Cemeský záliv

Cemeský záliv
Cemeský záliv
Maximální hloubka	27 m
Šířka	9 km
Délka	15 km
Zeměpisné souřadnice	44°42′24″ s. š., 37°48′47″ v. d.
Nadřazený celek	Černé moře
Světadíl	Evropa
Stát	Rusko Rusko
Ostrovy	Sudžuk
Sídla	Novorossijsk
Přítoky	Cemes
Cemeský záliv Záliv na mapě Krasnodarského kraje

Cemeský záliv (rusky Цемесская бухта) též Novorossijský záliv je nezamrzající záliv v severní části ruského pobřeží Černého moře. Je to druhý nejvýznamnější záliv v ruské vodní oblasti v povodí Černého moře po Sevastopolském zálivu. Záliv se stal součástí Ruské říše v roce 1829 po rusko-turecké válce. Od té doby je využíván pro vojenské, obchodní a civilní potřeby regionu a především přístavu Novorossijsk.

Geografie

Záliv získal svůj název podle řeky Cemes, která do něho ústí. Západní křídlo zálivu tvoří poloostrov Abrau s nízkými vrchy (do 550 m). Vpravo záliv obklopuje vyšší Markotchskij hřbet (až 717 m). Délka pobřeží je 15 km, do pevniny zasahuje 7 km, šířka u vstupu je 9 km a ve střední části 4,6 km. Plavební dráha je 11,0 – 12,4 m, hloubka kotviště 9,4 – 10,9 m.^[1] Maximální hloubka zálivu je 27 m, což umožňuje vplutí do zálivu jakýmkoliv zaoceánským lodím. Břehy zálivu na jihozápadě jsou nízko položené, na severovýchodě vyvýšené a mírně členité.

Vstup do zálivu je ze severozápadu omezen ostrovem Sudžuk a z jihovýchodu mysem Doob.^[2] Uprostřed zálivu je minimální hloubka cca 5 m. V severozápadní části zálivu se nachází přístavní město Novorossijsk, na východě osada Kabardinka.

Na podzim a v zimě je velkým nebezpečím pro plavbu vítr o síle hurikánu – bóra.

Historie

Přestože plavbu na podzim a v zimě ovlivňují silné větry bóra (až 220 kilometrů v hodině), navštěvovali záliv již antičtí řečtí mořeplavci^[3], kteří na pobřeží založili kolonii Bata.^[4] Ve 13. století postavili Janované u ústí řeky Cemes pevnost Batario a pobřeží ovládala bohatá kupecká janovská rodina Ghisolfi. Janované záliv pojmenovali Calo-Limena (Krásná zátoka).

V roce 1453 po pádu Cařihradu se celé území Cemeského zálivu stalo součástí Osmanské říše. V roce 1722 postavili Turci na pobřeží pevnost Sudžuk-Kale. V průběhu sta let se tato pevnost stala cílem několika rusko-tureckých bitev až v roce 1829 celé území zálivu získalo Rusko, které v roce 1838 na troskách bývalé turecké pevnosti Sudžuk-Kale postavilo nové město Novorossijsk, které bylo hlavní ruskou vojenskou pevností v oblasti. V průběhu Krymské války bylo město ruskými obránci zničeno a po válce znovu vybudováno.

V roce 1918 bylo v zálivu potopeno několik lodí ruské Černomořské flotily, aby se zabránilo jejich zajetí Němci.^[5]

Dne 31. srpna 1986 se v Cemeském zálivu srazila výletní loď Admiral Nachimov s lodí na sypký náklad Pjotr Vasevem, zahynulo 423 osob. Šlo o jednu z největších tragédií v historii sovětské mořeplavby.^[6] Vrak Admirala Nachimova dodnes leží na pravoboku v Cemeském zálivu v hloubce 46 metrů.^[7] V roce 2006, při 20. výročí tragédie, vykonal pravoslavný kněz Alexej vzpomínkovou bohoslužbu na palubě potopené lodi, kde umístil dřevěný kříž. Otec Alexej je dosud jediný kněz, který uskutečnil podmořskou bohoslužbu.^[8]

Klima

Množství srážek nad zálivem v chladném období je stejné jako ve Středomoří, v teplém období je zde výrazně více srážek jak ve Středomoří. Svahy zálivu jsou v létě suché a porostlé suchomilnou vegetací. Délka slunečního svitu nad Cemeským zálivem dosahuje 2300 hodin ročně a teplota vody zálivu i v nejchladnějším měsíci (únoru) obvykle neklesne pod +6 °C. V důsledku přenosu tepla z přes léto ohřátého moře je i v zimních měsících teplota vzduchu nad zálivem přes den +5 °C a vyšší, v noci se pohybuje kolem 0 °C. Vzhledem k tomu, že se nachází v oblasti suchých subtropů středomořského typu, vody zálivu prakticky nezamrzají.

Od listopadu do března dosahuje silný severovýchodní vítr síly hurikánu s rychlostí větru nad 29 m/s.

Galerie

• 
  Cemeský záliv (rok 2010)
• 
  Satelitní snímek zálivu
• 
  Ostrov Sudžuk před Novorossijskem
• 
  Rekonstrukce pevnosti Sudžuk-Kale

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Цемесская бухта na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Cemeský záliv na Wikimedia Commons