Cendín Damdinsüren

Cendín Damdinsüren
Narození14. září 1908
Matad
Úmrtí27. května 1986 (ve věku 77 let)
Ulánbátar
Povolánípřekladatel a spisovatel
Významná dílaTajná kronika Mongolů
OceněníŘád přátelství mezi národy (1979)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cendín Damdinsüren (14. září 1908 Matad27. května 1986 Ulánbátar) byl mongolský spisovatel považovaný za spoluzakladatele moderní mongolské literatury. Zabýval se mongolštinou teoreticky, přeložil do moderní (chalchské) mongolštiny Tajnou kroniku Mongolů a vydával i další starší mongolské autory. Také překládal světovou literaturu do mongolštiny. Jeho nejznámější autorské dílo je román Zavržená dívka (Гологдсон хүүхэн, 1929). Je autorem textu mongolské hymny.

Život

Narodil se v roce 1908 jako syn písmáka a pastevce dobytka na území sumu Matad ve Východním ajmagu. Vyučil se u kanceláře okresní správy a po revoluci v roce 1921 pracoval ve veřejných funkcích. Byl písařem u armády, redaktorem novin a v roce 1929 předsedou odborové organizace. V lednu 1929 se stal jedním ze zakladatelů (prvního) spisovatelského kruhu v Mongolsku.

Damdinsüren studoval v letech 1933–1938 na Orientálního institutu v Leningradu. Po svém návratu byl bezdůvodně držen patnáct měsíců ve vazbě. V letech 1939–1946 pracoval ve vědeckém výboru a od roku 1942 jako šéfredaktor největších novin Ünen (Pravda). Damdinsüren byl promován doktorem v roce 1950 po aspirantuře na Orientálním institutu v Leningradu, kde se zabýval eposem Gesar.

V letech 1953–1955 byl předsedou asociace spisovatelů, od roku 1951 dlouholetým poslancem Velkého lidového churalu a členem Světové rady míru. Byl jmenován profesorem a stal se ředitelem sekce jazyků a literatury na Mongolské akademii věd založené v roce 1961. Zároveň však byl stranou několikrát popotahován kvůli „politickým odchylkám“.

Dílo

Odkázal jak dílo mongolistické, autorské, tak překladatelské. Pro kulturu Mongolska byl důležitý jeho návrh na nový pravopis pro přechod z tradičního písma na cyrilici kolem roku 1941 (ovšem v té době byl vězněn a hrozil mu i trest smrti). Psal teoretické práce o starých mongolských eposech a další teoretické stati (o šíření Rámajány v Mongolsku, 1976). Krom zprostředkování starších eposů vydal i soubor poezii předčasně zemřelého básníka Nacagdordže (1945) i staršího básníka Ravdžá (1962). Sepsal (jako hlavní autor) třídílnou historii mongolské literatury (1957–1976). Překládal Puškina, z tibetštiny básnické dílo 6. dalajlámy Cchangjanga Gjamccho.[1] V letech 1967 a 1969 vydal dvoudílný rusko-mongolský slovník (kvůli druhému dílu měl opět politické problémy).[2]

Dostalo se mu ocenění mongolskou státní cenou (1946, 1948 a 1951). Damdinsürenova knihovna se dochovala a je opatrována v Ulánbátaru.

Rodina

S manželkou Ljubov Vladimirovnou, rozenou Zeminovou (Зевина Zemina),[3] měl tři syny (Lva, Konstantina a Michaila Dandinsurunoviče Cendina) a jednu dceru (Annu). Dva synové byli fyzikové, jeden ekonom, Anna je mongolistka a tibetoložka.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tsendiin Damdinsüren na německé Wikipedii.

  1. ДАМДИНСУРЭН ЦЭНДИЙН • Большая российская энциклопедия - электронная версия [online]. [cit. 2020-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-06. 
  2. Sanders, Alan. Historical Dictionary of Mongolia. Lanham, Maryland, Oxford, 2003, s. 78.
  3. Воспоминания Льва, Константина, Михаила и Анны Цендиных // Цэндийн Дамдинсурэн. К 100-летию со дня рождения. М.: Восточная литература РАН. 2008. с. 548-572.

Externí odkazy

Literatura

  • Průšek, Jaroslav. Slovník spisovatelů. I (A-J), Asie a Afrika. 1. vyd. Praha: Odeon, 1967. s. 280.
  • Билгүүдэй Г., Отгонбаатар Р., Цендина А. Ц. Дамдинсүрэнгийн гэр музейн монгол ном судрын бүртгэл (= Каталог монгольских ру-кописей и ксилографов из квартиры-музея Ц. Дамдинсурэна). Улаанбаатар: Соёмбо принтинг, 2018. 620 х. Academia.edu: https://www.academia.edu/38541928/

Média použitá na této stránce