Cena Oskara Barnacka

Cena Oskara Barnacka (německy Leica Oskar Barnack Preis) je ocenění, které od roku 1979 každoročně uděluje společnost Leica na počest inženýra Oskara Barnacka, vynálezce a otce kinofilmové fotografie na malý formát.

Historie

Cena Oskara Barnacka je dotována 5000 eur. Výsledky soutěže jsou vyhlašovány každý rok na začátku července, v rámci mezinárodního fotografického festivalu v Arles.

Seznam vítězů

• 1979: cena byla založena
• 1980: Floris Bergkamp, (Nizozemsko)
• 1981: Björn Larsson, (Švédsko)
• 1982: Wendy Watriss, (USA)
• 1983: Neil McGahee, (USA)
• 1984: Stormi Greener, (USA)
• 1985: Sebastião Salgado (Brazílie)
• 1986: David C. Turnley, (USA)
• 1987: Jeff Share, (USA)
• 1988: Chris Steele-Perkins (Velká Británie)
• 1989: Charles Mason, (USA)
• 1990: Raphaël Gaillarde, (Francie)
• 1991: Barry Lewis (Velká Británie)
• 1992: Sebastião Salgado, (Brazílie)
• 1993: Eugene Richards, (USA)
• 1994: Eugene Richards, (USA)
• 1995: Gianni Berengo Gardin, (Itálie)
• 1996: Larry Towell, (Kanada)
• 1997: Jane Evelyn Atwoodová, (USA)
• 1998: Fabio Ponzio, (Itálie)
• 1999: Claudine Doury, (Francie)
• 2000: Luc Delahaye, (Francie)
• 2001: Bertrand Meunier, (Francie)
• 2002: Narelle Autio, (Austrálie)
• 2003: Andrea Hoyer, (Německo)
• 2004: Peter Granser, (Rakousko)
• 2005: Guy Tillim, (Jihoafrická republika)
• 2006: Tomas Munita, (Čile)
• 2007: Julio Bittencourt, (Brazílie)
• 2008: Lucia Nimcová, (Slovenská republika) za cyklus Unofficial, ve kterém popisovala život na Slovensku po pádu komunismu.
• 2009: Mikhael Subotzky, (Jihoafrická republika)
• 2010: Jens Olof Lasthein, (Švédsko)
• 2011: Jan Grarup, (Dánsko)
• 2012: Frank Hallam Day, (USA)
• 2013: Evgenia Arbugaeva, Rusko, za cyklus Tiksi^[1]
• 2014: Martin Kollar za Field trip (nejednoznačností v militarizovaném Izraeli)^[2]
• 2015: JH Engström (Švédsko)
• 2016: Scarlett Coten (Francie)
• 2017: Terje Abusdal Slash & Burn^[3] a Sergey Melnitchenko – Behind the Scenes^[4]
• 2018: Max Pinckers za Red Ink a Mary Gelman za cyklus Svetlana.^[5][6]
• 2019: Mustafah Abdulaziz za sérii Water (Voda)^[7], USA
• 2020: Luca Locatelli za Future Studies^[8] Koncept růstu a lidského vztahu k přírodě a technologiím.
• 2021: Ana María Arévalo Gosen – Días Eternos (Věčné dny), (Venezuela, Španělsko)
• 2022: Kiana Hayeri, Promises Written on the Ice, Left in the Sun^[9], Die Zerstörung von Meinungsfreiheit, Frauenrechten und Bildung durch die Taliban in Afghanistan.
  • Valentin Goppel, Between the Years^[10], Junge Erwachsene in Zeiten der COVID-19-Pandemie.
• 2023: Ismail Ferdous, Sea Beach^[11], Menschen am Strand von Cox’s Bazar.
  • Ziyi Le, New Comer^[12], Die Emotion der Orientierungslosigkeit von neu zugezogenen in China.

Odkazy

Reference

Související články

• Prix Nadar
• Prix Niépce

Externí odkazy

• (anglicky) Oficiální stránky