Cena Kena Domona
Cena Kena Domona | |
---|---|
Datum | 1981 |
Země | Japonsko |

Cena Kena Domona (japonsky 土門拳賞 Domon Ken-šó) je fotografické ocenění udělované každý rok v Japonsku.
Historie
Tato cena byla vytvořena v roce 1981 mediální skupinou The Mainichi Newspapers Co., Ltd. (株式会社毎日新聞社 [Kabušikigaiša Mainiči šimbunša]) na oslavu 110. výročí narozenin deníku Mainiči šimbun (Daily News), vlajkové lodi společnosti, a na památku fotografa Kena Domona. Cena je udělována každoročně od roku 1982.
Cenu získá renomovaný fotograf jako odměnu za publikaci v oblasti dokumentární fotografie.
Hlavním konkurentem tohoto ocenění velmi viditelný v médiích je Cena za fotografii Ihei Kimury, která je každoročně udělována jednomu nebo více mladým fotografům.
Seznam vítězů

- 1982: Tadao Mitome (三留 理男)
- 1983: Masatoši Naitó (内藤 正敏)
- 1984: Kazujoši Nomači
- 1985: Cuneo Enari
- 1986: Taku Aramasa (新正 卓)
- 1987: Hiroši Suga
- 1988: Takeši Nišikawa (西川 孟 [Nišikawa Mó/Takeši])
- 1989: Ičiró Cuda (津田 一郎)
- 1990: Manabu Mijazaki
- 1991: Bišin Džúmondži (十文字 美信)
- 1992: Kóiči Imaeda (今枝 弘一)
- 1993: Hiromi Nagakura
- 1994: Jošikazu Minami
- 1995: Kijoši Suzuki (鈴木 清)
- 1996: Kacumi Sunamori za fotoknihu Drifting Island Tomarumizu
- 1997: Issei Suda
- 1998: Seiiči Motohaši (本橋 成一 * 3. dubna 1940)
- 1999: Takeši Mizukoši (水越 武)
- 2000: Osamu Kanemura za BLACK PARACHUTE EARS, 1991-1999
- 2001: Jošino Óiši (大石 芳野)
- 2002: Tošija Momose za fotoknihu Tokio = Šanghai
- 2003: Rjúiči Hirokawa (広河 隆一)
- 2004: Hiroh Kikai za PERSONA
- 2005: Eiičiró Sakata (坂田 栄一郎) za PIERCING THE SKY
- 2006: Hideaki Učijama za JAPAN UNDERGROUND III
- 2007: Ikuo Nakamura
- 2008: Hiromi Cučida
- 2009: Micuhiko Imamori (今森 光彦)[1]
- 2010: Rjúičiró Suzuki (鈴木 龍一郎)[2] za RyUlysses
- 2011: Naoki Išikawa za Corona
- 2012: Jutaka Takanaši (高梨 豊 * 6. února 1935) za Corona
- 2013: Rjó Kamejama za AFRIKA WAR JOURNAL
- 2014: Šisei Kuwabara
- 2015: Nobuo Šimose (下瀬 信雄 * 1944)
- 2016: Mičio Jamauči za DHAKA2
- 2017: Jang Sung-u (梁 丞佑 / 양 승우, Yang Seung-Woo) za Šindžuku maigo (Ztracené dítě v Šindžuku)
- 2018: Tokuko Ušioda (潮田 登久子 * 1940)[3]
- 2019: Satoši Takahaši[4] (高橋 智史 * 1981)
- 2020: Takumi Fudžimoto (藤本 巧 * 1949)[5]
- 2021: Hidehiro Ótake
- 2022: Keizó Kitadžima za UNTITLED RECORDS
- 2023: Osamu Stern
Odkazy
Reference
- ↑ 写真展:今森光彦さん、希少な昆虫を40カ国で撮影「生物多様性知って」 /京都, Mainichi Shinbun, 17 August 2008. (japonsky) Accessed 2010-08-29.
- ↑ 土門拳賞に鈴木龍一郎さん Archivováno 23. 3. 2010 na Wayback Machine., Sankei News, 18 March 2010. (japonsky) Accessed 2010-08-29.
- ↑ USIMAODA 島尾伸三 + 潮田登久子 + しまおまほ. www.usimaoda.com [online]. [cit. 2020-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Satoshi Takahashi | Photojournalist. Satoshi Takahashi | Photojournalist [online]. [cit. 2020-09-03]. Dostupné online. (japonsky)
- ↑ 第39回土門拳賞 藤本巧氏 写真集「寡黙な空間 韓国に移住した日本人漁民と花井善吉院長」. Mainichi Daily News. 2020-03-21. Dostupné online [cit. 2020-09-03]. (jp)
Externí odkazy
- (japonsky) Liste des lauréats avec la liste de leurs publications.
Média použitá na této stránce
Autor: Hoary, Licence: CC BY-SA 3.0
Hiroh Kikai (鬼海弘雄, in dark jacket) and (in white suit) Mr Watanabe (渡辺), one of the people whose portraits were shown in Kikai's exhibition "Tokyo Portraits" (東京ポートレイト), at the press preview for the exhibition at the Tokyo Metropolitan Museum of Photography (東京都写真美術館), 12 August 2011. The portrait of Mr Watanabe, in dark coat and hat, is on the wall immediately behind both men.