1717.^[5] Tehdy vrchnost povolila čtyřem rodinám, aby si v Celné na vlastní náklady postavily usedlosti. Všichni dostali pozemky a jeden z usedlíků získal povolení ke stavbě hospody, ve které směl prodávat vrchnostenské pivo. Naopak k jejich povinnostem patřilo kosení luk a sušení sena na panských loukách. Povolení udělila vrchnost ze zámku v Polákách, ale identický zápis existuje také v pozemkové knize martinického panství Ahníkov–Prunéřov.^[6]

Celná byla vždy jen malou osadou. Nikdy nebyla samostatnou obcí. Po zrušení poddanství se od roku 1850 stala jednou z místních částí Křimova.^[6] Během druhé světové války byl v domě čp. 2 zajatecký tábor pro zajatce z Francie a později také pro Angličany a Rusy. Zajatci pracovali v lesích a na nádraží v Křimově. Koncem války jich v táboře žilo čtyřicet až padesát.^[7] Po skončení války dramaticky poklesl počet obyvatel, a na začátku devadesátých let dvacátého století se osada načas zcela vylidnila. Vzniklo zde však několik desítek rekreačních chat a chalup.^[6]

Přírodní poměry

Vesnice stojí asi dva kilometry jihozápadně od Křimova a deset kilometrů severozápadně od Chomutova při západní hranici katastrálního území Křimov o rozloze 5,91 km².^[8][9]

Geologické podloží v okolí Celné tvoří prekambrické dvojslídné a biotitické ruly.^[10] Celá oblast leží v geomorfologickém celku Krušné hory, podcelku Loučenská hornatina a okrsku Přísečnická hornatina, pro který jsou charakteristické zbytky zarovnaných povrchů na vyzdvižené kře.^[11] Osada se nachází na okraji plošiny, jejíž svah na jihozápadě prudce spadá do údolí Prunéřovského potoka, v nadmořské výšce okolo 740 metrů. Pod vlastní vesnicí a jižně od ní převažují kambizemě, ale směrem na sever a severovýchod se vyskytují podzoly a na svazích Prunéřovského údolí okrajově také gleje.^[10] Přímo vesnicí vede hranice přírodního parku Údolí Prunéřovského potoka.^[8]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 51 obyvatel (z toho 29 mužů), kteří byli členy římskokatolické církve a kromě dvou cizinců byli německé národnosti.^[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 63 obyvatel: čtyři Čechoslováky a 59 Němců. S výjimkou dvou lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.^[13]

Hospodářství

K osadě patřila pila postavená u Prunéřovského potoka. V roce 1961^[6] byl v tzv. Myší Díře na potoce vybudován pevný betonový jez a čerpací stanice určená k čerpání vody z potoka do vodní nádrže Křimov. Před rokem 2010 se však čerpací stanice přestala používat a byla zakonzervována.^[16]

Doprava

Celná se nachází na křižovatce silnice II/223 z Křimova do Výsluní postavené v roce 1842 a silnice III/22321^[17] z Málkova. Jižně od vesnice se na ni napojuje silnice III/22322,^[17] která byla dokončena roku 1898. Vede ze zaniklého Ahníkova přes Místo.^[6] Nejbližší železniční zastávka Křimov na trati Chomutova–Vejprty je vzdálená necelý jeden kilometr,^[8] ale v jízdním řádu 2015/2016 ji obsluhovaly pouze dva páry vlaků o víkendech v období od května do září.^[18] Na východním okraji vesnice stojí zastávka autobusové linkové dopravy. Po hlavní silnici je vedena cyklotrasa č. 3003 z Hory Svatého Šebestiána do Vejprt.^[8]

Pamětihodnosti

V osadě se nedochovaly žádné památky. U křižovatky silnic stával kamenný kříž z roku 1797, ale byl zničen v osmdesátých letech dvacátého století při svážení dřeva.^[7]

Odkazy

Reference

Literatura

• BINTEROVÁ, Zdena. Od Hory Svatého Šebestiána po Krásnou Lípu. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 96 s. ISBN 80-238-5996-X. Kapitola Celná, s. 32–34. 
• BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Celná, s. 129–130. 

Související články

• Římskokatolická farnost – děkanství Chomutov
• Římskokatolická farnost Křímov

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Celná na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Křimov na webu ČÚZK