Cena Jiřího Wolkera

Cena Jiřího Wolkera, pojmenovaná po českém básníkovi žijícím v první čtvrtině 20. století, je české literární ocenění.

Cenu ustavil Výbor národní kultury v kategoriích: sbírka básní, kniha pro děti, satirické práce.[1] V letech 1977-1989 ji uděloval Svaz českých spisovatelů.[2] Znovu byla ustanovena v roce 1994.[3]

Držitelé

  • 1976 – Jan Kostrhun za Černé ovce a Jiří Švejda za Havárie
  • 1977 – Petr Pavlík za Šumavský deník, František Skorunka za Údolí věčných návratů, Pavel Tobiáš za Cesta
  • 1979 – Marcela Chmarová za Moře zelené
  • 1980 – Jaroslav Čejka za Veřejné tajemství
  • 1982 – Radek John za Džínový svět
  • 1984 – František Mandát za Semestrálky
  • 1985 – Jan Nouza za Nezůstat sám
  • 1986 – Jindřich Grabacký za Jeden a čtvrt tygra
  • 1987 – Zdeněk Zapletal za Půlnoční běžci
  • 1988 – Jiřina Salaquardová za Snídaně na Titaniku
  • 1989 – Vladimír Provazník za Červená slzička, Michael Třeštík za Zdi tvé
  • 1995 – Jaroslav Vojtěch, Karel Boušek, František Stavinoha, Eva Kubáňová
  • 2000 – Jaroslav Vojtěch[2]

Reference

  1. ↑ CENA JIŘÍHO WOLKERA [online]. Institut umění, 2014-01-01 [cit. 2014-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-23. 
  2. ↑ a b Cena Jiřího Wolkra [online]. Ústav pro českou literaturu, 2010-01-01 [cit. 2014-04-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ HRUBÁ, Denisa. Literární ceny u nás a v zahraničí a jejich vliv na akvizici. Ikaros [online]. 2009-11-26 [cit. 2014-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-15. ISSN 1213-82311.