Cena Jindřicha Chalupeckého

Cena Jindřicha Chalupeckého je každoroční ocenění pro nastupující výtvarné umělce a umělkyně.

Cena byla založena v roce 1990 z iniciativy prezidenta Václava Havla a výtvarných umělců Jiřího Koláře a Theodora Pištěka za účelem „povznesení úrovně současného českého výtvarného umění a uchování památky myšlenkového odkazu člověka, jemuž se boj o osud českého umění stal životním posláním.“ ^[1] Nazvána je podle českého kritika výtvarného umění a filozofa Jindřicha Chalupeckého. Je spravována a organizována neziskovou organizací Společnost Jindřicha Chalupeckého. Laureátskou skupinu (dříve finalisty a jednoho laureáta) vybírá nezávislá mezinárodní porota. Držitelé ceny získávají finanční odměnu, podporu realizace výstavy nebo katalogu a stipendijní pobyty v zahraničí. Produkčně a finančně jsou podporováni při vytvoření nového umělecká díla, které je prezentováno na společné výstavě v některé z velkých českých galerijních institucích. Společnost Jindřicha Chalupeckého usiluje svými dalšími aktivitami podporovat laureáty ceny i v dalších letech.

Mezi lety 1990–2023 byla Cena Jindřicha Chalupeckého určena umělcům a umělkyním, kteří nepřesáhli věk 35 let. Přestože vznikla v době existence společného československého státu, zaměřila se výhradně na oceňování umělců českého původu. V prvních ročnících porota vybírala pouze laureáta (a dalším případně udělovala čestná uznání). Teprve s koncem prvního desetiletí jejího každoročního konání se ustavila tradice výběru skupiny finalistů a finalistek, z jejichž jádra byl laureát následně vybrán. První oceněnou ženou se stala Kateřina Vincourová v sedmém ročníku ceny v roce 1996. Skupina Rafani byla v roce 2006 prvním kolektivním uskupením, které postoupilo mezi finálisty ceny. Původem slovenský umělec Radim Labuda (třebaže působící v České republice) se zase v roce 2008 stal prvním laureátem se zahraničním občanstvím. Většina laureátů a laureátek, ale rovněž účastníků a účastnic finále, nadále patří k výrazným osobnostem českého umění. Například v osobnostech Jána Mančušky, Kateřiny Šedé, Evy Koťátkové nebo Vladimíra Houdka, ale také vícenásobných finalistů Krištofa Kintery či Zbyňka Baladrána, se Ceně Jindřicha Chalupeckého navíc podařilo včasně poukázat na autory a autorky, kteří si brzy vydobyli renomé v zahraničí. Také proto je CJCH považována za nejvýznamnější české ocenění v oblasti výtvarného umění.

Do roku 2000 byla CJCH udělována ve spolupráci s pražskou Národní galerií v Praze. Od roztržky mezi generálním ředitelem Milanem Knížákem a Davidem Černým, který vyústil v ceremoniál na chodníku před Veletržním palácem,^[2] se cena střídavě představovala v Brně (Dům umění města Brna, Moravská galerie v Brně) a pražských institucích pro současné umění (např. Centrum současného umění DOX). Spolupráci s Národní galerií Praha opět navázala až v roce 2013.^[3] Pravidelné střídání Prahy a Brna jako místa výstavy finalistů a vyhlášení laureáta se však cena držela až do roku 2020, kdy Národní galerie Praha jednostranně vypověděla plánovanou výstavu ve Veletržním paláci.^[4] Z iniciativy Společnosti Jindřicha Chalupeckého byla výstava přesunuta do městské galerie PLATO v Ostravě a poprvé se tak konala jinde než v Praze a Brně.^[5]

V srpnu roku 2020 vybraní finalisté a finalistky ohlásili záměr nenechat mezi sebou zvolit vítěze či vítězku. Ve společném prohlášení uvedli: „V našich očích není Cena Jindřicha Chalupeckého trofejí jediného laureáta či laureátky, jediného pomyslného vítěze, nýbrž společným oceněním pestré směsice umělkyň a umělců a jejich odlišných uměleckých východisek, jejichž porovnávání nemá smysl.“ ^[6] Cena tak poprvé ve své historii neměla jednoho vítěze, ale skupinu porotou vybraných umělců a umělkyň. Na tiskové konferenci v lednu 2021 byl pak potvrzen záměr Společnosti Jindřicha Chalupeckého pokračovat v nesoutěžním charakteru ocenění s odvoláním na místní i mezinárodní diskuzi „o tom, zda jsou umělecké ceny ve své tradiční soutěžní podobě ještě relevantní pro současné výtvarné umění i aktuální společenské tendence.“ ^[7] Od tohoto rozhodnutí je namísto výběru finalistů a následného laureráta vybírána skupina držitelů ceny (laureátstvo). Do roku 2023 se jednalo pět osobností či tvůrčích kolektivů. Od roku 2024 byl počet oceněných snížen na tři.

S platností od ročníku 2024 byla zrušena dosavadní věková hranice 35 let. Cena nadále zůstává určena nastupující generaci umělců a umělkyň, ale podle Společnosti Jindřicha Chalupeckého otevírá prostor i pro ty, kteří „začali s kariérou v pozdějším věku či z nejrůznějších důvodů museli uměleckou tvorbu na nějakou dobu opustit a vrací se k ní až po čase. Důležitější je fáze kariéry a relevance podpory, kterou CJCH nabízí, než samotný věk přihlášených umělkyň a umělců.“ ^{[8] [9]}

Lindauerová, Lenka (ed.): Mezera ౼ Mladé umění v Česku (1990౼2014). Praha 2014. ISBN 978-80905317-3-4

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Cena Jindřicha Chalupeckého
• Oficiální stránky Společnosti Jindřicha Chalupeckého
• Cena Jindřicha Chalupeckého Archivováno 12. 5. 2008 na Wayback Machine.
• Databáze i-datum VVP AVU Archivováno 26. 4. 2009 na Wayback Machine.