Cementárna Radotín
| Závod Radotín | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | akciová společnost |
| Datum založení | 1871 |
| Sídlo | K cementárně 1261/25, 15302 Praha - Radotín, Česko |
| Adresa sídla | Mokrá 359, 664 04 Mokrá – Horákov |
| Souřadnice sídla | 49°59′46,38″ s. š., 14°20′24,86″ v. d. |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | výroba cementu |
| Produkty | portlandský cement CEM I 42,5 R, portlandský cement s vápencem CEM II/A-LL 52,5 N, portlandský směsný cement CEM II/B-M (S-LL) 42,5 N, portlandský struskový cement CEM II/B-S 32,5 R |
| Služby | výroba a expedice volně ložených cementů |
| Majitelé | HeidelbergCement Central Europe East Holding B.V. 5216PD´s Hertogenbosch, Pettelaarpark 30, Nizozemské království |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | stránky |
| IČO | 26209578 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cementárna Radotín se nachází v Praze-Radotíně a je součástí společnosti Českomoravský cement, a.s. Cementárna byla založena v sedmdesátých letech 19. století Pražskou akciovou továrnou na hydraulický cement v Praze.[1]
Historie
Od roku 1871 do 1945
V roce 1871 založila Pražská akciová továrna na hydraulický cement v Praze závod na výrobu cementu. Okresní hejtmanství na Smíchově vydalo stavební povolení dne 14. října 1871. V místě původních vrchnostenských vápenných milířů, dnešní centrum Radotína, byly postaveny první budovy nové cementárny na výrobu portlandského cementu.[1] Byla to výhodná poloha na železniční trati České západní dráhy mezi Prahou a Plzní s pokračováním do Bavorska. V roce 1873 zasáhla cementárnu hospodářská krize, na čas byla dokonce zastavena výroba v cementárně. V lednu 1876 cementárnu odkoupil za 44 % odhadní ceny největší akcionář cementárny Max Herget. V roce 1877 podnik nesl nový název Portland Cementfabrik Radotin, Max Herget.[2] Sloučení firmy Maxe Hergeta s firmou Bárta & Tichý a s účastí dalších podnikatelů v roce 1920 vznikla společnost Spojené pražské továrny na staviva, a.s. se sídlem v Praze.[3] Cementárna v Radotíně se stala pobočným závodem. V roce 1930 firma změnila název na Prastav, spojené pražské továrny na staviva, a.s.[4]
Od roku 1945 do 1990
V říjnu 1945 byla zavedena ve firmě národní správa. V roce 1946 byl podnik znárodněn a s akciovou společností Králodvorská cementárna a dalšími 16 závody[p. 1] byl začleněn do národního podniku České cementárny a vápenice se sídlem v Praze. V roce 1950 byl vytvořen samostatný podnik Pragocement, n.p. se sídlem v Radotíně. Součástí národního podniku se staly: vápenka Řeporyje, vápenka Skoupý u Sedlčan, Rakovice u Písku a vápenky Srbsko, Chýnov, Zdice a Loděnice, jako pobočné závody.[1][2] v roce 1959 byla zahájena výstavba nové cementárny mimo centrum Radotína v Lochkově. Ve staré cementárně byla ukončena výroba v roce 1963 do roku 1966 byla provedena demontáž a demolice objektů. Byly zachovány pouze dvě administrativní budovy a dva menší objekty. V roce 1980 vznikl koncernový podnik Cementárny a vápenky Praha 5-Radotín. Nový koncernový podnik řídil cementárnu Radotín, vápenku Loděnice s provozem Výroba omítek v Srbsku a Mlýnice vápenců ve Skoupém, Čížkovickou cementárnu a vápenku, Čížkovice.[5]
Od roku 1990
V roce 1990 vznikl Pragocement státní podnik, se závody v Radotíně a vápenkou v Loděnicích. V roce 1991 je založena akciová společnost Pragocement. 6. prosince 1991 byly podepsána smlouva mezi Pragocementem, a.s., Heidelberg Zement AG a Ministerstvem průmyslu České republiky. Heidelberg Zement AG získal 40 procent akcií na jméno v hodnotě 1000 Kč a v roce 1993 vlastni 75,24 procent akcií.[6] V roce 1995 dochází ke spojení podniků Pragocement,a.s., Cement Bohemia Praha, a.s. a Králodvorská cementárna, a.s. a vznikla nová společnost Cement Bohemia Praha, a.s. Rozhodující podíl v roce 1996 měl Heidelberg Zement AG ve výši 81,3 procent.[7] V roce 1998 Cement Bohemia Praha, a.s. se sloučila se společností Cementárny a vápenky Mokrá, a.s. a vytvořily nový podnik Českomoravský cement, a.s.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Cementárna v Čížkovicích, vápenky v Řetenicích, ve Vrchlabí, v Prachovicích, v Závratci, ve Vápenném Podole, v Loděnici, v Holyni, v Bohdanči, v Srbsku, v Hlubočepích, a Králově Dvoře, výrobny lehkých stavebních desek na Zlíchově, v Pečkách a Havlíčkově Brodě a struskovou cihelnu na Kladně
Reference
- ↑ a b c Závod Radotín [online]. www.heidelbergcement.cz [cit. 2016-06-02]. Kapitola Historie. Dostupné online.
- ↑ a b Cementárna Radotín - Lochkov [online]. www.hornictvi.info [cit. 2016-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-02.
- ↑ GARKISCH, Miloš, et al. Příběhy pražských cementáren (140 let výroby cementu v Radotíně 1871-2011) [online]. 2011 [cit. 2016-06-06]. Kapitola Radotínská cementárna, s. 65. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-05. Dostupné také na: [1].
- ↑ GARKISCH, Miloš... c.d., Kapitola Pod novým názvem, s. 79
- ↑ GARKISCH, Miloš... c.d., KapitolaSedmdesátá a osmdesátá léta, s. 165.
- ↑ GARKISCH, Miloš... c.d., Kapitola Radotínská cementárna ve víru ekonomické transformace, s. 173.
- ↑ GARKISCH, Miloš... c.d., Kapitola Radotínská cementárna ve víru ekonomické transformace, s. 177.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cementárna Radotín na Wikimedia Commons - Závod Radotín
- Příběhy pražských cementáren (140 let výroby cementu v Radotíně 1871–2011) Archivováno 5. 5. 2016 na Wayback Machine.
- Cementárny Radotín – Lochkov
- Sága rodu Hergetů. In: Česká televize. Z metropole. Premiéra: 9. 11. 2013, ČT1. iVysílání.
Média použitá na této stránce
Černobílá dobová pohlednice Radotína z roku 1920. Budova s jedním komínem situovaná uprostřed snímku je radotínská vápenka. Cementárna Radotín je komplex budov s komíny, které se nacházejí hned za radotínskou vápenkou.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 3.0
Radotínská cementárna, Praha
Autor: Alexhacke, Licence: CC BY-SA 4.0
Cementárna Radotín z Radotínské vyhlídky