Cementárna Radotín

Závod Radotín
Cementárna Radotín
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1871
SídloK cementárně 1261/25, 15302 Praha - Radotín, Česko
Adresa sídlaMokrá 359, 664 04 Mokrá – Horákov
Souřadnice sídla
Charakteristika firmy
Oblast činnostivýroba cementu
Produktyportlandský cement CEM I 42,5 R, portlandský cement s vápencem CEM II/A-LL 52,5 N, portlandský směsný cement CEM II/B-M (S-LL) 42,5 N, portlandský struskový cement CEM II/B-S 32,5 R
Službyvýroba a expedice volně ložených cementů
MajiteléHeidelbergCement Central Europe East Holding B.V. 5216PD´s Hertogenbosch, Pettelaarpark 30, Nizozemské království
Identifikátory
Oficiální webstránky
IČO26209578
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Budova s jedním komínem uprostřed je radotínská vápenka. Cementárna Radotín je komplex budov s komíny hned za radotínskou vápenkou (Radotín na dobové pohlednici – rok 1920)

Cementárna Radotín se nachází v Praze-Radotíně a je součástí společnosti Českomoravský cement, a.s. Cementárna byla založena v sedmdesátých letech 19. století Pražskou akciovou továrnou na hydraulický cement v Praze.[1]

Historie

Od roku 1871 do 1945

V roce 1871 založila Pražská akciová továrna na hydraulický cement v Praze závod na výrobu cementu. Okresní hejtmanství na Smíchově vydalo stavební povolení dne 14. října 1871. V místě původních vrchnostenských vápenných milířů, dnešní centrum Radotína, byly postaveny první budovy nové cementárny na výrobu portlandského cementu.[1] Byla to výhodná poloha na železniční trati České západní dráhy mezi Prahou a Plzní s pokračováním do Bavorska. V roce 1873 zasáhla cementárnu hospodářská krize, na čas byla dokonce zastavena výroba v cementárně. V lednu 1876 cementárnu odkoupil za 44 % odhadní ceny největší akcionář cementárny Max Herget. V roce 1877 podnik nesl nový název Portland Cementfabrik Radotin, Max Herget.[2] Sloučení firmy Maxe Hergeta s firmou Bárta & Tichý a s účastí dalších podnikatelů v roce 1920 vznikla společnost Spojené pražské továrny na staviva, a.s. se sídlem v Praze.[3] Cementárna v Radotíně se stala pobočným závodem. V roce 1930 firma změnila název na Prastav, spojené pražské továrny na staviva, a.s.[4]

Od roku 1945 do 1990

V říjnu 1945 byla zavedena ve firmě národní správa. V roce 1946 byl podnik znárodněn a s akciovou společností Králodvorská cementárna a dalšími 16 závody[p. 1] byl začleněn do národního podniku České cementárny a vápenice se sídlem v Praze. V roce 1950 byl vytvořen samostatný podnik Pragocement, n.p. se sídlem v Radotíně. Součástí národního podniku se staly: vápenka Řeporyje, vápenka Skoupý u Sedlčan, Rakovice u Písku a vápenky Srbsko, Chýnov, Zdice a Loděnice, jako pobočné závody.[1][2] v roce 1959 byla zahájena výstavba nové cementárny mimo centrum Radotína v Lochkově. Ve staré cementárně byla ukončena výroba v roce 1963 do roku 1966 byla provedena demontáž a demolice objektů. Byly zachovány pouze dvě administrativní budovy a dva menší objekty. V roce 1980 vznikl koncernový podnik Cementárny a vápenky Praha 5-Radotín. Nový koncernový podnik řídil cementárnu Radotín, vápenku Loděnice s provozem Výroba omítek v Srbsku a Mlýnice vápenců ve Skoupém, Čížkovickou cementárnu a vápenku, Čížkovice.[5]

Od roku 1990

Cementárna Radotín z Radotínské vyhlídky, březen 2021.
Cementárna Radotín z Radotínské vyhlídky, březen 2021.

V roce 1990 vznikl Pragocement státní podnik, se závody v Radotíně a vápenkou v Loděnicích. V roce 1991 je založena akciová společnost Pragocement. 6. prosince 1991 byly podepsána smlouva mezi Pragocementem, a.s., Heidelberg Zement AG a Ministerstvem průmyslu České republiky. Heidelberg Zement AG získal 40 procent akcií na jméno v hodnotě 1000 Kč a v roce 1993 vlastni 75,24 procent akcií.[6] V roce 1995 dochází ke spojení podniků Pragocement,a.s., Cement Bohemia Praha, a.s. a Králodvorská cementárna, a.s. a vznikla nová společnost Cement Bohemia Praha, a.s. Rozhodující podíl v roce 1996 měl Heidelberg Zement AG ve výši 81,3 procent.[7] V roce 1998 Cement Bohemia Praha, a.s. se sloučila se společností Cementárny a vápenky Mokrá, a.s. a vytvořily nový podnik Českomoravský cement, a.s.

Odkazy

Poznámky

  1. Cementárna v Čížkovicích, vápenky v Řetenicích, ve Vrchlabí, v Prachovicích, v Závratci, ve Vápenném Podole, v Loděnici, v Holyni, v Bohdanči, v Srbsku, v Hlubočepích, a Králově Dvoře, výrobny lehkých stavebních desek na Zlíchově, v Pečkách a Havlíčkově Brodě a struskovou cihelnu na Kladně

Reference

  1. a b c Závod Radotín [online]. www.heidelbergcement.cz [cit. 2016-06-02]. Kapitola Historie. Dostupné online. 
  2. a b Cementárna Radotín - Lochkov [online]. www.hornictvi.info [cit. 2016-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-02. 
  3. GARKISCH, Miloš, et al. Příběhy pražských cementáren (140 let výroby cementu v Radotíně 1871-2011) [online]. 2011 [cit. 2016-06-06]. Kapitola Radotínská cementárna, s. 65. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-05. Dostupné také na: [1]. 
  4. GARKISCH, Miloš... c.d., Kapitola Pod novým názvem, s. 79
  5. GARKISCH, Miloš... c.d., KapitolaSedmdesátá a osmdesátá léta, s. 165.
  6. GARKISCH, Miloš... c.d., Kapitola Radotínská cementárna ve víru ekonomické transformace, s. 173.
  7. GARKISCH, Miloš... c.d., Kapitola Radotínská cementárna ve víru ekonomické transformace, s. 177.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Radotin Cementarna Vapenka 1920.jpg
Černobílá dobová pohlednice Radotína z roku 1920. Budova s jedním komínem situovaná uprostřed snímku je radotínská vápenka. Cementárna Radotín je komplex budov s komíny, které se nacházejí hned za radotínskou vápenkou.
Praha, Radotín, cementárna.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 3.0
Radotínská cementárna, Praha
CementárnaRadotín.jpg
Autor: Alexhacke, Licence: CC BY-SA 4.0
Cementárna Radotín z Radotínské vyhlídky